sp.zn.sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
PARAMEGAL 500 MG
tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje paracetamolum 500 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta
Bílé až nažloutlé mramorované kulaté ploché tablety se zkosenými hranami, z jedné strany s půlicí rýhou.
Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
Horečka, zejména při akutních virových a bakteriálních infekcích, bolesti hlavy, bolesti kloubů a svalů při
chřipkových onemocněních, bolesti zubů, neuralgie, bolesti vertebrogenního původu, menstruační bolesti.
4.2. Dávkování a způsob podání
Dospělí a dospívající od 15 let
Dospělým a dospívajícím od 15 let s tělesnou hmotností 34 – 60 kg se podává 500 mg paracetamolu, u osob
s tělesnou hmotností nad 60 kg je vhodná dávka 1000 mg paracetamolu v jedné dávce. Paramegal se podává
dle potřeby několikrát denně v časovém odstupu nejméně 4 hodin do maximální denní dávky 4 g (8 tablet)
denně. Nejvyšší jednotlivá dávka je 1 g (2 tablety). Při dlouhodobé terapii (nad 10 dnů) nemá denní dávka
překročit 2,5 g (5 tablet).
Dospívající ve věku od 12 do 15 let
Dospívajícím ve věku od 12 do 15 let se podává 500 mg paracetamolu v jedné dávce (1 tableta) dle potřeby
několikrát denně v časovém odstupu nejméně 4- 6 hodin, přičemž nesmí být překročena celková denní
dávka (60 mg/kg/den). Maximální denní dávka je 3 g (6 tablet).
Děti ve věku od 6 do 12 let
Dětem ve věku od 6 do 12 let se podává 250 - 500 mg paracetamolu v jedné dávce (1/2 - 1 tableta) dle
potřeby několikrát denně v časovém odstupu nejméně 4 - 6 hodin, přičemž nesmí být překročena celková
denní dávka (60 mg/kg/den). Maximální denní dávka je 2 g (4 tablety).
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Při renální insuficienci je potřebné upravit dávkovací intervaly. Při glomerulární filtraci (GF) nad 50 ml/min
není nutné dávku ani dávkovací interval upravit. Při GF 50-100 ml/min je možno podávat 500 mg
každých 6 hodin a při GF nižší než 10 ml/min 500 mg každých 8 hodin. Paracetamol se velmi dobře
eliminuje hemodialýzou.
Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů se sníženou funkcí jater musí být dávka snížena a interval mezi jednotlivými
dávkami prodloužen. U pacientů s těžkou jaterní insuficiencí je PARAMEGAL 500 MG
kontraindikován.
Starší pacienti (nad 65 let)
U starších pacientů není třeba zvláštní úprava dávkování přípravku.
Způsob podávání:
Tablety, které je možno dělit i podat rozdrcené, se užívají při jídle nebo před jídlem, zapíjejí se
dostatečným množstvím tekutiny. .
4.3. Kontraindikace
- hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,
- těžké formy hepatální insuficience,
- akutní hepatitida.
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Zvláštní opatrnosti je zapotřebí při podávání přípravku pacientům s deficitem glukóza-fosfátdehydrogenázy, hemolytickou anémií a při současném podání léků ovlivňujících játra.
Při renální insuficienci je doporučeno dávkovací interval prodloužit (viz bod 4.2.). Při dlouhodobé léčbě
nelze vyloučit možnost poškození ledvin.
U pacientů se změnami jaterních funkcí a u pacientů dlouhodobě užívajících vyšší dávky paracetamolu se
doporučuje pravidelná kontrola jaterních testů.
U pacientů s onemocněním jater je vyšší nebezpečí předávkování.
Užívání vyšších než doporučených dávek může vést k riziku závažného poškození jater.
Pacienty je třeba upozornit, že nemají současně s užíváním tohoto přípravku užívat jiné přípravky obsahující
paracetamol.
Na základě postmarketingových zkušeností s používáním paracetamolu vyšlo najevo, že hepatotoxicita
paracetamolu se může vyskytnout i při použití terapeutických dávek, zejména při použití dávky 4 g denně
(maximální terapeutická dávka), při krátkodobém použití a u pacientů bez předchozího poškození jaterních
funkcí.
Jaterní poškození se může vyvinout při nižších dávkách, pokud spolupůsobí alkohol, induktory jaterních
enzymů nebo jiné hepatotoxické léky. Dlouhodobá konzumace alkoholu významně zvyšuje riziko
hepatotoxicity paracetamolu. Po dobu léčby se nesmějí pít alkoholické nápoje.
Při terapii perorálními antikoagulancii a při současném dlouhodobém podávání vyšších dávek
paracetamolu, zvláště v kombinaci s dextropropoxyfenem či kodeinem, je nutná kontrola protrombinového
času.
Opatrnost se doporučuje u pacientů se zvýšenou citlivostí na kyselinu acetylsalicylovou a/nebo nesteroidní
antirevmatika (NSA).
Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem se doporučuje opatrnost vzhledem ke zvýšenému
riziku metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (HAGMA), zejména u pacientů s těžkou
poruchou funkce ledvin, sepsí, podvýživou a jinými zdroji nedostatku glutathionu (např. chronický
alkoholismus), jakož i u pacientů užívajících maximální denní dávky paracetamolu. Doporučuje se pečlivé
sledování, včetně měření 5-oxoprolinu v moči.
Přípravek není určen pro děti mladší než 6 let nebo s tělesnou hmotností pod 20 kg.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Hepatotoxické látky mohou zvyšovat možnost kumulace paracetamolu a předávkování jím.
Paracetamol zvyšuje hladinu kyseliny acetylsalicylové a chloramfenikolu v plazmě. Současné dlouhodobé
podávání paracetamolu a NSA (především acetylsalicylové kyseliny) ve vyšších dávkách zvyšuje riziko
analgetické nefropatie a dalších renálních nežádoucích účinků.
Riziko toxicity paracetamolu může být zvýšeno u pacientů užívajících jiné potenciálně hepatotoxické léky
nebo léky, které indukují jaterní mikrosomální enzymy, např. některá antiepileptika (např. glutethimid,
fenobarbital, fenytoin, karbamazepin, primidon, topiramát), rifampicin, barbituráty, inhibitory MAO,
tricyklická antidepresiva, třezalka tečkovaná a alkohol. Indukce metabolismu má za následek zvýšenou
produkci hepatotoxického oxidativního metabolitu paracetamolu. Hepatotoxické účinky se projeví, pokud
tento metabolit překročí normální vazebnou kapacitu glutathionu.
Působení cholestyraminu může vést ke zpomalení absorpce paracetamolu, zatímco metoklopramid a
domperidon mohou absorpci paracetamolu urychlovat.
Probenecid ovlivňuje vylučování a plazmatickou koncentraci paracetamolu.
Antikoagulační efekt warfarinu nebo jiných antagonistů vitamínu K může být zvýšen spolu se zvýšeným
rizikem krvácení při dlouhodobém pravidelném denním užívání paracetamolu s těmito přípravky. Uvedené
interakce nejsou klinicky signifikantní, pokud je přípravek užíván podle doporučeného dávkování a délky
léčby. Pacienti užívající paracetamol a antagonisty vitaminu K by měli být monitorováni z hlediska
adekvátní koagulace a možných krvácivých komplikací.
Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože současné
používání bylo spojeno s metabolickou acidózou s vysokou aniontovou mezerou, zejména u pacientů s
rizikovými faktory (viz bod 4.4).Při současném užívání paracetamolu a zidovudinu se pozoruje zvýšený
sklon k rozvoji neutropenie a hepatotoxicity. Tento lék by proto měl být současně se zidovudinem užíván
pouze po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby.
Perorální kontraceptiva mohou zvýšit rychlost clearance paracetamolu.
Současné užívání léků a přípravků, které zpomalují vyprazdňování žaludku, jako např. propanthelium,
může vést ke zpomalení absorpce a zpoždění nástupu účinku paracetamolu. Paracetamol zvyšuje hladinu
kyseliny acetylsalicylové a chloramfenikolu v plazmě.
Při současném podávání paracetamolu a lamotriginu bylo zjištěno snížení účinnosti lamotriginu při zvýšení
jeho jaterní clearance.
Některé zprávy nasvědčují tomu, že isoniazid může zvyšovat hepatotoxický potenciál paracetamolu. V
případě současného podávání je třeba bedlivě sledovat klinické a laboratorní známky hepatotoxicity.
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Velké množství dat u těhotných žen neukazuje na malformační, ani na feto/neonatální toxicitu. Výsledky
epidemiologických studií neurologického vývoje u dětí, které byly in utero vystaveny paracetamolu,
nejsou průkazné. Pokud je to z klinického hlediska zapotřebí, může být paracetamol v průběhu těhotenství
užíván, má být ovšem užíván v co nejnižší účinné dávce, po co nejkratší možnou dobu a s co nejnižší
možnou frekvencí.
Kojení
Paracetamol se vylučuje do mateřského mléka, avšak v množstvích, která nejsou z klinického hlediska
významná. Během krátkodobé léčby paracetamolem není nutno za předpokladu pečlivého sledování
kojence přerušit kojení. Nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky u kojenců, dokonce ani při dlouhodobé
léčbě paracetamolem s výjimkou jednoho případu výskytu makulopapulárního exantému.
FertilitaStudie chronické toxicity paracetamolu u zvířat prokázaly výskyt atrofie varlat a inhibici
spermatogeneze, relevance tohoto nálezu u člověka však není známa.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
4.8. Nežádoucí účinky
Paracetamol v terapeutických dávkách vyvolává nežádoucí účinky pouze vzácně nebo velmi vzácně.
Níže jsou shrnuty nežádoucí účinky rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením
frekvence výskytu: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100);
vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Poruchy krve a lymfatického systému:
Velmi vzácné : změny krevního obrazu jako hemolytická anemie, trombocytopenie, agranulocytóza,
leukopenie, neutropenie, a pancytopenie.
Poruchy imunitního systému
Velmi vzácné: alergické reakce ve formě kožního exantému vedoucí až k anafylaktickému šoku, kdy je
nutné terapii okamžitě přerušit.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Velmi vzácné: u predisponovaných osob bronchospasmus.
Gastrointestinální poruchy
Vzácné: nauzea, zvracení.
Poruchy jater a žlučových cest
Vzácné: zvýšení hodnot jaterních aminotransferáz
Velmi vzácné: poškození jater
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi vzácné: případy závažných kožních reakcí (Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální
nekrolýza, akutní generalizovaná pustulóza).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9. Předávkování
I když paracetamol představuje relativně bezpečné léčivo, jeho hlavním nebezpečím zůstává akutní
intoxikace s poškozením parenchymu jater, která může skončit letálně. Byly publikovány též údaje o
toxickém poškození myokardu nebo akutní renální insuficienci bez poškození jater po otravě
paracetamolem.
Toxická dávka paracetamolu pro dospělého pacienta je 5-10 g užitých jednorázově, u dětí je to 65 mg/kg
jednorázově. Za toxickou se považuje plazmatická hladina 200 mg/l.
Symptomy:
K příznakům předávkování paracetamolem patří: nevolnost, zvracení, průjmy, pocení, bledost, letargie,
nechutenství; později (po 12-24 hod.) se mohou objevit příznaky poškození jater (bolesti břicha mohou být
jedním z prvých příznaků poškození jater). Komplikacemi hepatálního selhávání jsou: acidóza, edém
mozku, krvácivé projevy, hypoglykémie, hypotenze, infekce a renální selhání. Může vzniknout hepatální
insuficience, encefalopatie, kóma až smrt.
Prodloužení protrombinového času je indikátorem zhoršení jaterních funkcí, proto se doporučuje jeho
monitorování.
Léčba:
Akutní intoxikace má prognózu závislou na celkové požité dávce, rychlosti transportu do zdravotnického
zařízení a adekvátní léčbě. V každém případě je třeba provést výplach žaludku s následujícím podáním
aktivního uhlí. V našich podmínkách je nejvhodnějším a dostupným antidotem N-acetyl-L-cystein. Podává
se perorálně nebo gastrickou sondou v dávce 70-140 mg/kg 3krát denně, nebo formou i.v. infuze v dávce
65-300 mg/kg denně (v 5% glukóze). Léčbu antidotem je třeba zahájit nejpozději do 10 hodin po požití
paracetamolu.
U velmi těžkých otrav paracetamolem je na místě hemodialýza nebo hemoperfuze.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: jiná analgetika a antipyretika, anilidy
ATC kód: N02BE01
Paracetamol má prakticky shodné antipyretické a analgetické účinky jako kyselina acetylsalicylová. Na
rozdíl od ní má pouze minimální efekt na cyklooxygenázu, enzym, který začíná biosyntézu prostaglandinů.
Může však modulovat efekt prostaglandinů nepřímo. V experimentu injekční aplikace paracetamolu do 3.
mozkové komory zabrání pyretické reakci vyvolané parenterálním podáním bakteriálních pyrogenů, nebo
pyretické reakci vyvolané uvolněním endogenních pyrogenů. Antipyretický účinek paracetamolu je
zprostředkován pravděpodobně selektivní inhibicí syntézy prostaglandinu E1, vyvolanou přítomností
pyrogenů v přední části hypothalamu.
Analgetický účinek paracetamolu spočívá pravděpodobně v urychlení metabolizace prostaglandinu G2 (a
tím výraznému snížení jeho koncentrace) na prostaglandin H2. Prostaglandin G2 je pravděpodobně
zodpovědný za vznik bolesti a edému při akutním zánětu. Prostaglandin H2 nemá vliv na bolest.
Kromě těchto centrálních účinků se paracetamol vyznačuje též periferním efektem, který spočívá v
zabránění účinku bradykininu na periferně uložené chemoreceptory.
Analgetický a antipyretický efekt paracetamolu je poměrně krátký a po jednorázové dávce 0,3-1,0 g trvá 6 hodin.
Paracetamol potencuje efekt antidiuretického hormonu.
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce:
Absorpce paracetamolu po perorálním podání dávek do 1 g je rychlá a prakticky kompletní. Biologická
dostupnost závisí na podané dávce a roste s jejím zvyšováním.
Při dávkách cca 0,5 g je 60-75% a při dávce 1 g je biologická dostupnost 90%. Vysoké neterapeutické dávky
(nad 1 g) se vstřebávají nekompletně s velkou interindividuální variabilitou.
Maximální plazmatické koncentrace 10 až 20 mg/l se dosahují v průběhu 40-120 minut po perorální aplikaci
g paracetamolu nalačno. Při podání po jídle se dosahují stejné nebo vyšší hladiny, ale značně rychleji (v
průběhu 20 minut). Paracetamol se při podání večer před spaním vstřebává pomaleji a v průběhu prvých hodin se vyloučí o 36% méně než při podání ráno.
Distribuce:
Paracetamol se velmi rychle distribuuje prakticky do všech kompartmentů. Velmi dobře proniká do CNS,
kde může vytvářet koncentrace až 3krát vyšší než plazmatické. Koncentrace paracetamolu v slinách a v
mateřském mléce jsou prakticky shodné s plazmatickými koncentracemi. Distribuční objem paracetamolu
v ustáleném stavu je okolo 1 l/kg.
Paracetamol se velmi málo váže na plazmatické proteiny (asi 11% u dospělých). Metabolity paracetamolu,
glukuronid a sulfát, se na plazmatické bílkoviny neváží. Celkový clearance paracetamolu je 19,3 l/hod.
Biotransformace a eliminace:
Paracetamol se velmi intenzivně biotransformuje, přitom kromě konjugace, která je dominantní, pribíhají
též oxidativní procesy. Tyto procesy probíhají na cytochromu P-450, přičemž vznikají velmi reaktivní a
toxické epoxidové metabolity a N-acetyl-4-benzochinoimin. Tyto metabolity jsou zodpovědné za vysokou
hepatotoxicitu především vysokých neterapeutických dávek paracetamolu.
Po podání terapeutických dávek dochází k rychlé biotransformaci intermediárních metabolitů za účasti
glutathionu, přitom vznikají merkapturové kyseliny, které se vylučují močí. Glutathion-transferáza je však
saturabilní enzymatický systém. Při vysokém přísunu toxických epoxidů není tento systém schopen je
inaktivovat a tak dochází k jejich kovalentní vazbě na organely hepatocytů, což v konečném důsledku vede
k poškození jater.
Přibližně 85% podané dávky paracetamolu se vyloučí močí za 24 hodin po podání a z toho 1-4% v
nezměněné formě, 20-30% jako sulfát, 40-60% jako glukuronid, 5-19% jako 3-methoxysulfát a 5-10% jako
merkapturové kyseliny nebo konjugáty s cysteinem. Po podání vysokých neterapeutických dávek výrazně
roste podíl metabolitů ve skupině merkapturových kyselin a konjugátů s cysteinem. Biologický poločas
paracetamolu je značně variabilní, 1,9-2,2 hodiny.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Konvenční studie, které k vyhodnocení toxicity pro reprodukci a vývoj používají v současnosti uznávané
normy, nejsou k dispozici.
Při pokusech na zvířatech týkajících se akutní, subchronické a chronické toxicity u potkanů a myší byly
prokázány gastrointestinální léze, změny krevního obrazu, degenerativní změny jaterního a ledvinového
parenchymu a stejně tak i nekróza. Základ těchto změn je na jedné straně v mechanizmu účinku a na druhé
straně v metabolizmu paracetamolu. Ty metabolity, které pravděpodobně jsou příčinou toxického působení
a z toho pocházejících následných změn na orgánech, byly nalezeny i u lidí. Během dlouhodobého podávání
(tj. až 1 rok) maximálních terapeutických dávek byla také v ojedinělých případech pozorována reverzibilní
chronická agresivní žloutenka. U subtoxických dávek se mohou objevit po 3týdenním podávání příznaky
intoxikace. Proto se nemá paracetamol podávat delší dobu a ve vysokých dávkách. V četných prováděných
studiích není uváděna evidence pro relevantní genotoxické riziko paracetamolu při terapeutických dávkách,
tj. v netoxickém rozmezí.
Z dlouhodobých studií u potkanů a myší nejsou žádné podklady pro relevantní tumorogenní efekt při
nehepatotoxickém dávkování paracetamolu.
Paracetamol prostupuje placentou.
Ze studií na zvířatech a ze zkušeností u lidí nedochází k poškození lidského zárodku.
Bezpečnost přípravku byla ověřena dostatečně dlouhodobým používáním v klinické praxi.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1. Seznam pomocných látek
mikrokrystalická celulosa, kukuřičný škrob, magnesium-stearát, povidon
6.2. Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3. Doba použitelnosti
roky
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do o
C, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.
6.5. Druh obalu a obsah balení
blistr (AL/průhledný bezbarvý PVC), krabička
Velikost balení:
10, 20, 30 tablet
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Glenmark Pharmaceuticals s.r.o., Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
07/494/96-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 14.8.1996
Datum posledního prodloužení registrace: 20.4.
10. DATUM REVIZE TEXTU
4. 7.
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
PARAMEGAL 500 MG
tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje paracetamolum 500 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta
Bílé až nažloutlé mramorované kulaté ploché tablety se zkosenými hranami, z jedné strany s půlicí rýhou.
Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
Horečka, zejména při akutních virových a bakteriálních infekcích, bolesti hlavy, bolesti kloubů a svalů při
chřipkových onemocněních, bolesti zubů, neuralgie, bolesti vertebrogenního původu, menstruační bolesti.
4.2. Dávkování a způsob podání
Dospělí a dospívající od 15 let
Dospělým a dospívajícím od 15 let s tělesnou hmotností 34 – 60 kg se podává 500 mg paracetamolu, u osob
s tělesnou hmotností nad 60 kg je vhodná dávka 1000 mg paracetamolu v jedné dávce. Paramegal se podává
dle potřeby několikrát denně v časovém odstupu nejméně 4 hodin do maximální denní dávky 4 g (8 tablet)
denně. Nejvyšší jednotlivá dávka je 1 g (2 tablety). Při dlouhodobé terapii (nad 10 dnů) nemá denní dávka
překročit 2,5 g (5 tablet).
Dospívající ve věku od 12 do 15 let
Dospívajícím ve věku od 12 do 15 let se podává 500 mg paracetamolu v jedné dávce (1 tableta) dle potřeby
několikrát denně v časovém odstupu nejméně 4- 6 hodin, přičemž nesmí být překročena celková denní
dávka (60 mg/kg/den). Maximální denní dávka je 3 g (6 tablet).
Děti ve věku od 6 do 12 let
Dětem ve věku od 6 do 12 let se podává 250 - 500 mg paracetamolu v jedné dávce (1/2 - 1 tableta) dle
potřeby několikrát denně v časovém odstupu nejméně 4 - 6 hodin, přičemž nesmí být překročena celková
denní dávka (60 mg/kg/den). Maximální denní dávka je 2 g (4 tablety).
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Při renální insuficienci je potřebné upravit dávkovací intervaly. Při glomerulární filtraci (GF) nad 50 ml/min
není nutné dávku ani dávkovací interval upravit. Při GF 50-100 ml/min je možno podávat 500 mg
každých 6 hodin a při GF nižší než 10 ml/min 500 mg každých 8 hodin. Paracetamol se velmi dobře
eliminuje hemodialýzou.
Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů se sníženou funkcí jater musí být dávka snížena a interval mezi jednotlivými
dávkami prodloužen. U pacientů s těžkou jaterní insuficiencí je PARAMEGAL 500 MG
kontraindikován.
Starší pacienti (nad 65 let)
U starších pacientů není třeba zvláštní úprava dávkování přípravku.
Způsob podávání:
Tablety, které je možno dělit i podat rozdrcené, se užívají při jídle nebo před jídlem, zapíjejí se
dostatečným množstvím tekutiny. .
4.3. Kontraindikace
- hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,
- těžké formy hepatální insuficience,
- akutní hepatitida.
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Zvláštní opatrnosti je zapotřebí při podávání přípravku pacientům s deficitem glukóza-fosfátdehydrogenázy, hemolytickou anémií a při současném podání léků ovlivňujících játra.
Při renální insuficienci je doporučeno dávkovací interval prodloužit (viz bod 4.2.). Při dlouhodobé léčbě
nelze vyloučit možnost poškození ledvin.
U pacientů se změnami jaterních funkcí a u pacientů dlouhodobě užívajících vyšší dávky paracetamolu se
doporučuje pravidelná kontrola jaterních testů.
U pacientů s onemocněním jater je vyšší nebezpečí předávkování.
Užívání vyšších než doporučených dávek může vést k riziku závažného poškození jater.
Pacienty je třeba upozornit, že nemají současně s užíváním tohoto přípravku užívat jiné přípravky obsahující
paracetamol.
Na základě postmarketingových zkušeností s používáním paracetamolu vyšlo najevo, že hepatotoxicita
paracetamolu se může vyskytnout i při použití terapeutických dávek, zejména při použití dávky 4 g denně
(maximální terapeutická dávka), při krátkodobém použití a u pacientů bez předchozího poškození jaterních
funkcí.
Jaterní poškození se může vyvinout při nižších dávkách, pokud spolupůsobí alkohol, induktory jaterních
enzymů nebo jiné hepatotoxické léky. Dlouhodobá konzumace alkoholu významně zvyšuje riziko
hepatotoxicity paracetamolu. Po dobu léčby se nesmějí pít alkoholické nápoje.
Při terapii perorálními antikoagulancii a při současném dlouhodobém podávání vyšších dávek
paracetamolu, zvláště v kombinaci s dextropropoxyfenem či kodeinem, je nutná kontrola protrombinového
času.
Opatrnost se doporučuje u pacientů se zvýšenou citlivostí na kyselinu acetylsalicylovou a/nebo nesteroidní
antirevmatika (NSA).
Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem se doporučuje opatrnost vzhledem ke zvýšenému
riziku metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (HAGMA), zejména u pacientů s těžkou
poruchou funkce ledvin, sepsí, podvýživou a jinými zdroji nedostatku glutathionu (např. chronický
alkoholismus), jakož i u pacientů užívajících maximální denní dávky paracetamolu. Doporučuje se pečlivé
sledování, včetně měření 5-oxoprolinu v moči.
Přípravek není určen pro děti mladší než 6 let nebo s tělesnou hmotností pod 20 kg.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Hepatotoxické látky mohou zvyšovat možnost kumulace paracetamolu a předávkování jím.
Paracetamol zvyšuje hladinu kyseliny acetylsalicylové a chloramfenikolu v plazmě. Současné dlouhodobé
podávání paracetamolu a NSA (především acetylsalicylové kyseliny) ve vyšších dávkách zvyšuje riziko
analgetické nefropatie a dalších renálních nežádoucích účinků.
Riziko toxicity paracetamolu může být zvýšeno u pacientů užívajících jiné potenciálně hepatotoxické léky
nebo léky, které indukují jaterní mikrosomální enzymy, např. některá antiepileptika (např. glutethimid,
fenobarbital, fenytoin, karbamazepin, primidon, topiramát), rifampicin, barbituráty, inhibitory MAO,
tricyklická antidepresiva, třezalka tečkovaná a alkohol. Indukce metabolismu má za následek zvýšenou
produkci hepatotoxického oxidativního metabolitu paracetamolu. Hepatotoxické účinky se projeví, pokud
tento metabolit překročí normální vazebnou kapacitu glutathionu.
Působení cholestyraminu může vést ke zpomalení absorpce paracetamolu, zatímco metoklopramid a
domperidon mohou absorpci paracetamolu urychlovat.
Probenecid ovlivňuje vylučování a plazmatickou koncentraci paracetamolu.
Antikoagulační efekt warfarinu nebo jiných antagonistů vitamínu K může být zvýšen spolu se zvýšeným
rizikem krvácení při dlouhodobém pravidelném denním užívání paracetamolu s těmito přípravky. Uvedené
interakce nejsou klinicky signifikantní, pokud je přípravek užíván podle doporučeného dávkování a délky
léčby. Pacienti užívající paracetamol a antagonisty vitaminu K by měli být monitorováni z hlediska
adekvátní koagulace a možných krvácivých komplikací.
Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože současné
používání bylo spojeno s metabolickou acidózou s vysokou aniontovou mezerou, zejména u pacientů s
rizikovými faktory (viz bod 4.4).Při současném užívání paracetamolu a zidovudinu se pozoruje zvýšený
sklon k rozvoji neutropenie a hepatotoxicity. Tento lék by proto měl být současně se zidovudinem užíván
pouze po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby.
Perorální kontraceptiva mohou zvýšit rychlost clearance paracetamolu.
Současné užívání léků a přípravků, které zpomalují vyprazdňování žaludku, jako např. propanthelium,
může vést ke zpomalení absorpce a zpoždění nástupu účinku paracetamolu. Paracetamol zvyšuje hladinu
kyseliny acetylsalicylové a chloramfenikolu v plazmě.
Při současném podávání paracetamolu a lamotriginu bylo zjištěno snížení účinnosti lamotriginu při zvýšení
jeho jaterní clearance.
Některé zprávy nasvědčují tomu, že isoniazid může zvyšovat hepatotoxický potenciál paracetamolu. V
případě současného podávání je třeba bedlivě sledovat klinické a laboratorní známky hepatotoxicity.
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Velké množství dat u těhotných žen neukazuje na malformační, ani na feto/neonatální toxicitu. Výsledky
epidemiologických studií neurologického vývoje u dětí, které byly in utero vystaveny paracetamolu,
nejsou průkazné. Pokud je to z klinického hlediska zapotřebí, může být paracetamol v průběhu těhotenství
užíván, má být ovšem užíván v co nejnižší účinné dávce, po co nejkratší možnou dobu a s co nejnižší
možnou frekvencí.
Kojení
Paracetamol se vylučuje do mateřského mléka, avšak v množstvích, která nejsou z klinického hlediska
významná. Během krátkodobé léčby paracetamolem není nutno za předpokladu pečlivého sledování
kojence přerušit kojení. Nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky u kojenců, dokonce ani při dlouhodobé
léčbě paracetamolem s výjimkou jednoho případu výskytu makulopapulárního exantému.
FertilitaStudie chronické toxicity paracetamolu u zvířat prokázaly výskyt atrofie varlat a inhibici
spermatogeneze, relevance tohoto nálezu u člověka však není známa.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
4.8. Nežádoucí účinky
Paracetamol v terapeutických dávkách vyvolává nežádoucí účinky pouze vzácně nebo velmi vzácně.
Níže jsou shrnuty nežádoucí účinky rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením
frekvence výskytu: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100);
vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Poruchy krve a lymfatického systému:
Velmi vzácné : změny krevního obrazu jako hemolytická anemie, trombocytopenie, agranulocytóza,
leukopenie, neutropenie, a pancytopenie.
Poruchy imunitního systému
Velmi vzácné: alergické reakce ve formě kožního exantému vedoucí až k anafylaktickému šoku, kdy je
nutné terapii okamžitě přerušit.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Velmi vzácné: u predisponovaných osob bronchospasmus.
Gastrointestinální poruchy
Vzácné: nauzea, zvracení.
Poruchy jater a žlučových cest
Vzácné: zvýšení hodnot jaterních aminotransferáz
Velmi vzácné: poškození jater
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi vzácné: případy závažných kožních reakcí (Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální
nekrolýza, akutní generalizovaná pustulóza).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9. Předávkování
I když paracetamol představuje relativně bezpečné léčivo, jeho hlavním nebezpečím zůstává akutní
intoxikace s poškozením parenchymu jater, která může skončit letálně. Byly publikovány též údaje o
toxickém poškození myokardu nebo akutní renální insuficienci bez poškození jater po otravě
paracetamolem.
Toxická dávka paracetamolu pro dospělého pacienta je 5-10 g užitých jednorázově, u dětí je to 65 mg/kg
jednorázově. Za toxickou se považuje plazmatická hladina 200 mg/l.
Symptomy:
K příznakům předávkování paracetamolem patří: nevolnost, zvracení, průjmy, pocení, bledost, letargie,
nechutenství; později (po 12-24 hod.) se mohou objevit příznaky poškození jater (bolesti břicha mohou být
jedním z prvých příznaků poškození jater). Komplikacemi hepatálního selhávání jsou: acidóza, edém
mozku, krvácivé projevy, hypoglykémie, hypotenze, infekce a renální selhání. Může vzniknout hepatální
insuficience, encefalopatie, kóma až smrt.
Prodloužení protrombinového času je indikátorem zhoršení jaterních funkcí, proto se doporučuje jeho
monitorování.
Léčba:
Akutní intoxikace má prognózu závislou na celkové požité dávce, rychlosti transportu do zdravotnického
zařízení a adekvátní léčbě. V každém případě je třeba provést výplach žaludku s následujícím podáním
aktivního uhlí. V našich podmínkách je nejvhodnějším a dostupným antidotem N-acetyl-L-cystein. Podává
se perorálně nebo gastrickou sondou v dávce 70-140 mg/kg 3krát denně, nebo formou i.v. infuze v dávce
65-300 mg/kg denně (v 5% glukóze). Léčbu antidotem je třeba zahájit nejpozději do 10 hodin po požití
paracetamolu.
U velmi těžkých otrav paracetamolem je na místě hemodialýza nebo hemoperfuze.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: jiná analgetika a antipyretika, anilidy
ATC kód: N02BE01
Paracetamol má prakticky shodné antipyretické a analgetické účinky jako kyselina acetylsalicylová. Na
rozdíl od ní má pouze minimální efekt na cyklooxygenázu, enzym, který začíná biosyntézu prostaglandinů.
Může však modulovat efekt prostaglandinů nepřímo. V experimentu injekční aplikace paracetamolu do 3.
mozkové komory zabrání pyretické reakci vyvolané parenterálním podáním bakteriálních pyrogenů, nebo
pyretické reakci vyvolané uvolněním endogenních pyrogenů. Antipyretický účinek paracetamolu je
zprostředkován pravděpodobně selektivní inhibicí syntézy prostaglandinu E1, vyvolanou přítomností
pyrogenů v přední části hypothalamu.
Analgetický účinek paracetamolu spočívá pravděpodobně v urychlení metabolizace prostaglandinu G2 (a
tím výraznému snížení jeho koncentrace) na prostaglandin H2. Prostaglandin G2 je pravděpodobně
zodpovědný za vznik bolesti a edému při akutním zánětu. Prostaglandin H2 nemá vliv na bolest.
Kromě těchto centrálních účinků se paracetamol vyznačuje též periferním efektem, který spočívá v
zabránění účinku bradykininu na periferně uložené chemoreceptory.
Analgetický a antipyretický efekt paracetamolu je poměrně krátký a po jednorázové dávce 0,3-1,0 g trvá 6 hodin.
Paracetamol potencuje efekt antidiuretického hormonu.
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce:
Absorpce paracetamolu po perorálním podání dávek do 1 g je rychlá a prakticky kompletní. Biologická
dostupnost závisí na podané dávce a roste s jejím zvyšováním.
Při dávkách cca 0,5 g je 60-75% a při dávce 1 g je biologická dostupnost 90%. Vysoké neterapeutické dávky
(nad 1 g) se vstřebávají nekompletně s velkou interindividuální variabilitou.
Maximální plazmatické koncentrace 10 až 20 mg/l se dosahují v průběhu 40-120 minut po perorální aplikaci
g paracetamolu nalačno. Při podání po jídle se dosahují stejné nebo vyšší hladiny, ale značně rychleji (v
průběhu 20 minut). Paracetamol se při podání večer před spaním vstřebává pomaleji a v průběhu prvých hodin se vyloučí o 36% méně než při podání ráno.
Distribuce:
Paracetamol se velmi rychle distribuuje prakticky do všech kompartmentů. Velmi dobře proniká do CNS,
kde může vytvářet koncentrace až 3krát vyšší než plazmatické. Koncentrace paracetamolu v slinách a v
mateřském mléce jsou prakticky shodné s plazmatickými koncentracemi. Distribuční objem paracetamolu
v ustáleném stavu je okolo 1 l/kg.
Paracetamol se velmi málo váže na plazmatické proteiny (asi 11% u dospělých). Metabolity paracetamolu,
glukuronid a sulfát, se na plazmatické bílkoviny neváží. Celkový clearance paracetamolu je 19,3 l/hod.
Biotransformace a eliminace:
Paracetamol se velmi intenzivně biotransformuje, přitom kromě konjugace, která je dominantní, pribíhají
též oxidativní procesy. Tyto procesy probíhají na cytochromu P-450, přičemž vznikají velmi reaktivní a
toxické epoxidové metabolity a N-acetyl-4-benzochinoimin. Tyto metabolity jsou zodpovědné za vysokou
hepatotoxicitu především vysokých neterapeutických dávek paracetamolu.
Po podání terapeutických dávek dochází k rychlé biotransformaci intermediárních metabolitů za účasti
glutathionu, přitom vznikají merkapturové kyseliny, které se vylučují močí. Glutathion-transferáza je však
saturabilní enzymatický systém. Při vysokém přísunu toxických epoxidů není tento systém schopen je
inaktivovat a tak dochází k jejich kovalentní vazbě na organely hepatocytů, což v konečném důsledku vede
k poškození jater.
Přibližně 85% podané dávky paracetamolu se vyloučí močí za 24 hodin po podání a z toho 1-4% v
nezměněné formě, 20-30% jako sulfát, 40-60% jako glukuronid, 5-19% jako 3-methoxysulfát a 5-10% jako
merkapturové kyseliny nebo konjugáty s cysteinem. Po podání vysokých neterapeutických dávek výrazně
roste podíl metabolitů ve skupině merkapturových kyselin a konjugátů s cysteinem. Biologický poločas
paracetamolu je značně variabilní, 1,9-2,2 hodiny.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Konvenční studie, které k vyhodnocení toxicity pro reprodukci a vývoj používají v současnosti uznávané
normy, nejsou k dispozici.
Při pokusech na zvířatech týkajících se akutní, subchronické a chronické toxicity u potkanů a myší byly
prokázány gastrointestinální léze, změny krevního obrazu, degenerativní změny jaterního a ledvinového
parenchymu a stejně tak i nekróza. Základ těchto změn je na jedné straně v mechanizmu účinku a na druhé
straně v metabolizmu paracetamolu. Ty metabolity, které pravděpodobně jsou příčinou toxického působení
a z toho pocházejících následných změn na orgánech, byly nalezeny i u lidí. Během dlouhodobého podávání
(tj. až 1 rok) maximálních terapeutických dávek byla také v ojedinělých případech pozorována reverzibilní
chronická agresivní žloutenka. U subtoxických dávek se mohou objevit po 3týdenním podávání příznaky
intoxikace. Proto se nemá paracetamol podávat delší dobu a ve vysokých dávkách. V četných prováděných
studiích není uváděna evidence pro relevantní genotoxické riziko paracetamolu při terapeutických dávkách,
tj. v netoxickém rozmezí.
Z dlouhodobých studií u potkanů a myší nejsou žádné podklady pro relevantní tumorogenní efekt při
nehepatotoxickém dávkování paracetamolu.
Paracetamol prostupuje placentou.
Ze studií na zvířatech a ze zkušeností u lidí nedochází k poškození lidského zárodku.
Bezpečnost přípravku byla ověřena dostatečně dlouhodobým používáním v klinické praxi.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1. Seznam pomocných látek
mikrokrystalická celulosa, kukuřičný škrob, magnesium-stearát, povidon
6.2. Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3. Doba použitelnosti
roky
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do o
C, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.
6.5. Druh obalu a obsah balení
blistr (AL/průhledný bezbarvý PVC), krabička
Velikost balení:
10, 20, 30 tablet
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Glenmark Pharmaceuticals s.r.o., Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
07/494/96-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 14.8.1996
Datum posledního prodloužení registrace: 20.4.
10. DATUM REVIZE TEXTU
4. 7.
Více o léku Paramegal
Paramegal
Podobne lub alternatywne produkty
