Bisogamma 10

Přípravek Bisogamma nesmějí užívat děti, jelikož s léčbou této věkové skupiny nejsou žádné
zkušenosti.

Způsob podání
Doporučuje se tablety užívat ráno, s jídlem nebo bez jídla. Tablety se polykají celé a zapíjejí se
dostatečným množstvím tekutiny.
Délka léčby není časově omezená a závisí na typu a závažnosti onemocnění.
Zejména u pacientů s anginou pectoris se léčba s Bisogammou nesmí náhle ukončit, ale dávkování se
musí postupně snižovat (během 7 - 10 dní), protože náhlé přerušení léčby může vyvolat prudké
zhoršení zdravotního stavu pacienta.

4.3 Kontraindikace

Bisogamma se nesmí užívat při těchto stavech:
- hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.- akutní srdeční selhání nebo dekompenzace srdečního selhání vyžadující i.v. inotropní terapii
- kardiogenní šok
- AV blok druhého nebo třetího stupně
- sick sinus syndrom (syndrom "chorého" sinusu)
- sinoatriální blok
- bradykardie (před léčbou je tepová frekvence nižší než 50 tepů/minutu )
- hypotenze (systolická hodnota nižší než 90 mmHg)
- metabolická acidóza
- těžká bronchiální hyperreaktivita (např. obstrukční choroba plic, astma bronchiale)
- pozdním stádium poruchy periferní cirkulace nebo těžká forma Raynaudova syndromu
- neléčený feochromocytom (viz bod 4.4)


4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvláště u pacientů s ischemickou chorobou srdeční nesmí být ukončení léčby bisoprololem provedeno
náhle, pokud to není jasně indikováno, protože to může vést k přechodnému zhoršení srdečního
onemocnění (viz bod 4.2).

Zvýšený lékařský dohled je potřebný zejména při těchto stavech:
- diabetes mellitus s velkými výkyvy hodnot krevního cukru. Příznaky hypoglykémie mohou být
maskovány,
- dlouhodobé hladovění,
- probíhající desenzibilizační terapie. Podobně jako jiné beta-blokátory, může bisoprolol zvyšovat
citlivost k alergenům jakož i zvyšovat závažnost anafylaktických reakcí. Podání epinefrinu nemusí
mít vždy očekávaný terapeutický účinek,
- AV blok prvního stupně,
- Prinzmetalova angina,
- okluzívní onemocnění periferních arterií (zhoršení obtíží se může objevit zvláště na začátku léčby).

U pacientů s poruchou funkce jater nebo ledvin je potřebná zvýšená pozornost při dávkovaní (viz bod
4.2).

Pacientům se zjištěnou psoriázou v osobní anebo rodinné anamnéze se beta-blokátory (např. bisprolol)
mohou předepsat jen po pečlivém zvážení přínosů a rizik.

Při léčbě bisoprololem mohou být maskovány příznaky thyreotoxikózy.

U pacientů s feochromocytomem nesmí být bisoprolol podáván dříve než po blokádě alfa-adrenergních
receptorů.

U pacientů podstupujících výkon v celkové anestézii musí být anesteziolog informován o beta-
blokádě. Pokud je nutné beta-blokátor před anestézií vysadit, je třeba to provádět postupně a ukončit
48 hodin před anestézií.
V případě bronchiálního astmatu nebo obstrukčního onemocnění dýchacích cest, které může způsobit
symptomy, je doporučeno souběžně podávat bronchodilatační terapii. Ojediněle se u pacientů
s astmatem může zvýšit rezistence dýchacích cest, proto může být potřeba zvýšit dávku
beta2-stimulancií.