Zeffix

Bezpečnost a účinnost podávání přípravku Zeffix u kojenců, dětí a dospívajících mladších 18 let
nebyly stanoveny. V současnosti dostupné údaje jsou popsány v bodech 4.4 a 5.1, ale na jejich základě
nelze doporučit dávkování.

Způsob podání
Perorální podání.
Přípravek Zeffix lze užívat jak nalačno, tak s jídlem.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Exacerbace hepatitidy

Exacerbace v průběhu léčby
Spontánní exacerbace jsou u chronické hepatitidy B relativně časté a jsou charakterizované
přechodným zvýšením hladin ALT v séru. Po započetí antivirové léčby může u některých pacientů
dojít k přechodnému zvýšení hladin ALT v séru v souvislosti s tím, jak klesají v séru hladiny
HBV DNA. U pacientů s kompenzovaným jaterním onemocněním tato zvýšení hladin ALT v séru
nebyla obvykle doprovázena zvýšením koncentrací sérového bilirubinu ani příznaky jaterní
dekompenzace.

Při prodloužené terapii byly identifikovány virové subpopulace HBV se sníženou citlivostí na
lamivudin k exacerbaci hepatitidy primárně prokázané zvýšením hodnot ALT v séru a znovu objevením se
HBV DNA terapeutických doporučení přechod na jiný léčivý přípravek nebo přidání dalšího léčivého přípravku,
který nevykazuje zkříženou rezistenci s lamivudinem
Exacerbace po ukončení léčby
U pacientů, kteří ukončili léčbu hepatitidy B, byla zaznamenána akutní exacerbace hepatitidy, která se
obvykle prokazuje zvýšenou hladinou ALT v séru a znovu objevením se HBV DNA.
V kontrolovaných klinických studiích fáze III s následným sledováním pacientů bez aktivní léčby byla
incidence elevací ALT po léčbě u pacientů léčených lamivudinem Procento pacientů, u kterých došlo po ukončení léčby k elevacím ALT spolu s elevacemi bilirubinu,
bylo však nižší a podobné v obou ramenech léčby lamivudinem se většina elevací ALT po léčbě objevila mezi 8. a 12. týdnem po ukončení léčby.
Většina případů odezněla spontánně, ale bylo pozorováno i několik fatálních případů. V případě, že se
zastaví aplikace přípravku Zeffix, mají být pacienti pravidelně kontrolováni - jak klinicky, tak
laboratorním vyšetřováním funkce jater a dále podle toho, jak je to klinicky indikováno.

Exacerbace u pacientů s dekompenzovanou jaterní cirhózou
Příjemci transplantátů a pacienti s dekompenzovanou jaterní cirhózou jsou více ohroženi aktivní
virovou replikací. V důsledku minimální hepatální funkce u těchto pacientů může reaktivace
hepatitidy po vysazení lamivudinu nebo snížením účinnosti v průběhu terapie přivodit těžkou i fatální
dekompenzaci. Tito pacienti mají být během léčby pravidelně kontrolováni se zaměřením na klinické,
virologické a sérologické parametry související s hepatitidou B, na hepatální a renální funkci a na
antivirovou terapeutickou odezvu, a to minimálně každý měsíc, a je-li léčba z jakéhokoli důvodu
zastavena, pak ještě nejméně 6 měsíců po léčbě. Pravidelně je nutné kontrolovat laboratorní parametry: sérové ALT, bilirubin, albumin, dusík močoviny v krvi virologické parametry: antigeny HBV, protilátky proti HBV a pokud možno koncentrace HBV DNA
v séru. Pacienti, u kterých se během léčby nebo po jejím zastavení objeví známky hepatální
insuficience, mají být kontrolováni v adekvátně kratších časových intervalech.

Není dostatek údajů o tom, zda je u pacientů, u kterých se vyvinou známky rekurentní hepatitidy,
prospěšné znovu zahájit terapii lamivudinem.

Mitochondriální dysfunkce

Bylo prokázáno jak in vitro, tak in vivo, že nukleosidové a nukleotidové analogy způsobují poškození
mitochondrií různého stupně. Existují hlášení mitochondriální dysfunkce u kojenců vystavených
in utero a/nebo postnatálně působení analogů nukleosidů. Hlavními hlášenými nežádoucími účinky
jsou hematologické poruchy Byly hlášeny některé neurologické poruchy s pozdním nástupem chovánívystaveno působení analogů nukleosidů a nukleotidů, musí být klinicky i laboratorně sledováno
a v případě relevantních známek nebo příznaků musí projít úplným vyšetřením na možnou
mitochondriální dysfunkci.

Pediatričtí pacienti
Lamivudin byl podáván dětem hepatitidou B. Avšak vzhledem k omezeným údajům se podávání lamivudinu těmto pacientům
v současnosti nedoporučuje
Hepatitida delta nebo hepatitida C
Účinnost lamivudinu u pacientů současně infikovaných virem hepatitidy delta nebo virem hepatitidy C
nebyla stanovena a doporučuje se opatrnost.

Imunosupresivní léčba
Údaje o použití lamivudinu u HBeAg negativních pacientů léčených imunosupresivními režimy, včetně protinádorové chemoterapie, jsou omezené. Tito pacienti
by měli lamivudin užívat s opatrností.

Monitorování
V průběhu léčby přípravkem Zeffix mají být pacienti pravidelně monitorováni. Sérové hladiny ALT
a HBV DNA se mají monitorovat ve 3měsíčních intervalech a u HBeAg pozitivních pacientů se mají
stanovovat každých 6 měsíců hodnoty HBeAg.

Současná infekce HIV

U pacientů současně infikovaných HIV, kteří jsou současně léčeni lamivudinem nebo kombinací
lamivudinu a zidovudinu nebo u nichž se plánuje zahájení takové léčby, má být zachována dávka
lamivudinu předepsaná pro terapii infekce HIV antiretrovirotikyfarmakoterapie, existuje při použití samotného lamivudinu k terapii chronické hepatitidy B riziko
mutace HIV.

Přenos hepatitidy B

O přenosu viru hepatitidy B na plod těhotných žen léčených lamivudinem jsou dostupné omezené
údaje. Je třeba se řídit standardními doporučenými postupy pro imunizaci proti viru hepatitidy B
u dětí.

Pacienty je nutné upozornit na to, že nebylo prokázáno, že by terapie lamivudinem snižovala riziko
přenosu viru hepatitidy B na jiné osoby, a proto je i nadále nutné dodržovat příslušná preventivní
opatření.

Interakce s jinými léčivými přípravky
Zeffix se nemá užívat s jinými přípravky obsahujícími lamivudin, nebo přípravky obsahujícími
emtricitabin
Kombinace lamivudinu s kladribinem se nedoporučuje
Pomocné látky
Přípravek Zeffix obsahuje méně než 1 mmol že je v podstatě „bez sodíku“.