PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Samsca 7,5 mg tablety
Samsca 15 mg tabletySamsca 30 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Samsca 7,5 mg tabletyJedna tableta obsahuje tolvaptanum 7,5 mg.
Pomocná látka se známým účinkem
51 mg laktózy Samsca 15 mg tabletyJedna tableta obsahuje tolvaptanum 15 mg.
Pomocná látka se známým účinkem
35 mg laktózy Samsca 30 mg tabletyJedna tableta obsahuje tolvaptanum 30 mg.
Pomocná látka se známým účinkem
70 mg laktózy Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta
Samsca 7,5 mg tabletyModré, mírně vypouklé tablety obdélníkového tvaru o rozměrech 7,7 × 4,35 × 2,5 mm, s vyraženým
„OTSUKA“ a „7.5“ na jedné straně.
Samsca 15 mg tabletyModré, mírně vypouklé tablety trojúhelníkovitého tvaru o rozměrech 6,58 × 6,2 × 2,7 mm
s vyraženým „OTSUKA“ a „15“ na jedné straně.
Samsca 30 mg tabletyModré, kulaté, mírně vypouklé tablety o rozměrech Ø8 × 3,0 mm s vyraženým „OTSUKA“ a „30“ na
jedné straně.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Samsca je indikován u dospělých k léčbě sekundární hyponatrémie při syndromu
nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu
4.2 Dávkování a způsob podání
Jelikož je nezbytné provést titrační fázi dávky a při ní sledovat stav hladiny sodíku v séru a objem krve
Dávkování
Léčba tolvaptanem musí být zahájena dávkou 15 mg jednou denně. Pro dosažení požadované hladiny
sodíku v séru lze dávku zvýšit na maximálně 60 mg jednou denně, je-li tolerována.
U pacientů s rizikem příliš rychlé korekce sodíku, například u pacientů onkologických s velmi nízkou
počáteční hladinou sodíku, užívajících diuretika nebo suplementaci sodíkových iontů je třeba zvážit
dávku 7,5 mg
Během titrace je nutné u pacienta sledovat stav hladiny sodíku v séru a objem krve V případě nedostatečného zvýšení hladiny sodíku v séru je třeba zvážit jiné způsoby léčby, a to buď
jiný přípravek místo tolvaptanu, anebo další přípravek jako jeho doplněk. Použití tolvaptanu
v kombinaci s dalšími možnostmi může zvýšit riziko příliš rychlé korekce hladiny sodíku v séru bod 4.4 a 4.5onemocnění a vyhodnotit další nutnost léčby tolvaptanem. Ve spojení s hyponatrémií určuje délku
léčby základní onemocnění a jeho léčba. Léčba tolvaptanem by měla trvat nejméně do té doby, než se
dostatečně vyléčí základní onemocnění nebo než hyponatrémie přestane být klinickým problémem.
Přípravek Samsca se nesmí zapíjet grapefruitovým džusem Zvláštní populace
Porucha funkce ledvinTolvaptan je kontraindikován u pacientů s anurií s těžkým poškozením funkce ledvin. Účinnost a bezpečnost pro tyto pacienty není dostatečně zjištěná.
Na základě dostupných údajů není u pacientů s mírným až středně těžkým poškozením funkce ledvin
nutná žádná úprava dávkování.
Porucha funkce jaterU pacientů s těžkým poškozením funkce jater těchto pacientů je nutné dávkování upravovat velmi obezřetně a sledovat elektrolyty a stav objemu
tekutin není nutná žádná úprava dávkování.
Starší osobyU starších pacientů není nutná žádná úprava dávkování.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost tolvaptanu u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyla dosud stanovena.
Podávání přípravku Samsca pediatrickým pacientům se nedoporučuje.
Způsob podání
Perorální podání.
Podávat nejlépe ráno bez ohledu na příjem potravin. Tablety je nutno polykat bez kousání a zapít
sklenicí vody.
4.3 Kontraindikace
• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo
benzazepin, případně deriváty benzazepinu • Anurie
• Úbytek objemu
• Hypovolemická hyponatrémie
• Hypernatrémie
• Pacienti, kteří nepociťují žízeň
• Těhotenství • Kojení
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Akutní potřeba zvýšení hladiny sodíku v séru
Tolvaptan nebyl studován v situacích, kdy se objevila akutní potřeba okamžitě zvýšit sérovou hladinu
sodíku. U takových pacientů je nutné zvážit náhradní léčbu.
Dostatečný přísun tekutin
Tolvaptan může mít nežádoucí účinky související s úbytkem tekutin, jako je žízeň, sucho v ústech a
dehydratace konzumovat dostatečné množství vody. Pokud jsou tolvaptanem léčeni pacienti, kteří mají omezený
příjem tekutin, je nutné jim věnovat zvýšenou péči a zajistit, aby nedošlo k jejich nadměrné
dehydrataci.
Dehydratace
U pacientů, kteří užívají tolvaptan, je nutno sledovat objem krve, protože léčba tolvaptanem může
způsobit závažnou dehydrataci, která je rizikovým faktorem renální dysfunkce. Pokud je zjištěna
dehydratace, přikročte ke vhodným opatřením, což může mimo jiné zahrnovat i nutnost přerušit
podávání tolvaptanu nebo snížit jeho dávku a zvýšit příjem tekutin.
Obstrukce odtoku moči
Musí být zajištěn odtok moči. U pacientů s částečnou obstrukcí odtoku moči, například u pacientů
s hypertrofií prostaty nebo poruchami močení, existuje zvýšené riziko rozvoje akutní retence moči.
Rovnováha tekutin a elektrolytů
Stav tekutin a elektrolytů je nutné sledovat u všech pacientů a zejména u osob s poškozením funkce
ledvin nebo jater. Podávání tolvaptanu může způsobit příliš rychlý nárůst sérové hladiny sodíku
nejpozději 4 až 6 hodin po zahájení léčby. Monitoraci přinejmenším každých 6 hodin je nutné zajistit
během prvních 1 až 2 dní, dokud tolvaptan nestabilizuje hladinu sodíku a objem séra.
Příliš rychlá korekce sodíku v séru
U pacientů s velmi nízkou počáteční sérovou hladinou sodíku hrozí vyšší riziko příliš rychlé korekce.
Příliš rychlá korekce hyponatrémie demyelinizaci s následkem dysartrie, mutismu, dysfagie, letargie, afektivních změn, spastické
kvadruparézy, epileptických záchvatů, kómatu nebo úmrtí pacienta. Po zahájení léčby je proto u
pacientů nutno pečlivě sledovat hladinu sodíku a objem séra Aby k příliš rychlé korekci hyponatrémie nedošlo, nárůst sodíku v séru nesmí překročit
10 mmol/l/24 hodin až 12 mmol/l/24 hodin a 18 mmol/l/48 hodin. V časné fázi léčby je proto třeba
postupovat rovněž opatrně.
Pokud korekce sodíku překročí 6 mmol/l během prvních 6 hodin po podání nebo 8 mmol/l během
prvních 6 až 12 hodin, hrozí riziko příliš rychlé korekce. U těchto pacientů je nutno monitorovat
hladinu sodíku častěji; doporučujeme také podávání hypotonických tekutin. Pokud dojde k příliš
rychlému růstu hladiny sérového sodíku léčbu tolvaptanem je nutné zastavit a zajistit podání hypotonického roztoku.
U pacientů s vyšším rizikem syndromu demyelinizace podvýživětřeba velmi pečlivě sledovat a léčit.
Maximální opatrnosti je třeba, pokud pacienti před podáním přípravku Samsca obdrželi jiné přípravky
ke korekci hyponatrémie nebo léky stimulující sérovou hladinu sodíku možným aditivním účinkům u těchto pacientů hrozí vyšší riziko příliš rychlé korekce sodíku během
prvních 1 až 2 dní léčby.
Současné podávání přípravku Samsca s jinými léčivými přípravky ke korekci hyponatrémie a léčivé
přípravky zvyšujícími sérovou hladinu sodíku se proto nedoporučuje během úvodní léčby nebo u
dalších pacientů s velmi nízkými výchozími koncentracemi sodíku v séru
Diabetes mellitus
Diabetičtí pacienti se zvýšenou koncentrací glukózy pseudohyponatrémii. Před a během léčby tolvaptanem je nutné vyloučit přítomnost tohoto stavu.
Tolvaptan může způsobit hyperglykémii je proto nutné věnovat zvýšenou pozornost. To platí zejména pro pacienty s nedostatečně
kontrolovaným diabetem typu II.
Jaterní toxicita na podkladě idiosynkratické reakce
V klinických studiích, ve kterých se zkoumal pro jinou indikaci ledvin autosomálně dominantního typupro schválenou indikaci, bylo pozorováno poškození jater vyvolané tolvaptanem
Po uvedení tolvaptanu na trh bylo při léčbě PCHLAD hlášeno akutní jaterní selhání vyžadující
transplantaci jater
V těchto klinických studiích byla u tří pacientů užívajících tolvaptan pozorována klinicky významná
zvýšení alaninaminotransferázy v séru × ULNplacebo [1,0 % pozorována u 3,1 % placebo. Většina případů abnormálních hladin jaterních enzymů byla pozorována v prvních
18 měsících léčby. Po přerušení podávání tolvaptanu se zvýšené hodnoty postupně zlepšily. Tato
zjištění by mohla naznačovat, že tolvaptan může způsobovat nevratné a potenciálně fatální poškození
jater.
V poregistrační studii bezpečnosti tolvaptanu u sekundární hyponatrémie při SIADH bylo pozorováno
několik případů poškození jater a zvýšené hladiny transamináz
U pacientů užívajících tolvaptan, kteří vykazují symptomy, jež mohou naznačovat poškození jater,
včetně únavy, anorexie, dyskomfortu v oblasti pravého horního kvadrantu břicha, tmavého zbarvení
moči nebo žloutenky, je nutno ihned provést jaterní testy. Pokud existuje podezření na poškození jater,
je nutno okamžitě přerušit podávání tolvaptanu, zahájit vhodnou léčbu a provést vyšetření s cílem určit
pravděpodobnou příčinu. Tolvaptan nesmí být pacientovi znovu podán, dokud nebude definitivně
zjištěno, že příčina pozorovaného poškození jater nemá žádnou souvislost s léčbou tolvaptanem.
Anafylaxe
Po uvedení přípravku na trh byla po podání tolvaptanu velmi vzácně hlášena anafylaxe anafylaktického šoku a generalizované vyrážkyU pacientů se známými hypersenzitivními reakcemi na benzazepiny nebo deriváty benzazepinu benazepril, konivaptan, fenoldopam-mesilát nebo mirtazapinreakce na tolvaptan
Pokud se vyskytne anafylaktická reakce nebo jiné závažné alergické reakce, podávání tolvaptanu se
musí okamžitě zastavit a musí se zahájit příslušná terapie. Protože je hypersenzitivita kontraindikací
alergických reakcích.
Laktóza
Samsca obsahuje jako pomocnou látku laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s
intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají
tento přípravek užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Současné podávání přípravku Samsca s jinými léčivými přípravky ke korekci hyponatrémie a
přípravky zvyšujícími sérovou hladinu sodíku
Se současným podáváním přípravku Samsca a jinými přípravky ke korekci hyponatrémie
sérovou hladinu sodíkumohou zvyšovat i léčivé přípravky s vysokým obsahem sodíku, například šumivé formy analgetik a
některé přípravky proti dyspepsii obsahující sodík. Konkomitantní podávání přípravku Samsca s
jinými přípravky ke korekci hyponatrémie a přípravky zvyšujícími sérovou hladinu sodíku může mít
za následek zvýšené riziko nadměrně rychlé korekce této hladiny, a proto se nedoporučuje během
úvodní léčby nebo u dalších pacientů s velmi nízkými výchozími koncentracemi sodíku v séru, kde
rychlá korekce může znamenat riziko osmotické demyelinizace
Vliv jiných léčivých přípravků na farmakokinetiku tolvaptanu Inhibitory CYP3APo podání silných inhibitorů CYP3A4 se koncentrace tolvaptanu v plazmě zvýšila až 5,4násobně,
hodnoceno podle plochy pod křivkou časového průběhu koncentrace inhibitorů CYP3A4 bod 4.4Současné podání grapefruitové šťávy a tolvaptanu způsobilo 1,8násobné zvýšení expozice vůči
tolvaptanu. Pacienti, kteří užívají tolvaptan, by se měli vyhnout konzumaci grapefruitové šťávy.
Induktory CYP3APo podání induktorů CYP3A4 se koncentrace tolvaptanu v plazmě snížila až na 87 % AUC. Při
současném podávání induktorů CYP3A4 velké opatrnosti.
Vliv tolvaptanu na farmakokinetiku jiných léčivých látek
Substráty CYP3AU zdravých osob nemá tolvaptan, substrát CAP3A4, žádný dopad na koncentrace některých dalších
substrátů CYP3A4 v plazmě lovastatinu 1,3krát až 1,5krát. I když toto zvýšení nemá žádnou klinickou relevanci, naznačuje, že
tolvaptan může potenciálně zvýšit expozici vůči substrátům CYP3A4.
Substráty transportérů
Substráty P-glykoproteinuStudie prováděné in-vitro naznačují, že je tolvaptan substrátem a kompetitivním inhibitorem P-
glykoproteinu ke zvýšení koncentrací digoxinu v ustáleném stavu plazmě [Cmax] a 1,2krát u plochy pod křivkou závislosti plazmatické koncentrace na čase během
intervalu dávkování [AUCτ]jiné úzce zaměřené terapeutické P-gp substráty vyšetřeni ohledně nadměrných účinků.
BCRP a OCTSouběžné podávání tolvaptanu rosuvastatinu o 54 % a AUCt o 69 %. Pokud jsou současně s tolvaptanem podávány substráty BCRP
Pokud jsou současně s tolvaptanem podávány substráty OCT1 léčeni s opatrností a vyšetřeni ohledně nadměrných účinků tohoto léčivého přípravku.
Diuretika
I když se nezdá, že by souběžné užívání tolvaptanu a kličkových a thiazidových diuretik mělo
synergistické nebo aditivní účinky, každá kategorie těchto přípravků má potenciál vyvolat závažnou
dehydrataci, která je rizikovým faktorem renální dysfunkce. Pokud je zjištěna dehydratace nebo
renální dysfunkce, přikročte ke vhodným opatřením, což může mimo jiné zahrnovat i nutnost přerušit
podávání tolvaptanu a/nebo diuretik, zvýšit příjem tekutin, zhodnotit a zaměřit se na jiné případné
příčiny renální dysfunkce nebo dehydratace.
Současné podávání s analogy vasopresinu
Tolvaptan kromě akvaretického účinku na ledviny blokuje cévní receptory V2 pro vasopresin, které se
podílejí na uvolňování hemokoagulačních faktorů buněk. Účinek analogů vasopresinu podávání oslaben u pacientů, kteří tato analoga užívají k prevenci krvácení.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Neexistují žádné nebo pouze omezené údaje o použití tolvaptanu u těhotných žen.Studie na zvířatech
prokázaly reprodukční toxicitu Samsca je kontraindikován v průběhu těhotenství léčby tolvaptanem používat účinnou antikoncepci.
Kojení
Není známo, zda je tolvaptan vylučován do lidského mateřského mléka. Dostupné
farmakodynamické/toxikologické údaje u zvířat prokázaly vylučování tolvaptanu do mateřského
mléka během kojení kontraindikován
Fertilita
Studie na zvířatech prokázaly účinky na fertilitu známo.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Samsca nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Nicméně
při řízení nebo obsluze strojů je třeba mít na paměti, že se občas mohou objevit závratě, tělesná slabost
či mdloby.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Profil nežádoucích účinků tolvaptanu při SIADH vychází z databáze klinických studií provedených na
3294 pacientech léčených tímto přípravkem a odpovídá farmakologii léčivé látky. Farmakodynamicky
předvídatelnými a nejčastěji zaznamenanými nežádoucími účinky jsou pocit žízně, sucho v ústech a
pollakisurie, které se objevují u přibližně 18 %, 9 %, respektive 6 % pacientů.
Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Četnost výskytu nežádoucích účinků v klinických studiíchstudií je: velmi časté účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Frekvenci nežádoucích účinků hlášených během postmarketingového používání nelze určit, protože se
odvozuje od spontánních hlášení. V důsledku toho je frekvence těchto nežádoucích účinků
kvalifikována jako „není známo”.
Třídy
orgánových
systémů
Četnost Velmi časté Časté Méně časté Není známo
Poruchy
imunitního
systému D Q D I \ O D N W L F N ê J H Q H U D O L ] R Y D Q i