Sugammadex amomed
Informace uvedené v tomto bodě jsou založeny na vazebné afinitě mezi sugammadexem a jinými léčivými
přípravky, neklinických experimentech, klinických studiích a simulaci využívající model, který bere v úvahu
farmakodynamický účinek neuromuskulárních blokátorů a farmakokinetickou interakci mezi
neuromuskulárními blokátory a sugammadexem. Na základě těchto údajů se neočekávají žádné klinicky
významné farmakodynamické interakce s jinými léčivými přípravky s výjimkou následujících:
U toremifenu a kyseliny fusidové nelze vyloučit interakce v důsledku vytěsnění klinicky relevantní zachycené interakceU hormonálních kontraceptiv nelze vyloučit klinicky relevantní zachycené interakce interakce v důsledku vytěsnění
Interakce potenciálně ovlivňující účinnost sugammadexu
Po podání některých léčivých přípravků po sugammadexu může být teoreticky rokuronium nebo vekuronium ze
sugammadexu vytěsněno. Důsledkem může být rekurence neuromuskulární blokády. V této situaci musí být
pacient ventilován. Podávání léčivých přípravků způsobujících vytěsnění má být v případě infuze ukončeno.
Po parenterálním podání jiného léčivého přípravku během 7,5 hodin po podání sugammadexu se mají
v případech, kdy lze předpokládat potenciální interakci v důsledku vytěsnění, u pacientů pečlivě monitorovat
známky rekurence neuromuskulární blokády
Toremifen
Při podání toremifenu, který má relativně vysokou vazebnou afinitu k sugammadexu a který se může
vyskytnout v relativně vysoké plazmatické koncentraci, se může objevit vytěsnění vekuronia nebo rokuronia
z vazby na sugammadex. Kliničtí lékaři si musí být vědomi, že obnova poměru T4/T1 na hodnotu 0,9 může být
proto opožděna u pacientů, kterým byl toremifen podán v den operace.
Intravenózní podání kyseliny fusidové
Podání kyseliny fusidové v předoperační fázi může způsobit zpoždění zotavení poměru T4/T1 na hodnotu 0,9.
V pooperační fázi se neočekává rekurence neuromuskulární blokády, protože infuze kyseliny fusidové trvá
několik hodin a hladiny v krvi se kumulují během 2–3 dnů. Pro instrukce ohledně znovupodání sugammadexu
viz bod 4.2.
Interakce potenciálně ovlivňující účinnost jiných léčivých přípravků
Po podání sugammadexu mohou být určité léčivé přípravky méně účinné kvůli nižší v plazmě. Jestliže je taková situace pozorována, doporučuje se klinickému lékaři uvážit opětovné podání
léčivého přípravku, podání terapeuticky ekvivalentního léčivého přípravku skupiny
Hormonální kontraceptiva
Odhaduje se, že interakce mezi dávkou sugammadexu 4 mg/kg a progesteronem vede k podobnému snížení
gestagenní expozice později, což může vést ke snížení účinnosti. U estrogenů se předpokládá menší vliv. Proto je podání bolusové
dávky sugammadexu považováno za ekvivalentní jedné vynechané dávce perorálního steroidního
kontraceptiva den jako perorální kontracepce, postupuje se dle doporučení při vynechání dávky v příbalové informaci
perorálního kontraceptiva. V případě neperorální hormonální kontracepce musí pacientka v příštích 7 dnech
použít přídatnou nehormonální kontracepční metodu a řídit se radou v příbalové informaci léčivého přípravku.
Interakce v důsledku přetrvávajícího účinku rokuronia nebo vekuronia
Jsou-li v pooperačním období použity léčivé přípravky, které potencují neuromuskulární blokádu, je nutné
věnovat zvláštní pozornost možnosti rekurence neuromuskulární blokády specifických léčivých přípravků, které zesilují neuromuskulární blokádu, uvedený v příbalových informacích
rokuronia nebo vekuronia. Pokud je pozorována rekurence neuromuskulární blokády, stav pacienta může
vyžadovat mechanickou ventilaci a opakované podání sugammadexu
Interference s laboratorními testy
Obecně sugammadex neinterferuje s laboratorními testy, s možnou výjimkou sérové hladiny progesteronu.
Interference s tímto testem je pozorována u plazmatických koncentrací sugammadexu 100 mikrogramů/ml
Ve studii s dobrovolníky při dávce sugammadexu 4 mg/kg a 16 mg/kg vedlo jeho podání k maximálnímu
prodloužení aPTT o 17 %, resp. 22 % a PT aPTT a PTinterakce heparinoidy, rivaroxabanem a dabigatranem
Pediatrická populace
Nebyly provedeny žádné formální studie interakcí. Výše uvedené interakce u dospělých a upozornění v bodě
4.4 se mají vzít v úvahu také u pediatrické populace.