Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Indren 10 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje zolpidemi tartras 10 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta.
Bílé nebo téměř bílé, kulaté, bikonvexní tablety s půlicí rýhou o průměru 7,2 mm. Tabletu lze
rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Indren je indikován ke krátkodobé léčbě nespavosti u dospělých v případech, kdy je
nespavost vysilující nebo vede k těžkému rozrušení pacienta.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávku je nutno užít najednou a neužívat další během téže noci.

Doporučená denní dávka pro dospělé je 10 mg a užívá se bezprostředně před spaním. Je třeba
podávat nejnižší účinnou dávku a dávka nesmí překročit 10 mg.
Léčba má být co nejkratší a nemá překročit čtyři týdny, a to včetně období, kdy dochází ke snižování
dávky. V nezbytných případech je možné prodloužit podávání přípravku nad maximální dobu léčby,
ale pouze po opětovném zhodnocení stavu pacienta, jelikož riziko závislosti a zneužití se zvyšuje s
délkou léčby (viz bod 4.4).

Zvláštní populace

Starší (nad 65 let) nebo oslabení pacienti
Starší nebo oslabení pacienti mohou být k účinkům zolpidemu zvláště citliví, v těchto případech se
doporučuje podání pouze 5 mg.
Dávka může být zvýšena na 10 mg pouze v případě, není-li dosaženo dostatečné klinické odpovědi a
lék je dobře snášen.

Porucha funkce jater
Clearance a metabolismus zolpidemu jsou sníženy u pacientů s poruchou funkce jater. U takových
nemocných se má začít podávat 5 mg. Starším nemocným se má věnovat zvláštní pozornost.

Zolpidem nesmí být užíván pacienty s těžkou poruchou funkce jater, jelikož může přispívat

k encefalopatii (viz bod 4.3).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin může být požadováno snížit dávku.

Pediatrická populace
Vzhledem k nedostatku dat, která by podpořila užití v této věkové skupině, se přípravek Indren
nedoporučuje podávat dětem a dospívajícím do 18 let. Dostupné výsledky placebem kontrolovaných
studií jsou uvedeny v bodě 5.1.

Způsob podání
Přípravek Indren se užívá perorálně. Tableta se užívá na lačno.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Těžká jaterní insuficience.
- Syndrom spánkové apnoe.
- Myasthenia gravis.
- Akutní a/nebo těžká respirační insuficience.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Délka léčby
Tam, kde je to možné, se má před zahájením podávání hypnotik stanovit a léčit příčina nespavosti.
Pokud nedojde k potlačení nespavosti po 7–14 dnech léčby, může to znamenat přítomnost primárního
psychiatrického nebo somatického onemocnění, které je třeba vyhodnotit.
Délka léčby nemá přesáhnout 4 týdny, včetně procesu vysazování. Může být užitečné informovat
pacienta při zahájení léčby, že léčba bude časově omezena.

Sebevražedné představy/sebevražedné pokusy/sebevražda a deprese
Několik epidemiologických studií ukazuje na zvýšený výskyt sebevražd, sebevražedných pokusů a
sebevražedných myšlenek u pacientů, bez ohledu na to, zda trpí depresí, či nikoliv, jsou-li léčeni
benzodiazepiny a jinými hypnotiky včetně zolpidemu. Kauzální souvislost nebyla stanovena.
Zolpidem má být podáván s opatrností u pacientů užívajících sedativa a hypnotika a u pacientů
vykazujících symptomy deprese. Pacientům se sebevražednými sklony se má vzhledem k riziku
záměrného předávkování předepisovat nejmenší možné balení přípravku. Během léčby
zolpidemem se může být projevit dříve existující deprese. Protože nespavost může být projevem
deprese, musí být v případě trvání nespavosti přehodnocena stanovená diagnóza.

Riziko plynoucí ze současného užívání s opioidy
Současné užívání přípravku Indren a opioidů může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí.
Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim
podobné látky (jako zolpidem), spolu s opioidy vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní
možnosti léčby.
V případě rozhodnutí předepsat přípravek Indren současně s opioidy, je nutné předepsat nejnižší
účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby (viz také bod 4.2).

Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a
sedace. V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o
těchto symptomech věděli (viz bod 4.5).

Porucha psychomotorických funkcí v následující den
Riziko poruchy psychomotorických funkcí, včetně zhoršené schopnosti řízení, je v následující den

vyšší, pokud:
- je zolpidem užit méně než 8 hodin před provozováním aktivit vyžadujících duševní bdělost
(viz bod 4.7);
- je užitá dávka vyšší než doporučená;
- je zolpidem kombinován s jinými přípravky tlumícími činnost CNS, přípravky zvyšujícími
hladinu zolpidemu v krvi, alkoholem nebo drogami (viz bod 4.5).
Dávku zolpidemu je nutno užít najednou bezprostředně před spaním a během téže noci neužívat
další.

Tolerance
Při opakovaném užívání sedativ/ hypnotik, jako je zolpidem, se v průběhu několika týdnů může
vyvinout určitá ztráta hypnotického účinku.

Závislost
Podávání sedativ/hypnotik jako je zolpidem může vést rozvoji fyzické i psychické závislosti. Riziko
závislosti se zvyšuje s dávkou a délkou léčby a je také vyšší u pacientů s anamnézou psychiatrických
onemocnění a/nebo závislosti na alkoholu, návykových látkách nebo lécích. Tito pacienti musí
užívat hynotika pod přísným dohledem.
Při vzniku psychické závislosti je náhlé ukončení léčby doprovázeno abstinenčními příznaky. Může
se jednat o bolest hlavy nebo svalů, extrémní úzkost a napětí, neklid, zmatenost a podrážděnost. V
těžkých případech může dojít k následujícím projevům: derealizace, depersonalizace, hyperakuze,
znecitlivění a brnění končetin, přecitlivělost na světlo, hluk a fyzický kontakt, halucinace nebo
epileptické záchvaty.

Návrat nespavosti (rebound fenomén)
Při vysazení léčby hypnotiky se mohou znovu přechodně objevit příznaky, které k léčbě
sedativy/hypnotiky vedly, a to ve zvýšené intenzitě. Přítomny mohou být i další reakce, včetně
změn nálad, úzkosti a neklidu. Je důležité, aby pacient o této možnosti věděl a neměl obavy,
pokud po vysazení přípravku k těmto příznakům dojde. Riziko abstinenčního syndromu nebo
návratu insomnie je vyšší po náhlém přerušení léčby; proto je doporučeno postupně snižovat
dávku podle klinické potřeby. V případě užívání sedativ/hypnotik s krátkou dobou účinku se
abstinenční příznaky mohou projevit mezi jednotlivými dávkami, zejména při vysokých dávkách.

Amnézie
Sedativa/hypnotika jako je zolpidem mohou vyvolat anterográdní amnézii, ke které nejčastěji dochází
několik hodin po podání přípravku. Aby se snížilo toto riziko, je třeba zajistit, aby pacienti mohli spát
bez přerušení 8 hodin (viz bod 4.8).

Jiné psychiatrické a paradoxní reakce
Při podávání sedativ/hypnotik se mohou vyskytnout jiné psychiatrické a paradoxní reakce, jako je
neklid, zhoršení nespavosti, agitovanost, podrážděnost, agresivita, bludy, zuřivost, noční můry,
halucinace, abnormální chování a další nežádoucí poruchy chování. Pokud k nim dojde, má se
podávání zolpidemu přerušit. Tyto reakce jsou pravděpodobnější u starších pacientů.

Somnambulismus a související chování
U pacientů, kteří užívali zolpidem a nebyli zcela probuzeni, byla hlášena náměsíčnost a s ní spojené
chování, jako např. řízení vozidla ve spánku, příprava a konzumace jídla, telefonování nebo soulož.
Pacient si tuto činnost zpětně nepamatoval. Riziko výskytu takového chování se zvyšuje při užití
zolpidemu s alkoholem a dalšími látkami tlumícími centrální nervový systém, stejně jako při
překročení maximální doporučené dávky zolpidemu. V případě výskytu takového chování musí být
zváženo přerušení léčby zolpidemem (viz body 4.5 a 4.8).

Závažná poranění
Vzhledem ke svým farmakologickým vlastnostem může zolpidem způsobovat ospalost a sníženou

úroveň vědomí, což může vést k pádům a následně k závažným poraněním.

Akutní pyelonefritida
Nedávno publikované observační studie ukazují, že zolpidem může potenciálně zvyšovat riziko
pyelonefritidy. Toto zvýšené riziko bylo pozorováno u žen. Při předepisování zolpidemu ženám je
nutná opatrnost, pokud jde o riziko akutní pyelonefritidy.

Zvláštní populace

Starší pacienti nebo oslabení pacienti
Starší a oslabení pacienti mají užívat nižší dávky. Doporučené dávkování viz bod 4.2.

Porucha respiračního systému
Při předepisování zolpidemu pacientům s chronickou respirační insuficiencí je třeba dbát opatrnosti,
protože bylo prokázáno, že hypnotika mohou snižovat intenzitu spontánního dýchání. Je také třeba
vzít v úvahu, že úzkost a neklid byly popisovány jako známky zhoršení respirační insuficience.

Porucha funkce jater
Doporučené dávkování u pacientů s poruchou funkce jater viz bod. 4.2.
Benzodiazepiny a benzodiazepinům podobné látky nejsou indikovány k léčbě pacientů s těžkou
jaterní insuficiencí, jelikož můžou přispět ke vzniku encefalopatie.

Porucha funkce ledvin
U pacientů s renální insuficiencí je nutná opatrnost. Může být nutné snížit dávku (viz body 4.2 a 5.2).

Užití u pacientů s anamnézou zneužívání drog nebo alkoholu
Při předepisování pacientům s anamnézou zneužívání drog nebo alkoholu je nutná maximální
opatrnost. Tito pacienti mají být pozorně sledováni, když dostávají zolpidem nebo jiné hypnotikum,
protože jim hrozí návyk a psychická závislost.

Užití u pacientů s kardiovaskulárními poruchami
Zolpidem má být používán s opatrností u pacientů s kardiovaskulárními poruchami.

Psychotická onemocnění
Hypnotika jako např. zolpidem nejsou doporučena k primární léčbě psychotických onemocnění.

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Při užívání jiných psychoaktivních látek je nutná opatrnost.

Současné užívání s alkoholem
Současné podávání zolpidemu s alkoholem není doporučeno. Při užití přípravku v kombinaci s
alkoholem může být zvýšen sedativní účinek. To ovlivňuje schopnost řídit motorová vozidla a
obsluhovat stroje.

Kombinace s přípravky tlumícími činnost CNS
Ke zvýraznění centrálního tlumivého účinku může dojít v případech současného užívání
s antipsychotiky (neuroleptiky), hypnotiky, anxiolytiky/sedativy, antidepresivy, opioidními
analgetiky, antiepileptiky, anestetiky a sedativními antihistaminiky. Užívání zolpidemu s těmito
léky může proto zvýšit ospalost a poruchu psychomotorických funkcí v následující den, včetně
zhoršené schopnosti řízení (viz bod 4.4 a bod 4.7). U pacientů užívajících zolpidem v kombinaci s

antidepresivy včetně bupropionu, desipraminu, fluoxetinu, sertralinu a venlafaxinu byly také
hlášeny ojedinělé případy zrakových halucinací.

Flumazenil antagonizuje centrální účinky zolpidemu.

Současné podávání fluvoxaminu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace
nedoporučuje.

V případě opioidních analgetik může dojít k větší euforii vedoucí k větší psychické závislosti.

Inhibitory a induktory CYPZolpidem je metabolizován několika jaterními enzymy cytochromu P450, hlavním enzymem je
CYP3A4 za kontribuce enzymu CYP2C9. Látky, které inhibují cytochrom P450, mohou zesílit
účinek některých hypnotik jako je zolpidem.

Současné podávání ciprofloxacinu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace
nedoporučuje.

Při podání zolpidemu s itrakonazolem, flukonazolem a vorikonazolem (inhibitory CYP3A4) nedošlo
k významné změně farmakokinetických a farmakodynamických vlastností.
Zatímco současné podání zolpidemu s ketokonazolem (silný CYP3A4 inhibitor) snížilo clearance
zolpidemu a zlepšilo farmakodynamické účinky zolpidemu. Není nutné upravovat běžnou dávku
zolpidemu, ale pacienti mají být upozorněni, že užívání zolpidemu společně s ketokonazolem
může zvýšit sedativní účinky. Během léčby ketokonazolem může být zváženo snížení dávky
zolpidemu.

Je třeba vzít v úvahu možné interakce s léky, které jsou substráty nebo induktory CYP3A4.

Farmakodynamický účinek zolpidemu se snižuje při současném užívání rifampicinu (induktor
CYP3A4). Podle studií byla plocha pod křivkou pro zolpidem snížena o 73 % po rifampicinu a
maximální plazmatická koncentrace o 58 %. Současné užívání zolpidemu a rifampicinu je třeba
sledovat kvůli snížené účinnosti zolpidemu. Lékař má na základě rozhovoru s pacientem rozhodnout
o zvýšení dávky zolpidemu, aby se dosáhlo podobné biologické dostupnosti.

Farmakodynamický účinek zolpidemu je snížen, pokud je podáván s karbamazepinem (induktor
CYP3A4). Podle studií karbamazepin snižuje biologickou dostupnost zolpidemu přibližně o 57 %.
Současné užívání zolpidemu a karbamazepinu je třeba sledovat kvůli snížené účinnosti zolpidemu.
Lékař má na základě rozhovoru s pacientem rozhodnout o zvýšení dávky zolpidemu, aby se dosáhlo
podobné biologické dostupnosti.

Opakované podávání třezalky tečkované (Hypericum perforatum) snižuje plazmatické koncentrace
zolpidemu, pravděpodobně zvýšením aktivity CYP3A4 (biologická dostupnost zolpidemu byla při
současném podávání s třezalkou tečkovanou snížena na 70 %). Současné užívání zolpidemu a
třezalky tečkované má být sledováno kvůli snížené účinnosti zolpidemu.

Opioidy
Současné užívání sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky (jako přípravek
Indren), spolu s opioidy zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a úmrtí v důsledku
aditivního tlumivého účinku na CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného
užívání (viz bod 4.4).

Další léky
Pokud byl zolpidem podáván s ranitidinem, gabapentinem nebo klarithromycinem, nebyly
pozorovány žádné významné farmakokinetické interakce.
Interakce chlorpromazinu a zolpidemu není jasná kvůli velmi malé klinické farmakokinetické studii,

ale prodloužená eliminace byla pozorována u všech pacientů, kteří užívali oba přípravky.

Při použití se silnými inhibitory proteázy lze zvážit snížení dávky o 50 %.

Inhibitory HIV proteázy, jako je ritonavir, mohou zvyšovat plazmatické koncentrace zolpidemu
s rizikem extrémní sedace a respirační deprese; použití je možné za předpokladu, že je pacient
pozorně sledován kvůli možnému nadměrnému sedativnímu účinku.

I když je zolpidem metabolizován prostřednictvím CYP3A, studie lékových interakcí naznačují, že
při současném podávání HCV proteázy paritapreviru (ve fixní kombinaci s ritonavirem a
ombitasvirem a současně s dasabuvirem) není nutná úprava dávky.
V případě inhibitoru HCV proteázy telapreviru se zdá, že mírně snižuje expozici zolpidemu. Pokud je
zolpidem užíván současně s telaprevirem, doporučuje se sledovat hladinu zolpidemu a v případě
potřeby upravit dávku.

Existují důkazy, že kofein, zejména ve velkých dávkách, alespoň částečně snižuje sedativní účinek
benzodiazepinů. Zdá se, že je to nevýhoda v noci, ale kofein může být užitečný následující ráno,
ačkoli nemá být považován za antidotum proti zbytkovému účinku těchto hypnotik.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Užívání zolpidemu během těhotenství se nedoporučuje.
Studie na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na reprodukční
toxicitu.
Zolpidem prostupuje placentou.
Údaje získané z rozsáhlého souboru těhotných žen (více než 1000 ukončených těhotenství)
z kohortových studií neprokázaly po expozici benzodiazepinům během prvního trimestru
těhotenství výskyt malformací. Avšak některé případové studie vykazovaly zvýšený výskyt
rozštěpu rtu a patra spojený s užíváním benzodiazepinů během těhotenství.

Po podání benzodiazepinů během druhého a/nebo třetího trimestru těhotenství byly popsány případy
snížené pohyblivosti plodu a nepravidelná fetální srdeční frekvence.

Podávání zolpidemu během pozdní fáze těhotenství nebo během porodu bylo vzhledem
k farmakologickému působení přípravku spojeno s účinky na novorozence, jako jsou hypotermie,
hypotonie, obtíže s krmením (což může vést k nedostatečnému přírůstku tělesné hmotnosti) a respirační
deprese. Byly hlášeny případy těžké neonatální respirační deprese.

U dětí narozených matkám, které chronicky užívaly sedativa/hypnotika během posledních stadií
těhotenství, se může vyvinout fyzická závislost a existuje u nich v postnatálním období riziko
rozvoje abstinenčních příznaků. V postnatálním období se doporučuje novorozence odpovídajícím
způsobem sledovat.

Pokud je přípravek Indren předepsán ženě ve fertilním věku, má být upozorněna, aby v případě, kdy
chce otěhotnět nebo se domnívá, že je těhotná, konzultovala vysazení přípravku se svým lékařem.

Kojení
Malé množství zolpidemu (méně než 0,02 %) proniká do mateřského mléka. Je třeba
rozhodnout, zda přerušit kojení nebo přerušit/pozastavit léčbu přípravkem Indren,
s přihlédnutím k výhodám kojení pro dítě a výhodám léčby pro ženu.

Fertilita
Studie na zvířecích modelech neprokázaly žádné negativní účinky na fertilitu mužů nebo žen.
Pozorované účinky byly omezeny na nepravidelné reprodukční cykly a prodloužené

předkoitální intervaly spojené s vysokou dávkou.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Indren 10 mg má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Řidiče vozidel a obsluhu strojů je nutno varovat, že přípravek, stejně jako ostatní hypnotika, může
ráno po užití způsobovat ospalost, delší reakční čas, závratě, spavost, rozmazané/dvojité vidění,
snížení pozornosti a narušení schopnosti řídit vozidla (viz bod 4.8). Ke snížení tohoto rizika se po
užívání zolpidemu doporučuje nejméně 8 hodin odpočinku před řízením vozidel, obsluhou strojů či
prací ve výškách.

Po podávání samotného zolpidemu v terapeutických dávkách došlo v minulosti k narušení schopnosti
řízení a k „řízení ve spánku“.

Toto riziko se dále zvyšuje při kombinaci zolpidemu s alkoholem a dalšími léky tlumícími činnost
CNS (viz body 4.4 a 4.5). Pacienti mají být upozorněni, aby při užívání zolpidemu nekonzumovali
alkohol a neužívali jiné psychoaktivní látky.

4.8 Nežádoucí účinky

Jsou prokázány nežádoucí účinky zolpidemu závislé na dávce, zejména některé CNS projevy.
Teoreticky by měly být menší, pokud je zolpidem podán těsně před spaním nebo po ulehnutí.
K těmto nežádoucím účinkům dochází častěji u starších pacientů.
Zdá se, že tyto účinky jsou spojeny s individuální citlivostí a objevují se častěji během první
hodiny následující po požití léku, pokud pacient nejde spát nebo nespí okamžitě (viz bod 4.2).

Následující nežádoucí účinky jsou klasifikovány podle tříd orgánových systémů a na základě četnosti
výskytu jsou rozděleny na:
Velmi časté ≥ 1/10; časté ≥1/100 až <1/10; méně časté ≥ 1/1000 až < 1/100; vzácné (≥ 1/10000 až <
1/1000; velmi vzácné <1/10000; není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třídy orgánových
systémů MedDRA
Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné Není známo
Poruchy
nervového
systému
somnolence,
bolest hlavy,
závrať,
exacerbovaná
insomnie,
kognitivní
poruchy jako
je
anterográdní
amnézie
(amnestické
účinky
mohou být
spojeny
s nevhodným
chováním)
parestéeie,
třes,
porucha
pozornosti,
porucha řeči
snížená úroveň
vědomí


Psychiatrické
poruchy
halucinace,
agitovanost,
noční můry,
deprese (viz
zmatenost,
podrážděnost,
neklid,
agresivita,
poruchy libida bludy, závislost
(po přerušení
léčby může
dojít
zuřivost,
abnormální
chování*

Třídy orgánových
systémů MedDRA
Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné Není známo
bod 4.4) somnambulismus
(viz bod 4.4),
euforická nálada
k abstinenčním
příznakům
nebo k
opětovnému
objevení
příznaků po
ukončení
léčby)
Poruchy oka dvojité vidění,
rozmazané vidění
poruchy zraku
Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
respirační
deprese (viz
bod 4.4)

Gastrointestinální
poruchy
průjem,
nauzea,
zvracení,
bolest břicha

Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
únava poruchy chůze,
pády (hlavně u
starších pacientů
a dále pokud
zolpidem nebyl
užíván
v souladu
s doporučeným
dávkováním)
(viz bod 4.4)
tolerance na lék
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
vyrážka, svědění,
hyperhidróza
kopřivka
Poruchy svalové a
kosterní soustavy
a pojivové tkáně
bolest zad artralgie,
myalgie, svalové
křeče, bolest
krku, svalová
slabost

Poruchy
imunitního
systému
angioneurotický
edém
Poruchy
metabolismu a
výživy
porucha chuti
k jídlu

Infekce a
infestace
infekce
horních cest
dýchacích,
infekce
dolních cest
dýchacích

Poruchy jater a
žlučových cest
zvýšení hodnot
jaterních enzymů
hepatocelulární,
cholestatické
nebo
kombinované


Třídy orgánových
systémů MedDRA
Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné Není známo
poškození jater
(viz body 4.2,
4.3 a 4.4)
*Většina z těchto psychiatrických nežádoucích účinků souvisí s paradoxními reakcemi.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Známky a příznaky:
V případě předávkování samotným zolpidemem nebo zolpidemem spolu s dalšími látkami
tlumícími centrální nervový systém (včetně alkoholu) byly hlášeny poruchy vědomí až kóma a
závažnější projevy, někdy i fatální. Pacienti se plně zotavili z předávkování více než 400 mg
zolpidemu, což odpovídá 40krát vyšší dávce, než je doporučovaná dávka.

Léčba:
Používají se obecná symptomatická a podpůrná opatření. Je-li to vhodné, má být proveden výplach
žaludku. V případě potřeby mají být podávány intravenózní tekutiny. Není-li již vhodný výplach
žaludku, podává se ke snížení vstřebávání aktivní uhlí. Je třeba zvážit monitorování respiračních a
kardiovaskulárních funkcí na jednotce intenzivní péče. Léky se sedativním účinkem se podávat
nemají dokonce ani při excitovaném stavu pacienta.
Při vážných příznacích lze zvážit podání flumazenilu. Flumazenil vykazuje eliminační poločas
přibližně 40 až 80 minut. Kvůli tomuto krátkému trvání musí být pacienti pečlivě sledováni; mohou
být nutné další dávky flumazenilu. Podávání flumazenilu však může přispět ke vzniku
neurologických projevů (spasmy).

Zolpidem není dialyzovatelný. Význam dialýzy při léčbě předávkování nebyl stanoven. Dialýza
u pacientů se selháním ledvin, kteří dostávali terapeutické dávky zolpidemu, neprokázala žádné
snížení hladin zolpidemu.

Při léčbě předávkování jakýmkoli lékem je třeba vzít v úvahu, že otravu může způsobit několik
současně užívaných léků.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: psycholeptika, hypnotika a sedativa
ATC kód: N05CF
Mechanismus účinku
Zolpidem je nebenzodiazepinové sedativní hypnotikum, které se primárně váže na receptory kyseliny
gama-aminomáselné-A (GABA-A). Endogenní ligand tohoto receptoru, GABA, je hlavním
inhibičním neurotransmiterem v centrálním nervovém systému, který se podílí na anxiolýze, sedaci,

10
potlačení epileptických záchvatů a svalové relaxaci. Zolpidem se selektivně váže na podtyp receptoru
GABA-A ω1 a vyvolává farmakodynamické účinky shodné s agonismem benzodiazepinových
receptorů (zolpidem však nemá významné antikonvulzivní nebo myorelaxační vlastnosti).

Klinická efektivita a bezpečnost
Randomizované studie prokázaly přesvědčivé důkazy o účinnosti 10 mg zolpidemu.
V randomizované dvojitě zaslepené studii u 462 zdravých dobrovolníků ve věku do 65 let s
přechodnou nespavostí se při podání 10 mg zolpidemu snížil průměrný čas do usnutí o 10 minut
oproti placebu, u 5 mg zolpidemu to byly 3 minuty.

V randomizované dvojitě zaslepené studii u 114 pacientů s chronickou nespavostí byl průměrný čas
do usnutí při podání 10 mg zolpidemu o 30 minut kratší než u placeba, u 5 mg zolpidemu to bylo minut.

U některých pacientů může být účinná i nižší dávka 5 mg.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost zolpidemu nebyla u dětí do 18 let stanovena. V randomizované, placebem
kontrolované studii u 201 dětí ve věku 6–17 let s nespavostí spojenou s poruchou pozornosti s
hyperaktivitou (ADHD) se neprokázala vyšší účinnost zolpidemu v dávce 0,25 mg/kg/den (s
maximální dávkou 10 mg/den) v porovnání s placebem. Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky
pozorované u zolpidemu oproti placebu zahrnovaly psychiatrické a nervové poruchy
– závratě (23,5 % versus 1,5 %), bolest hlavy (12,5 % versus 9,2 %) a halucinace (7,4 % versus 0 %)
(viz body 4.2 a 4.3).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Zolpidem se rychle vstřebává a má rychlý nástup hypnotického účinku. Po perorálním podání je
biologická dostupnost 70 %. Maximální plasmatické koncentrace je dosaženo mezi 0,5 a 3 hodinami
po podání 10 mg. Zolpidem vykazuje lineární kinetiku v rozmezí terapeutických dávek.
Byly pozorovány rozdíly ve farmakokinetice zolpidemu v závislosti na věku a pohlaví. U žen může
být plazmatická expozice zolpidemu přibližně o 45 % vyšší než u mužů. Je to způsobeno významně
nižší clearance ve srovnání s muži (zdánlivá perorální clearance byla 193 u žen a 316 u mužů). Kromě
toho zolpidem vykazuje odlišnou farmakokinetiku u starších (věk: 61–85 let) a dospělých (věk: 42 let) pacientů – viditelná perorální clearance u mužů 3,8 vs. 11,0 ml min-1 kg-1, P < 0,01, u žen –
3,0 vs. 5,8 ml min-1 kg-1, P <0,02. U starších mužů a žen se Cmax zvýšila; starší muži měli také
prodlouženou eliminaci zolpidemu.
Farmakokinetiku zolpidemu může navíc ovlivnit konzumace jídla s vysokým obsahem tuku. Bylo
zjištěno, že hladiny zolpidemu v plazmě a systémová expozice jsou v podstatě nižší při podávání po
jídle ve srovnání s podáváním nalačno, od 20 minut do 3 hodin po podání dávky. Čtyři hodiny po
podání dávky byly plazmatické hladiny zolpidemu vyšší po podání po jídle.

Obecně lze po perorálním podání 10 mg zolpidemu očekávat maximální plazmatickou koncentraci
až 220 ng/ml.

Distribuce
Distribuční objem u dospělých pacientů je 0,54 l/kg a klesá na 0,34 l/kg u starších pacientů.
Vazba na plasmatické bílkoviny je 92 %. Metabolismus prvního průchodu játry činí přibližně 35 %.
Ukázalo se, že opakované podávání nemění vazbu na bílkoviny, což znamená, že zolpidem není
vytlačován z vazebných míst svými vlastními metabolity.

Biotransformace
Zolpidem se kompletně metabolizuje. Nezměněný zolpidem byl nalezen pouze v malém množství (<
%) v lidských exkrementech. Byly identifikovány tři metabolity zolpidemu, ale nemají žádnou

11
farmakologickou aktivitu. Zolpidem se metabolizuje prostřednictvím několika jaterních enzymů
cytochromu P450, kde hlavním enzymem je CYP3A4 (zodpovědný za přibližně 60 % metabolismu
zolpidemu) s přispěním CYP1A2 a 2D6, ale nikoli z 2A6, 2E1 a 2C8. Je třeba vzít v úvahu možné
interakce s léky, které jsou substráty nebo induktory CYP3A4.

Všechny metabolity jsou farmakologicky neaktivní a vylučují se močí (56 %) a stolicí (37 %).

Eliminace
Zolpidem je téměř úplně eliminován transformací na neaktivní produkty v játrech, zejména oxidací
methylových skupin na fenylových a imidazopyridinových kruzích na odpovídající karboxylové
kyseliny. V moči se nenachází žádný zolpidem nebo malé nezměněné množství. Mezi 0,004 % a
0,019 % z celkové podané dávky se vylučuje do mléka.
Eliminační poločas se pohyboval od 1,5 do 2,4 hodiny u zdravých dobrovolníků; systémová clearance
byla 0,26 l/h/kg a distribuční objem byl 0,54 l/kg.

Zvláštní skupiny pacientů
Zolpidem má delší eliminační poločas u starších pacientů a kratší eliminační poločas u dětí. U mužů
a žen byla u starších pacientů snížena perorální clearance.

Farmakokinetické údaje obézních lidí se významně neliší od údajů pacientů s normální tělesnou
hmotností. Proto nejsou nutná v souvislostí s obezitou žádná zvláštní doporučení ohledně dávkování.

Cirhóza jater a onemocnění ledvin mají tendenci snižovat eliminaci zolpidemu a mohou vyžadovat
sníženou dávku.

Farmakokinetika zolpidemu není ovlivněna rasou ani etnickým původem.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Retrospektivní studie spotřeby zolpidemu u psů (přijaté dávky se pohybovaly v rozmezí 0,24 až mg/kg) prokázala jako primární účinek zolpidemu útlum CNS. U některých psů došlo také
k paradoxní excitační reakci.
Chronické podávání zolpidemu hlodavcům nevyvolalo toleranci k jeho sedativnímu účinku ani
abstinenční příznaky po ukončení léčby a nevyžadovalo podávání flumazenilu. Subchronické
podávání zolpidemu u myší však způsobilo nedostatky v lokomoci a abstinenční příznaky podobné
úzkosti. Navíc dlouhodobé podávání zolpidemu, zvyšující dávku (až 32,0 mg/kg jednou denně)
paviánům, způsobilo fyzickou závislost a středně těžký abstinenční syndrom.
In vitro a in vivo testy (na zvířatech) neprokázaly žádnou mutagenní/genotoxickou aktivitu
zolpidemu. Studie in vivo na myších neprokázaly kancerogenní potenciál zolpidemu.
Perorální studie zolpidemu u březích potkanů a králíků prokázaly nežádoucí účinky na vývoj
potomků pouze v dávkách vyšších, než je maximální doporučená dávka pro člověka (10 mg/den).
U zvířat byly tyto dávky také toxické pro matku. V těchto studiích nebyl pozorován žádný
teratogenní účinek.
Ve studii reprodukce potkanů vedly vysoké dávky zolpidemu (100 mg báze/kg) k nepravidelným
cyklům říje a prodloužení předkoitálních intervalů, ale po denních perorálních dávkách 4 až mg báze/kg nebo 5 až 130násobku doporučené dávky u člověka v mg/m2. Nebyly pozorovány
žádné účinky na jiné parametry fertility.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
mikrokrystalická celulóza sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)

12
povidon K kalcium-stearát

Potahová vrstva tablety:
makrogol hyprolóza
hypromelóza hypromelóza oxid titaničitý (E 171)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před
světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Čirý, průhledný PVC/Al blistr: 10, 20, 50 a 100 potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k.s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Reg. č.: 57/097/21-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 27. 7.

10. DATUM REVIZE TEXTU

1. 3.