Při pokusech na zvířatech vedlo dlouhodobé podávání vysokých dávek alopurinolu k tvorbě sraženin xanthinu (urolitiáza), což vedlo k morfologickým změnám v močových cestách.
A. Mutagenita Cytogenetické studie ukázaly, že alopurinol nevyvolává chromozomální aberace lidských krvinek in vitro v koncentracích až do 100 mikrogramů/ml a in vivo v dávkách až 600 mg/den po dobu průměrně 40 měsíců.
Alopurinol netvoří nitrosloučeniny in vitro nebo nezpůsobuje transformaci lymfocytů in vitro.
Důkazy z biochemických a dalších cytologických vyšetření silně naznačují, že alopurinol nemá žádné škodlivé účinky na DNA v jakékoli fázi buněčného cyklu a není mutagenní.
B. Karcinogenita U myší a potkanů léčených alopurinolem po dobu dvou let nebyl nalezen žádný důkaz o karcinogenitě.
C. Teratogenita Jedna studie na myších, jimž se podávaly intraperitoneální dávky 50 nebo 100 mg/kg v 10. nebo 13. den březosti, vedla k fetálním abnormalitám, nicméně v podobné studii na potkanech s dávkami 120 mg/kg ve 12. dnu březosti nebyly žádné abnormality pozorovány. Extenzivní studie vysokých perorálních dávek alopurinolu na myších do 100 mg/kg/den, na potkanech do 200 mg/kg/den a králících do mg/kg/den během 8. až 1