Paralen

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

PARALEN 125 mg tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje paracetamolum 125 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta
Popis přípravku: bílé až téměř bílé, kulaté ploché tablety o průměru 7 mm se zkosenými hranami,
z jedné strany s půlicí rýhou. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek PARALEN 125 mg tablety je indikován k léčbě horečky, zejména při akutních bakteriálních
a virových infekcích, bolesti zubů, hlavy, bolesti svalů nebo kloubů nezánětlivé etiologie a k léčbě
neuralgie.

4.2 Dávkování a způsob podání

Perorální podání.

Dávkování
Přípravek je určen pro použití u dětí.
Celková denní dávka za 24 hodin nemá překročit 60 mg/kg tělesné hmotnosti dítěte; dělí se na 3–dílčí dávky.
Pro jednorázové podání je dávka 10–15 mg/kg tělesné hmotnosti. Podává se podle potřeby
v 6hodinových intervalech, interval lze zkrátit v případě potřeby na 4 hod, přičemž nesmí být
překročena celková denní dávka.

Doporučené dávkování paracetamolu:

VĚK HMOTNOST Jednotlivá dávka Max. denní dávka
do 6 let 9–12 kg 125 mg 600 mg
13–16 kg 187,5 mg 750 mg
17–20 kg 250 mg 1 g
6–12 let 21–25 kg 250 mg 1,5 g
26–32 kg 250–375 mg 2 g
33–40 kg 375–500 mg 2 g
12–15 let 40–50 kg 500 mg 3 g
nad 15 let ≤ 50 kg 500 mg 4 g
> 50 kg 500–1000 mg

Pacienti s renální insuficiencí
Při renální insuficienci je doporučeno dávkovací interval prodloužit: při glomerulární filtraci 50–ml/min je třeba dodržet 6hodinový interval mezi dávkami, při hodnotě nižší než 10 ml/min 8hodinový
interval.

Pacienti s hepatální insuficiencí
Při stabilizované chronické hepatální insuficienci paracetamol obvykle nevyvolává poškození jater,
pokud je podáván ve výše uvedeném dávkování. Přesto je vhodné u těchto pacientů nepodávat dávky
maximální a dodržovat interval mezi jednotlivými dávkami minimálně 6 hodin.

Způsob podání
Tablety, které je možno dělit, se užívají při jídle nebo před jídlem, zapíjejí se dostatečným množstvím
tekutiny.
Vzhledem k lékové formě je přípravek vhodný pro děti od 3 let věku.

4.3 Kontraindikace

− Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
− Těžké formy hepatální insuficience.
− Akutní hepatitida.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvláštní opatrnosti je zapotřebí při podávání přípravku pacientům s deficitem glukóza-fosfátdehydrogenázy, hemolytickou anemií a při současném podání léků ovlivňujících játra.

U pacientů se změnami jaterních funkcí a u pacientů dlouhodobě (nad 10 dní) užívajících vyšší dávky
paracetamolu se doporučuje pravidelná kontrola jaterních testů. Užívání vyšších než doporučených
dávek může vést k riziku závažného poškození jater.
Pacienty je třeba upozornit, že nemají současně s užíváním tohoto přípravku užívat jiné přípravky
obsahující paracetamol.

U pacientů s onemocněním jater je vyšší nebezpečí předávkování.

Na základě postmarketingových zkušeností s používáním paracetamolu vyšlo najevo, že
hepatotoxicita paracetamolu se může vyskytnout i při použití terapeutických dávek, zejména při
použití dávky 4 g denně (maximální terapeutická dávka), při krátkodobém použití a u pacientů bez
předchozího poškození jaterních funkcí. Jaterní poškození se může vyvinout při nižších dávkách,
pokud spolupůsobí alkohol, induktory jaterních enzymů nebo jiné hepatotoxické látky (viz bod 4.5).
Dlouhodobá konzumace alkoholu významně zvyšuje riziko hepatotoxicity paracetamolu. Nejvyšší
riziko bylo zaznamenáno u chronických alkoholiků, kteří před použitím paracetamolu abstinují
krátkodobě (12 h).

Přípravek je určen dětem, pokud by však ve výjimečném případě měl být užíván dospělým, je třeba
upozornit, že po dobu léčby se nesmějí pít alkoholické nápoje.

Při renální insuficienci je doporučeno dávkovací interval prodloužit (viz 4.2). Při dlouhodobé léčbě
nelze vyloučit možnost poškození ledvin.

Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem se doporučuje opatrnost vzhledem
ke zvýšenému riziku metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (HAGMA), zejména u
pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, sepsí, podvýživou a jinými zdroji nedostatku glutathionu
(např. chronický alkoholismus), jakož i u pacientů užívajících maximální denní dávky paracetamolu.
Doporučuje se pečlivé sledování, včetně měření 5-oxoprolinu v moči.

Při terapii perorálními antikoagulancii a při současném dlouhodobém podávání vyšších dávek
paracetamolu, zvláště v kombinaci s dextropropoxyfenem či kodeinem, je nutná kontrola
protrombinového času.

Opatrnost se doporučuje u pacientů se zvýšenou citlivostí na kyselinu acetylsalicylovou a/nebo
nesteroidní antirevmatika (NSAID) z důvodu možné zkřížené citlivosti na paracetamol, pozorované u
pacientů citlivých na kyselinu acetylsalicylovou (ASA). Mohou se vyskytnout příznaky podobné jako
po podání ASA (bronchospazmus, naso-okulární reakce).

Byly hlášeny velmi vzácné případy závažných kožních reakcí.

Pomocné látky:
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.


4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kyselina acetylsalicylová a chloramfenikol
Paracetamol zvyšuje plazmatické hladiny kyseliny acetylsalicylové a chloramfenikolu.

Hepatotoxické látky a induktory hepatálních enzymů
Hepatotoxické látky mohou zvyšovat možnost kumulace paracetamolu a předávkování jím.
Riziko toxicity paracetamolu může být zvýšeno u pacientů užívajících jiné potenciálně hepatotoxické
léky nebo látky, které indukují jaterní mikrosomální enzymy, např. některá antiepileptika (např.
glutethimid, fenobarbital, fenytoin, karbamazepin, primidon, topiramát), rifampicin, barbituráty,
inhibitory MAO, tricyklická antidepresiva, třezalka tečkovaná a alkohol. Indukce metabolismu má za
následek zvýšenou produkci hepatotoxického oxidativního metabolitu paracetamolu. Hepatotoxické
účinky se projeví, pokud tento metabolit překročí normální vazebnou kapacitu glutathionu.

Kolestyramin
Působení kolestyraminu může vést ke zpomalení absorpce paracetamolu.

Probenecid
Probenecid ovlivňuje vylučování a plazmatickou koncentraci paracetamolu.

Zidovudin
Při současném užívání paracetamolu a zidovudinu se pozoruje zvýšený sklon k rozvoji neutropenie a
hepatotoxicity. Tento lék by proto měl být současně se zidovudinem užíván pouze po pečlivém
zvážení přínosu a rizika léčby.

Lamotrigin
Při současném podávání paracetamolu a lamotriginu bylo zjištěno snížení účinnosti lamotriginu při
zvýšení jeho jaterní clearance.

Warfarin a antagonisté vitaminu K
Antikoagulační efekt warfarinu nebo jiných antagonistů vitamínu K může být zvýšen spolu se
zvýšeným rizikem krvácení při dlouhodobém pravidelném denním užívání paracetamolu s těmito
přípravky. Uvedené interakce nejsou klinicky signifikantní, pokud je přípravek užíván podle
doporučeného dávkování a délky léčby. Pacienti užívající paracetamol a antagonisty vitaminu K by
měli být monitorováni, zda mají adekvátní koagulaci a nemají krvácivé komplikace.

Flukloxacilin
Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože
současné používání bylo spojeno s metabolickou acidózou s vysokou aniontovou mezerou, zejména u
pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4).

Nesteroidní antirevmatika (NSAID), kyselina acetylsalicylová
Současné dlouhodobé podávání paracetamolu a NSAID (především acetylsalicylové kyseliny) ve
vyšších dávkách zvyšuje riziko analgetické nefropatie a dalších renálních nežádoucích účinků.

Propanthelium
Současné užívání léků a přípravků, které zpomalují vyprazdňování žaludku, jako např. propanthelium,
může vést ke zpomalení absorpce a zpoždění nástupu účinku paracetamolu.

Isoniazid
Některé zprávy nasvědčují tomu, že isoniazid může zvyšovat hepatotoxický potenciál paracetamolu.
V případě současného podávání je třeba bedlivě sledovat klinické a laboratorní známky hepatotoxicity.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Přípravek je určen k podání dětem, pokud by však byl užíván dospělou ženou, platí následující
informace:

Těhotenství
Paracetamol prochází placentární bariérou. Velké množství dat u těhotných žen neukazuje na
malformační toxicitu ani na toxický vliv na plod/novorozence. Výsledky epidemiologických studií
neurologického vývoje u dětí, které byly in utero vystaveny paracetamolu, nejsou průkazné. Pokud je
to z klinického hlediska zapotřebí, může být paracetamol během těhotenství užíván, má být ovšem
užíván v co nejnižší účinné dávce, po co nejkratší možnou dobu a s nejnižší možnou frekvencí.

Kojení
Po perorálním užití se paracetamol vylučuje do mateřského mléka, avšak v množstvích, která nejsou
z klinického hlediska významná. Během krátkodobé léčby paracetamolem není nutno za předpokladu
pečlivého sledování kojence přerušit kojení. Nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky u kojenců,
dokonce ani při dlouhodobé léčbě paracetamolem s výjimkou jednoho případu výskytu
makulopapulárního exantému.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Neuplatňuje se, přípravek je určen k podávání dětem. Přípravek nemá vliv na schopnost řídit nebo
obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky paracetamolu rozdělené do skupin podle
terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (≥1/10); časté (1/100 až <1/10);
méně časté (1/1 000 až <1/100); vzácné (1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není
známo (z dostupných údajů nelze určit):

MedDRA třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického systému velmi vzácné pancytopenie,
trombocytopenie,
neutropenie, leukopenie,
agranulocytóza
Poruchy imunitního systému velmi vzácné anafylaxe (včetně
anafylaktického šoku),
angioedém
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy velmi vzácné bronchospasmus
Poruchy jater a žlučových cest velmi vzácné žloutenka
není známo
cytolytická hepatitida, která
může vést k akutnímu
selhání jater
Poruchy metabolismu a výživy není známo
pyroglutamová acidóza, u
pacientů s rizikovými
faktory pro depleci
glutathionu
Poruchy kůže a podkožní tkáně vzácné alergická dermatitida,
vyrážka, kopřivka*
velmi vzácné
Velmi vzácně byly hlášeny
závažné kožní reakce, fixní
lékový exantém (viz bod
4.4) *
* Pokud se objeví alespoň jeden z uvedených příznaků, musí být tento léčivý přípravek trvale vysazen.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Předávkování již relativně nízkými dávkami paracetamolu (8–15 g v závislosti na tělesné hmotnosti
pacienta) může mít za následek závažné poškození jater a někdy akutní renální tubulární nekrózu.
K poškození jater po požití 5 nebo více gramů paracetamolu může nastat u pacientů s rizikovými
faktory, jako je:
− dlouhodobá léčba induktory enzymů (karbamazepin, glutethimid, fenobarbital, fenytoin,
rifampicin, primidon, třezalka tečkovaná,
− pravidelná konzumace většího množství alkoholu,
− pokud je pravděpodobné, že jsou vyčerpány zásoby glutathionu (např. při poruše příjmu potravy,
cystické fibróze, HIV infekci, hladovění, kachexii).

Symptomy
Do 24 hodin se může objevit nauzea, zvracení, anorexie, bledost, letargie a pocení. Bolest v břiše
může být prvním příznakem jaterního poškození a vzniká během prvních 24 hod. Může vzniknout
jaterní cytolýza, která může vést k jaternímu selhání, gastrointestinálnímu krvácení, encefalopatii, ,
kómatu až smrti. Komplikace selhání jater představují metabolická acidóza, edém mozku, krvácivé
projevy, hypoglykémie, hypotenze, infekce a renální selhání. V souvislosti s předávkováním
paracetamolem byly pozorovány případy diseminované intravaskulární koagulace.
Za 12 až 48 hodin po akutním předávkování se zvyšují hladiny jaterních aminotransferáz,
laktátdehydrogenázy a bilirubinu spolu s poklesem hladiny protrombinu. Prodloužení
protrombinového času je indikátorem zhoršení funkce jater, a proto se doporučuje jeho monitorování.
Pacienti, kteří užívají induktory enzymů (např. karbamazepin, fenytoin, barbituráty, rifampicin) nebo
mají abúzus alkoholu v anamnéze, jsou více náchylní k poškození jater. K akutnímu renálnímu selhání
může dojít i bez přítomnosti závažného poškození jater. Jinými projevy intoxikace jsou poškození
myokardu, pankreatitida a pancytopenie.

Léčba
Okamžité zahájení léčby je zásadní. I přes absenci výrazných časných příznaků by pacienti měli být
neprodleně převezeni do nemocnice pro okamžitou lékařskou pomoc. Příznaky mohou být omezeny
na nevolnost nebo zvracení a nemusí odrážet závažnost předávkování nebo riziko poškození orgánů.
Použití aktivního uhlí je třeba zvážit, pokud k předávkování došlo do 1 hodiny. Plazmatické
koncentrace paracetamolu by měly být měřeny po 4 hodinách nebo později po požití (dřívější
koncentrace jsou nespolehlivé). Léčba N-acetylcysteinem může být použita do 24 hodin po požití
paracetamolu, ale maximálního ochranného účinku je dosaženo, pokud byl podán do 8 hodin po požití.
Účinnost antidota prudce klesá po překročení této doby. Pokud je to nutné, pacientovi by měl být
podán N-acetylcystein intravenózně v souladu se stanovenými dávkovacími schématy. Pokud pacient
nezvrací, může být ústní podání methioninu vhodnou alternativou v odlehlých oblastech mimo
nemocnici.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: analgetika, antipyretika, anilidy; ATC kód: N02BE
Paracetamol je analgetikum - antipyretikum bez antiflogistické aktivity a s dobrou gastrointestinální
snášenlivostí, vhodné v pediatrii i u dospělých pacientů. Mechanismus účinku je pravděpodobně
podobný kyselině acetylsalicylové a je závislý na inhibici syntézy prostaglandinů v centrálním
nervovém systému. Tímto mechanismem je potlačena produkce prostaglandinů, které způsobují bolest
a horečku.
Neovlivňuje glykémii a je tedy vhodný i u diabetiků. Protože neovlivňuje významně krevní srážlivost
ani u pacientů užívajících perorální antikoagulancia, lze jej rovněž použít u hemofiliků. Nemá vliv na
hladinu kyseliny močové a její vylučování do moči. Paracetamol lze podat ve všech případech, kde
jsou kontraindikovány salicyláty.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Paracetamol se rychle a téměř úplně vstřebává z gastrointestinálního traktu.

Distribuce v organismu
Rychle se distribuuje do všech tkání a tělesných tekutin. Maximální plazmatické hladiny je dosaženo
za 30–60 minut po p. o. podání. Prochází hematoencefalickou bariérou, do slin a do mateřského
mléka.

Biotransformace a eliminace z organismu
Intenzivně se biotransformuje, vedle konjugačních reakcí dochází k oxidativním pochodům, přičemž
vznikají toxické metabolity. Při podání terapeutických dávek dochází k rychlé biotransformaci těchto
hepatotoxických intermediálních metabolitů za spolupůsobení glutathionu a za vzniku
merkapturových kyselin, které se vylučují močí převážně ve formě konjugátů, méně než 5 %
paracetamolu se vyloučí v nezměněné formě. Biologický poločas se pohybuje mezi 1–3 hodinami, u
závažné jaterní insuficience dochází k jeho prodloužení až na 5 hodin. U insuficience ledvin nedochází
k jeho prodloužení, ale protože se převážně vylučuje ledvinami, je nutno dávku paracetamolu
redukovat.

5.3 Preklinická data ve vztahu k bezpečnosti účinku

Toxicita paracetamolu byla rozsáhle studována na mnoha zvířecích druzích.

a) Akutní toxicita
LD50 per os je u potkana 3,7 g/kg, u myši 338 mg/kg.

b) Chronická toxicita
Ve studiích subchronické a chronické toxicity paracetamolu u laboratorních potkanů a myší bylo
pozorováno poškození gastrointestinálního traktu, změny hodnot krevního obrazu nebo degenerace
parenchymu jater a ledvin vedoucí až k nekróze. Tyto změny jsou dávány do souvislosti jak s
mechanizmem účinku, tak s metabolizmem paracetamolu. Metabolity paracetamolu, kterým se toxické
účinky přičítají, a související orgánové změny byly prokázány také u člověka. Proto by se paracetamol
neměl užívat dlouhodobě a ve vyšších dávkách.

c) Mutagenní a kancerogenní potenciál
Výsledky genotoxických studií s paracetamolem jsou nejednoznačné. Účinek paracetamolu je značně
závislý na použité koncentraci a také na době působení. Kancerogenní působení paracetamolu bylo
pozorováno pouze po podání vysokých, hepatotoxických dávek. V normálních terapeutických dávkách
není užívání paracetamolu spojeno s rizikem genotoxicity a kancerogenity.

d) Reprodukční toxicita
Studie na laboratorních zvířatech neposkytly důkaz o embryotoxicitě nebo fetotoxicitě paracetamolu.
Konvenční studie, které k vyhodnocení toxicity pro reprodukci a vývoj používají v současnosti
uznávané normy, nejsou k dispozici.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

předbobtnalý kukuřičný škrob
povidon sodná sůl kroskarmelosy
kyselina stearová

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte blistr v krabičce, aby byl přípravek chráněn před
světlem a vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Blistr (Al/průhledný bezbarvý PVC), krabička
Balení: 20 tablet

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.
Veškerý nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Opella Healthcare Czech s.r.o., Evropská 846/176a, 160 00 Praha 6, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ REGISTRAČNÍ ČÍSLA

07/264/92-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 18. 3. Datum posledního prodloužení registrace: 25. 6.

10. DATUM REVIZE TEXTU

8. 10.