Sīkāka informācija par zālēm nav pieejama izvēlētajā valodā, tiek parādīts oriģinālais teksts

Stribild


Farmakoterapeutická skupina: Antivirotika pro systémovou aplikaci; antivirotika k léčbě infekce HIV,
kombinace. ATC kód: J05AR
Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky

Elvitegravir je inhibitor HIV-1 integrázy enzym kódovaný HIV-1, který je nezbytný pro virovou replikaci. Inhibice integrázy brání integraci
DNA HIV-1 do genomové DNA hostitele, čímž zabraňuje tvorbě proviru HIV-1 a šíření virové
infekce.

Kobicistat je selektivní inhibitor mechanizmu účinku cytochromů P450 z podskupiny enzymů
CYP3A. Inhibice metabolismu zprostředkovaného CYP3A způsobená kobicistatem zvyšuje
systémovou expozici substrátům CYP3A, jako je například elvitegravir, u nichž je biologická
dostupnost omezená a poločas zkrácen v důsledku metabolismu závislého na CYP3A.

Emtricitabin je nukleosidový analog cytidinu. Tenofovir-disoproxil je in vivo konvertován na
tenofovir, nukleosidový monofosfátový emtricitabin, tak tenofovir mají specifický účinek na lidský virus imunodeficience virus hepatitidy B.

Emtricitabin a tenofovir jsou fosforylovány buněčnými enzymy na emtricitabin-trifosfát a tenofovir-
difosfát. Studie in vitro ukázaly, že jak emtricitabin tak tenofovir mohou být plně fosforylovány,
jsou-li společně sloučeny v buňkách. Emtricitabin-trifosfát a tenofovir-difosfát kompetitivně inhibují
reverzní transkriptázu HIV-1, což vede k ukončení DNA řetězce.

Jak emtricitabin-trifosfát tak tenofovir-difosfát jsou slabými inhibitory savčí DNA polymerázy
a in vitro ani in vivo nebyly zaznamenány žádné toxické účinky na mitochondrie.

Antivirová aktivita in vitro

Dvojkombinace léčivých látek a trojkombinace elvitegraviru, emtricitabinu a tenofoviru vykazovaly
v buněčné kultuře synergickou aktivitu. Při testování v přítomnosti kobicistatu byla zachována
antivirová synergie elvitegraviru, emtricitabinu a tenofoviru. U žádné z uvedených kombinací nebyl
pozorován antagonismus.

Antivirová aktivita elvitegraviru vůči laboratorním a klinickým izolátům HIV-1 byla hodnocena na
lymfoblastoidních buňkách, monocytech/makrofágových buňkách a lymfocytech periferní krve.
Hodnoty 50 % účinné koncentrace v buněčné kultuře antivirovou aktivitu vůči kmenům HIV-1 A, B, C, D, E, F, G a O
Kobicistat nevykazuje měřitelnou aktivitu vůči HIV a neantagonizuje ani neposiluje antivirové účinky
elvitegraviru, emtricitabinu nebo tenofoviru.

Antivirová aktivita emtricitabinu vůči laboratorním a klinickým izolátům HIV-1 byla hodnocena
na lymfoblastoidních buněčných liniích, buněčných liniích MAGI-CCR5 a na mononukleárních
buňkách periferní krve. Hodnoty EC50 pro emtricitabin byly v rozmezí 0,0013 až 0,64 μM.
Emtricitabin vykazoval v buněčné kultuře antivirovou aktivitu vůči kmenům HIV-1 A, B, C, D, E, F a
G aktivitu
Antivirová aktivita tenofoviru vůči laboratorním a klinickým izolátům HIV-1 byla hodnocena na
lymfoblastoidních buněčných liniích, primárních monocytech/makrofágových buňkách a na
lymfocytech periferní krve. Hodnoty EC50 pro tenofovir byly v rozmezí 0,04 až 8,5 μM. Tenofovir
vykazoval v buněčné kultuře antivirovou aktivitu vůči kmenům HIV-1 A, B, C, D, E, F, G a O

Rezistence

V buněčné kultuře

In vitro a u HIV-1 některých pacientů byla pozorována rezistence na emtricitabin nebo tenofovir, která
byla způsobena substitucí M184V nebo M184I v reverzní transkriptáze spojenou s rezistencí
na emtricitabin nebo substitucí K65R v reverzní transkriptáze spojenou s rezistencí na tenofovir.
Kromě toho, substituce K70E v HIV-1 reverzní transkriptáze byla klinicky selektována
tenofovir-disoproxilem a vede ke snížené citlivosti na abakavir, emtricitabin, tenofovir a lamivudin při
nízké hladině.

Viry rezistentní na emtricitabin se substitucí M184V/I byly zkříženě rezistentní na lamivudin, ale
uchovaly si citlivost na didanosin, stavudin, tenofovir a zidovudin. Substituce K65R může být také
selektována abakavirem, stavudinem nebo didanosinem a vede ke snížené citlivosti na tyto látky a
lamivudin, emtricitabin a tenofovir. Pacienti s HIV-1 obsahujícím substituci K65R, kteří již byli léčeni
antiretrovirotiky, nemají užívat tenofovir-disoproxil.

U HIV-1 pacientů exprimující tři nebo více mutací spojených s thymidinovými analogy analogue associated mutations, TAMsnebo L210W, se vyskytla snížená citlivost na terapii tenofovir-disoproxilem.

V buněčné kultuře došlo k selekci izolátů HIV-1 se sníženou citlivostí na elvitegravir. Snížená
citlivost na elvitegravir byla nejčastěji spojena se substitucemi integrázy T66I, E92Q a Q148R. Mezi
další substituce integrázy, jejichž selekce byla pozorována v buněčné kultuře, patřily H51Y, F121Y,
S147G, S153Y, E157Q a R263K. HIV-1 se substitucemi T66A/K, Q148H/K a N155H selektovanými
raltegravirem vykazoval zkříženou rezistenci na elvitegravir. Primární mutace u
raltegraviru/elvitegarviru neovlivňují jako jednotlivé mutace in vitro citlivost k dolutegraviru, další
přítomnost sekundárních mutací v experimentech cílené mutageneze.

In vitro nelze prokázat u HIV-1 žádný vývoj rezistence na kobicistat v důsledku jeho chybějící
antivirové aktivity.

Byla pozorována výrazná zkřížená rezistence mezi většinou izolátů HIV-1 rezistentních na elvitegravir
a raltegravirem a mezi izoláty rezistentní na emtricitabin a lamivudin. Pacienti, u kterých došlo
k selhání léčby přípravkem Stribild a u kterých vznikly substituce HIV-1 spojené s rezistencí na
Stribild, přechovávali virus, který zůstal citlivý na všechny přípravky ze skupin PI, NNRTI a většinu
dalších NRTI.

Dosud neléčení pacienti
Ve sdružené analýze pacientů dosud neléčených antiretrovirotiky užívajících přípravek Stribild ve
studiích fáze 3 GS-US-236-0102 a GS-US-236-0103 během období 144 týdnů byla provedena analýza
genotypů na plazmatických izolátech HIV-1 všech pacientů s potvrzeným virologickým selháním
nebo s HIV-1 RNA > 400 kopií/ml při virologickém selhání, a to ve 48. týdnu, 96. týdnu, 144. týdnu
nebo kdykoli při předčasném přerušení studijní léčby. Ve 144. týdnu byl pozorován vznik jedné nebo
více substitucí spojených s primární rezistencí na elvitegravir, emtricitabin nebo tenofovir u HIV-1 u
18 z 42 pacientů s hodnotitelnými údaji o genotypu z párových výchozích izolátů a izolátů získaných
po selhání léčby přípravkem Stribild virová rezistence, došlo ke 13 případům do 48. týdne, ke 3 případům mezi 48. a 96. týdnem a ke případům mezi 96. a 144. týdnem léčby. Substituce byly M184V/I transkriptáze a E92Q Další substituce, které se v jednotlivých případech také vyskytly v integráze kromě primární substituce
spojené s rezistencí na INSTI, byly H51Y, L68V, G140C, S153A, E157Q a G163R. U většiny
pacientů, u kterých se vyvinuly substituce spojené s rezistencí na elvitegravir, se vyvinuly substituce
spojené s rezistencí jak na emtricitabin, tak na elvitegravir. Při analýze fenotypů izolátů od pacientů z
populace určené k analýze rezistence se u 13 pacientů citlivostí na elvitegravir, 17 pacientů měli sníženou citlivost na tenofovir.

Ve studii GS-US-236-0103 bylo u 27 pacientů léčených přípravkem Stribild, kteří ve výchozím stavu
měli HIV-1 se substitucí K103N související s NNRTI v reverzní transkriptáze, dosaženo podobné
virologické úspěšnosti
Pacienti s virovou supresí
V klinických studiích s pacienty s virovou supresí, kteří byli převedeni z léčebného režimu
obsahujícího ritonavirem potencovaný inhibitor proteázy NNRTI rezistence na přípravek Stribild.

Dvacet pacientů z těchto studií, kteří byli převedeni na přípravek Stribild, mělo před zahájením úvodní
antiretrovirové terapie v genotypu prokázanou substituci K103N související s NNRTI. Osmnáct
z těchto 20 pacientů udrželo virovou supresi po celou dobu 48 týdnů. Vzhledem k porušení protokolu
ukončili předčasně účast dva pacienti se substitucí K103N v anamnéze a s HIV-1 RNA <50 kopií/ml.

Klinické zkušenosti

Účinnost přípravku Stribild u dosud neléčených dospělých pacientů infikovaných HIV-1 je stanovena
na základě analýzy dat ze 2 randomizovaných, dvojitě zaslepených, aktivně kontrolovaných studií
fáze 3 GS-US-236-0102 a GS-US-236-0103 trvajících 144 týdnů Stribild u dospělých pacientů infikovaných HIV-1 s virovou supresí je stanovena na základě analýzy
dat za období 48 týdnů ze dvou randomizovaných, otevřených studií
Dosud neléčení dospělí pacienti infikovaní HIV-Ve studii GS-US-236-0102 užívali dospělí pacienti infikovaní HIV-1 dosud neléčení antiretrovirotiky
jednou denně přípravek Stribild nebo jednou denně fixní kombinaci dávek EFV/FTC/tenofovir-
disoproxilu. Ve studii GS-US-236-0103 užívali dospělí pacienti infikovaní HIV-1 dosud neléčení
antiretrovirotiky jednou denně Stribild nebo atazanavir potencovaný ritonavirem s kombinací pevně stanovených dávek emtricitabinu byla ve 48. týdnu vyhodnocena míra virologické odpovědi v obou léčebných skupinách. Virologická
odpověď byla definována jako dosažení neměřitelné virové nálože snapshot analýza
Výchozí charakteristiky a výsledky léčby jsou pro obě studie, GS-US-236-0102 a GS-US-236-0103,
shrnuty v tabulce 3 a tabulce 4.

Tabulka 3: Demografické a výchozí charakteristiky dospělých pacientů infikovaných HIV-1,
dosud neléčených antiretrovirotiky, ve studiích GS-US-236-0102 a GS-US-236-
Studie GS 
 
Průměrný věk, let 38,Pohlaví䔀Výchozí charakteristiky onemocněnía
Průměr výchozí hodnoty
log10 NRSLtPO

-6,54,⠀ㄬ㜭6,6Procento jedinců s virovou
náloží >33Průměr výchozího počtu buněk
䌀䐴⬀
-1 

3URFHQWREXQ N 
a Pacienti byli v obou studiích stratifikováni podle výchozí hodnoty HIV-1 RNA.

Tabulka 4: Virologické výsledky randomizované léčby ze studií GS-US-236-a GS-US-236-0103 ve 48. týdnu
48. týden 144. týden
Studie
GS-US-236-Studie
GS-US-236-Studie
GS-US-236-Studie

GS-US-236-FTC/
tenofovir-
disoproxil
n = FTC/

tenofovir-
disoproxil
n = FTC/
tenofovir-
disoproxil
n = FTC/
tenofovir-
disoproxil
n = Virologická
úspěšnost
HIV-1 RNA
<88Rozdíl mezi

léčbami 
3,63,0% 4,93,1Virologické
selháníc
% 7 % 5 % 5 % 7 % 10 % 8 % 7 %
äiGQp
YLURORJLFNpY144.
Studijní léčba
přerušena kvůli
nežádoucím
účinkům nebo

úmrtíd
─Studijní léčba
přerušena z
jiných důvodů a
poslední
dostupný údaj o
koncentraci
HIV-1 RNA
<�搀慪období chybí,
ale jedinec
nadále na

studijní léčbě 
 b Období 144. týdnu je doba od 967. do 1 050. dne c Zahrnuje jedince, kteří vykazovali v období 48. nebo 144. týdne ≥ 50 kopií/ml, jedince, kteří předčasně přerušili léčbu
kvůli nedostatečné účinnosti či ztrátě účinnosti, jedince, kteří přerušili léčbu z jiných důvodů než kvůli nežádoucím
účinkům, úmrtí nebo nedostatečné účinnosti či ztrátě účinnosti a v době přerušení vykazovali virovou nálož
≥ 50 kopií/ml.
d Zahrnuje pacienty, kteří přerušili léčbu kvůli nežádoucím účinkům či úmrtí ve kterémkoli okamžiku od 1. dne přes celé
období, pokud důsledkem byly chybějící virologické údaje o léčbě v průběhu určeného období.
e Zahrnuje jedince, kteří přerušili léčbu z jiných důvodů než kvůli nežádoucím účinkům, úmrtí nebo nedostatečné účinnosti
či ztrátě účinnosti, například z důvodu odvolání souhlasu, při ztrátě možnosti sledování atd.

Při dosahování koncentrace HIV-1 RNA < 50 kopií/ml byl přípravek Stribild srovnatelný
s efavirenzem/emtricitabinem/tenofovir-disoproxilem a s kombinací atazanaviru/ritonaviru
+ emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu.

Ve studii GS-US-236-0102 průměrně vzrostl počet buněk CD4+ ve 48. týdnu u pacientů léčených
přípravkem Stribild o 239 buněk/mm3 ve srovnání s výchozí hodnotou, u pacientů užívajících
EFV/FTC/tenofovir-disoproxil to bylo o 206 buněk/mm3. Ve 144. týdnu bylo průměrné zvýšení počtu
buněk CD4+ ve srovnání s výchozí hodnotou 321 buněk/mm3 u pacientů léčených přípravkem Stribild
a 300 buněk/mm3 u pacientů užívajících EFV/FTC/tenofovir-disoproxil. Ve studii GS-US-236-průměrně vzrostl počet buněk CD4+ ve 48. týdnu u pacientů léčených přípravkem Stribild
o 207 buněk/mm3 ve srovnání s výchozí hodnotou, u pacientů užívajících ATV/r+FTC/tenofovir-
disoproxil to bylo o 211 buněk/mm3. Ve 144. týdnu bylo průměrné zvýšení počtu buněk CD4+ ve
srovnání s výchozí hodnotou 280 buněk/mm3 u pacientů léčených přípravkem Stribild a
293 buněk/mm3 u pacientů užívajících ATV/r+FTC/tenofovir-disoproxil.

Pacienti infikovaní HIV-1 s virovou supresí
Ve studii GS-US-236-0115 a studii GS-US-236-0121 museli být pacienti buď na svém prvním nebo
druhém antiretrovirovém režimu bez virologického selhání v anamnéze, nesměli mít v současné době
ani v minulosti rezistenci k antiretrovirálním složkám přípravku Stribild a museli mít supresi na
PI+RTV nebo NNRTI v kombinaci s FTC/tenofovir-disoproxilem dobu nejméně šesti měsíců před screeningem. Pacienti byli randomizováni v poměru 2:1 buď k
převodu na přípravek Stribild nebo k setrvání na počáteční antiretrovirové léčbě 48 týdnů. Ve studii GS-US-236-0115 byla virologická míra úspěšnosti: přípravek Stribild 93,8 % s výchozí hodnotou ve 48. týdnu bylo 40 buněk/mm3 u pacientů léčených přípravkem Stribild a
32 buněk/mm3 u pacientů léčených PI+RTV+FTC/tenofovir-disoproxilem. Ve studii GS-US-236-byla virologická míra úspěšnosti: Stribild 93,4 % 143 pacientůbylo 56 buněk/mm3 u pacientů léčených přípravkem Stribild a 58 buněk/mm3 u pacientů léčených
NNRTI+FTC/tenofovir-disoproxilem.

Ve studii GS-US-236-0123 museli být pacienti, kteří užívali dříve pouze RAL v kombinaci s
FTC/tenofovir-disoproxilem jako první antiretrovirový režim léčby po dobu nejméně šesti měsíců.
Pacienti museli být stabilně suprimováni po dobu nejméně šesti měsíců před vstupem do studie,
nesměli mít v současné době ani v minulosti rezistenci k antiretrovirálním složkám přípravku Stribild,
a měli při screeningu HIV-1 RNA <50 kopií/ml. Všech 48 pacientů, kteří užívali alespoň jednu dávku
přípravku Stribild, mělo i po 48. týdnů supresi CD4+ buněk ve srovnání s výchozí hodnotou ve 48. týdnu bylo 23 buněk/mm3.

Pediatrická populace

Studie s přípravkem Stribild

Účinnost a bezpečnost přípravku Stribild u dosud neléčených pediatrických pacientů ve věku 12 až
méně než 18 let infikovaných HIV-1 je založena na analýze údajů získaných za 48 týdnů z otevřené
studie GS-US-236-0112 s jedinou skupinou 12−17 letvýchozí hodnota plazmatické koncentrace RNA HIV-1 byla 4,60 log10 kopií/ml, průměrný počet buněk
CD4+ byl 399 buněk/mm3 4,5 %−41,1 %>100 000 kopií/ml.

V 48. týdnu dosáhlo 44 z 50 HIV-1 RNA <50 kopií/ml a 4 pacienti dosáhli koncentrace HIV-1 RNA ≥50 kopií/ml; 1 pacient
přerušil užívání hodnoceného léku a u 1 pacienta nebyly v 48. týdnu k dispozici žádné virologické
údaje. Průměrný pokles koncentrace HIV-1 RNA byl −3,16 log10 kopií/ml, a průměrný nárůst počtu
buněk CD4+ byl 229 buněk/mm3. Až do 48. týdne nebyl zjištěn vznik rezistence na přípravek Stribild.

Studie s emtricitabinem
U kojenců a dětí starších než 4 měsíce dosáhla nebo si udržela většina pacientů užívajících
emtricitabin kompletní supresi HIV-1 RNA v plazmě pod dobu 48 týdnů ≤ 400 kopií/ml a 77 % dosáhlo ≤ 50 kopií/ml
Studie s tenofovir-disoproxilem
V rámci studie GS-US-104-0321 dostávalo 87 již léčených pacientů infikovaných HIV-1 ve věku
12 až < 18 let tenofovir-disoproxil základním režimem studie nebyl na základě plazmatických koncentrací HIV-1 RNA ve 24. týdnu prokázán přínos
tenofovir-disoproxilu oproti placebu.

U pacientů, kteří byli léčeni tenofovir-disoproxilem nebo placebem, bylo průměrné výchozí Z-
skóre BMD bederní páteře –1,004, respektive –0,809 a průměrné výchozí Z-skóre BMD celého těla
-0,866, respektive –0,584. Průměrné změny ve 48. týdnu 0,165 pro Z-skóre BMD bederní páteře a 0,254 a 0,179 pro Z-skóre celého těla ve skupině užívající
tenofovir-disoproxil, resp. ve skupině užívající placebo. Průměrná rychlost nárůstu BMD byla nižší ve
skupině užívající tenofovir-disoproxil než ve skupině užívající placebo. Ve 48. týdnu vykazovalo šest
dospívajících ve skupině užívající tenofovir-disoproxil a jeden dospívající ve skupině
užívající placebo významný úbytek BMD bederní páteře 28 pacientů, kteří užívali po dobu 96 týdnů tenofovir-disoproxil, došlo k poklesu Z-skóre BMD
bederní páteře o -0,341 a Z-skóre BMD celého těla o -0,458.

Ve studii GS-US-104-0352 bylo 97 již léčených pacientů ve věku 2 až < 12 let se stabilní virologickou
supresí a léčených režimem obsahujícím stavudin nebo zidovudin randomizováno buď na nahrazení
stavudinu nebo zidovudinu tenofovir-disoproxilem 92 % pacientů ve skupině se stavudinem nebo zidovudinem koncentrace HIV-1 RNA < 400 kopií/ml.
Rozdíl v poměru pacientů, kteří si udrželi koncentraci < 400 kopií/ml ve 48. týdnu, byl ovlivněn
především vyšším počtem ukončení léčby ve skupině s tenofovir-disoproxilem. Po vyloučení
chybějících údajů byla ve 48. týdnu u 91 % pacientů ve skupině s tenofovir-disoproxilem a u 94 %
pacientů ve skupině se stavudinem nebo zidovudinem koncentrace RNA HIV-1 < 400 kopií/ml.

U pediatrických pacientů bylo hlášeno snížení BMD. U pacientů, kteří byli léčeni
tenofovir-disoproxilem nebo stavudinem či zidovudinem, bylo n průměrné výchozí Z-skóre BMD
bederní páteře -1,034, respektive -0,498 a průměrné výchozí Z-skóre BMD celého těla bylo -0,471,
respektive -0,386. Průměrné změny ve 48. týdnu tenofovir-disoproxil a ve skupině užívající stavudin nebo zidovudin. Průměrná rychlost nárůstu kostní
hmoty bederní páteře ve 48. týdnu byla podobná u skupiny s tenofovir-disoproxilem a skupiny se
stavudinem nebo zidovudinem. Nárůst kostní hmoty celého těla byl ve skupině s tenofovir-
disoproxilem nižší oproti skupině se stavudinem nebo zidovudinem. Významný úbytek bederní páteře byl ve 48. týdnu pozorován u jednoho pacienta léčeného tenofovir-disoproxilem a nebyl
pozorován u žádného z pacientů léčených stavudinem nebo zidovudinem. Z-skóre BMD pokleslo
o 0,012 pro bederní páteř a o 0,338 pro celé tělo u 64 pacientů léčených tenofovir-disoproxilem po
dobu 96 týdnů. Hodnoty Z-skóre BMD nebyly upraveny podle výšky a tělesné hmotnosti.

Z 89 pediatrických pacientů léčených tenofovir-disoproxilem ve studii GS-US-104-0352 ukončilo
pacientů tenofovir-disoproxilem ukončili
Bezpečnost a účinnost přípravku Stribild u dětí mladších 12 let nebyla stanovena u pediatrické populace viz bod 4.2

Stribild

Produktu klāsts mūsu aptiekas piedāvājumā
 
Noliktavā | Piegāde no plkst 79 CZK
139 CZK
 
Noliktavā | Piegāde no plkst 79 CZK
99 CZK
 
Noliktavā | Piegāde no plkst 79 CZK
1 790 CZK
 
Noliktavā | Piegāde no plkst 79 CZK
199 CZK
 
Noliktavā | Piegāde no plkst 79 CZK
609 CZK
 
Noliktavā | Piegāde no plkst 79 CZK
609 CZK
 
Noliktavā | Piegāde no plkst 79 CZK
135 CZK
 
Noliktavā | Piegāde no plkst 79 CZK
499 CZK
 
Noliktavā | Piegāde no plkst 79 CZK
435 CZK
 
Noliktavā | Piegāde no plkst 79 CZK
15 CZK
 
Noliktavā | Piegāde no plkst 79 CZK
309 CZK
 
Noliktavā | Piegāde no plkst 79 CZK
155 CZK
 
Noliktavā | Piegāde no plkst 79 CZK
99 CZK
 
Noliktavā | Piegāde no plkst 79 CZK
39 CZK
 
Noliktavā | Piegāde no plkst 79 CZK
145 CZK

Par projektu

Brīvi pieejams nekomerciāls projekts zāļu laicīgu salīdzinājumu veikšanai mijiedarbības, blakusparādību, kā arī zāļu cenu un to alternatīvu līmenī

Valodas

Czech English Slovak

Vairāk informācijas