Vinorelbine glenmark
Souběžné používání je kontraindikováno
Vakcína proti žluté zimnici: jako u všech cytotoxických látek kvůli riziku fatálního generalizovaného
onemocnění z vakcíny (viz bod 4.3).
Souběžné používání se nedoporučuje
Oslabené (atenuované) živé vakcíny: (pro vakcínu proti žluté zimnici viz Souběžné používání je
kontraindikováno):
Jako u všech cytotoxických látek kvůli riziku generalizovaného onemocnění z vakcíny, potenciálně
fatálního. Riziko je vyšší u pacientů, jejichž imunita je již oslabena základním onemocněním.
Doporučuje se použít inaktivovanou vakcínu, je-li k dispozici (např. poliomyelitida) (viz bod 4.4).
Fenytoin: jako u všech cytotoxických přípravků existuje riziko exacerbace konvulzí z důvodu snížení
absorpce fenytoinu v zažívacím traktu kvůli cytotoxickému přípravku, nebo snížení účinnosti
cytotoxického přípravku vzhledem ke zvýšenému jaternímu metabolismu vyvolanému fenytoinem.
Itrakonazol: jako u všech vinka alkaloidů kvůli zvýšené neurotoxicitě vinka alkaloidů v důsledku snížení
jejich jaterního metabolismu.
Souběžné užívání, které je třeba zvážit
Cisplatina: Neexistuje žádná vzájemná farmakokinetická interakce při kombinaci vinorelbinu s
cisplatinou v průběhu několika léčebných cyklů. Nicméně výskyt granulocytopenie související s
podáním vinorelbinu v kombinaci s cisplatinou byl ale vyšší, než v případě podání samotného
vinorelbinu.
Mitomycin C: zvyšuje se riziko bronchospasmu a dušnosti, ve vzácných případech byla pozorována
intersticiální pneumonitida.
Cyklosporin, takrolimus: nadměrná imunodeprese s rizikem lymfoproliferace.
Jelikož vinka alkaloidy jsou známé jako substrát pro P-glykoprotein a s ohledem na absenci
konkrétní studie, je nutné postupovat obezřetně při kombinaci přípravku Vinorelbine Glenmark se
silnými modulátory tohoto membránového transportéru.
Kombinace přípravku Vinorelbine Glenmark s jinými přípravky se známým toxickým účinkem na
kostní dřeň pravděpodobně povede k exacerbaci myelosupresivních nežádoucích účinků.
Při kombinaci vinorelbinu s několika jinými chemoterapeutiky (paklitaxel, docetaxel, kapecitabin a
perorální cyklofosfamid) nebyly pozorovány žádné klinicky významné farmakokinetické interakce.
Jelikož se na metabolismu vinorelbinu podílí především CYP 3A4, mohla by kombinace se silnými
inhibitory tohoto izoenzymu (např. azolová antimykotika, jako jsou ketokonazol, itrakonazol) zvýšit
koncentraci vinorelbinu v krvi a kombinace se silnými induktory tohoto izoenzymu (např. rifampicin,
fenytoin) by mohla snížit jeho koncentraci v krvi.
Antiemetika, jako například antagonisté 5HT3 (např. ondansetron, granisetron), nemění
farmakokinetické vlastnosti měkkých tobolek vinorelbinu (viz bod 4.4).
Současné podávání vinorelbinu a lapatinibu v jedné klinické studii fáze I naznačilo zvýšenou incidenci
neutropenie stupně 3/4. V této studii byla doporučená dávka intravenózní formy vinorelbinu v
třítýdenním schématu 1. den a 8. den 22,5 mg/m2 při kombinaci s lapatinibem v dávce 1 000 mg
podávaným každý den. Tento typ kombinace se musí podávat opatrně.
Antikoagulační léčba: Stejně jako u všech cytotoxických látek má být frekvence sledování INR
(international normalized ratio) zvýšena kvůli možné interakci s perorálními antikoagulancii a zvýšené
proměnlivosti srážlivosti u pacientů s rakovinou.
Jídlo nemění farmakokinetiku vinorelbinu.