Dalacin c

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, linkosamidy
ATC kód: J01FF
Mechanismus účinku
Klindamycin je linkosamidové antibiotikum, které inhibuje syntézu bakteriálních proteinů. Váže se na
podjednotku ribozomu 50S a ovlivňuje jak sestavování ribozomů, tak i proces translace. Přestože
klindamycin-fosfát je in vitro inaktivní, při rychlé in vivo hydrolýze se tato sloučenina přemění na
antibakteriálně účinný klindamycin. Při obvyklých dávkách vykazuje klindamycin bakteriostatickou
aktivitu in vitro.
Vztah PK/PD
Účinnost závisí na časovém období, po které hladina látky překračuje minimální inhibiční koncentraci
(MIC) daného patogenu (%T/MIC).
Rezistence


K rezistenci ke klindamycinu nejčastěji dochází v důsledku mutací na vazebném místě rRNA pro
antibiotikum nebo v důsledku metylace specifických nukleotidů ve 23S RNA ribozomální podjednotky
50S. Tyto změny mohou určovat zkříženou rezistenci na makrolidy a streptograminy B (fenotyp MLSB) in
vitro. Výjimečně k rezistenci dochází v důsledku změn na ribozomálních proteinech. Rezistence ke
klindamycinu může být v bakteriálních izolátech rezistentních na makrolidy indukována makrolidy.
Indukovanou rezistenci lze prokázat diskovou difuzní metodou (D-testem) nebo bujónovou diluční
metodou. Méně časté mechanismy rezistence zahrnují modifikaci antibiotika a aktivní eflux. Mezi
klindamycinem a linkomycinem existuje úplná zkřížená rezistence. Stejně jako u mnohých jiných
antibiotik se incidence rezistence liší podle druhu bakterií a geografické oblasti. U stafylokokových izolátů
rezistentních k meticilinu a u pneumokokových izolátů rezistentních k penicilinu je incidence rezistence ke
klindamycinu vyšší než u organismů citlivých k těmto látkám.
Hraniční hodnoty (breakpointy)
Rezistence je obvykle definována na základě interpretačních kritérií pro citlivost (hraničních hodnot)
stanovených Evropským výborem pro stanovení antimikrobiální citlivosti (EUCAST) pro systémově
podávaná antibiotika.
Hraniční hodnoty Evropského výboru pro stanovení antimikrobiální citlivosti (EUCAST) jsou
uvedeny níže.
Tabulka 1. Interpretační kritéria EUCAST pro citlivost ke klindamycinu
Hraniční hodnoty MIC
(mg/l)
Hraniční hodnoty průměru
zóny (mm)a
Organismus S≤ R > S ≥ R <
Staphylococcus spp.* 0,25 0,5 22 Streptococcus
skupiny A, B, C a G 0,5 0,5 17 Streptococcus
pneumoniae 0,5 0,5 19 Skupina viridujících
streptokoků 0,5 0,5 19 Grampozitivní
anaeroby 4 4 NA NA
Gramnegativní
anaeroby 4 4 NA NA
Corynebacterium
spp. 0,5 0,5 20 aObsah disku 2 μg klindamycinu
NA = není použitelné; S = citlivý; R = rezistentní
* Inducibilní rezistence ke klindamycinu může být detekována antagonizací aktivity
klindamycinu makrolidovým přípravkem. Pokud není detekována, pak je nutné označit
bakteriální kmeny jako ke klindamycinu citlivé. Pokud je zjištěna, označte bakteriální
kmeny jako ke klindamycinu rezistentní a je třeba zvážit přidání následujícího komentáře:
"Klindamycin může být použit pro krátkodobou léčbu méně závažných infekcí kůže a
měkkých tkání, neboť vznik konstitutivní rezistence v průběhu takovéto terapie je
nepravděpodobný.“

Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit podle geografické oblasti a času, a proto je
žádoucí získat lokální informace o rezistenci, zejména pokud se léčí závažné infekce. Podle potřeby se má
vyhledat odborná pomoc, jestliže je v dané lokalitě taková prevalence rezistence, že přínos přípravku je
přinejmenším u některých typů infekcí sporný. Zejména v případě závažných infekcí nebo selhání léčby
se doporučuje mikrobiologická diagnostika s ověřením patogenu a jeho citlivosti ke klindamycinu.

Antimikrobiální aktivita
Běžně citlivé druhy:
Aerobní bakterie
Grampozitivní bakterie


Staphylococcus aureus (izoláty citlivé k meticilinu)
Streptococcus pneumoniae (izoláty citlivé k penicilinu)
Streptococcus pyogenes
Streptococcus dysgalactiae
Gramnegativní bakterie
Chlamydia trachomatis

Anaerobní bakterie
Grampozitivní bakterie
Actinomyces spp.
Clostridium spp. (vyjma Clostridium difficile)
Eggerthella (Eubacterium) spp.
Peptostreptococcus spp.
Propionibacterium acnes
Gramnegativní bakterie
Bacteroides spp.
Fusobacterium spp.
Gardnerella vaginalis
Prevotella spp.
Houby
Pneumocystis jirovecii
Prvoci
Toxoplasma gondii
Plasmodium falciparum

Druhy, u nichž získaná rezistence může být problém:
Aerobní grampozitivní bakterie:
Staphylococcus aureus (izoláty rezistentní k meticilinu)
Koaguláza-negativní stafylokoky
Streptococcus pneumoniae (izoláty rezistentní k penicilinu)
Streptococcus agalactiae
Anaerobní bakterie
Bacteroides fragilis

Vrozeně rezistentní organismy
Aerobní grampozitivní bakterie:
Enterococcus spp.
Listeria monocytogenes
Aerobní gramnegativní bakterie:
Enterobacteriaceae (Enterobacteriaceae)
Haemophilus influenzae
Neisseria spp.
Klebsiella spp.
Moraxella catarrhalis
Pseudomonas aeruginosa
Anaerobní grampozitivní bakterie:
Clostridium difficile
Jiné mikrooganismy
Mycoplasma pneumoniae
Ureaplasma urealyticum