CYNT -

sp.zn. sukls121585/2022, sukls121586/2022, sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Cynt 0,2 mg potahované tablety
Cynt 0,3 mg potahované tablety
Cynt 0,4 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta přípravku Cynt 0,2 mg obsahuje moxonidinum 0,2 mg.
Jedna potahovaná tableta přípravku Cynt 0,3 mg obsahuje moxonidinum 0,3 mg.
Jedna potahovaná tableta přípravku Cynt 0,4 mg obsahuje moxonidinum 0,4 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Cynt 0,2 mg: kulaté, světle růžové, konvexní potahované tablety s vyraženým označením „0,2“ na jedné
straně.
Cynt 0,3 mg: kulaté, růžové, konvexní potahované tablety s vyraženým označením „0,3“ na jedné straně.
Cynt 0,4 mg: kulaté, konvexní potahované tablety cihlové barvy s vyraženým označením „0,4“ na jedné
straně.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Moxonidin je určen k léčbě hypertenze.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Obvyklá úvodní dávka je 0,2 mg moxonidinu denně. Maximální denní dávka, podávaná ve dvou dílčích
dávkách, je 0,6 mg. Jednotlivá maximální dávka je 0,4 mg. Denní dávka se upravuje individuálně podle
reakce pacienta.

Porucha funkce ledvin
U pacientů se středně těžkým nebo těžkým poškozením funkce ledvin je úvodní dávka 0,2 mg moxonidinu
denně. Pokud je třeba zvýšit dávku a léčba je dobře snášena, lze dávku zvýšit na 0,4 mg denně u pacientů
se středně těžkým poškozením funkce ledvin a na 0,3 mg u pacientů s těžkým poškozením funkce ledvin
(viz bod “Zvláštní upozornění a opatření pro použití”).
U hemodialyzovaných pacientů je úvodní dávka 0,2 mg denně. Pokud je třeba zvýšit dávku a léčba je dobře
snášena, lze dávku zvýšit na 0,4 mg denně.

Pediatrická populace

Podání moxonidinu u dětí a dospívajících do 18 let není pro nedostatek údajů o bezpečnosti a účinnosti
doporučeno.

Způsob podání
Moxonidin může být podáván s jídlem nebo bez jídla.

4.3 Kontraindikace

Moxonidin je kontraindikován u pacientů s:
• hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.• sick-sinus syndromem
• bradykardií (srdeční rytmus v klidu < 50 úderů/minutu)
• AV-blokem 2. a 3. stupně
• srdeční insuficiencí.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při postmarketingovém použití byly hlášeny případy AV bloku různého stupně u pacientů léčených
moxonidinem. Na základě těchto případů nelze úplně vyloučit kauzální roli moxonidinu v prodloužení
atrioventrikulárního vedení. Proto je při léčbě pacientů s možnou predispozicí k rozvoji AV bloku
doporučována opatrnost.
Je-li moxonidin užíván u pacientů s AV blokem 1. stupně, má být věnována zvláštní péče tomu, aby
nenastala bradykardie. Moxonidin nesmí být používán u pacientů s AV bloky vyššího stupně (viz bod 4.“Kontraindikace”).
Je-li moxonidin užíván u pacientů se závažným onemocněním koronárních arterií nebo nestabilní anginou
pectoris, má být pacientům věnována zvláštní péče, protože s touto skupinou pacientů jsou jen omezené
zkušenosti.
Při podávání moxonidinu pacientům se zhoršením renálních funkcí je třeba opatrnosti, protože moxonidin
se vylučuje především ledvinami. U těchto pacientů se doporučuje opatrné titrování dávky, a to zvláště na
počátku léčby. Dávkování má začít 0,2 mg denně a pokud je to klinicky indikováno a léčba je dobře snášena,
může být zvýšeno maximálně na 0,4 mg denně u pacientů se středně těžkým poškozením funkce ledvin
(GFR > 30 ml/min, ale < 60 ml/min) a maximálně na 0,3 mg u pacientů s těžkým poškozením funkce ledvin
(GFR < 30 ml/min).
Je-li moxonidin užíván současně s betablokátory a léčba oběma léky má být ukončena, vysazuje se
betablokátor jako první a pak po několika dnech moxonidin.
Dosud nebyl po přerušení léčby moxonidinem pozorován rebound fenomén na krevní tlak. Avšak náhlé
přerušení léčby moxonidinem se nedoporučuje; dávka by měla být snižována postupně v průběhu dvou
týdnů.
Starší populace může být citlivější na kardiovaskulární účinky léků snižujících krevní tlak. Proto má léčba
začít nejnižší možnou dávkou a zvyšování dávkování má být prováděno opatrně, aby se předešlo závažným
důsledkům, které tyto reakce mohou vyvolat.

Tento přípravek obsahuje monohydrát laktosy.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo
malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současné podávání moxonidinu s jinými antihypertenzivy má za následek zvýšení účinku (aditivní účinek).
Tricyklická antidepresiva mohou snižovat účinnost centrálně působících antihypertenziv. Proto se současné
podávání tricyklických antidepresiv a moxonidinu nedoporučuje.
Moxonidin může potencovat sedativní účinek tricyklických antidepresiv (je třeba se vyhnout současnému
předepisování), trankvilizérů, alkoholu, sedativ a hypnotik.
Moxonidin středně silně negativně zesiloval zhoršené charakteristiky kognitivních funkcí u pacientů
užívajících lorazepam. Moxonidin může zvyšovat sedativní účinek benzodiazepinů při současném podávání
těchto léků.
Moxonidin se vylučuje tubulární exkrecí. Interakci s jinými léky, které jsou vylučovány tubulární exkrecí,
nelze vyloučit.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Adekvátní údaje o podávání moxonidinu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly
embryo-toxikologické účinky (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známé. Moxonidin by neměl
být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné.

Kojení
Moxonidin se vylučuje do mateřského mléka. Proto by neměl být během kojení užíván. Pokud je léčba
moxonidinem považována za absolutně nezbytnou, má být kojení ukončeno.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie vlivu na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly prováděny. Byla hlášena spavost a poruchy
rovnováhy. Tento vliv je třeba při řízení a obsluze strojů zvážit.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky u pacientů užívajících moxonidin byly sucho v ústech, poruchy
rovnováhy, astenie a spavost. V dalším průběhu léčby (po prvních týdnech) tyto příznaky většinou
ustupovaly.
Nežádoucí účinky podle systémově orgánových tříd: (pozorované s níže uvedenými frekvencemi během
placebem kontrolovaných klinických studií s počtem pacientů exponovaných moxonidinu n=886):
* frekvence nebyla vyšší ve srovnání s placebem

MedDRA systémově
orgánová třída
Velmi časté
≥Časté
≥1/100, ≥1/1,000, Poruchy ucha a labyrintu Tinnitus
Poruchy nervového
systému
Bolest hlavy*,
Poruchy rovnováhy, závratě,
Spavost
Synkopa*
Cévní poruchy Hypotenze (včetně
ortostatické hypotenze)
Gastrointestinální
poruchy
Sucho v ústech Průjem,
Nausea, zvracení, dyspepsie

Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Kožní vyrážky (rash),
pruritus
Angioedém
Celkové poruchy a reakce
v místě aplikace
Astenie Edém
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Bolest zad Bolest krku
Psychiatrické poruchy Nespavost Nervozita

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Příznaky předávkování
V několika případech předávkování, které byly hlášeny, požili pacienti akutně dávku 19,6 mg bez následku
smrti. Příznaky, které byly zaznamenány: bolest hlavy, útlum, spavost, hypotenze, závratě, celková slabost,
bradykardie, sucho v ústech, zvracení, únava a bolest v horní části zažívacího traktu.
V případě závažného předávkování se doporučuje pečlivé monitorování, a to zvláště poruch vědomí a
útlumu dýchání.
Navíc na základě několika zvířecích studií s vysokými dávkami lze odvodit, že se může vyskytnout i
přechodná hypertenze, tachykardie a hyperglykémie.

Léčba předávkování
Specifické antidotum není známo. Při hypotenzi se zvažuje oběhová podpora, jako je podání tekutin a
dopaminu. Bradykardii lze léčit atropinem. Alfablokátory mohou snižovat nebo rušit paradoxní hypertenzi,
kterou lze pozorovat při předávkování moxonidinem.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Agonisté imidazolinových receptorů, moxonidin, ATC skupina: C02AC
Moxonidin se v řadě různých modelů u zvířat jevil jako silné antihypertenzivum. Dostupná experimentální
data ukazují, že místem antihypertenzního účinku moxonidinu je centrální nervový systém (CNS). V
mozkovém kmeni moxonidin selektivně stimuluje imidazolinové receptory. Tyto receptory citlivé k
imidazolinu jsou soustředěny v rostrální ventrolaterální dřeni, v oblasti, která je důležitá pro centrální
kontrolu periferního sympatického nervového systému. Stimulace imidazolinových receptorů způsobuje
snížení aktivity sympatiku a snížení krevního tlaku.

Moxonidin se liší od ostatních sympatolytických antihypertenziv nízkou afinitou ke známým alfaadrenoreceptorům ve srovnání s afinitou k imidazolinovým receptorům. Díky této nízké afinitě k alfaadrenoreceptorům má moxonidin malou incidenci sedace a suchosti v ústech.

U lidí působí moxonidin pokles systémového cévního odporu, a tím i arteriálního krevního tlaku.
Antihypertenzní účinek moxonidinu byl prokázán ve dvojitě slepých, placebem kontrolovaných,
randomizovaných studiích. Publikovaná data ukazují, že u pacientů s hypertenzí, kteří mají hypertrofii levé
komory (LVH), je při užití antagonistů angiotenzinu II (AIIA) spolu s moxonidinem dosaženo při stejném
snížení krevního tlaku zlepšení regrese LVH ve srovnání s jakoukoli kombinací thiazidu a blokátoru
kalciového kanálu.

Ve dvouměsíční terapeutické studii s moxonidinem u obézních pacientů s inzulínovou resistencí, kteří trpěli
středně těžkou hypertenzí, se ve srovnání s placebem zlepšila inzulinová sensitivita o 21 %.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po perorálním podání se moxonidin rychle (t max okolo 1 hodiny) a téměř úplně vstřebává z horní části
gastrointestinálního traktu. Celková biologická dostupnost je asi 88 %. To ukazuje na nevýznamný first-
pass metabolismus. Příjem potravy nemá vliv na farmakokinetiku moxonidinu.

Distribuce
Vazba na plasmatické bílkoviny, určená v in vitro studiích, byla okolo 7,2 %.

Biotransformace
Ve shromážděných vzorcích lidské plasmy byl identifikován pouze dehydrogenovaný moxonidin.
Farmakodynamická účinnost dehydrogenovaného moxonidinu tvoří asi 1/10 účinnosti moxonidinu.

Eliminace
Po 24 hodinách bylo 78 % celkové dávky vyloučeno močí v nezměněné podobě (jako mateřská látka) a % jako dehydrogenovaný moxonidin. Ostatní vedlejší metabolity v moči tvořily přibližně 8 % z původní
dávky. Stolicí se vyloučí méně než 1 %.
Eliminační poločas je přibližně 2,5 hodiny u moxonidinu a 5 hodin u metabolitů moxonidinu.

Farmakokinetika u hypertenzních pacientů:
U pacientů s hypertenzí nebyly pozorovány žádné významné farmakokinetické změny ve srovnání se
zdravými dobrovolníky.

Farmakokinetika u starších pacientů:
Byly pozorovány farmakokinetické změny závislé na věku, které jsou s největší pravděpodobností
způsobeny buď sníženou metabolickou aktivitou nebo mírně vyšší biologickou dostupností u starších
pacientů. Tyto farmakokinetické rozdíly však nejsou klinicky významné.

Farmakokinetika u pediatrické populace:
U dětí nebyly žádné farmakokinetické studie provedeny, protože moxonidin se dětem nedoporučuje.

Farmakokinetika při poruše funkce ledvin:
Vylučování moxonidinu je ve významném vzájemném vztahu s clearance kreatininu. U pacientů se středně
závažným zhoršením funkce ledvin (glomerulární filtrace 30-60 ml/min) jsou plazmatické koncentrace
moxonidinu při stavu „steady state“ asi 2x vyšší a terminální poločas přibližně 1,5x vyšší ve srovnání
s hypertenzními pacienty s normální funkcí ledvin (glomerulární filtrace > než 90 ml/min). U pacientů
s těžkým selháním funkce ledvin (glomerulární filtrace < než 30 ml/min) jsou plasmatické koncentrace při
stavu „steady state“ a terminální poločas asi 3x vyšší. Po opakovaných dávkách nebyla u těchto pacientů
pozorována neočekávaná akumulace léčiva. U hemodialyzovaných pacientů v konečném stádiu renálního
selhání (glomerulární filtrace < 10 ml/min) je AUC 6x vyšší a terminální poločas 4x vyšší ve srovnání
s hypertenzními pacienty s normální funkcí ledvin. U pacientů se středně závažným zhoršením funkce
ledvin jsou maximální koncentrace moxonidinu v plazmě jen 1,5 – 2x vyšší.
U pacientů se zhoršenou funkcí ledvin by tudíž mělo být dávkování titrováno podle individuálních
požadavků.
Moxonidin je vylučován hemodialýzou pouze v malém množství.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V obvyklých neklinických studiích farmakologické bezpečnosti, toxicity po opakovaných dávkách,
genotoxicity, studiích karcinogenního potenciálu ani reprodukční toxicity nebyly nalezeny známky
zvláštního rizika pro člověka.

Studie u zvířat prokázaly embryotoxické účinky v dávkách toxických pro matku.

Studie reprodukční toxicity neprokázaly vliv na fertilitu ani teratogenní potenciál.
Embryotoxikologické účinky byly pozorovány u potkanů při dávkách 9 mg/kg/den a vyšších a u králíků při
dávkách nad 0,7 mg/kg/den. V peri- a postnatálních studiích u potkanů byl při dávkách 3 mg/kg/den a
vyšších pozorován vliv na růst a vitalitu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Monohydrát laktosy
Povidon K Krospovidon
Magnesium-stearát
Hypromelosa
Ethylcelulosa
Makrogol Mastek
Červený oxid železitý (E172)
Oxid titaničitý (E171).

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

Cynt 0,2 mg: 2 roky
Cynt 0,3 mg: 3 roky
Cynt 0,4 mg: 3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Cynt 0,2 mg: neuchovávejte při teplotě nad 25 °C.
Cynt 0,3 mg: neuchovávejte při teplotě nad 30 °C.
Cynt 0,4 mg: neuchovávejte při teplotě nad 30 °C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/PVDC/Al blistr, krabička nebo PVC/Al blistr, krabička.
Velikost balení: 30 a 98 potahovaných tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Do 31. 12. Mylan IRE Healthcare Limited
Unit 35/36, Grange Parade
Baldoyle Industrial Estate
Dublin 13, Irsko

Od 1. 1. Viatris Healthcare Limited
Damastown Industrial Park
Mulhuddart, Dublin Dublin, Irsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)

Cynt 0,2 mg: 58/385/96-A/C
Cynt 0,3 mg: 58/385/96-B/C
Cynt 0,4 mg: 58/385/96-C/C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 26. 6. Datum posledního prodloužení registrace: 18. 2.

10. DATUM REVIZE TEXTU

16. 6.