Imunor

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu, reprodukční a vývojové
toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Při preklinickém hodnocení transfer faktoru VÚFB byla jeho bezpečnost sledována v sedmidenní
toleranční studii u myší a potkanů. Dále byl proveden speciální test zaměřený na případnou
embryotoxicitu zkoušeného přípravku.

Imunor je látka velmi dobře tolerovaná. Sedmidenní aplikace přípravku myším a potkanům v denních
dávkách 0,15 mg/kg a 7,5 mg/kg p.o. (tj. v ekvivalentu a v padesátinásobku předpokládané klinické
dávky) nevyvolala ve sledovaných parametrech klinických, hematologických, ani biochemických
žádné změny, které by svědčily o jeho toxickém působení. Patologicko-anatomické, histologické a
ultrastrukturální vyšetření neprokázalo rovněž nic, co by ukazovalo na toxické účinky Imunoru.

Imunor v testu CHEST I a II na kuřecím zárodku nevyvolával změny, které by upozorňovaly na jeho
embryotoxické působení. Rovněž nebyly zjištěny mutagenní účinky.