Lisipril

Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity
neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Akutní toxicita:
Hodnota LD50 po perorálním podání lisinoprilu myším a potkanům se pohybovalo mezi 8,5 g/kg a g/kg tělesné hmotnosti.
Chronická toxicita:
Toxické účinky lisinoprilu u potkanů a psů vcelku představovaly zesílené farmakologické účinky.
Mezi rozsahem terapeutických dávek u člověka a rozsahem toxických dávek u pokusných zvířat je
podstatný rozdíl. U psů, kteří představují vnímavý živočišný druh, byla netoxická dávka (5 mg/kg
tělesné hmotnosti) 6krát vyšší než maximální doporučená dávka u člověka (40 mg denně).
Po dávce 40 mg denně u člověka byla maximální koncentrace lisinoprilu v plazmě 486 ng/ml, což je
zřetelně pod koncentrací 11,37 μg/ml, nalezené u psů po podání nefrotoxické dávky. Hlavní toxické
příznaky pozorované u psů byly účinky na renální funkce (zvýšené hodnoty BUN a sérového
kreatininu), v některých případech provázené degenerací renálních tubulů. Tento poslední účinek
nebyl zjištěn u potkanů, ačkoli i u nich se objevilo zvýšení BUN v séru.
Další informace o bezpečnosti látky: Alterace renálních funkcí jsou možná projevem prerenální
azotemie vyvolané lisinoprilem a způsobené jeho farmakologickým účinkem. Suplementace solí
zmírnila nebo zabránila toxickému účinku lisinoprilu u potkanů a psů, což rovněž naznačuje, že
toxicita je vázána na farmakologický mechanismus účinku látky.
Karcinogenita:
Nebyl zjištěn tumorigenní účinek lisinoprilu podávaného po 105 týdnů potkanům obojího pohlaví v
dávkách až 90 mg/kg tělesné hmotnosti (tj. v dávkách přibližně 110krát vyšších než jsou maximální
denní dávky doporučené pro člověka).
Lisinopril se také podával po dobu 92 týdnů myším obojího pohlaví v dávkách až 135 mg/kg tělesné
hmotnosti (tj. v dávkách přibližně 84krát vyšších než je doporučená denní dávka pro člověka o
hmotnosti 50 kg). Nebyly zjištěny známky karcinogenního účinku.
Mutagenita:
V mikrobiálním testu mutagenity (Ames), a to jak s metabolickou aktivací tak i bez ní, nebyly
nalezeny mutagenní účinky lisinoprilu. Negativní byly i výsledky mutagenního testu za použití
plicních buněk čínských křečků. Lisinopril nezpůsobuje frakturu vláken DNA potkaních hepatocytů v
alkalické eluci in vitro. Lisinopril také nezvyšuje incidenci chromosomových aberací v ovariálních
buňkách čínských křečků in vitro ani v kostní dřeni myší in vivo.
Ovlivnění reprodukčních funkcí:
Nebylo zjištěno nepříznivé ovlivnění reprodukčních funkcí samců ani samic pokusných potkanů
dávkami až do 300 mg/kg/den lisinoprilu. Lisinopril neměl teratogenní účinky u myší v dávkách až do
1000 mg/kg/den (což odpovídá 1250násobku maximální doporučené dávky pro člověka) při podávání
od