Trund

Shrnutí bezpečnostního profilu

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly nazofaryngitida, somnolence, bolest hlavy, únava a
závratě. Profil nežádoucích účinků uvedený níže je založen na analýze souhrnných placebem
kontrolovaných klinických studií ve všech studovaných indikacích s celkem 3 416 pacienty léčenými
levetiracetamem. Tyto údaje pocházejí z používání levetiracetamu v otevřených prodloužených
studiích i ze zkušeností po uvedení přípravku na trh. Bezpečnostní profil levetiracetamu je podobný
ve všech věkových skupinách (dospělí i pediatričtí pacienti) a ve všech schválených indikacích
epilepsie.

Seznam nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky hlášené z klinických studií (u dospělých, dospívajících, dětí i kojenců >1 měsíc)
a z postmarketingových zkušeností jsou uvedeny níže podle tříd orgánových systémů a podle

frekvence. Nežádoucí účinky jsou řazeny za sebou podle klesající závažnosti a jejich
frekvence je definována takto: velmi časté: (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté
(≥1/1000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000).


MedDRA TOS Frekvence
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné
Infekce a
infestace
nazofaryngitida infekce
Poruchy krve a
lymfatického
systému
Trombocytopenie,
leukopenie
Pancytopenie,
Neutropenie,
agranulocytóza
Poruchy
imunitního
systému
léková reakce s
eozinofilií a
systémovými
příznaky
(DRESS),
hypersenzitivita
(včetně
angioedému a
anafylaxe)
Poruchy
metabolismu a
výživy
anorexie snížení tělesné
hmotnosti,
zvýšení tělesné
hmotnosti
hyponatremie
Psychiatrické
poruchy
deprese,
hostilita/agresivi
ta
úzkost,
insomnie,
nervozita/
podrážděnost
sebevražedný
pokus,
sebevražedné
představy,
psychotická
porucha,
abnormální
chování,
halucinace, hněv,
stav zmatenosti,
panická ataka,
citová
labilita/výkyvy
nálady,
agitovanost
dokonaná
sebevražda,
poruchy
osobnosti,
abnormální
myšlení,
delirium
Poruchy
nervového
systému
somnolence,
bolest hlavy
konvulze,
porucha
rovnováhy,
závratě, letargie,
třes
amnézie, porucha
paměti, poruchy
koordinace/ataxie,
parestezie,
poruchy
pozornosti
Choreoatetóza,
Dyskineze,
hyperkineze,
poruchy chůze,
encefalopatie,
zhoršení záchvatů,
maligní
neuroleptický
syndrom*
Poruchy oka diplopie,
rozostřené vidění

Poruchy ucha a
labyrintu
vertigo

Srdeční poruchy prodloužený
interval QT na
elektrokardiogramu
Respirační,
hrudní
a mediastinální
poruchy
kašel
Gastrointestinální
poruchy
bolesti břicha,
průjem,
dyspepsie,
zvracení,
nevolnost,
pankreatitida
Poruchy jater a
žlučových cest
abnormální
výsledky
jaterních
funkčních testů
jaterní selhání,
hepatitida
Poruchy ledvin a
močových cest
akutní selhání
ledvin
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
vyrážka alopecie, ekzém,
pruritus
toxická
epidermální
nekrolýza,
Stevens-
Johnsonův
syndrom,
erythema
multiforme
Poruchy svalové
a kosterní
svalová slabost,
myalgie
rabdomyolýza a
zvýšení hladin
soustavy a
pojivové tkáně
kreatinfosfokiná
zy v krvi*
Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
astenie/únava
Poranění, otravy
a procedurální
komplikace
poranění

* Prevalence je významně vyšší u japonských pacientů ve srovnání s pacienty z jiných zemí.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Riziko anorexie je vyšší při současném podávání levetiracetamu a topimarátu.
V několika případech alopecie byla po vysazení levetiracetamu pozorována spontánní úprava
stavu. Útlum kostní dřeně byl zjištěn v některých případech pancytopenie.

Případy encefalopatie se obvykle objevovaly na začátku léčby (po několika dnech až
několika měsících) a po přerušení léčby byly reverzibilní.

Pediatrická populace

U pacientů ve věku 1 měsíc až méně než 4 roky bylo celkem 190 pacientů léčeno levetiracetamem
v placebem kontrolovaných a otevřených prodloužených studiích. Šedesát z těchto pacientů bylo
léčeno levetiracetamem v placebem kontrolovaných studiích. U pacientů ve věku 4-16 let bylo
celkem 645 pacientů léčeno levetiracetamem v placebem kontrolovaných a otevřených

prodloužených studiích. 233 těchto pacientů bylo léčeno levetiracetamem v placebem
kontrolovaných studiích. V obou těchto pediatrických skupinách jsou tyto údaje doplněny o
zkušenosti po uvedení levetiracetamu na trh.

Navíc 101 kojenců ve věku pod 12 měsíců bylo léčeno v poregistrační studii bezpečnosti. Nebyla
identifikována žádná nová bezpečnostní rizika pro kojence s epilepsií mladší než 12 měsíců.

Profil nežádoucích účinků levetiracetamu je obecně podobný ve všech věkových skupinách a ve
všech schválených indikacích epilepsie. Výsledky bezpečnosti u pediatrických pacientů v
placebem kontrolovaných klinických studiích byly konzistentní s bezpečnostním profilem
levetiracetamu u dospělých, s výjimkou behaviorálních a psychiatrických nežádoucích účinků,
které byly častější u dětí než u dospělých. U dětí a dospívajících ve věku 4-16 let byly zvracení
(velmi časté, 11,2 %), agitovanost (časté, 3,4 %), výkyvy nálady (časté, 2,1 %), citová labilita (časté,
1,7 %), agresivita (časté, 8,2 %), abnormální chování (časté, 5,6 %) a letargie (časté, 3,9 %) hlášeny
častěji než u ostatních věkových skupin nebo v celkovém bezpečnostním profilu. U kojenců
a dětí ve věku 1 měsíc až méně než 4 roky byly podrážděnost (velmi časté, 11,7 %) poruchy
koordinace (časté, 3,3 %) hlášeny častěji než u ostatních věkových skupin nebo v celkovém
bezpečnostním profilu.

Dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná bezpečnostní pediatrická studie s uspořádáním pro
hodnocení non-inferiority sledovala kognitivní a neuropsychologické účinky levetiracetamu u 16letých dětí trpících parciálními záchvaty. Ze studie vyplývá, že v populaci splňující podmínky
protokolu („per-protocol“ populace) se levetiracetam neodlišoval (nebyl horší) od placeba s ohledem
na změnu od výchozího stavu ve složeném skóre k hodnocení paměti Leiter-R zahrnujícím
pozornost a paměť (Leiter-R Attention and Memory, Memory Screen Composite score). Výsledky
týkající se chování a emočního fungování naznačovaly u pacientů léčených levetiracetamem
zhoršení, pokud jde o agresivní chování, což bylo měřeno standardizovaným a systematickým
způsobem za použití ověřeného nástroje (CBCL - Achenbach Child Behavior Checklist). Avšak u
jedinců, kteří užívali levetiracetam v dlouhodobé otevřené následné studii, nedošlo v průměru ke
zhoršení chování a emočního fungování; zejména měřítka agresivního chování nebyla horší oproti
výchozímu stavu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek