Dafiro hct

Linearita

Amlodipin, valsartan a hydrochlorothiazid mají lineární farmakokinetiku.

Amlodipin/valsartan/hydrochlorothiazid

Po perorálním podání přípravku Dafiro HCT běžným zdravým dospělým je maximálních
plazmatických hladin amlodipinu dosaženo během 6-8 hodin, valsartanu během 3 hodin a
hydrochlorothiazidu během 2 hodin. Míra a rozsah vstřebávání amlodipinu, valsartanu a
hydrochlorothiazidu z přípravku Dafiro HCT jsou stejné jako při samostatném podávání.

Amlodipin

Absorpce
Po perorální aplikaci terapeutických dávek samotného amlodipinu bylo dosaženo vrcholové
koncentrace amlodipinu v plazmě za 6 až 12 hodin. Vypočítaná absolutní biologická dostupnost byla
mezi 64 % a 80 %. Biologická dostupnost amlodipinu není ovlivněna příjmem potravy.

Distribuce
Distribuční objem je přibližně 21 l/kg. In vitro studie s amlodipinem ukázaly, že u pacientů je přibližně
97,5 % cirkulujícího léku vázáno na plazmatické proteiny.

Biotransformace
Amlodipin je z velké míry
Eliminace
Amlodipin je z plazmy vylučován dvoufázově s terminálním eliminačním poločasem přibližně 30 až
50 hodin. Rovnovážného stavu v plazmě je dosaženo po kontinuálním podávání po dobu 7-8 dnů.
Močí je vylučováno 10 % nezměněného amlodipinu a 60 % metabolitů amlodipinu.

Valsartan
Absorpce
Po perorálním podání samotného valsartanu je maximální koncentrace v plazmě dosaženo za
2-4 hodiny. Průměrná absolutní biologická dostupnost je 23 %. Potrava snižuje expozici valsartanu
ačkoliv přibližně za 8 hodin po podání dávky jsou plazmatické koncentrace valsartanu u najedené
skupiny a u skupiny nalačno podobné. Toto snížení AUC však není doprovázeno klinicky významným
snížením terapeutického účinku, a proto může být valsartan užíván s jídlem nebo bez jídla.

Distribuce
Distribuční objem valsartanu je v rovnovážném stavu po intravenózním podání přibližně 17 litrů, což
naznačuje, že valsartan není extenzivně distribuován do tkání. Valsartan je silně vázán na proteiny séra

Biotransformace
Valsartan není významně metabolizován, protože pouze asi 20 % z podané dávky bylo detekováno ve
formě metabolitů. V plazmě byl v nízké koncentraci hydroxy metabolit. Tento metabolit je farmakologicky inaktivní.

Eliminace
Valsartan vykazuje multiexponenciální eliminaci především stolicí formě. Po intravenózním podání je plazmatická clearance valsartanu přibližně 2 l/hod a jeho renální
clearance je 0,62 l/hod Hydrochlorothiazid

Absorpce
Absorpce hydrochlorothiazidu po perorálním podání je rychlá AUC je lineární a v terapeutickém rozmezí závislé na dávce.

Vliv jídla na absorpci hydrochlorothiazidu, pokud existuje, má minimální klinický význam. Absolutní
biologická dostupnost hydrochlorothiazidu je 70 % po perorálním podání.

Distribuce
Zdánlivý distribuční objem je 4-8 l/kg. Cirkulující hydrochlorothiazid je vázaný na sérové proteiny
v koncentraci přibližně 3× vyšší, než je koncentrace v plazmě.

Biotransformace
Hydrochlorothiazid je eliminován převážně v nezměněné podobě.

Eliminace
Hydrochlorothiazid je eliminován z plazmy s poločasem průměrně 6-15 hodin v konečné eleminační
fázi. Při opakovaném podávání nedochází k žádné změně v kinetice hydrochlorothiazidu a pokud je
podáván jednou denně, je akumulace minimální. Více než 95 % absorbované dávky je vyloučeno jako
nezměněná látka močí. Renální clearance se skládá z pasivní filtrace a aktivní sekrece do renálního
tubulu.

Zvláštní skupiny pacientů

Dětští pacienti U této skupiny pacientů nejsou farmakokinetické údaje dostupné.

Starší pacienti Doba dosažení maximální koncentrace amlodipinu v plazmě je podobná u mladých i starších jedinců.
U starších pacientů je tendence k poklesu clearance amlodipinu, což je příčinou zvýšení plochy pod
křivkou pacientů o 70 % vyšší ve srovnání s mladými, proto je při zvyšování dávkování potřebná opatrnost.

Systémová expozice valsartanu je mírně zvýšena u starších pacientů ve srovnání s mladými, ale
nebylo prokázáno, že by to mělo klinický význam.

Omezená data naznačují, že systémová clearance hydrochlorothiazidu je snížena jak u zdravých, tak
u hypertenzních starších pacientů ve srovnání s mladými dobrovolníky.

Protože všechny tři složky jsou tolerovány stejně u mladších i starších pacientů, doporučují se
normální dávkovací režimy
Porucha funkce ledvin
Farmakokinetika amlodipinu není významně ovlivněna poruchou funkce ledvin. Jak je možné
očekávat pro látky, jejichž renální clearance činí pouze 30 % celkové plazmatické clearance, nebyla
pozorována souvztažnost mezi funkcí ledvin a systémovou expozicí k valsartanu.

Pacienti s mírnou až středně závažnou renální insuficiencí mohou tedy užívat obvyklé úvodní dávky

Při poruše funkce ledvin je zvýšená průměrná maximální plazmatická hladina a hodnoty AUC
hydrochlorothiazidu a exkrece močí je snížena. U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou
funkce ledvin bylo pozorováno 3násobné zvýšení hodnoty AUC hydrochlorothiazidu. Přípravek
Dafiro HCT je kontraindikován u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin, anurií nebo u
pacientů podstupující dialýzu
Porucha funkce jater
O podávání amlodipinu pacientům s poruchou funkce jater existují pouze velmi omezené údaje.
U pacientů s poruchou funkce jater je snížena clearance amlodipinu, což má za následek zvýšení AUC
přibližně o 40-60 %. U pacientů s mírnou až středně závažnou chronickou poruchou funkce jater byla
v průměru expozice k valsartanu dobrovolníků přípravek Dafiro HCT kontraindikován u pacientů s poruchou funkce jater