Relumo

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii onemocnění spojených s poruchou acidity, inhibitory
protonové pumpy, ATC kód: A02BC
Mechanismus účinku
Omeprazol, racemická směs dvou enantiomerů, snižuje vysoce selektivním mechanismem sekreci
žaludeční kyseliny. Omeprazol je specifickým inhibitorem protonové pumpy v parietální buňce.
Účinkuje rychle a kontroly je dosaženo prostřednictvím reverzibilní inhibice kyselé žaludeční sekrece,
lze jí dosáhnout při podávání jednou denně.

Omeprazol je slabou bazí a je koncentrován a konvertován na aktivní formu ve vysoce kyselém
prostředí intracelulárních kanálků parietální buňky. Zde inhibuje enzym H+ K+-ATPázu – protonovou
pumpu. Tento účinek na konečný stupeň tvorby žaludeční kyseliny je závislý na dávce a umožňuje
vysoce účinnou inhibici jak bazální, tak stimulované sekrece žaludeční kyseliny bez ohledu na
vyvolávající podnět.

Farmakodynamické účinky
Všechny pozorované farmakodynamické účinky lze vysvětlit účinkem omeprazolu na sekreci
žaludeční kyseliny.

Účinek na sekreci žaludeční kyseliny
Perorální podání omeprazolu jednou denně umožňuje rychlou a účinnou inhibici denní a noční sekrece
žaludeční kyseliny, maximálního účinku je dosaženo během 4 dnů léčby. Podáním omeprazolu 20 mg
je u pacientů s duodenálním vředem dosaženo průměrně alespoň 80% snížení 24hodinové žaludeční
acidity, s průměrným snížením maximální sekrece po stimulaci pentagastrinem asi o 70 %, měřeno
24 hodin po podání dávky.

Perorální podání omeprazolu 20 mg pacientům s duodenálním vředem udržuje intragastrické pH ≥ v průměrnu po dobu 17 hodin v rámci 24hodinového intervalu.

V důsledku snížené sekrece žaludeční kyseliny a intragastrické acidity u pacientů s refluxní chorobou
jícnu omeprazol v závislosti na dávce snižuje/normalizuje expozici jícnu kyselému žaludečnímu
obsahu.
Inhibice kyselé žaludeční sekrece je závislá na ploše pod křivkou plazmatických koncentrací
omeprazolu v závislosti na čase (AUC) a nikoliv na aktuální plazmatické koncentraci léčiva v daném
čase.

V průběhu léčby omeprazolem nebyl pozorován vznik tachyfylaxe.

Další účinky mající vztah k inhibici kyselé žaludeční sekrece
V průběhu dlouhodobé léčby byl hlášen poněkud vyšší výskyt žaludečních žlázových cyst. Tyto
změny jsou fyziologickým důsledkem účinné inhibice kyselé žaludeční sekrece, jsou benigní a zdají se
být reverzibilní.

Snížená kyselost žaludečního obsahu, vyvolaná jakýmkoliv vlivem včetně inhibitorů protonové
pumpy, má za následek zvýšení počtu bakterií normálně přítomných v gastrointestinálním traktu.
Léčba přípravky snižujícími sekreci žaludeční kyseliny může mít za následek mírně zvýšené riziko
gastrointestinálních infekcí jako je Salmonella nebo Campylobacter a u hospitalizovaných pacientů
případně také Clostridium difficile.

Omeprazol, stejně jako všechna léčiva inhibující kyselou žaludeční sekreci, může snižovat absorpci
vitamínu B
(kyanokobalamin) v důsledku hypo- nebo achlorhydrie. Tuto okolnost je třeba mít na
paměti u pacientů se sníženými zásobami nebo rizikovými faktory pro sníženou absorpci vitamínu Bpři dlouhodobé léčbě.

Během léčby antisekrečními léčivými přípravky se sérový gastrin zvyšuje jako odpověď na sníženou
sekreci žaludeční kyseliny. Také CgA se zvyšuje v důsledku snížené kyselosti žaludku. Zvýšená
hladina CgA může interferovat s vyšetřením na neuroendokrinní nádory. Dostupné publikované
důkazy naznačují, že léčba inhibitory protonové pumpy má být přerušena na dobu 5 dnů až dva týdny
před měřením CgA. To umožňuje, aby se hladiny CgA, které by mohly být falešně zvýšené po léčbě
PPI, vrátily do referenčního rozmezí.