Lamotrigin actavis

Dávkování
Jestliže se vypočtená dávka lamotriginu (např. k léčbě dětí s epilepsií, nebo pacientů s hepatální
dysfunkcí) nerovná určitému počtu celých tablet, má se podávat dávka zaokrouhlená na nejbližší nižší
počet celých tablet.

Znovuzahájení léčby
Při znovuzahájení léčby u pacientů, kteří z jakéhokoli důvodu přestali užívat Lamotrigin Actavis, by
měl předepisující lékař posoudit potřebu zvyšování dávky až po dávku udržovací, protože riziko závažné
vyrážky je spojeno s vysokými úvodními dávkami a s překročením doporučeného postupného zvyšování
dávek lamotriginu (viz bod 4.4). Čím delší je časový interval od poslední dávky, tím opatrněji by mělo
probíhat zvyšování dávek k dávce udržovací. Pokud je interval od ukončení podávání lamotriginu delší
než pět poločasů (viz bod 5.2), Lamotrigin Actavis by měl být zvyšován na udržovací dávku podle
příslušného schématu.

Jestliže očekávaný přínos jednoznačně nepřeváží možné riziko, doporučuje se, aby Lamotrigin Actavis
nebyl znovu podáván pacientům, kterým byla léčba ukončena z důvodu vyrážky spojené s léčbou
lamotriginem.

Epilepsie

Doporučené zvyšování dávek a udržovací dávky pro dospělé a dospívající od 13 let (tabulka 1) a pro
děti a dospívající od 2 do 12 let (tabulka 2) jsou uvedené níže. V důsledku rizika vzniku vyrážky by
úvodní dávka a následné zvyšování dávky neměly být překročeny (viz bod 4.4).

Když byly vysazeny souběžně podávané AED, nebo jiné AED/léčivé přípravky jsou přidány do
léčebného režimu obsahujícího lamotrigin, měl by se zvážit možný účinek na farmakokinetiku
lamotriginu (viz bod 4.5).

Tab. 1: Dospělí a dospívající ve věku 13 let a starší – doporučený léčebný režim u epilepsie

Léčebný režim 1. a 2. týden 3. a 4. týden Obvyklá udržovací dávka
Monoterapie

25 mg/den
(jednou denně)
50 mg/den
(jednou denně)
100 – 200 mg/den
(jednou denně nebo rozděleně
ve dvou dílčích dávkách)
K dosažení udržovací dávky
lze denní dávku postupně
zvyšovat každý týden až každé
dva týdny o 50 až 100 mg,
dokud není dosaženo optimální
odpovědi.
Někteří pacienti vyžadují
k dosažení požadované
odpovědi denní dávku 500 mg
Přídavná terapie S valproátem (inhibitor glukuronidace lamotriginu – viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim se
má použít s valproátem
bez ohledu na další
současně podávanou
léčbu
12,5 mg/den
(podává se mg obden)
25 mg/den
(jednou denně)
100 – 200 mg/den
(jednou denně nebo rozděleně
ve dvou dílčích dávkách)
K dosažení udržovací dávky
lze denní dávku postupně
zvyšovat každý týden až každé
dva týdny o 25 až 50 mg,
dokud není dosaženo optimální
odpovědi.
Přídavná terapie BEZ valproátu a S induktory glukuronidace lamotriginu (viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim se
má použít bez valproátu,
ale s těmito látkami:
fenytoin
karbamazepin
fenobarbital
primidon
rifampicin
lopinavir/ritonavir

50 mg/den
(jednou denně)
100 mg/den
(rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
200 – 400 mg/den
(rozděleně ve dvou dílčích
dávkách)
K dosažení udržovací dávky
lze denní dávku postupně
zvyšovat každý týden až každé
dva týdny o 100 mg, dokud
není dosaženo optimální
odpovědi.
Někteří pacienti vyžadují
k dosažení požadované
odpovědi denní dávku 700 mg.
Přídavná terapie BEZ valproátu a BEZ induktorů glukuronidace lamotriginu (viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim se
má použít s jinými
přípravky, které výrazně
neinhibují, nebo
neindukují
glukuronidaci
lamotriginu
25 mg/den
(jednou denně)
50 mg/den
(jednou denně)
100 – 200 mg/den
(jednou denně nebo rozděleně
ve dvou dílčích dávkách)
K dosažení udržovací dávky
lze denní dávku postupně
zvyšovat každý týden až každé
dva týdny o 50 až 100 mg,
dokud není dosaženo optimální
odpovědi.

U pacientů užívajících léky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v současnosti není
známá (viz bod 4.5), se má léčebný režim lamotriginu užívat způsobem doporučeným pro kombinaci
lamotriginu s valproátem.
Tab. 2: Děti a dospívající ve věku od 2 do 12 let - doporučený léčebný režim u epilepsie (vyjádřený jako
celkové denní dávky v mg/kg tělesné hmotnosti/den) **:
Léčebný režim 1. a 2. týden 3. a 4. týden Obvyklá udržovací dávka
Monoterapie u záchvatů
v podobě absencí

0,3 mg/kg/den
(jednou denně
nebo rozděleně
ve dvou dílčích
dávkách)
0,6 mg/kg/den
(jednou denně
nebo rozděleně
ve dvou dílčích
dávkách)
- 15 mg/kg/den(jednou denně
nebo rozděleně do dvou denních
dávek)

K dosažení udržovací dávky
mohou být dávky zvýšené o
maximálně 0,6 mg/kg/den
každý týden až každé dva týdny,
dokud není dosaženo optimální
odpovědi. Maximální udržovací
dávka je 200 mg/den.
Přídavná terapie S valproátem (inhibitor glukuronidace lamotriginu – viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim se
má použít s valproátem
bez ohledu na další
současně podávanou
léčbu
0,15 mg/kg/den
(jednou denně)
0,3 mg/kg/den
(jednou denně)
- 5 mg/kg/den
(jednou denně nebo rozděleně
do dvou denních dávek)
K dosažení udržovací dávky
mohou být dávky zvýšené o
maximálně 0,3 mg/kg/den každý
týden až každé dva týdny, dokud
není dosaženo optimální
odpovědi, s maximální
udržovací dávkou do mg/den.
Přídavná terapie BEZ valproátu a S induktory glukuronidace lamotriginu (viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim
má být použit bez
valproátu, ale s těmito
látkami:
fenytoin
karbamazepin
fenobarbital
primidon
rifampicin
lopinavir/ritonavir

0,6 mg/kg/den
(rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
1,2 mg/kg/den
(rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
- 15 mg/kg/den
(jednou denně nebo rozděleně
do dvou denních dávek)
K dosažení udržovací dávky
mohou být dávky zvýšené o
maximálně 1,2 mg/kg/den každý
týden až každé dva týdny, dokud
není dosaženo optimální
odpovědi, s maximální
udržovací dávkou do mg/den.
Přídavná terapie BEZ valproátu a BEZ induktorů glukuronidace lamotriginu (viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim se
má použít s jinými
přípravky, které výrazně
neinhibují, nebo
neindukují
glukuronidaci
lamotriginu
0,3 mg/kg/den
(jednou denně
nebo rozděleně
ve dvou dílčích
dávkách)
0,6 mg/kg/den
(jednou denně
nebo rozděleně
ve dvou dílčích
dávkách)
- 10 mg/kg/den
(jednou denně nebo rozděleně
do dvou denních dávek)
K dosažení udržovací dávky
mohou být dávky zvýšené o
maximálně 0,6 mg/kg/den každý
týden až každé dva týdny, dokud
není dosaženo optimální
odpovědi, s maximální
udržovací dávkou 200 mg/den.
U pacientů užívajících přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v současnosti
není známá (viz bod 4.5), se má léčebný režim lamotriginu užívat způsobem doporučeným pro
kombinaci lamotriginu s valproátem.
Pokud je vypočtená denní dávka u dětí menší než 25 mg, má být podávána alternativní léková forma.
NEPODÁVEJTE částečná množství tablet.

*Pokud je vypočtená denní dávka menší než 1 mg, lamotrigin se nemá podávat.
**Pokud nelze vypočtené dávky lamotriginu dosáhnout pomocí celých tablet, dávka by měla být
zaokrouhlena dolů na nejbližší celou tabletu.

Aby se u dětí zajistily přesné terapeutické dávky, je nutné průběžně sledovat tělesnou hmotnost a při její
změně revidovat dávkování. Je pravděpodobné, že pacienti ve věku dvou až šesti let budou potřebovat
udržovací dávky na horní hranici doporučeného dávkového rozmezí.

Je-li při přídatné léčbě dosaženo kontroly epilepsie, současné užívání dalších antiepileptik může být
ukončeno, a pacienti mohou pokračovat v monoterapii přípravkem Lamotrigin Actavis.

Děti ve věku do 2 let
Údaje o účinnosti a bezpečnosti podávání lamotriginu jako přídatné léčby epilepsie s parciálními
záchvaty dětem ve věku od 1 měsíce do 2 let jsou omezené (viz bod 4.4). Nejsou k dispozici žádná data
o podávání u dětí do 1 měsíce. Lamotrigin Actavis se tedy nedoporučuje podávat dětem do 2 let. Pokud
je na základě klinické potřeby rozhodnuto přípravek podat, postupuje se podle bodů 4.4, 5.1 a 5.2.

Bipolární porucha

Doporučené zvyšování dávek a udržovací dávky u dospělých pacientů od 18 let jsou uvedeny níže
v tabulkách. Režim přechodu zahrnuje zvyšování dávek lamotriginu k udržovací stabilizující dávce za
více než šest týdnů (viz tabulka 3), po které jiné psychotropní přípravky a/nebo antiepileptika mohou
být vysazeny, je-li to z klinického hlediska indikováno (viz tabulka 4). Úprava dávky následující po
přidání dalších psychotropních přípravků a/nebo antiepileptik je rovněž uvedena níže (viz tabulka 5).
Vzhledem k riziku výskytu vyrážky by úvodní dávka a následné zvyšování dávky nemělo být
překročeno (viz bod 4.4).

Tab. 3: Dospělí od 18 let - doporučené zvyšování dávek až po celkovou denní stabilizační dávku u
léčených pro bipolární poruchu
Léčebný režim 1. a 2.
týden
3. a 4. týden 5. týden Cílová stabilizační
dávka (6. týden)*
Monoterapie s lamotriginem, NEBO přídatnou terapií BEZ valproátu a BEZ induktorů
glukuronidace lamotriginu (viz bod 4.5):
Tento dávkovací režim
se má použít s jinými
přípravky, které
výrazně neinhibují,
nebo neindukují
glukuronidaci
lamotriginu

25 mg/den
(jednou
denně)
50 mg/den
(jednou
denně nebo
rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
100 mg/den
(jednou
denně, nebo
rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
200 mg/den – obvyklá
cílová dávka pro
optimální odpověď
(jednou denně, nebo
rozděleně ve dvou
dílčích dávkách)

Dávky v rozmezí až 400 mg/den použité
v klinických studiích
Přídavná terapie S valproátem (inhibitor glukuronidace lamotriginu – viz bod 4.5):
Tento dávkovací režim
se má použít
s valproátem bez
ohledu na jinou
podpůrnou léčbu

12,mg/den
(podává se
25 mg
obden)
25 mg/den
(jednou
denně)
50 mg/den
(jednou
denně, nebo
rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
100 mg/den - obvyklá
cílová dávka pro
optimální odpověď
(jednou denně, nebo
rozděleně ve dvou
dílčích dávkách)

Maximální denní
dávka 200 mg může
být podána v závislosti
na klinické odpovědi
Přídavná terapie BEZ valproátu a S induktory glukuronidace lamotriginu – viz bod 4.5):
Tento dávkovací režim
se má použít bez
valproátu, ale s těmito
látkami:
fenytoin
karbamazepin
fenobarbital
primidon
rifampicin
lopinavir/ritonavir
50 mg/den
(jednou
denně)
100 mg/den
(rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
200 mg/den
(rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
V 6. týdnu mg/den a je-li potřeba
k dosažení optimální
odpovědi, dávka se
zvýší v 7. týdnu na
obvyklou cílovou
dávku 400 mg/den
(rozdělené ve dvou
dílčích dávkách)
U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem
v současnosti není známa (viz bod 4.5), se má zvyšovat dávkování lamotriginu způsobem
doporučeným pro kombinaci lamotriginu s valproátem.

*Cílová stabilizační dávka závisí na klinické odpovědi.

Tab. 4: Dospělí od 18 let - udržovací stabilizační celková denní dávka u bipolární poruchy po vysazení
souběžné léčby
Jakmile je dosažena cílová udržovací stabilizační denní dávka, ostatní přípravky mohou být vysazeny,
jak je uvedeno níže.
Léčebný režim Současná
stabilizační
dávka
lamotriginu
(před
vysazením)
1. týden
(začátek
vysazování
léčby)
2. týden 3. a další týden*
Vysazování léčby valproátem (inhibitor glukuronidace lamotriginu - viz bod 4.5), závisející na
původní dávce lamotriginu:
Když je valproát
vysazen, zdvojnásobí
se stabilizační dávka,
přičemž zvýšení není
větší než o
100 mg/týden
100 mg/den 200 mg/den

Udržovací dávka (200 mg/den)
(rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

200 mg/den 300 mg/den 400 mg/den Udržovací dávka
(400 mg/den)


Vysazování induktorů glukuronidace lamotriginu (viz bod 4.5), v závislosti na původní dávce
lamotriginu:
Tento dávkovací režim
se má použít při
vysazení následujících
látek:
fenytoinu
karbamazepinu
fenobarbitalu
primidonu
rifampicinu
lopinaviru/ritonaviru

400 mg/den 400 mg/den 300 mg/den 200 mg/den
300 mg/den 300 mg/den 225 mg/den 150 mg/den
200 mg/den 200 mg/den 150 mg/den 100 mg/den
Vysazování přípravků, které významně NEinhibují ani NEindukují glukuronidaci
lamotriginu (viz bod 4.5):
Tento dávkovací režim
se má použít při
vysazení přípravků,
které výrazně
neinhibují, ani
neindukují
glukuronidaci
lamotriginu
Udržovat cílovou dávku dosaženou při zvyšování dávky (dávka mg/den rozdělená ve dvou dílčích dávkách)
(dávkovací rozmezí 100 až 400 mg/den)


U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v
současnosti není známá (viz bod 4.5), je doporučený léčebný režim dávkování lamotriginu tento:
zpočátku udržovat stávající dávku a léčbu lamotriginem upravovat v závislosti na klinické odpovědi.

* Je-li třeba, může být dávka zvýšena až na 400 mg/den.


Tab. 5: Dospělí od 18 let – nastavení denní dávky lamotriginu po přidání jiných přípravků u bipolární
poruchy:
S nastavením denní dávky lamotriginu při přidání jiných přípravků nejsou klinické zkušenosti. Nicméně,
na základě interakčních studií s jinými přípravky, byla vytvořena následující doporučení:

Léčebný režim

Současná
stabilizační
dávka
lamotriginu
(před nasazením
přídavné léčby)
1. týden
(začátek s
přídavnou
léčbou)
2. týden 3. a další týden
Přidání valproátu (inhibitor glukuronidace lamotriginu – viz bod 4.5), v závislosti na původní
dávce lamotriginu:
Tento dávkovací
režim se má použít
s valproátem bez
ohledu na další
současně podávanou
léčbu
200 mg/den 100 mg/den Udržovací dávkování (100 mg/den)
300 mg/den 150 mg/den Udržovací dávkování (150 mg/den)
400 mg/den 200 mg/den Udržovací dávkování (200 mg/den)
Přidání induktorů glukuronidace lamotriginu pacientům NEUŽÍVAJÍCÍM valproát (viz bod
4.5), závisející na původní dávce lamotriginu:
Tento dávkovací
režim se má použít při
přidání
následujících látek bez
valproátu:
fenytoin
karbamazepin
fenobarbital
primidon
rifampicin
lopinavir/ritonavir
200 mg/den 200 mg/den 300 mg/den 400 mg/den
150 mg/den 150 mg/den 225 mg/den 300 mg/den
100 mg/den 100 mg/den 150 mg/den 200 mg/den
Přidání přípravků BEZ signifikantní inhibice nebo indukce glukuronidace lamotriginu (viz
bod 4.5):
Tento dávkovací
režim se má použít,
při přidání jiných
přípravků bez
signifikantní inhibice
nebo indukce
glukuronidace
lamotriginu
Udržovat cílovou dávku dosaženou při zvyšování dávky (200 mg/den;
dávkovací rozmezí 100 - 400 mg/den)


U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v
současnosti není známá (viz bod 4.5), se má léčebný režim lamotriginu řídit způsobem doporučeným
pro kombinaci s valproátem.

Ukončení podávání přípravku Lamotrigin Actavis pacientům s bipolární poruchou
Při náhlém vysazení lamotriginu se v klinických studiích v porovnání s placebem neprokázal zvýšený
výskyt zhoršení nebo vzniku nežádoucích účinků. Proto pacienti mohou ukončit léčbu přípravkem
Lamotrigin Actavis bez postupného snižování dávek.

Děti a dospívajíc do 18 let
Přípravek Lamotrigin Actavis se nedoporučuje podávat dětem do 18 let, protože randomizovaná
vyřazovací studie nedemonstrovala významnou účinnost a ukázala zvýšené hlášení suicidality (viz bod
4.4 a 5.1).

Obecná doporučení pro dávkování přípravku Lamotrigin Actavis u zvláštních skupin pacientů

Ženy užívající hormonální antikoncepci
U kombinace ethinylestradiol/levonorgestrel (30 μg/150 μg) bylo prokázano přibližně dvojnásobné
zvýšení clearance lamotriginu vedoucí ke sníženým hladinám lamotriginu. Po titraci může být nutná
vyšší udržovací dávka lamotriginu (až dvojnásobně) k docílení maximální terapeutické odpovědi.
V průběhu týdne bez medikace („týden bez tablet“) bylo pozorováno dvojnásobné zvýšení hladiny
lamotriginu. Není možné vyloučit výskyt nežádoucích účinků souvisejících s dávkou, proto by se mělo
zvažovat užívání antikoncepce bez týdne bez medikace, jako léčbu první volby (např. kontinuální
hormonální antikoncepce, nebo nehormonální metody antikoncepce; viz body 4.4 a 4.5).

Začátek léčby hormonální antikoncepcí u pacientek, které již užívají udržovací dávky lamotriginu a
NEUŽÍVAJÍ induktory glukuronidace lamotriginu
Ve většině případů je třeba udržovací dávku lamotriginu zvýšit až na dvojnásobek (viz body 4.4 a 4.5).
Doporučuje se, aby se od doby zahájení podávání hormonální antikoncepce dávka lamotriginu zvýšila
každý týden o 50 až 100 mg/den, podle individuální klinické odpovědi. Zvýšení dávky by nemělo
překročit toto rozmezí, pokud klinická odpověď nepodpoří výraznější zvýšení. Stanovení sérových
koncentrací lamotriginu před a po zahájení užívání hormonální antikoncepce mohou být brána jako
potvrzení, že je původní koncentrace lamotriginu udržována. Je-li to nutné, dávka by měla být upravena.
Ženám užívajícím hormonální antikoncepci, jejichž režim zahrnuje jeden týden bez léčby („týden bez
tablet“), by monitorování plazmatické hladiny lamotriginu mělo být provedeno během 3. týdne aktivní
léčby, tj. 15. až 21. den cyklu antikoncepce. Proto by jako lék první volby měla být zvažována
antikoncepce bez týdne bez medikace (např. kontinuální hormonální antikoncepce, nebo nehormonální
metody antikoncepce; viz body 4.4 a 4.5).

Ukončení léčby hormonální antikoncepcí u pacientek, které již užívají udržovací dávky lamotriginu a
NEUŽÍVAJÍ induktory glukuronidace lamotriginu
Ve většině případů je třeba udržovací dávku lamotriginu snížit až o 50 % (viz body 4.4 a 4.5).
Doporučuje se postupné snižování denní dávky lamotriginu o 50 – 100 mg každý týden (rychlostí
nepřesahující 25 % celkové denní dávky týdně) během třítýdenního období, jestliže klinická odpověď
neukazuje na jiný postup. Stanovení plazmatických koncentrací lamotriginu před a po ukončení užívání
hormonální antikoncepce může být bráno jako potvrzení udržení původní koncentrace lamotriginu.
Ženám, které si přejí ukončit užívání hormonální antikoncepce zahrnující jeden týden bez léčby („týden
bez tablet“), by mělo být provedeno monitorování plazmatické hladiny lamotriginu během 3. týdne
aktivní léčby, tj. 15. až 21. den cyklu antikoncepce. Vzorky na stanovení hladin lamotriginu po trvalém
ukončení užívání antikoncepčních tablet by neměly být odebírány v průběhu prvního týdne po ukončení
antikoncepce.

Začátek léčby lamotriginem u pacientek, které již užívají hormonální antikoncepci
Zvyšování dávky by mělo sledovat normální doporučené dávkování popsané v tabulkách.

Zahájení a ukončení léčby hormonální antikoncepcí u pacientek, které již užívají udržovací dávky
lamotriginu a UŽÍVAJÍ induktory glukuronidace lamotriginu
Úprava doporučené udržovací dávky lamotriginu nemusí být nutná.

Užívání s atazanavirem/ritonavirem
Pokud se lamotrigin přidává k zavedené léčbě atazanavirem/ritonavirem, není nutná žádná úprava
doporučeného postupného zvyšování dávky lamotriginu. U pacientů, kteří již dostávají udržovací dávky
lamotriginu a neužívají induktory glukuronidace, může být nutné dávku lamotriginu zvýšit, pokud se k
léčbě přidává atazanavir/ritonavir, nebo snížit, pokud se atazanavir/ritonavir vysazuje. Před a v průběhu
2 týdnů po zahájení nebo ukončení léčby atazanavirem/ritonavirem je třeba provádět kontroly hladiny
lamotriginu v plazmě, aby bylo možné sledovat, zda není nutné dávku lamotriginu upravit (viz bod 4.5).

Užívání s lopinavirem/ritonavirem
Pokud se lamotrigin přidává k zavedené léčbě lopinavirem/ritonavirem, není nutná žádná úprava
doporučeného postupného zvyšování dávky lamotriginu. U pacientů, kteří již dostávají udržovací dávky
lamotriginu a neužívají induktory glukuronidace, může být nutné dávku lamotriginu zvýšit, pokud se k
léčbě přidává lopinavir/ritonavir, nebo snížit, pokud se lopinavir/ritonavir vysazuje. Před a v průběhu týdnů po zahájení nebo ukončení léčby lopinavirem/ritonavirem je třeba provádět kontroly hladiny
lamotriginu v plazmě, aby bylo možné sledovat, zda není nutné dávku lamotriginu upravit (viz bod 4.5).

Pacienti nad 65 let
Těmto pacientům není nutné upravovat doporučené dávkování. Farmakokinetika lamotriginu není v této
věkové skupině významně odlišná od farmakokinetiky mladších dospělých (viz bod 5.2).

Porucha funkce ledvin
U pacientů se selháním ledvin je podávání přípravku Lamotrigin Actavis možné se zvýšenou
obezřetností. U pacientů s terminálním stádiem renálního selhání se úvodní dávky lamotriginu mají řídit
souběžnou medikací. U pacientů s výrazným snížením renálních funkcí je nutné snížení udržovací dávky
(viz body 4.4 a 5.2).

Porucha funkce jater
Obecně mají být úvodní, postupně zvyšované i udržovací dávky u pacientů se středně těžkou hepatální
dysfunkcí (stupně B podle Child-Pughovy klasifikace) sníženy přibližně o 50 %, u pacientů s těžkou
hepatální dysfunkcí (stupně C podle Child-Pughovy klasifikace) přibližně o 75 %. Zvyšované a
udržovací dávky mají být upraveny podle klinické odezvy (viz bod 5.2).

Způsob podání
Perorální podání.
Tablety přípravku Lamotrigin Actavis se polykají celé, nemají se žvýkat ani drtit.