PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Saxenda 6 mg/ml injekční roztok v předplněném peru
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
ml roztoku obsahuje 6 mg liraglutidu*. Jedno předplněné pero obsahuje 18 mg liraglutidu ve 3 ml.
*Analog lidského glukagonu podobného peptidu-1 technologií v Saccharomyces cerevisiae.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok.
Čirý a bezbarvý či téměř bezbarvý izotonický roztok; pH = 8,15.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Dospělí
Přípravek Saxenda je indikován jako doplňková léčba k dietě se sníženým obsahem kalorií a zvýšené
fyzické aktivitě za účelem úpravy hmotnosti u dospělých pacientů s počáteční hodnotou indexu tělesné
hmotnosti • ≥30 kg/m² • ≥27 kg/m² až <30 kg/m² s hmotností, např. s dysglykemií nebo obstrukční spánkovou apnoí.
Pokud u pacientů při dávce 3,0 mg/den nedojde po 12 týdnech k poklesu počáteční tělesné hmotnosti
alespoň o 5 %, léčba přípravkem Saxenda má být ukončena.
Dospívající Přípravek Saxenda lze použít jako doplňkovou léčbu ke zdravé výživě a zvýšené fyzické aktivitě
k úpravě tělesné hmotnosti u dospívajících pacientů ve věku od 12 let s:
• obezitou • tělesnou hmotností nad 60 kg.
Pokud u pacientů při dávce 3,0 mg/den nebo při maximální tolerované dávce nedojde po 12 týdnech
k poklesu alespoň 4 % jejich BMI nebo BMI z-skóre, léčba přípravkem Saxenda má být ukončena
a přehodnocena.
*Hraniční hodnoty BMI podle IOTF pro obezitu podle pohlaví mezi 12–18 lety
Tabulka 1 Hraniční hodnoty BMI podle IOTF pro obezitu podle pohlaví mezi 12–18 lety
Věk
BMI odpovídající 30 kg/m2 pro dospělé podlemezinárodních hraničních hodnot.
Muži Ženy12
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
Počáteční dávka je 0,6 mg jednou denně. Dávka má být zvýšena na 3,0 mg jednou denně v přírůstcích
po 0,6 mg v nejméně jednotýdenních intervalech, aby se zlepšila gastrointestinální snášenlivost tabulka 2zvažte ukončení léčby. Denní dávky vyšší než 3,0 mg se nedoporučují.
Tabulka 2 Schéma navyšování dávky DávkaPostup při navyšování
dávky během 4 týdnů
0,61,21,82,4Udržovací dávka
Dospívající U dospívajících ve věku od 12 do méně než 18 let je třeba použít podobný postup navyšování dávky
jako u dospělých nebo do dosažení maximální tolerované dávky. Denní dávky vyšší než 3,0 mg se nedoporučují.
Zmeškané dávky
Pokud dojde k vynechání dávky do 12 hodin od obvyklé doby podání, má si ji pacient aplikovat co
nejdříve. Pokud do další dávky zbývá méně než 12 hodin, pacient si nemá vynechanou dávku
aplikovat a musí pokračovat v režimu podávání jednou denně další obvyklou dávkou. Pacient si nesmí
vzít dávku navíc ani dávku zvýšit, aby vynechanou dávku nahradil.
Pacienti s o nemocněním diabetes mellitus 2. typu
Přípravek Saxenda se nemá používat v kombinaci s jinými agonisty GLP-1 receptoru.
Při zahájení podávání přípravku Saxenda má být zváženo snížení dávky souběžně podávaného
inzulinu nebo sekretagog inzulinu úpravě dávky inzulinu nebo sekretagog inzulinu je nutné monitorování glykemie pacientem 4.4
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti Z důvodu věku není nutná žádná úprava dávkování. Zkušenosti s léčbou pacientů ve věku ≥75 let jsou
omezené a použití u těchto pacientů se nedoporučuje
Porucha funkce ledvinU pacientů s lehkou či středně těžkou poruchou funkce ledvin nutná žádná úprava dávkování. Přípravek Saxenda není doporučen pro použití u pacientů s těžkou
poruchou funkce ledvin selhání ledvin
Porucha funkce jaterU pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce jater není doporučena žádná úprava
dávkování. Přípravek Saxenda se nedoporučuje používat u pacientů s těžkou poruchou funkce jater a u
pacientů s lehkou či středně těžkou poruchou funkce jater se musí používat s opatrností
Pediatrická populace
U dospívajících ve věku od 12 let není nutná žádná úprava dávky.
Bezpečnost a účinnost přípravku Saxenda u dětí mladších 12 let nebyla stanovena
Způsob podání
Přípravek Saxenda je určen pouze pro subkutánní podání. Nesmí být podán intravenózně nebo
intramuskulárně.
Přípravek Saxenda se podává jedenkrát denně kdykoli v průběhu dne, nezávisle na jídle. Aplikuje se
injekčně do břicha, stehna nebo horní části paže. Místo aplikace i doba aplikace injekce mohou být
změněny bez úpravy dávkování. Je však vhodnější aplikovat přípravek Saxenda přibližně ve stejnou
denní dobu, která je jako nejvhodnější denní doba stanovena.
Další pokyny o podávání viz bod 6.6.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na liraglutid nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má být jasně zaznamenán název a
číslo šarže podaného přípravku.
Pacienti se srdečním selháním
Nejsou žádné klinické zkušenosti s podáváním pacientům s městnavým srdečním selháním třídy IV
podle New York Heart Association pacientů.
Zvláštní skupiny pacientů
Bezpečnost a účinnost liraglutidu v souvislosti s úpravou tělesné hmotnosti nebyly stanoveny
u pacientů:
– ve věku 75 let nebo výše,
– léčených dalšími přípravky k úpravě tělesné hmotnosti,
– se sekundární obezitou při endokrinologických chorobách či při poruchách příjmu potravy nebo
u pacientů léčených přípravky, které mohou způsobovat nárůst tělesné hmotnosti,
– s těžkou poruchou funkce ledvin,
– s těžkou poruchou funkce jater.
Použití u těchto pacientů se nedoporučuje Vzhledem k tomu, že použití liraglutidu v souvislosti s úpravou tělesné hmotnosti nebylo studováno u
pacientů s lehkou nebo se středně těžkou poruchou funkce jater, musí být u těchto pacientů liraglutid
používán s opatrností
S podáváním pacientům se zánětlivým onemocněním střev a diabetickou gastroparézou jsou pouze
omezené zkušenosti. Používání liraglutidu není u těchto pacientů doporučeno, neboť je spojeno
s přechodnými gastrointestinálními nežádoucími účinky, včetně nauzey, zvracení a průjmu.
Pankreatitida
Při použití agonistů GLP-1 receptoru byla pozorována akutní pankreatitida. Pacienti musí být
informováni o charakteristických příznacích akutní pankreatitidy. Je-li podezření na pankreatitidu,
musí být liraglutid vysazen. Pokud je akutní pankreatitida potvrzena, nesmí být léčba liraglutidem
znovu zahájena.
Cholelitiáza a cholecystitida
V klinických hodnoceních, prováděných v souvislosti s úpravou tělesné hmotnosti, byla u pacientů
léčených liraglutidem pozorována vyšší četnost výskytu cholelitiázy a cholecystitidy než u pacientů
užívajících placebo. Skutečnost, že značný hmotnostní úbytek může zvýšit riziko cholelitiázy i cholecystitidyCholelitiáza a cholecystitida mohou vést k hospitalizaci a cholecystektomii. Pacienti musí být
informováni o charakteristických příznacích cholelitiázy a cholecystitidy.
Onemocnění štítné žlázy
V klinických hodnoceních u diabetu mellitu 2. typu byly hlášeny nežádoucí účinky na štítnou žlázu,
jako například struma, a to zvláště u pacientů s již dříve existujícím onemocněním štítné žlázy.
Liraglutid proto musí být u pacientů s onemocněním štítné žlázy používán s opatrností.
Srdeční frekvence
V klinických hodnoceních bylo u liraglutidu pozorováno zvýšení srdeční frekvence Srdeční frekvenci je nutné pravidelně sledovat v souladu s běžnou klinickou praxí. Pacienti musí být
informováni o příznacích zvýšené srdeční frekvence v kliduléčbu přípravkem liraglutid ukončit.
Dehydratace
U pacientů léčených agonisty GLP-1 receptoru byly hlášeny známky a příznaky dehydratace, včetně
poruchy funkce ledvin a akutního selhání ledvin. Pacienti používající liraglutid musí být upozorněni
na potenciální riziko dehydratace v případě gastrointestinálních nežádoucích účinků a musí být
seznámeni s bezpečnostními opatřeními, která mají provést, aby zabránili úbytku tekutin.
Hypoglykemie u pacientů s onemocněním diabetes mellitus 2. typu
U pacientů s onemocněním diabetes mellitus 2. typu, kterým je podáván liraglutid v kombinaci s
inzulinem a/nebo deriváty sulfonylurey, může být zvýšené riziko hypoglykemie. Riziko hypoglykemie
lze zmenšit snížením dávky inzulinu a/nebo derivátů sulfonylurey.
Pediatrická populace
U dospívajících hypoglykemie. Pacienti mají být informováni o charakteristických příznacích hypoglykemie
a příslušných opatřeních.
Hyperglykemie u pacientů s diabetem mellitem léčených inzulinem
U pacientů s diabetem mellitem nesmí být přípravek Saxenda používán jako náhrada za inzulin.
U pacientů se závislostí na podávání inzulinu byla po rychlém vysazení nebo snížení dávky inzulinu
hlášena diabetická ketoacidóza
Pomocné látky
Přípravek Saxenda obsahuje méně než 1 mmol sodíku v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
In vitro je u liraglutidu prokázán velmi nízký potenciál pro farmakokinetické interakce s jinými
léčivými látkami s vlivem na cytochrom P450
Malé zpoždění ve vyprazdňování žaludku při používání liraglutidu může ovlivnit absorpci současně
podávaných perorálních léčivých přípravků. Studie interakcí neprokázaly žádné klinicky významné
zpoždění absorpce, a proto není vyžadována úprava dávky.
Byly provedeny studie interakcí s 1,8 mg liraglutidu. Účinek na rychlost vyprazdňování žaludku
u liraglutidu v dávce 1,8 mg a v dávce 3,0 mg léčených liraglutidem hlásilo nejméně jednu epizodu těžkého průjmu. Průjem může ovlivnit absorpci
současně podávaných perorálních léčivých přípravků.
Warfarin a další deriváty kumarinu
Nebyly provedeny žádné studie interakcí. Klinicky významné interakce s léčivými látkami se špatnou
rozpustností nebo s úzkým terapeutickým indexem, jako je warfarin, nemohou být vyloučeny. Po
zahájení léčby liraglutidem se u pacientů užívajících warfarin nebo další deriváty kumarinu
doporučuje častější monitorování INR
Paracetamol Liraglutid neměnil celkovou expozici paracetamolu po podání 1 000 mg v jedné dávce. Hodnota Cmax
paracetamolu byla snížena o 31 % a střední hodnota tmax byla zpožděna na 15 min. Při současném
podávání paracetamolu není nutná žádná úprava dávkování.
Atorvastatin
Liraglutid neměnil celkovou expozici atorvastatinu po podání 40 mg atorvastatinu v jedné dávce.
Proto při podávání s liraglutidem není nutná žádná úprava dávky atorvastatinu. Při podávání
s liraglutidem se hodnota Cmax atorvastatinu snížila o 38 % a střední hodnota tmax se zpozdila z 1 h na
hodiny.
Griseofulvin
Liraglutid neměnil celkovou expozici griseofulvinu po podání 500 mg griseofulvinu v jedné dávce.
Hodnota Cmax griseofulvinu byla zvýšena o 37 %, zatímco ke změně střední hodnoty tmax nedošlo.
Úprava dávky griseofulvinu a jiných látek s nízkou rozpustností a vysokou permeabilitou není nutná.
Digoxin
Podání 1 mg digoxinu v jedné dávce spolu s liraglutidem vedlo ke snížení AUC digoxinu o 16 %,
hodnota Cmax byla snížena o 31 %. Medián tmax digoxinu byl zpožděn z 1 h na 1,5 h. Na základě těchto
výsledků není nutná úprava dávky digoxinu.
Lisinopril
Podání 20 mg lisinoprilu v jedné dávce spolu s liraglutidem vedlo ke snížení AUC lisinoprilu o 15 %,
hodnota Cmax byla snížena o 27 %. Medián tmax lisinoprilu byl při podávání liraglutidu zpožděn z 6 h
na 8 h. Na základě těchto výsledků není nutná úprava dávky lisinoprilu.
Perorální antikoncepční přípravky
Po podání jednorázové dávky perorálního antikoncepčního přípravku snižoval liraglutid hodnotu Cmax
ethinylestradiolu o 12 % a levonorgestrelu o 13 %. Hodnota tmax byla u obou látek při podání
liraglutidu zpožděna o 1,5 hod. Nedošlo k žádnému klinicky významnému účinku na celkovou
expozici ethinylestradiolu ani levonorgestrelu. Předpokládá se proto, že antikoncepční účinek není při
současném podávání liraglutidu ovlivněn.
Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Údaje o podávání liraglutidu těhotným ženám jsou omezené. Studie na zvířatech prokázaly
reprodukční toxicitu
Liraglutid se nemá v těhotenství používat. Pokud si pacientka přeje otěhotnět nebo otěhotní, má být
léčba liraglutidem přerušena.
Kojení
Není známo, zda se liraglutid vylučuje do lidského mateřského mléka. Studie na zvířatech ukázaly, že
přenos liraglutidu a strukturně blízkých metabolitů do mléka je nízký. Neklinické studie ukázaly
snížení neonatálního růstu u kojených potkaních mláďat spojené s léčbou k chybějícím zkušenostem se přípravek Saxenda během kojení nemá podávat.
Fertilita
S výjimkou lehkého snížení počtu živých nidovaných vajíček neprokázaly studie na zvířatech škodlivé
účinky v souvislosti s fertilitou
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Saxenda nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Zejména během prvních 3 měsíců léčby přípravkem Saxenda se však mohou vyskytnout závratě.
Pokud se závratě objeví, je třeba řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje opatrně.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu:
Bezpečnost přípravku Saxenda byla hodnocena v 5 dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných
klinických hodnoceních, kterých se účastnilo 5 813 dospělých pacientů s nadváhou nebo obezitou
a nejméně jednou komorbiditou související s tělesnou hmotností. Celkově byly nejčastěji hlášenými
nežádoucími účinky během léčby přípravkem Saxenda gastrointestinální reakce „Popis vybraných nežádoucích účinků“
Seznam nežádoucích účinků v tabulce
V tabulce 3 jsou uvedeny hlášené nežádoucí účinky u dospělých. Nežádoucí účinky jsou uvedeny
podle třídy orgánových systémů a frekvence výskytu. Kategorie frekvence výskytu jsou definovány
takto: velmi časté seřazeny v pořadí podle klesající závažnosti.
Tabulka 3 Hlášené nežádoucí účinky u dospělýchTřídy orgánových
systémů podle
databáze
MedDRA