Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Metformin Teva 500 mg potahované tablety
Metformin Teva 850 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje 500 mg metformin-hydrochloridu, což odpovídá 390 mg
metforminu.

Jedna potahovaná tableta obsahuje 850 mg metformin-hydrochloridu, což odpovídá 662,9 mg
metforminu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

500 mg:
Bílé až téměř bílé potahované tablety oválného tvaru, s vyraženým „93“ na jedné straně a „48“ na
druhé straně.

850 mg:
Bílé až téměř bílé potahované tablety oválného tvaru, s vyraženým „93“ na jedné straně a „49“ na
druhé straně.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba diabetes mellitus typu 2 u dospělých, zejména u pacientů s nadváhou, jestliže dietní opatření a
cvičení samy o sobě nevedou k adekvátnímu zvládnutí glykémie.
- U dospělých lze metformin užívat jako monoterapii nebo v kombinaci s jinými perorálními
antidiabetiky nebo s inzulínem.
- U dětí od 10 let a u dospívajících lze metformin užívat jako monoterapii nebo v kombinaci
s inzulínem.

U pacientů s diabetes mellitus 2. typu s nadváhou léčených metforminem jako léčbou 1. volby po
selhání dietní terapie bylo pozorováno snížení výskytu diabetických komplikací (viz bod 5.1).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkovaní

Dospělí s normální funkcí ledvin (GFR ≥ 90 ml/min)

Monoterapie a kombinace s jinými perorálními antidiabetiky
- Obvyklá zahajovací dávka je 500 mg nebo 850 mg metforminu dvakrát nebo třikrát denně,
podávaná během jídla nebo po jídle.

- Po 10 až 15 dnech musí být dávka upravena na základě měření hladiny glukózy v krvi. Pomalé
zvyšování dávky může zlepšit gastrointestinální snášenlivost. Maximální doporučená dávka
metforminu je 3 g denně, užívaná ve 3 dílčích dávkách.
- Pokud je zamýšlen přechod z jiného perorálního antidiabetika: přerušte podávání jiného léku a
zahajte podávání metforminu ve výše uvedené dávce.

Kombinace s inzulínem
Metformin a inzulín lze podávat v kombinované terapii tak, aby se dosáhlo lepší regulace hladiny
glukózy v krvi. Metformin se podává v obvyklé zahajovací dávce 500 mg nebo 850 mg 2krát nebo
3krát denně, zatímco dávka inzulínu se upravuje na základě měření hladiny glukózy v krvi.

Starší pacienti

Vzhledem k možnosti snížení renálních funkcí u starších pacientů má být dávkování metforminu
upraveno podle renálních funkcí. Je nutné provádět pravidelné hodnocení renálních funkcí (viz bod
4.4).

Porucha funkce ledvin

Rychlost glomerulární filtrace má být vyšetřena před zahájením léčby přípravky s obsahem
metforminu a následně minimálně každý rok. U pacientů se zvýšeným rizikem další progrese poruchy
funkce ledvin a u starších pacientů má být renální funkce vyšetřována častěji, např. každých 3-měsíců.

GFR
(ml/min)

Celková maximální denní dávka
(bude rozdělena do 2–3 denních
dávek)
Další skutečnosti ke zvážení

60-89

000 mg V souvislosti se zhoršením funkce ledvin může
být zváženo snížení dávky.
45-59 2 000 mg Před zahájením léčby metforminem mají být
znovu vyhodnoceny faktory, které mohou
zvyšovat riziko laktátové acidózy (viz bod 4.4).
Úvodní dávkou je nejvýše polovina maximální
dávky.
30-44 1 000 mg
<30 - Metformin je kontraindikován.

Pediatrická populace

Monoterapie a kombinace s inzulínem
- Metformin lze použít u dětí od 10 let a u dospívajících.
- Obvyklá úvodní dávka je 500 mg nebo 850 mg tableta metforminu jednou denně, podávaná
během jídla nebo po jídle.
- Po 10 až 15 dnech má být dávka upravena na základě měření hladiny glukózy v krvi. Pomalé
zvyšování dávky může zlepšit gastrointestinální snášenlivost. Maximální doporučená dávka
metforminu je 2 g denně, podaná rozděleně do 2 nebo 3 dávek.

Způsob podání

Perorální podání.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Jakýkoli typ akutní metabolické acidózy (jako je laktátová acidóza, diabetická ketoacidóza).
- Diabetické prekóma.
- Závažné renální selhání (GFR < 30 ml/min),
- Akutní onemocnění s možností narušení renálních funkcí, například dehydratace, závažná
infekce, šok

- Onemocnění, které může způsobit tkáňovou hypoxii (zejména akutní nebo zhoršující se
chronické onemocnění), například dekompenzované srdeční selhání, respirační selhání, nedávný
infarkt myokardu, šok,
- Jaterní insuficience, akutní alkoholová intoxikace, alkoholismus.



4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Laktátová acidóza

Laktátová acidóza je velmi vzácná, ale vážná metabolická komplikace, která se nejčastěji vyskytuje
při akutním zhoršení renální funkce nebo při kardiorespiračním onemocnění či sepsi. K akumulaci
metforminu dochází při akutním zhoršení renální funkce; tím se pak zvyšuje riziko laktátové acidózy.

V případě dehydratace (závažný průjem nebo zvracení, horečka nebo snížený příjem tekutin) má být
metformin dočasně vysazen a doporučuje se kontakt se zdravotnickým odborníkem.

Podávání léčivých přípravků, které mohou akutně narušit renální funkci (jako jsou antihypertenziva,
diuretika a NSAID), má být u pacientů léčených metforminem zahajováno s opatrností. Další rizikové
faktory laktátové acidózy jsou nadměrné požívání alkoholu, jaterní insuficience, nedostatečně
kontrolovaný diabetes, ketóza, dlouhotrvající hladovění a jakékoli stavy související s hypoxií, stejně
jako souběžné užívání léčivých přípravků, které mohou způsobit laktátovou acidózu (viz body 4.3 a
4.5).

Pacienti a/nebo pečovatelé mají být informováni o riziku laktátové acidózy. Laktátová acidóza je
charakterizována acidotickou dušností, bolestí břicha, svalovými křečemi, astenií a hypotermií
následovanou kómatem. V případě suspektních příznaků má pacient ukončit užívání metforminu a
vyhledat okamžitě lékařskou pomoc. Diagnostické laboratorní nálezy zahrnují snížené pH krve (<
7,35), zvýšenou plazmatickou hladinu laktátu (> 5 mmol/l) a zvýšenou aniontovou mezeru a poměr
laktát/pyruvát.

Renální funkce

Rychlost glomerulární filtrace má být vyšetřena před zahájením léčby a následně v pravidelných
intervalech, viz bod 4.2. Metformin je kontraindikován u pacientů s GFR < 30 ml/min a má být
dočasně vysazen při výskytu stavů, které mění renální funkci, viz bod 4.3.

Srdeční funkce

U pacientů se srdečním selháním je větší riziko hypoxie a poruchy funkce ledvin. Pacienti se stabilním
chronickým srdečním selháním mohou užívat metformin pouze tehdy, jsou-li pravidelně
monitorovány jejich srdeční a renální funkce.

U pacientů s akutním a nestabilním srdečním selháním je metformin kontraindikován (viz bod 4.3).

Podání jódových kontrastních látek

Intravaskulární podání jódových kontrastních látek může vést k nefropatii indukované kontrastní
látkou s následnou akumulací metforminu a zvýšeným rizikem laktátové acidózy. Metformin má být
vysazen před nebo v době provedení zobrazovacího vyšetření a jeho podávání nesmí být znovu
zahájeno nejméně 48 hodin po provedení vyšetření za předpokladu, že byla znovu vyhodnocena
renální funkce a bylo zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.5.





Operace

Podávání metforminu musí být ukončeno během operace v celkové, spinální nebo epidurální anestézii.
Léčba může být znovu zahájena nejdříve 48 hodin po operaci nebo obnovení perorální výživy a za
předpokladu, že renální funkce byla znovu vyhodnocena a bylo zjištěno, že je stabilní.

Pediatrická populace

Dříve než se zahájí léčba metforminem, musí být potvrzena diagnóza diabetes mellitus typu 2.

Během jednoletých kontrolovaných klinických studií nebyl zaznamenán žádný vliv metforminu na
růst a dospívání, avšak nejsou k dispozici žádná data hodnotící dlouhodobý efekt. Proto se doporučuje
pečlivé sledování vlivu metforminu na růst a dospívání u dětí a dospívajících, kteří jsou léčeni
metforminem.

Děti od 10 do 12 let
V kontrolovaných klinických studiích zahrnujících děti a dospívající bylo sledováno pouze pacientů ve věku 10 až 12 let. Přestože se účinnost a bezpečnost metforminu u těchto dětí let nelišila
od starších dětí a dospívajících, doporučuje se zvláštní opatrnost při předepisování tohoto přípravku
dětem ve věku 10 až 12 let.

Další opatření

Všichni pacienti mají pokračovat v dietních opatřeních s pravidelným rozložením příjmu cukru v
průběhu dne. Pacienti s nadváhou mají pokračovat v dietě omezující příjem energie.

Pravidelně má být prováděno laboratorní sledování parametrů diabetu mellitu.

Metformin může snižovat sérové hladiny vitaminu B12. Riziko nízkých hladin vitaminu B12 se
zvyšuje se zvyšující se dávkou metforminu, délkou léčby a/nebo u pacientů s rizikovými faktory, o
nichž je známo, že způsobují nedostatek vitaminu B12. V případě podezření na nedostatek vitaminu
B12 (např. anémie nebo neuropatie) je třeba sledovat sérové hladiny vitaminu B12. U pacientů s
rizikovými faktory způsobujícími nedostatek vitaminu B12 může být nutné pravidelné sledování
vitaminu B12. Léčba metforminem by měla pokračovat tak dlouho, dokud je tolerována a není
kontraindikována, a měla by být zajištěna vhodná korekční léčba nedostatku vitaminu B12 v souladu s
aktuálními klinickými pokyny.

Samotný metformin nevyvolává hypoglykemii, je však doporučována opatrnost při používání v
kombinaci s inzulínem nebo jinými perorálními antidiabetiky (např. deriváty sulfonylurey nebo
meglitinidy).


4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kombinace, které se nedoporučují

Alkohol

Intoxikace alkoholem je spojená se zvýšeným rizikem laktátové acidózy, zvláště v případech
hladovění nebo při malnutrici nebo poruše funkce jater.

Jódové kontrastní látky


Metformin musí být vysazen před nebo v době provedení zobrazovacího vyšetření a jeho podávání
nesmí být znovu zahájeno nejméně 48 hodin po provedení vyšetření za předpokladu, že byla znovu
vyhodnocena renální funkce a bylo zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.4.

Kombinace vyžadující opatrnost při použití

Některé léčivé přípravky mohou nepříznivě ovlivnit renální funkci, což může zvýšit riziko laktátové
acidózy; jsou to např. NSAID, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy (COX) II, ACE
inhibitory, antagonisté receptoru pro angiotenzin II a diuretika, zvláště kličková. Při zahájení nebo
užívání takových přípravků v kombinaci s metforminem je nutné pečlivé monitorování renální funkce.

Léčivé přípravky s vnitřní hyperglykemickou aktivitou, (např. glukokortikoidy (systémové a místní
podání) a sympatomimetika)

Může být vyžadováno častější sledování hladiny glukózy v krvi, zejména na začátku léčby. Pokud je
to nutné, upravuje se dávkování metforminu během léčby s příslušným přípravkem a při jeho
vysazení.
.
Transportéry pro organické kationty (OCT)

Metformin je substrátem pro oba transportéry OCT1 a OCT2

Souběžné podávání metforminu s
- Inhibitory OCT1 (jako je verapamil) může snížit účinnost metforminu.
- Induktory OCT1 (jako je rifampicin) může zvýšit gastrointestinální absorpci a účinnost
metforminu.
- Inhibitory OCT2 (jako je cimetidin, dolutegravir, ranolazin, trimethoprim, vandetanib,
isavukonazol) může snížit renální eliminaci metforminu, což povede ke zvýšení koncentrace
metforminu v plazmě.
- Inhibitory obou OCT1 a OCT2 (jako krizotinib, olaparib) může ovlivnit účinnost a renální
eliminaci metforminu.

Opatrnost je proto doporučována, a to zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin, kdy tyto léky jsou
podávány současně s metforminem, protože koncentrace metforminu v plazmě se může zvýšit. V
případě potřeby lze zvážit úpravu dávky metforminu, jelikož inhibitory/induktory OCT mohou mít
vliv na účinnost metforminu.


4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Nekontrolovaná hyperglykémie v perikoncepční fázi a během těhotenství je spojena se zvýšeným
rizikem vrozených vad, potratu, hypertenze vyvolané těhotenstvím, preeklampsie a perinatální
úmrtnosti. Během těhotenství je důležité udržovat hladinu glukózy v krvi co nejblíže normálu, aby se
snížilo riziko nepříznivých následků hyperglykémie pro matku a její dítě.

Metformin prochází placentou a dosahuje stejně vysokých hladin jako u matky.

Velké množství údajů u těhotných žen (více než 1 000 výsledků expozice) z kohortové studie založené
na registru a z publikovaných údajů (metaanalýzy, klinické studie a registry) nenaznačuje zvýšené
riziko vrozených abnormalit nebo fetální/neonatální toxicity po expozici metforminu v perikoncepční
fázi a/nebo během těhotenství.

Existují omezené a neprůkazné důkazy o vlivu metforminu na dlouhodobý výsledek tělesné hmotnosti
dětí exponovaných in utero. Zdá se, že metformin neovlivňuje motorický a sociální vývoj do 4 let
věku dětí exponovaných během těhotenství, ačkoli údaje o dlouhodobých výsledcích jsou omezené.


Pokud je to z klinického hlediska nezbytné, lze zvážit použití metforminu během těhotenství a v
perikoncepční fázi jako doplňku nebo alternativy k inzulínu.

Kojení

Metformin je vylučován do mateřského mléka. U kojených novorozenců/dětí nebyly pozorovány
žádné nežádoucí účinky. Nicméně vzhledem k omezenému množství dat se používání metforminu
během kojení nedoporučuje. Je nutné rozhodnout, zda ukončit kojení s přihlédnutím k přínosu kojení a
potenciálnímu riziku nežádoucích účinků na dítě.

Fertilita

Plodnost samců a samic krys nebyla ovlivněna metforminem, když byl podáván v dávce mg/kg/den, což je asi třikrát více, než je maximální denní dávka doporučená u lidí podle tělesného
povrchu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Metformin podávaný ve formě monoterapie nezpůsobuje hypoglykémii, a proto nemá žádný vliv na
schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pacienti však musí být upozorněni na riziko hypoglykémie
v případě, že je metformin užíván v kombinaci s jinými antidiabetiky (deriváty sulfonylurey, inzulín
nebo meglitinidy).

4.8 Nežádoucí účinky

Během zahájení léčby byly nejčastějším nežádoucím účinkem nevolnost, zvracení, průjem, bolest
břicha a ztráta chuti k jídlu, které ale ve většině případů spontánně vymizely. K zabránění vzniku
těchto nežádoucích účinků se doporučuje užívat metformin ve 2 nebo 3 denních dávkách a dávky
pomaly zvyšovat.

Při léčbě metforminem se mohou vyskytnout následující nežádoucí účinky. Frekvence výskytu je
rozlišena následovně: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až
< 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000); není známo (z dostupných
údajů nelze určit).

V každé skupině jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Poruchy metabolismu a výživy
Časté: Snížení /nedostatek vitamínu B12 (viz bod 4.4.)
Velmi vzácné: Laktátová acidóza (viz bod 4.4.).

Poruchy nervového systému
Časté: Poruchy chuti

Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: Gastrointestinální poruchy jako nausea, zvracení, průjem, bolest břicha a ztráta chuti.
Tyto nežádoucí účinky se nejčastěji vyskytují na začátku léčby a ve většině případů
samovolně vymizí. Jako prevence se doporučuje užívat metformin rozděleně do 2 nebo
dávek během jídla nebo po jídle. Pomalé zvyšování dávky rovněž může zlepšit
gastrointestinální snášenlivost.

Poruchy jater a žlučových cest
Velmi vzácné: Jednotlivě hlášené případy abnormalit jaterních funkčních testů nebo hepatitida,
projevující se po vysazení metforminu.

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi vzácné: Kožní reakce jako je erytém, pruritus, kopřivka.


Pediatrická populace
Nežádoucí účinky zaznamenané v jednoletých postmarketingových a v kontrolovaných klinických
studiích u pediatrické populace ve věku 10 až 16 let se svojí povahou a závažností nelišily od
nežádoucích účinků hlášených u dospělých.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Hypoglykémie nebyla při dávce metforminu do 85 g pozorována, ačkoli laktátová acidóza se za
uvedených okolností vyskytla. Vysoké předávkování metforminem nebo doprovodná rizika mohou
vést k laktátové acidóze. Laktátovou acidózu je třeba považovat za náhlou příhodu a léčit ji za
hospitalizace. Nejúčinnější metodou pro odstranění laktátu a metforminu je hemodialýza.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva snižující hladinu glukózy v krvi, kromě inzulinů, biguanidy
ATC kód: A10BA
Mechanismus účinku

Metformin je biguanid s antihyperglykemickými účinky, který snižuje bazální i postprandiální hladinu
glukózy v krevní plazmě. Nestimuluje sekreci inzulínu, a proto nezpůsobuje hypoglykémii.

Metformin může účinkovat třemi mechanismy:
- snížením produkce glukózy v játrech inhibicí glukoneogenezy a glykogenolýzy,
- zlepšením periferního vychytávání glukózy a využití glukózy ve svalech zvýšením citlivosti na
inzulín
- a zpožděním absorpce glukózy ve střevech.

Metformin stimuluje intracelulární syntézu glykogenu účinkem na glykogensyntázu.

Metformin zvyšuje transportní kapacitu všech známých typů membránových transportérů glukózy
(GLUTs).

Farmakodynamické účinky

V klinických studiích bylo užívání metforminu spojeno buď se stálou tělesnou hmotností nebo
s mírnou ztrátou hmotnosti.

U lidí má metformin příznivé účinky na metabolismus lipidů, nezávislé na jeho účinku na glykémii.
Tyto účinky byly prokázány v terapeutických dávkách v kontrolovaných střednědobých nebo
dlouhodobých klinických studiích: metformin snižuje hladinu celkového cholesterolu, LDL
cholesterolu a triglyceridů.

Klinická účinnost


Prospektivní randomizovaná studie (UKPDS) zjistila dlouhodobou prospěšnost intenzivní kontroly
hladiny glukózy v krvi u dospělých pacientů s diabetem 2. typu.
Analýza výsledků u pacientů s nadváhou léčených metforminem po selhání léčby pouhou dietou
prokázala
- signifikantní snížení absolutního rizika komplikací souvisejících s diabetes mellitus ve skupině,
které byl podáván metformin (29,8 případů/ 1000 pacientů, léčených po dobu 1 roku) oproti
skupině se samotnou dietou (43,3 případů/1000 pacientů, léčených po dobu 1 roku), p=0,0023, a
oproti skupinám s podáváním kombinované terapie deriváty sulfonylurey a s podáváním
inzulínu v monoterapii (40,1 případů/1000 pacientů, léčených po dobu 1 roku), p=0,0034.
- signifikantní snížení absolutního rizika úmrtnosti spojené s diabetes mellitus: metformin 7,případů/1000 pacientů, léčených po dobu 1 roku, pouze dieta: 12,7 případů/1000 pacientů,
léčených po dobu 1 roku, p=0,017;
- signifikantní snížení absolutního rizika celkové úmrtnosti: metformin 13,5 případů/pacientů, léčených po dobu 1 roku oproti samostatné dietě 20,6 případů/1000 pacientů, léčených
po dobu 1 roku (p=0,011) a oproti skupinám s podáváním kombinované terapie deriváty
sulfonylurey a s podáváním inzulínu v monoterapii 18,9 případů/1000 pacientů, léčených po
dobu 1 roku (p=0,021);
- signifikantní snížení absolutního rizika infarktu myokardu: metformin 11 případů/1000 pacientů,
léčených po dobu 1 roku, pouze dieta: 18 případů/1000 pacientů, léčených po dobu 1 roku,
(p=0,01);

V klinických výsledcích nebyl přínos užívání metforminu jako sekundární léčby v kombinaci s
deriváty sulfonylurey prokázán.

U diabetu prvního typu byla kombinace metforminu a inzulínu použita u vybraných pacientů, klinický
význam této kombinace však dosud nebyl formálně stanoven.

Pediatrická populace

V jednoletých kontrolovaných klinických studiích na omezené pediatrické populaci ve věku 10 až let byla prokázána stejná odpověď v glykemické kontrole jako u dospělých.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po podání perorální dávky metforminu ve formě tablety je maximální plazmatická koncentrace Cmax
dosažena za 2,5 hodiny (tmax). Absolutní biologická dostupnost dávky 500 nebo 850 mg metforminu ve
formě tablet je u zdravých osob přibližně 50-60 %. Po podání perorální dávky byla neabsorbovaná
frakce ve stolici 20-30 %.

Po perorálním podání je absorpce metforminu saturovatelná a neúplná. Předpokládá se, že
farmakokinetika absorpce metforminu je nelineární.

Při doporučených dávkách a dávkovacích schématech metforminu je ustálených koncentrací v plazmě
dosaženo za 24 až 48 hodin a obecně jsou tyto koncentrace menší než 1 mikrogram/ml. V
kontrolovaných klinických studiích maximální hladiny metforminu v plazmě (Cmax) nepřekročily
mikrogramů/ml, a to dokonce při podávání maximálních dávek.

Potrava snižuje rozsah a mírně zpožďuje absorpci metforminu. Po perorálním podání tablety 850 mg
byly pozorovány o 40 % nižší maximální plazmatické koncentrace, 25% pokles AUC (plochy pod
křivkou) a prodloužení doby do dosažení maximální plazmatické koncentrace o 35 minut. Klinická
relevance těchto zjištění není známa.

Distribuce

Vazba na plazmatické proteiny je zanedbatelná. Část metforminu vstupuje do erytrocytů. Maximální
koncentrace v krvi je nižší než maximální koncentrace v plazmě a objevuje se přibližně ve stejnou

dobu. Červené krvinky nejpravděpodobněji představují sekundární distribuční kompartment. Střední
objem distribuce (Vd) se pohybuje v rozsahu 63 až 276 l.

Biotransformace

Metformin je nezměněn vylučován do moči. U lidí nebyly identifikovány žádné metabolity.

Eliminace

Renální clearance metforminu je > 400 ml/min, což znamená, že metformin je eliminován
glomerulární filtrací a tubulární sekrecí. Po podání perorální dávky je zdánlivý konečný poločas
eliminace přibližně 6,5 hodiny.

Při poškozených renálních funkcích je renální clearance snížena úměrně clearanci kreatininu a proto je
poločas eliminace prodloužen, což vede ke zvýšeným hladinám metforminu v plazmě.

Charakteristiky u zvláštních skupin pacientů

Porucha funkce ledvin

Dostupné údaje týkající se pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin jsou nedostatečné a v
této podskupině nelze spolehlivě určit systémovou expozici metforminu ve srovnání se subjekty s
normálními renálními funkcemi. Proto je třeba přizpůsobit dávkování s přihlédnutím ke klinické
účinnosti/snášenlivosti (viz bod 4.2).


Pediatrická populace

Studie po podání jednorázové dávky: Po podání jednorázové dávky 500 mg metforminu vykazovali
pediatričtí pacienti stejný farmakokinetický profil jako dospělí.

Studie po opakovaném podání: K dispozici jsou údaje pouze z jedné studie. Po opakovaném podání
500 mg dvakrát denně po dobu 7 dní pediatrickým pacientům byly maximální plazmatické
koncentrace (Cmax) sníženy asi o 33 % a systémové expozice (AUC0-t) o 40 % ve srovnání s dospělými
diabetiky, kterým byly podávány opakované dávky 500 mg dvakrát denně po dobu 14 dní. Jelikož jsou
dávky individuální, a upravené podle glykemické kontroly, mají tyto výsledky omezený klinický
význam.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity
neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety
Povidon K Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Magnesium-stearát

Potahová vrstva:
Hypromelosa (E464)
Oxid titaničitý (E171)
Makrogol

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/PVdC/Al blistry.
Velikost balení
500 mg: 15, 20, 28, 30, 50, 56, 60, 84, 90, 100, 120, 180, 200, 400 a 500 potahovaných tablet.
850 mg: 10, 20, 28, 30, 40, 50, 56, 60, 90, 100, 120, 180, 200, 250 a 300 potahovaných tablet.

HDPE lahvička s vysoušedlem a PP uzávěrem.
Velikost balení:
500 mg: 100, 105, 180, 330, 400, 500 potahovaných tablet
850 mg: 100, 105, 180, 200, 250, 400 potahovaných tablet


Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.
Radlická 3185/1c,
150 00 Praha
Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Metformin Teva 500 mg: 18/385/05-C
Metformin Teva 850 mg: 18/386/05-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 19. 10. 2005
Datum posledního prodloužení registrace: 28. 10.
10. DATUM REVIZE TEXTU

13. 10.