Jinarc
Absorpce
Po perorálním podání se tolvaptan rychle absorbuje a dosahuje vrcholových plazmatických
koncentrací přibližně za 2 hodiny po dávce. Absolutní biologická dostupnost tolvaptanu je přibližně
56 %. Podání tolvaptanu společně s jídlem o vysokém obsahu tuků zvýšilo vrcholové koncentrace
tolvaptanu až dvojnásobně, ale hodnoty AUC zůstaly nezměněny. I když klinický význam tohoto
zjištění není znám, ranní dávka se musí užít nalačno, aby se minimalizovalo zbytečné riziko zvýšení
maximální expozice
Distribuce
Po podání jednotlivých perorálních dávek 300 mg vrcholové plazmatické koncentrace vytvářejí
plateau, nejspíše z důvodu saturace absorpce. Tolvaptan se reverzibilně váže na plazmatické proteiny
Biotransformace
Tolvaptan se extenzivně metabolizuje v játrech a téměř výhradně pomocí CYP3A. Tolvaptan je
slabým substrátem CYP3A4 a nezdá se, že by disponoval inhibiční aktivitou. In vitro studie naznačily,
že tolvaptan nemá žádnou inhibiční aktivitu pro CYP3A. V plazmě, moči a stolici bylo identifikováno
14 metabolitů; až na jeden byly rovněž metabolizovány prostřednictvím CYP3A. Pouze kyselina
oxobutyrová je metabolit, který je přítomen ve větší míře, než je 10 % celkové plazmatické
radioaktivity; všechny ostatní metabolity jsou přítomné v nižších koncentracích než tolvaptan.
Metabolity tolvaptanu nepřispívají vůbec nebo pouze omezeně k farmakologickému účinku
tolvaptanu; při srovnání s tolvaptanem metabolity nemají žádnou nebo pouze slabou antagonistickou
aktivitu s ohledem na humánní V2 receptory. Terminální eliminační poločas je přibližně 8 hodin a
rovnovážné koncentrace tolvaptanu jsou dosaženy po první dávce.
Eliminace
Méně než 1 % intaktní aktivní látky se vylučuje do moči v nezměněném stavu. Experimenty
s radioaktivně značeným tolvaptanem demonstrovaly, že 40 % radioaktivity bylo nalezeno v moči a
59 % ve stolici, kde se nezměněný tolvaptan podílel na 32 % radioaktivity. V plazmě tvoří tolvaptan
pouze menší komponentu
Linearita/nelinearita
Po jednorázových perorálních dávkách hodnoty Cmax vykazují zvyšování menší než proporcionální
s dávkou od 30 mg do 240 mg a dosahují plateau v dávkách od 240 mg do 480 mg, AUC se zvyšuje
lineárně.
Po aplikaci opakovaných dávek 300 mg jednou denně se expozice tolvaptanu zvýšila pouze 6,4krát ve
srovnání s dávkou 30 mg. U režimů s rozdělením dávek 30 mg/den, 60 mg/den a 120 mg/den
u pacientů s PCHLAD se expozice
Farmakokinetika u speciálních skupin pacientů
Věk
Clearance tolvaptanu se s věkem výrazněji nemění.
Porucha funkce jater
Efekt lehce až středně těžké poruchy funkce jater tolvaptanu byl hodnocen u 87 pacientů s jaterním onemocněním různého původu. U dávek od 5 mg do
60 mg nebyly pozorovány žádné klinicky signifikantní změny clearance. U pacientů s těžkou
16
poruchou funkce jater
V analýze populační farmakokinetiky u pacientů s edémem jater byly AUC tolvaptanu u nemocných
s těžkou jater 3,1krát a 2,3krát vyšší než u zdravých subjektů.
Porucha funkce ledvin
V analýze populační farmakokinetiky u pacientů s PCHLAD byly koncentrace tolvaptanu zvýšené ve
srovnání se zdravými subjekty, tak jak se snižovaly renální funkce pod eGFR 60 ml/min/1,73 m2.
Pokles eGFRCKD-EPI z 72,2 na 9,79 clearance.