Generic: burosumab
Active substance: ATC group: M05BX05 - burosumab
Active substance content: 10MG, 20MG, 30MG
Packaging: Vial
PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU CRYSVITA 10 mg injekční roztok
CRYSVITA 20 mg injekční roztok
CRYSVITA 30 mg injekční roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ CRYSVITA 10 mg injekční roztok
Jedna injekční lahvička obsahuje burosumabum 10 mg v 1 ml roztoku.
CRYSVITA 20 mg injekční roztok
Jedna injekční lahvička obsahuje burosumabum 20 mg v 1 ml roztoku.
CRYSVITA 30 mg injekční roztok
Jedna injekční lahvička obsahuje burosumabum 30 mg v 1 ml roztoku.
Burosumab je rekombinantní lidská monoklonální protilátka IgG1 proti FGF23 a vyrábí se metodou
rekombinantní DNA za použití savčí buněčné kultury z ovarií křečíka čínského Ovary, CHO
Pomocná látka se známým účinkem
Jedna injekční lahvička obsahuje 45,91 mg sorbitolu.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA Injekční roztok Čirý až mírně opaleskující, bezbarvý až světle žlutohnědý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Přípravek CRYSVITA je indikován k léčbě X-vázané hypofosfatemie XLHa u dospělých.
Přípravek CRYSVITA je indikován k léčbě hypofosfatemie spojené s FGF23 u dětí a dospívajících ve
věku od 1 roku do 17 let a dospělých s osteomalacií indukovanou tumorem osteomalacia, TIOkurativní resekci či lokalizaci.
4.2 Dávkování a způsob podání Léčbu smí zahájit pouze lékař se zkušenostmi s léčbou pacientů s metabolickými nemocemi kostí.
Dávkování
Jeden týden před zahájením léčby je nutné ukončit podávání perorálního fosfátu a aktivních analogů
vitaminu D zahájí nebo proběhne podle místních pokynů za sledování hladiny vápníku a fosfátu v séru. Při
zahájení léčby musí být koncentrace fosfátu v séru nalačno pod hranicí referenčního rozmezí pro daný
věk
X-vázaná hypofosfatemie Dávkování u dětí a dospívajících ve věku od 1 roku do 17 let s XLH
Doporučená úvodní dávka u dětí a dospívajících ve věku od 1 do 17 let je 0,8 mg na kg tělesné
hmotnosti podávaná každé dva týdny. Dávky je nutné zaokrouhlit na nejbližších 10 mg. Maximální
dávka je 90 mg.
Po zahájení léčby burosumabem je nutné stanovovat hladinu fosfátu v séru nalačno každé 2 týdny po
dobu prvního měsíce léčby, každé 4 týdny po dobu dalších 2 měsíců a poté podle toho, jak je to
vhodné. Hladina fosfátu v séru nalačno se má také stanovit za 2 týdny po jakékoli úpravě dávky.
Pokud je hladina fosfátu v séru nalačno v referenčním rozmezí pro daný věk, má se podávat stejná
dávka.
Zvyšování dávkyPokud je hladina fosfátu v séru nalačno pod dolní hranicí referenčního rozmezí pro daný věk, je
možné dávku zvyšovat postupně po 0,4 mg/kg k maximální dávce 2,0 mg/kg 90 mgse nemá upravovat častěji než jednou za 4 týdny.
Snižování dávkyPokud je hladina fosfátu v séru nalačno nad horní hranicí referenčního rozmezí pro daný věk, musí se
podání následující dávky pozastavit a hladina fosfátu v séru nalačno se má znovu stanovit za 2 týdny.
Pacient musí mít hladinu fosfátu v séru nalačno pod dolní hranicí referenčního rozmezí pro daný věk,
aby bylo možné znovu zahájit podávání burosumabu s poloviční dávkou oproti předchozí dávce,
přičemž se množství zaokrouhlí, jak je popsáno výše.
Převedení dávky ve věku 18 letDěti a dospívající ve věku 1 až 17 let je nutno léčit podle pokynů k dávkování uvedených výše. Ve
věku 18 let je pacienta nutné převést na dávku a dávkovací režim pro dospělé, jak je uvedeno níže.
Dávkování u dospělých s XLHDoporučená úvodní dávka u dospělých je 1,0 mg/kg tělesné hmotnosti, zaokrouhlená na nejbližších
10 mg nahoru do maximální dávky 90 mg, podávaná každé 4 týdny.
Po zahájení léčby burosumabem je nutné měřit hladinu fosfátu v séru nalačno každé 2 týdny během
prvního měsíce léčby, každé 4 týdny během následujících 2 měsíců, a poté podle potřeby. Hladina
fosfátu v séru nalačno je zapotřebí měřit 2 týdny po předchozí dávce burosumabu. Pokud bude hladina
fosfátu v séru v normálním rozmezí, má se pokračovat se stejnou dávkou.
Snižování dávkyPokud bude hladina fosfátu v séru nad horní hranicí normálního rozmezí, nepodávejte další dávku
a hladinu fosfátu v séru znovu vyšetřete během 2 týdnů. Pacient musí mít před opakovaným zahájením
podávání burosumabu hladinu fosfátu v séru nižší než normální rozmezí. Jakmile bude hladina fosfátu
v séru nižší než normální rozsmezí, léčbu je možné opakovaně zahájit na polovině počáteční úvodní
dávky až do maximální dávky 40 mg každé 4 týdny. Hladinu fosfátu v séru je nutné znovu vyšetřit za
týdny po jakékoliv změně dávky.
Osteomalacie indukovaná tumorem Dávkování u dětí a dospívajících ve věku od 1 roku do 17 let s TIO bylo stanoveno pomocí
farmakokinetického modelování a simulace
Dávkování u dětí ve věku 1 rok až 12 let s TIO
Doporučená úvodní dávka u dětí ve věku od 1 roku do 12 let je 0,4 mg na kg tělesné hmotnosti,
podávaná každé 2 týdny. Dávky je nutné zaokrouhlit na nejbližších 10 mg. Maximální dávka je 90 mg.
Zvyšování dávkyPokud je hladina fosfátu v séru nalačno pod referenčním rozmezím pro daný věk, lze dávku postupně
zvyšovat. Dávky se mají zvyšovat o počáteční přírůstek 0,6 mg/kg, s následnými přírůstky 0,5 mg/kg
v závislosti na reakci pacienta na léčbu zaokrouhlením, až do maximální dávky 90 mg podávané každé 2 týdny. Hladina fosfátu v séru
nalačno se má stanovit 2 týdny po úpravě dávky. Dávka burosumabu se nemá upravovat častěji než
jednou za 4 týdny.
Dávkování u dospívajících ve věku 13 až 17 let s TIO
Doporučená úvodní dávka u dospívajících ve věku od 13 do 17 let je 0,3 mg na kg tělesné hmotnosti,
podávaná každé 2 týdny. Dávky je nutné zaokrouhlit na nejbližších 10 mg. Maximální dávka je
180 mg.
Zvyšování dávkyPokud je hladina fosfátu v séru nalačno pod referenčním rozmezím pro daný věk, lze dávku postupně
zvyšovat. Dávky se mají zvyšovat o počáteční přírůstek 0,3 mg/kg, s následnými přírůstky 0,2 mg/kg
až 0,5 mg/kg popsaným zaokrouhlením, až do maximální dávky 2,0 mg/kg každé 2 týdny. Hladina fosfátu v séru nalačno se má stanovit 2 týdny po úpravě dávky. Dávka
burosumabu se nemá upravovat častěji než jednou za 4 týdny.
Dávkování u dětí dospívajících ve věku 1 rok až 17 let s TIO U všech pediatrických pacientů má být po zahájení léčby burosumabem stanovena hladina fosfátu
v séru nalačno každé 2 týdny po dobu prvního měsíce léčby, každé 4 týdny po dobu následujících
měsíců a poté podle potřeby. Hladina fosfátu v séru nalačno se má taktéž stanovit 2 týdny po
jakékoli úpravě dávky. Pokud je hladina fosfátu v séru nalačno v referenčním rozmezí pro daný věk,
má se zachovat stejná dávka.
Snižování dávkyPokud je hladina sérových fosfátů nalačno nad referenčním rozmezím pro daný věk, má se další dávka
pozdržet a za 2 týdny se má opět stanovit hladina sérových fosfátů nalačno. Jakmile bude hladina
sérových fosfátů pod referenčním rozmezím pro daný věk, lze léčbu opět zahájit s poloviční dávkou
než dříve, s výše popsaným zaokrouhlením. Hladina sérových fosfátů nalačno se má stanovit 2 týdny
po úpravě dávky. Pokud po znovuzahájení léčby hodnota zůstává pod referenčním rozmezím pro daný
věk, lze dávku dále upravit.
Převedení dávky ve věku 18 letVe věku 18 let je pacienta nutné převést na dávku a dávkovací režim pro dospělé, jak je uvedeno níže.
Dávkování u dospělých s TIODoporučená úvodní dávka u dospělých je 0,3 mg/kg tělesné hmotnosti, zaokrouhlená na nejbližších
10 mg, podávaná každé 4 týdny.
Po zahájení léčby burosumabem je nutné stanovit hladinu fosfátu v séru nalačno 2 týdny po každé
dávce, po dobu prvních 3 měsíců léčby a poté podle potřeby. Pokud je hladina fosfátu v séru nalačno
v referenčním rozmezí pro daný věk, má se zachovat stejná dávka.
Zvyšování dávkyPokud je hladina fosfátu v séru nalačno pod referenčním rozmezím, lze dávku postupně zvyšovat.
Dávky se mají zvyšovat o počáteční přírůstek 0,3 mg/kg, s následnými přírůstky 0,2 mg/kg až
0,5 mg/kg dávka 180 mgúpravě dávky.
U pacientů, jejichž hladina fosfátu v séru navzdory podávání maximální dávky každé 4 týdny setrvává
pod referenčním rozmezím, lze předchozí dávku rozdělit a podávat každé 2 týdny, přičemž přírůstky
dávky lze nastavit dle potřeby, jak je uvedeno výše; až do maximální dávky 2,0 mg/kg dávka 180 mg
Snižování dávkyPokud je hladina fosfátů v séru nalačno nad referenčním rozmezím, má se další dávka pozdržet a za
týdny se má opět stanovit hladina fosfátu v séru nalačno. Hladina fosfátu v séru pacienta před
obnovením léčby burosumabem musí být pod referenčním rozmezím. Jakmile je hladina fosfátu v séru
pod dolní hranicí referenčního rozmezí, lze léčbu opět zahájit s přibližně poloviční dávkou oproti
předchozí dávce, podávanou každé 4 týdny. Hladina fosfátu v séru se má opět stanovit 2 týdny po
jakékoli úpravě dávky.
Pokud po znovuzahájení léčby zůstává hladiny pod referenčním rozmezím, lze dávku dále upravit.
Přerušení podávání u pediatrických a dospělých pacientů s TIOPokud pacient podstupuje léčbu základního nádorového onemocnění nebo ozařování
Po dokončení léčby základního nádorového onemocnění se má před opětovným zahájením léčby
burosumabem opět stanovit hladina fosfátu v séru. Pokud hladina fosfátu v séru zůstává pod dolní
hranicí normálního referenčního rozmezí, má být léčba burosumabem opětovně zahájena s původní
úvodní dávkou. Pro udržení hladiny fosfátu v séru v referenčním rozmezím normy pro daný věk
následujte doporučené úpravy dávky znázorněné výše.
U všech pacientů s TIO má být léčba ukončena, pokud ošetřující lékař usoudí, že navzdory podané
maximální dávce nedošlo k významnému zlepšení odpovědi podle biochemických nebo klinických
markerů.
Všichni pacientiKe snížení rizika snížení rizika ektopické mineralizace se doporučuje, aby byla hladinu fosfátu v séru
nalačno cílena na dolní hranici normálního referenčního rozmezí pro daný věk
Vynechaná dávkaDávky je možné podávat 3 dny před nebo po naplánovaném datu léčby, je-li to z důvodu praktičnosti
nutné. Pokud pacient vynechá dávku, je nutné obnovit podávání burosumabu v předepsané dávce co
nejdříve.
Zvláštní populace
Porucha funkce ledvinBurosumab nebyl zkoumán u pacientů s poruchou funkce ledvin. Burosumab se nesmí podávat
pacientům s těžkým onemocněním ledvin nebo s onemocněním ledvin v konečném stadiu bod 4.3
Pediatrická populaceX-vázaná hypofosfatemie Bezpečnost a účinnost burosumabu u pediatrické populace s XLH ve věku do jednoho roku nebyly
v klinických hodnoceních stanoveny.
Osteomalacie indukovaná tumorem Bezpečnost a účinnost burosumabu u pediatrické populace s TIO nebyly v klinických hodnoceních
stanoveny.
Starší pacientiU pacientů ve věku nad 65 let jsou k dispozici omezené údaje.
Způsob podání
Subkutánní podání.
Burosumab se podává injekcí do horní části paže, břicha, hýždě nebo stehna.
Maximální objem léčivého přípravku na jedno injekční místo je 1,5 ml. Pokud je nutné v jeden den
podání podat více než 1,5 ml, musí se celkový objem léčivého přípravku rozdělit a podat do dvou nebo
více injekčních míst. Injekční místa je nutné střídat a pečlivě sledovat s ohledem na výskyt známek
možných reakcí
Zacházení s burosumabem před jeho podáním viz bod 6.6.
U některých pacientů může být vhodnější, když si burosumab aplikují sami nebo jim ho aplikuje
pečovatel. Neočekávají-li se žádné okamžité úpravy dávky, podání může provést osoba, která byla
proškolena v injekčních technikách. První takto podávanou dávku po zahájení léčby nebo změně
dávky je třeba aplikovat pod dohledem zdravotnického pracovníka. Klinické sledování pacienta,
včetně monitorování hladin fosfátů, musí pokračovat podle potřeby, a jak je uvedeno níže. Podrobný
„Návod k použití“ určený pro pacienta je uveden na konci příbalové informace.
4.3 Kontraindikace Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Souběžné podávání s perorálními fosfáty, aktivními analogy vitaminu D
Hladina fosfátu v séru nalačno nad horní hranicí normálního rozmezí pro daný věk z důvodu rizika
hyperfosfatemie
Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin nebo s onemocněním ledvin v konečném stadiu.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se do pacientovy dokumentace
přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Ektopická mineralizace
U pacientů s XLH léčených perorálními fosfáty a aktivními analogy vitaminu D byla pozorována
ektopická mineralizace, která se manifestovala jako nefrokalcinóza; podávání těchto léčivých
přípravků musí být ukončeno nejméně 1 týden před zahájením léčby burosumabem
Na začátku léčby, každých 6 měsíců po dobu prvních 12 měsíců léčby a poté jednou za rok se
doporučuje sledování známek a příznaků nefrokalcinózy, např. ultrasonografickým vyšetřením ledvin.
Doporučuje se sledování hladiny alkalické fosfatázy, vápníku, parathormonu PTHindikace.
Sledování hladin vápníku a fosfátu v moči se doporučuje každé 3 měsíce.
Hyperfosfatemie
Vzhledem k riziku hyperfosfatemie je nutné sledovat hladinu fosfátu v séru nalačno. Za účelem
snížení rizika ektopické mineralizace se doporučuje udržovat cílovou hladinu fosfátu v séru nalačno
při dolní hranici normálního referenčního rozmezí pro daný věk. Může být nutné přerušení podávání
a/nebo snížení dávky fosfátu v séru.
Za účelem prevence hyperfosfatemie se má léčba burosumabem přerušit u pacientů s osteomalacií
indukovanou tumorem, kteří podstupují léčbu základního nádorového onemocnění. Léčbu
burosumabem lze znovu zahájit za podmínky, že hladina fosfátu v séru zůstává pod dolní hranicí
normy referenčního rozmezí
Parathormon v séru
U některých pacientů s XLH byla v průběhu léčby burosumabem pozorována zvýšení hladiny
parathormonu v séru. Doporučuje se pravidelné sledování hladiny parathormonu v séru.
Reakce v místě injekce
Podávání burosumabu může vyvolat lokální reakce v místě injekce. Podávání musí být přerušeno
u všech pacientů, u kterých se vyskytnou závažné reakce v místě injekce poskytnuta vhodná lékařská terapie.
Hypersenzitivita
Pokud se vyskytnou závažné hypersenzitivní reakce, musí být podávání burosumabu ukončeno
a zahájena vhodná lékařská léčba.
Pomocná látka se známým účinkem
Tento léčivý přípravek obsahuje 45,91 mg sorbitolu v jedné injekční lahvičce, což odpovídá
45,91 mg/ml.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Souběžné podávání burosumabu s perorálními fosfáty a aktivními analogy vitaminu D je
kontraindikováno, protože může být příčinou zvýšeného rizika hyperfosfatemie a hyperkalcemie bod 4.3
V případě kombinací burosumabu s kalcimimetiky kalciového receptoru podobný účinek na tkáně jako vápníkSouběžné podávání těchto léčivých přípravků nebylo zkoumáno v klinických hodnoceních a existuje
možnost exacerbace hypokalcemie.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství
Údaje o podávání burosumabu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici.
Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu Podávání burosumabu se v těhotenství a u žen v reprodukčním věku, které nepoužívají antikoncepci,
nedoporučuje.
Kojení
Není známo, zda se burosumab/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka.
Riziko pro kojené novorozence/děti nelze vyloučit.
Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno
rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání burosumabu.
Fertilita
Studie na zvířatech prokázaly účinky na samčí reprodukční orgány týkající se účinků burosumabu na fertilitu u lidí nejsou k dispozici. Zvláštní studie fertility
s burosumabem na zvířatech nebyly provedeny.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Burosumab může mít malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Po podání burosumabu se
může vyskytnout závrať.
4.8 Nežádoucí účinky Shrnutí bezpečnostního profilu
Nejčastějšími klinických hodnocení na základě dokončených dlouhodobých studií s maximální expozicí burosumabu
až 214 týdnů kašel bolest v končetině nauzea
Nejčastějšími pacientů s XLH nebo s TIO, vycházejícími z dokončených dlouhodobých studií s maximální expozicí
burosumabu po dobu až 300 týdnů bezpečnostiinfekce nohou níže
Přehled nežádoucích účinků v tabulceFrekvence nežádoucích účinků jsou uvedeny v tabulce 1 a TIO, dospělí pacienti
Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů a kategorií frekvencí za použití
následující konvence: velmi časté < 1/100údajů nelze určitzávažnosti.
Tabulka 1: Nežádoucí účinky hlášené u pediatrických pacientů ve věku 1 rok až 17 let
s XLH, pozorované v klinických hodnoceních
Třídy orgánových systémů podle
databáze MedDRA
Kategoriefrekvencí
Nežádoucí účinekInfekce Respirační, hrudní aporuchyGastrointestinální poruchy Velmi časté
Zvracení
Nauzea
Průjem
ZácpaZubní kazy
PoruchyPoruchy svalové aMyalgie
Bolest vCelkové poruchy aaplikaceReakce vPyrexie
Vyšetření Velmi časté
Zubní absces zahrnuje: zubní absces, zubní infekci a bolest zubů.
2Kašel zahrnuje: kašel a produktivní kašel.
3Závrať zahrnuje: závrať a závrať z vyčerpání.
4Vyrážka zahrnuje: vyrážku, erytematózní vyrážku, generalizovanou vyrážku, pruritickou vyrážku, makulopapulární vyrážku
a pustulární vyrážku.
5Reakce v místě injekce zahrnuje: reakci v místě injekce, erytém v místě injekce, pruritus v místě injekce, otok v místě injekce,
bolest v místě injekce, vyrážku v místě injekce, podlitinu v místě injekce, změnu zbarvení v místě injekce, diskomfort v místě
injekce, hematom v místě injekce, hemoragie v místě injekce, zatvrdnutí v místě injekce, makulu v místě injekce, kopřivku
v místě injekce.
6Snížená hladina vitaminu D zahrnuje: nedostatek vitaminu D, sníženou hladinu 25-hydroxycholekalciferolu a vitaminu D
v krvi.
7Zvýšená hladina fosforu v krvi zahrnuje: Zvýšenou hladinu fosforu v krvi a hyperfosfatémii.
Tabulka 2: Nežádoucí účinky pozorované v klinických hodnoceních, hlášené u dospělých
Třídy orgánových systémů podle
databáze MedDRA
Kategoriefrekvencí
Nežádoucí účinek
Infekce Poruchy nervového systémuVelmi častéVelmi častéVelmi častéGastrointestinální poruchyPoruchy kůže aPoruchy svalové aVelmi častéVelmi častéCelkové poruchy aaplikace
Zubní infekce zahrnuje: zubní absces, zubní infekci a bolest zubů
2Bolest hlavy zahrnuje: bolest hlavy a nepříjemný pocit v hlavě
3Vyrážka zahrnuje: vyrážku, papulární vyrážku a erytematózní vyrážku
4Reakce v místě injekce zahrnuje: reakci v místě injekce, erytém v místě injekce, pruritus v místě injekce, otok v místě injekce,
bolest v místě injekce, vyrážku v místě injekce, podlitiny v místě injekce, změnu zbarvení v místě injekce, diskomfort v místě
injekce, hematom v místě injekce, hemoragii v místě injekce, zatvrdnutí v místě injekce, makulu v místě injekce, kopřivku v místě
injekce, hypersensitivitu v místě injekce a zánět v místě injekce
5Snížená hladina vitaminu D zahrnuje: nedostatek vitaminu D, sníženou hladinu 25-hydroxycholekalciferolu a vitaminu D
v krvi.
6Zvýšená hladina fosforu v krvi zahrnuje: zvýšenou hladinu fosforu v krvi a hyperfosfatemii
Popis vybraných nežádoucích účinků
Reakce v místě injekcePediatričtí pacienti s XLH:
V místě injekce se vyskytly lokální reakce pruritus a hematom v místě injekcestudií přibližně u 54 % pacientů zaznamenána reakce v místě injekce. Reakce v místě injekce byly
obvykle mírného stupně závažnosti, objevovaly se do 1 dne od podání léčivého přípravku, většinou
přetrvávaly 1 až 3 dny, nebyla nutná žádná léčba a reakce ve většině případů odezněla.
Dospělí pacienti s XLH nebo TIO:
Reakce v místě injekce byly obecně mírně závažné, nevyžadovaly léčbu a téměř ve všech případech
odezněly.
U pacientů s XLH, v placebem kontrolované léčebné části studie UX023-CL303 byla frekvence reakcí
v místě injekce 12 %jak ve skupině s burosumabem, tak ve skupině léčené placebem injekce, erytém, vyrážka, vznik modřin, bolest, pruritus a hematomU pacientů s TIO byla frekvence reakcí v místě injekce na základě údajů z dlouhodobých studií 22 %
HypersenzitivitaPediatričtí pacienti s XLH:
Hypersenzitivní reakce atd.hlášené účinky byly mírně nebo středně závažné.
Dospělí pacienti s XLH nebo TIO:
Hypersenzitivní reakce byly mírně nebo středně závažné.
U pacientů s XLH, v placebem kontrolované léčebné části studie UX023-CL303 byla incidence
potenciálních hypersenzitivních reakcí podobná placebem.
U pacientů s TIO byla frekvence hypersenzitivních reakcí na základě údajů z dlouhodobých studií 30 %.
Snížení hladiny vitaminu DPediatričtí pacienti s XLH:
U přibližně 8 % pediatrických pacientů bylo po zahájení léčby burosumabem pozorováno snížení
hladiny 25-hydroxy-vitaminu D v séru, pravděpodobně v důsledku zvýšené konverze na aktivovaný
1,25-dihydroxy-vitamin D. Doplnění inaktivním vitaminem D bylo úspěšné při navrácení jeho
plazmatických hladin do normálu.
HyperfosfatemieDospělí pacienti s XLH nebo TIO:
U pacientů s XLH, v placebem kontrolované léčebné části studie UX023-CL303 mělo ve skupině
burosumabu během placebem kontrolovaného léčebného období 9 subjektů fosfátu v séru nejméně jednou; u 5 z těchto 9 subjeků bylo zapotřebí snížení dávky předepsané
protokolem. Po zahájení podávání burosumabu v otevřeném období pokračovací léčby mělo
subjektů subjektů bylo zapotřebí snížení dávky předepsané protokolem. Dávka byla snížena o 50 % u všech
pacientů splňujících kritéria předepsaná protokolem. U jednoho pacienta snížení dávky kvůli pokračující hyperfosfatemii.
U pacientů s TIO zaznamenalo na základě údajů z dokončených dlouhodobých studií 11 % pacientů
příhody hyperfosfatemie, které byly léčeny snížením dávky.
Syndrom neklidných nohouDospělí pacienti s XLH nebo TIO:
U pacientů s XLH, v placebem kontrolované léčebné části studie UX023-CL303, došlo u přibližně
12 % pacientů ve skupině léčené burosumabem a u 8 % ve skupině léčené placebem ke zhoršení již
přítomného syndromu neklidných nohou nebo novému nástupu syndromu neklidných nohou s mírným
až středním stupněm závažností.
U pacientů s TIO zaznamenalo na základě údajů z dlouhodobých studií 11 % pacientů mírné až
středně závažné příhody syndromu neklidných nohou.
ImunogenitaPediatričtí pacienti s XLH:
Celkově byla u pediatrických pacientů, jimž byl burosumab podáván, incidence protilátek proti léku
neutralizujících ADA u pediatrických pacientů byla 3 %. S těmito nálezy nebyly spojeny žádné
nežádoucí příhody, ztráta účinnosti nebo změny farmakokinetického profilu burosumabu.
Dospělí pacienti s XLH nebo TIO:
Incidence pacientů s pozitivními ADA proti burosumabu v klinických studiích s dospělými pacienty
s XLH nebo TIO, na základě údajů z dlouhodobých klinických studií, byla 15 %. U žádných z těchto
pacientů nedošlo k tvorbě neutralizačních ADA. S těmito nálezy nebyly spojené žádné nežádoucí
účinky, ztráta účinnosti ani změny farmakokinetického profilu burosumabu.
Nežádoucí účinky u pediatrických pacientů s TIOU pediatrických pacientů s TIO nejsou k dispozici žádné údajeHlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.
4.9 Předávkování S předávkováním burosumabem nejsou zkušenosti. Burosumab byl podáván v pediatrických
klinických hodnoceních pacientů s XLH bez toxicity limitující dávku za použití dávek až 2,0 mg/kg
tělesné hmotnosti, při maximální dávce 90 mg každé dva týdny. V klinických hodnoceních
u dospělých s XLH nebyla pozorována toxicita limitující dávku při dávkách až 1,0 mg/kg nebo
maximální celkové dávce 128 mg každé 4 týdny. V klinických hodnoceních dospělých s TIO nebyla
pozorována toxicita limitující dávku při použití dávek až do 2,0 mg/kg nebo maximální celkové dávky
184 mg každé 4 týdny.
Management
V případě předávkování se doporučuje přerušit podávání burosumabu a sledovat biochemickou
odpověď.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii nemocí kostí, jiná léčiva ovlivňující stavbu
a mineralizaci kosti, ATC kód: M05BX05.
Mechanismus účinku
Burosumab je rekombinantní lidská monoklonální protilátka fibroblastů 23 reabsorpci fosfátů v ledvinách a zvyšuje koncentraci 1,25-dihydroxy-vitaminu D v séru.
Klinická účinnost u pediatrických pacientů s XLH
Studie UX023-CLV pediatrické studii UX023-CL301 bylo 61 pacientů ve věku 1 až 12 let při první dávce, průměr 6,3 roku randomizováno do skupiny s burosumabem perorální fosfát a aktivní vitamin Dléčbu perorálním fosfátem a aktivním vitaminem D po dobu nejméně 6 měsíců. Všichni pacienti měli
rentgenograficky prokázané onemocnění kostí v důsledku XLH a dávka byl zvýšena na 1,2 mg/kg, pokud nedošlo k dostatečné odpovědi, což bylo stanoveno za
pomoci hladiny fosfátu v séru nalačno. Pacientům randomizovaným do skupiny s aktivní kontrolou
byla podávána vícekrát denně dávka perorálního fosfátu a aktivního vitaminu D.
Primárním cílovým parametrem účinnosti byla změna závažnosti rachitidy ve 40. týdnu stanovená
pomocí skóre celkového rentgenografického projevu změny Change, RGI-C
RGI-C je relativní hodnotící stupnice, která porovnává známky rachitidy před léčbou a po léčbě,
k čemuž se využívá 7bodová stupnice hodnotící změny stejných abnormalit jako v případě RSS popsáno nížepředstavuje úplné vymizení rachitidy
Závažnost rachitidy u pediatrických pacientů byla měřena pomocí RSS, rentgenografické skórovací
metody založené na posouzení roztřepení metafýz, pohárkovitého tvaru metafýz a podílu postižení
růstové ploténky. Ve studii UX023-CL301 bylo RSS hodnoceno pomocí předdefinované stupnice
zaměřené na specifické abnormality na zápěstí a kolenou.
Všichni pacienti nebyla dávka snížena a u 8 1,2 mg/kg. Do období prodloužení léčby vstoupilo celkem 51 pacientů, 26 pacientů ve skupině aktivní
kontrola→burosumab a 25 pacientů ve skupině burosumab→burosumab, kteří byli léčeni
burosumabem až 124 týdnů.
Výsledky primární účinnostiVýraznější vymizení rachitidy ve 40. týdnu bylo pozorováno při léčbě burosumabem ve srovnání se
skupinou s aktivní kontrolou a tento účinek byl pozorován i v 64. týdnu, jak je znázorněno na
obrázku 1. Tyto výsledky se udržely až do 88. týdne
Obrázek 1: Skóre RGI-C v 64. týdnu
Výsledky sekundární účinnostiVýsledky klíčových sekundárních cílových parametrů účinnosti ve 40. týdnu a v 64. týdnu jsou
uvedeny v tabulce 3. Tyto výsledky se udržely až do 88. týdne
Tabulka 3: Výsledky sekundárních cílových parametrů účinnosti
Cílový parametr Týden Aktivní kontrolaLS průměr Burosumab
LS průměr Rozdílaktivní kontrolaDeformita dolních
končetin; hodnoceno
pomocí RGI-C
40 +0Ⰰ22 Ⰰ〷㬀p = 0,64 ,29 ,119 &