RAPIFEN -

sp.zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

RAPIFEN 0,5 mg/ml injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml roztoku obsahuje alfentanilum 0,50 mg (jako alfentanili hydrochloridum 0,544 mg).

Pomocná látka se známým účinkem: jeden ml roztoku obsahuje 3,54 mg sodíku, což je 0,mmol.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok
Popis přípravku: čirý bezbarvý roztok bez viditelných částic. Sterilní, izotonický vodný roztok
bez konzervačních přísad, určený k intravenóznímu podání.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

RAPIFEN je u dospělých indikován:
• jako součást úvodu do anestezie nebo
• jako opioidní analgetikum k celkové nebo regionální anestezii při krátkodobých (injekce
bolusu) i dlouhodobých chirurgických výkonech (bolus následovaný opakovanými
injekcemi nebo infuzí).

Vzhledem k rychlému a krátkodobému účinku je RAPIFEN vhodný zejména jako opioidní
analgetikum pro krátkodobé výkony a ambulantní chirurgii. Je však vhodný rovněž jako
analgetický doplněk pro středně dlouhé a dlouhotrvající výkony, neboť periody velmi bolestivých
stimulů lze obvykle překonávat opakovanými nízkými dávkami přípravku RAPIFEN, případně
přizpůsobením rychlosti infuze.

RAPIFEN je u novorozenců, kojenců a dětí a dospívajících indikován jako:
• opioidní analgetikum v kombinaci s hypnotikem k úvodu do anestezie;
• opioidní analgetikum k celkové anestezii, při krátkodobých i dlouhodobých
chirurgických výkonech.

4.2 Dávkování a způsob podání

RAPIFEN se podává jako injekce bolusu (krátkodobé výkony) nebo jako bolus následovaný
opakovanými injekcemi nebo infuzí (dlouhodobé bolestivé chirurgické výkony).

Dávkování přípravku RAPIFEN má být stanoveno individuálně s přihlédnutím k věku, tělesné
hmotnosti, fyzické kondici, základnímu onemocnění, užívání dalších léčivých přípravků, druhu
chirurgického výkonu a anestezie.

Aby se zabránilo bradykardii, může být podána nízká intravenózní (i.v.) dávka anticholinergika
těsně před úvodem do anestezie.

Dospělí

Použití k úvodu do anestezie
Přípravek RAPIFEN má být pro úvod do anestezie podáván postupně se standardní dávkou
hypnotika, jako je propofol nebo thiopenton. Doporučená dávka přípravku RAPIFEN je i.v. bolus
10 – 40 μg/kg u zdravých dospělých pacientů. U starších nebo oslabených pacientů je doporučena
nižší počáteční dávka.

I.v. bolus  120 g/kg (17 ml/70 kg) přípravku RAPIFEN navozuje bezvědomí a analgetický
účinek při zachování dobré kardiovaskulární stability u pacientů s adekvátní myorelaxací.

Krátkodobé výkony kratší než 10 minut a použití u ambulantních pacientů
V nízkých dávkách je RAPIFEN vhodný pro malé krátkodobé chirurgické výkony a pro
ambulantní pacienty za předpokladu dostupnosti kardiopulmonálního monitorovacího zařízení.

I.v. bolus 8 - 30 g/kg (1,12 – 4,2 ml/70 kg) je obvykle dostatečný pro výkony kratší než
10 minut. Jestliže trvá výkon déle než 10 minut, aplikuje se dále 7 - 15 g/kg (1 – 2,1 ml/70 kg)
v intervalu každých 10 - 15 minut nebo dle potřeby.

Ačkoli musí být k dispozici zařízení pro podporu ventilace, při pomalé aplikaci dávky 7 g/kg
(1 ml/70 kg) nebo nižší je ve většině případů zachováno spontánní dýchání při této technice lze
opakovaně aplikovat 3,5 g/kg (0,5 ml/70 kg).

Případná pooperační nauzea je poměrně krátkodobá a obvykle korigovatelná konvenčními
prostředky.

Středně dlouhé výkony 10 až 60 minut

Počáteční dávka i.v. bolusu má být uzpůsobena předpokládané délce trvání chirurgického
výkonu:

Tabulka 1: Dávkování u středně dlouhých výkonů

Trvání výkonu

RAPIFEN dávka i.v. bolusu
(min) g/kg ml/70 kg
10 - 30 10 - 30 1,4 – 4,30 - 60 30 - 50 4,2 – 7,

Trvá-li operace déle nebo se očekává, že vyvolá více bolesti, lze analgezii udržovat:
­ buď další aplikací přípravku RAPIFEN v dávce 10 až 15 g/kg (1,4 až 2,1 ml/70 kg) podle
potřeby, kromě posledních 10 minut výkonu, kdy nemá být RAPIFEN podáván vzhledem
k možnosti pooperační respirační deprese;
­ nebo infuzí přípravku RAPIFEN rychlostí 1 g/kg/min (0,14 ml/70 kg/min) ukončenou
- 10 minut před dokončením výkonu.
Periody bolestivých stimulů lze snadno zvládnout opakovanou aplikací nízkých dávek alfentanilu
nebo přechodně zvýšenou rychlostí infuze.

Nižší dávka přípravku RAPIFEN může být použita, pokud je anestezie podpořena dalšími
přípravky.

Pokud je RAPIFEN použit bez směsi N2O/O2 nebo jiného inhalačního anestetika, musejí být
udržovací dávky přípravku RAPIFEN vyšší.

Dlouhotrvající výkony delší než 60 minut
RAPIFEN může být používán jako analgetická komponenta u dlouhotrvajících chirurgických
výkonů, zejména při indikaci rychlé extubace. Optimální analgezie a stabilního vegetativního
stavu lze docílit individuálně přizpůsobenou úvodní dávkou a přizpůsobením rychlosti infuze
závažnosti operačních stimulů a reakcím pacienta.

Pediatrická populace

Pro děti všech věkových kategorií, a to i pro krátkodobé výkony u spontánně dýchajících dětí,
musí být k dispozici zařízení pro asistovanou ventilaci.

Data týkající se dětí, zejména ve věku od 1 měsíce do 1 roku, jsou omezená (viz bod 5.2).

Novorozenci (0 až 27 dní): Farmakokinetika je u novorozenců velmi variabilní, zejména
u předčasně narozených. Clearance a vazba na bílkoviny jsou nižší a může být nutné snížit dávku
alfentanilu. Novorozenci mají být pečlivě sledováni a dávka alfentanilu má být titrována podle
odpovědi.

Kojenci a batolata (28 dní až 23 měsíců): U kojenců a batolat může být ve srovnání s dospělými
vyšší clearance. Pro udržení analgezie může být třeba zvýšit rychlost infuze alfentanilu.

Děti (2 až 11 let): Clearance může být u dětí mírně vyšší a může být třeba zvýšit rychlost infuze.

Dospívající: Farmakokinetika alfentanilu u dospívajících je podobná farmakokinetice
u dospělých, proto nejsou nutná žádná specifická doporučení ohledně dávkování.

Doporučené dávkování u pediatrických pacientů
Velká variabilita odpovědí na alfentanil ztěžuje doporučení pro dávkování u mladších dětí.
U starších dětí je za odpovídající dávku k úvodu do anestezie (tj. jako doplněk propofolu nebo
inhalační anestezie) nebo jako analgetikum považován bolus 10 až 20 μg/kg alfentanilu. Mohou
být podány dodatečné bolusy 5 až 10 μg/kg alfentanilu v odpovídajících intervalech.

K udržení analgezie během chirurgického výkonu může být u dětí podán RAPIFEN infuzí o
rychlosti 0,5 až 2 μg/kg/min. Dávka musí být titrována (snižována nebo zvyšována) podle
individuálních potřeb pacienta. Při kombinaci s intravenózním anestetikem je doporučená dávka
přibližně 1 μg/kg/min.

U novorozenců a velmi malých dětí může být po podání alfentanilu vyšší riziko respiračních
komplikací a svalové rigidity. Nutná opatření jsou uvedena v bodě 4.4.

Starší a oslabení pacienti
Počáteční dávka má být snížena u starších (ve věku od 65 let) a oslabených pacientů. Účinek
počáteční dávky je třeba vzít v úvahu při stanovení dodatečných dávek.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo
na jiné opioidy.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Přípravek podléhá zákonu o návykových látkách. Na přípravek vzniká léková závislost.

Upozornění platná pro všechny silné opioidy:

Respirační deprese
Respirační deprese závisí na dávce a lze jí zamezit podáním specifického antagonisty opioidních
receptorů. Vzhledem k tomu, že respirační deprese může přetrvávat déle než účinek antagonisty,
může být nutné opakované podání antagonisty. Hluboká analgezie je doprovázena výraznou
respirační depresí a ztrátou vědomí, která může přetrvávat nebo recidivovat v pooperačním
období. Pacienti mají být proto pod náležitým dohledem. Musejí být k dispozici resuscitační
zařízení a antagonisté opioidních receptorů. Hyperventilace v průběhu anestezie může narušit
pacientovu odpověď na CO2 a ovlivnit pooperační respiraci.

Svalová ztuhlost
Může se vyskytnout svalová ztuhlost postihující i hrudní svalstvo; ztuhlosti však lze zabránit
těmito opatřeními: pomalou i.v. injekcí (obvykle postačující při nízkém dávkování), premedikací
benzodiazepiny a použitím myorelaxancií. Může docházet k neepileptickým (myo)klonickým
záškubům.

Srdeční onemocnění
Jestliže nebyla pacientovi podána dostatečná dávka anticholinergik nebo při kombinaci přípravku
RAPIFEN s nevagolytickými myorelaxancii, může se vyskytnout bradykardie, případně srdeční
zástava. Bradykardii lze léčit atropinem.

Zvláštní podmínky dávkování
Stejně jako jiné opioidy, může i RAPIFEN navodit hypotenzi, zvláště u hypovolemických
pacientů. Je zapotřebí zajistit příslušná opatření zaměřená na udržení stabilního arteriálního tlaku.

U pacientů s limitovanou intracerebrální compliance je nutné se vyvarovat podání rychlého
bolusu opioidů u těchto pacientů může být přechodný pokles středního arteriálního tlaku někdy
provázen krátkodobým snížením mozkového perfúzního tlaku.

U starších a oslabených pacientů se doporučuje snížit dávkování. Stejně jako jiné opioidy, i
RAPIFEN je zapotřebí titrovat opatrně u pacientů s nekorigovaným hypothyreoidismem, plicním
onemocněním, se sníženou respirační rezervou, s alkoholismem, narušenými jaterními nebo
ledvinovými funkcemi. Léčba těchto pacientů vyžaduje rovněž prodloužené pooperační
monitorování.

Tolerance a porucha z užívání opioidů (zneužívání a závislost)
Při opakovaném podávání opioidů se může vyvinout tolerance, fyzická a psychická závislost a
porucha z užívání opioidů (opioid used disorder, OUD). Zneužívání nebo úmyslné nesprávné
používání opioidů může způsobit předávkování a/nebo úmrtí. U pacientů s osobní či rodinnou
anamnézou (rodiče nebo sourozenci) zahrnující poruchy ze zneužívání návykové látky (včetně
onemocnění z užívání alkoholu), u současných uživatelů tabáku nebo u pacientů s jinými
poruchami duševního zdraví v osobní anamnéze (např. deprese, úzkost a poruchy osobnosti) je
zvýšené riziko vývoje OUD.

Syndrom z vysazení léku u novorozenců
U novorozenců, jejichž matky dlouhodobě užívaly opioidy během těhotenství, existuje riziko
vzniku syndromu z vysazení léku u novorozenců (viz bod 4.6).

Pediatrická populace

Při podání alfentanilu novorozencům nebo velmi malým dětem může, ve srovnání se staršími
dětmi a dospělými, existovat vyšší riziko respiračních komplikací. Z tohoto důvodu je třeba malé
děti monitorovat okamžitě po podání alfentanilu. Při použití u dětí všech věkových skupin, včetně
krátkodobých zákroků u spontánně dýchajících dětí, musí být dostupné zařízení pro asistovanou
ventilaci.

Pokud je alfentanil použit u novorozenců a malých kojenců, je vzhledem k riziku svalové rigidity
nutno zvážit současné podání myorelaxancia. Všechny děti mají být po ukončení podávání
alfentanilu dostatečně dlouhou dobu monitorovány, aby se zajistil návrat spontánního dýchání.

Vzhledem k variabilní farmakokinetice u novorozenců může být třeba nižší dávka alfentanilu.
Novorozenci mají být pečlivě sledováni a dávka alfentanilu má být titrována podle odpovědi na
dávku (viz bod 4.2).

Riziko plynoucí ze současného užívání se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim
podobné látky
Současné užívání přípravku Rapifen a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky,
může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům je současné
předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby.
V případě rozhodnutí předepsat přípravek Rapifen současně se sedativy, je nutné předepsat
nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby. Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli
možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace. V této souvislosti se důrazně
doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto symptomech věděli (viz bod
4.5).

Opioidy indukovaná hyperalgezie
Opioidy indukovaná hyperalgezie (OIH) je paradoxní odezva na opioid, která se vyskytuje
zejména při vysokých dávkách nebo dlouhodobém užívání, kdy dochází k zesílenému vnímání
bolesti i přes stabilní nebo zvýšené vystavení opioidu. Liší se od tolerance, při níž je potřeba
podávat vyšší dávky opioidu k dosažení stejného analgetického účinku nebo léčbě opakující
se bolesti. OIH se může projevovat jako zvýšená intenzita bolesti, více generalizovaná (tj.
méně lokální) bolest nebo bolest při běžných (tj. nebolestivých) podnětech (alodynie) bez
prokázané progrese onemocnění. Při podezření na OIH je potřeba dávku opioidů snížit nebo
postupně prodlužovat intervaly mezi podáním a snižovat dávky, pokud je to možné.

Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje 3,54 mg sodíku, což je 0,15 mmol sodíku v 1 ml. To znamená, že
je v podstatě „bez sodíku“. V závislosti na dávce, která je použita, je nutno vzít v úvahu u pacientů
na dietě s nízkým obsahem sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Přípravky ovlivňující účinek alfentanilu

Látky tlumící centrální nervový systém (CNS)
Barbituráty, benzodiazepiny nebo jim podobné látky, neuroleptika, celková anestetika a další
neselektivní látky tlumící CNS (např. alkohol) mohou potencovat respirační depresi vyvolanou
opioidy. Současné podávání s přípravkem RAPIFEN může zvyšovat riziko respirační deprese,
hlubokého útlumu, kómatu a úmrtí v důsledku aditivního tlumivého účinku na CNS. Je nutné
omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4). Souběžné užívání opioidů a
gabapentinoidů (gabapentin a pregabalin) zvyšuje riziko předávkování opioidy, respirační deprese
a úmrtí.

Účinky přípravku RAPIFEN na jiné léčivé přípravky
Po předchozím podání přípravku RAPIFEN je zároveň v případě potřeby nutné snížit dávku
přípravků s depresivním účinkem na CNS. Je to zvláště důležité po operačním výkonu, neboť
hluboká anestezie je spojena s významnou respirační depresí, která může v pooperačním období
přetrvávat nebo se vracet. Podání přípravků snižujících aktivitu CNS, jako například
benzodiazepiny nebo jim podobné látky, může během tohoto období neúměrně zvýšit riziko
respirační deprese (viz bod 4.4).

Inhibitory cytochromu P450 3A4 (CYP3A4)
Alfentanil je metabolizován převážně enzymy lidského cytochromu P450 3A4. In vitro údaje
naznačují, že účinné inhibitory cytochromu P450 3A4 (např. ketokonazol, itrakonazol, ritonavir)
mohou inhibovat metabolismus alfentanilu. Výsledky farmakokinetických studií potvrzují, že
metabolismus alfentanilu je inhibován flukonazolem, vorikonazolem, erythromycinem,
diltiazemem a cimetidinem (známými inhibitory enzymů cytochromu P450 3A4). Tím by mohlo
být zvýšeno riziko prodloužené nebo zpožděné respirační deprese. Současné podávání těchto léčiv
vyžaduje zvláštní péči a sledování pacienta, zejména však může vyvolat nutnost snížení dávky
přípravku RAPIFEN.

Inhibitory enzymu monoaminooxidázy (IMAO)
Pro inhibitory MAO obvykle platí doporučení ukončit aplikaci 2 týdny před plánovaným
chirurgickým nebo jiným výkonem vyžadujícím podání anestetik.

Serotoninergní léčivé přípravky
Současné podávání alfentanilu se serotoninergními léčivými přípravky, jako jsou SSRI, SNRI
nebo IMAO, může zvyšovat riziko serotoninového syndromu, potenciálně život ohrožujícího
stavu.

Účinek alfentanilu na metabolismus jiných léčivých přípravků
Koncentrace propofolu podaného v kombinaci s přípravkem RAPIFEN jsou o 17 % vyšší než bez
přítomnosti přípravku RAPIFEN. Současné podávání alfentanilu a propofolu může vyžadovat
nižší dávku přípravku RAPIFEN.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Přestože předklinické zkoušení neprokázalo teratogenní nebo akutní embryotoxický účinek, pro
vyhodnocení škodlivých účinků u člověka nejsou k dispozici postačující údaje (viz bod 5.Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti). Před podáním tohoto přípravku těhotným je proto
nutné posoudit léčebný přínos oproti možnému riziku.

Dlouhodobé užívání opioidů během těhotenství může u novorozence vyvolat lékovou závislost,
která může vést ke vzniku syndromu z vysazení léku u novorozenců.

Intravenózní podání během porodu (včetně císařského řezu) se nedoporučuje, protože RAPIFEN
prochází placentou a může potlačit spontánní dýchání v novorozeneckém období. Jestliže je
v takovém případě RAPIFEN podán, musí být neprodleně k dispozici vybavení pro asistovanou
ventilaci pro matku a kojence.
Pro dítě musí být vždy dostupný také antagonista opioidů. Poločas antagonisty opioidů může být
kratší než poločas alfentanilu, proto může být nezbytné opakované podání antagonisty opioidů.

Kojení
RAPIFEN může přestupovat do mateřského mléka. Kojení nebo používání odstříkaného
mateřského mléka proto nelze doporučit do 24 hodin po aplikaci přípravku RAPIFEN.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Řízení vozu a obsluha strojů se nedoporučuje minimálně 24 hodin po podání přípravku
RAPIFEN.

4.8 Nežádoucí účinky

Údaje z klinických hodnocení
Bezpečnost přípravku RAPIFEN byla hodnocena u 1 157 pacientů, kteří se účastnili
18 klinických hodnocení. RAPIFEN byl podáván jako agens indukující anestezii nebo jako
analgetická/anestetická podpora při místní nebo celkové anestezii u krátce, středně nebo dlouho
trvajících chirurgických zákroků. Těmto subjektům byla podána nejméně jedna dávka přípravku
RAPIFEN a byly u nich vyhodnoceny údaje o bezpečnosti. Nežádoucí účinky hlášené u ≥ 1%
pacientů, kteří se účastnili těchto hodnocení a byl jim podán RAPIFEN, jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2 Nežádoucí účinky hlášené u ≥ 1 % pacientů léčených přípravkem
RAPIFEN v 18 klinických hodnoceních s přípravkem RAPIFEN
Třídy orgánových systémů
Nežádoucí účinek
RAPIFEN
(n = 1 157)
%
Psychiatrické poruchy
Excitace 1,Poruchy nervového systému
Porucha hybnosti
Závrať
Sedace
Dyskineze
7,2,1,1,Poruchy oka
Porucha vidění 1,Srdeční poruchy
Bradykardie
Tachykardie
5,1,Cévní poruchy
Hypotenze
Hypertenze
Snížení tlaku krve
Zvýšení tlaku krve
4,2,1,1,Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Apnoe 8,Gastrointestinální poruchy
Nauzea 17,Zvracení 14,Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Svalová ztuhlost 3,Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Únava 2,Zimnice 1,Bolest v místě injekce 1,Poranění, otravy a procedurální komplikace
Procedurální bolest 1.

Další nežádoucí účinky, které se vyskytly u < 1 % pacientů léčených přípravkem RAPIFEN
v těchto 18 klinických hodnoceních, jsou uvedeny v tabulce 3.

Tabulka 3 Nežádoucí účinky hlášené u < 1 % pacientů léčených přípravkem
RAPIFEN v 18 klinických hodnoceních s přípravkem RAPIFEN
Třídy orgánových systémů
nežádoucí účinek
Psychiatrické poruchy
Agitovanost
Pláč
Poruchy nervového systému
Bolest hlavy
Somnolence
Nereagování na podněty
Srdeční poruchy
Arytmie
Snížení srdečního tepu
Cévní poruchy
Bolest žil
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Bronchospasmus
Škytání
Hyperkapnie
Laryngospasmus
Epistaxe
Respirační deprese
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Alergická dermatitida
Hyperhidróza
Pruritus
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Bolest
Poranění, otravy a procedurální komplikace
Pooperační zmatenost
Pooperační agitovanost
Komplikace v dýchacích cestách při anestezii
Neurologické anestetické komplikace
Procedurální komplikace
Komplikace při endotracheální intubaci


Postmarketingové sledování

Nežádoucí účinky identifikované během post-marketingového používání přípravku RAPIFEN
jsou uvedeny v tabulce 4. Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle četnosti na základě spontánních
hlášení.

Frekvence četností jsou uvedeny podle následující konvence:

Velmi časté ≥ Časté ≥ 1/100 až < Méně časté ≥ 1/1 000 až < Vzácné ≥1 /10 000 až < 1/1 Velmi vzácné < 1/10 000, není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Tabulka 4 Nežádoucí účinky zjištěné během podávání přípravku RAPIFEN
v postmarketingu s frekvencemi získanými ze spontánních hlášení
Poruchy imunitního systému
Velmi vzácné Hypersenzitivita (včetně anafylaktické reakce, anafylaktoidní reakce a
kopřivky)
Psychiatrické poruchy
Velmi vzácné Dezorientace
Poruchy nervového systému
Velmi vzácné Ztráta vědomía, konvulze, myoklonus
Poruchy oka
Velmi vzácné Mióza
Srdeční poruchy
Velmi vzácné Srdeční zástava
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Velmi vzácné Zástava dechu, respirační depreseb, kašel
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi vzácné Erytém, vyrážka
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Velmi vzácné Pyrexie
a Pooperační období.
b Včetně fatálních případů.

Pediatrická populace

Očekává se, že četnost, typ a závažnost nežádoucích účinků u dětí jsou stejné jako u dospělých,
s následujícími výjimkami:

U novorozenců byla častěji pozorována mírná až středně těžká svalová rigidita, i když počet
novorozenců v klinických studiích byl malý. Méně často se může objevit těžká svalová rigidita a
záškuby a tyto mohou být doprovázené přechodným zhoršeným dýcháním, zejména při vysokých
dávkách přípravku RAPIFEN nebo vysoké rychlosti intravenózní injekce.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky
Projevy předávkování přípravkem RAPIFEN jsou zvýrazněním jeho farmakologického účinku.
Může nastat respirační deprese, s různým stupněm závažnosti od bradypnoe až k apnoe.

Léčba
Při hypoventilaci nebo apnoe je zapotřebí podávat kyslík a dle potřeby zavádět asistované nebo
řízené dýchání. Ke zvládnutí respirační deprese by měl být podán specifický antagonista
opioidních receptorů. To nevylučuje nutnost využití dalších okamžitých protiopatření. Respirační
deprese může svým trváním přesahovat trvání účinku antagonisty, což může vést k potřebě jeho
opakované aplikace.

Jestliže je respirační deprese provázena svalovou ztuhlostí, může být pro usnadnění asistovaného
nebo řízeného dýchání zapotřebí podávat intravenózně neuromuskulární blokátory.

Pacienta je zapotřebí pečlivě sledovat, dbát na udržování tělesné teploty a zajistit odpovídající
přísun tekutin. Při těžké nebo přetrvávající hypotenzi je potřebné počítat s možností hypovolemie
a v případě potvrzené hypovolemie podat parenterálně vhodné roztoky.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Anestetika celková, anestetika opioidní
ATC kód: N01AH
Alfentanil je silné rychle a krátkodobě působící opioidní analgetikum chemicky příbuzné
fentanylu. Nástup účinku alfentanilu nastává po intravenózní aplikaci téměř okamžitě,
představuje pouze čtvrtinu hodnoty oproti ekvianalgetické dávce fentanylu. Maximální
analgetický a respiračně depresorický účinek se dostavuje během 1 - 2 minut (30 minut
u morfinu).

Délka účinku alfentanilu představuje přibližně pouze třetinu hodnoty oproti ekvianalgetické
dávce fentanylu a je prokazatelně závislá na dávce. Pro analgezii delší než 60 minut je vhodnější
využít infuzi. Tlumivý účinek alfentanilu na dechovou frekvenci a alveolární ventilaci je rovněž
kratší než u fentanylu, ve většině případů přetrvává analgezie déle než respirační deprese. Trvání
a stupeň respirační deprese jsou závislé na dávce.

Podobně jako jiná opioidní analgetika může alfentanil v závislosti na dávce a rychlosti aplikace
vyvolat svalovou ztuhlost, euforii, miózu a bradykardii.

Při dávkách alfentanilu až do 200 g/kg nebyly zaznamenány zvýšené hladiny histaminu nebo
klinické příznaky svědčící pro jeho vyplavení.

Zotavení po aplikaci alfentanilu je typicky rychlé a plynulé, s nízkým výskytem pooperační
nauzey a zvracení.

Všechny účinky alfentanilu je možno antagonizovat specifickým antagonistou opioidních
receptorů.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Alfentanil je syntetický opioid s μ-agonistickým farmakologickým účinkem, který se používá
pouze intravenózně.

Distribuce
Sekvenční distribuční poločasy alfentanilu jsou 0,4 - 2,2 minut a 8 - 32 minut. K rychlé, ale
omezené tkáňové distribuci léčiva významně přispívá nízká úroveň ionizace (11 % při pH = 7,4).
Distribuční objemy se pohybují v rozmezí 1,27 - 4,81 l (distribuční objem centrálního
kompartmentu) a 12,1 - 98,2 l (distribuční objem v rovnovážném stavu). Vazba alfentanilu na
plazmatické bílkoviny činí přibližně 92 %.

Biotransformace
Alfentanil je metabolizován převážně v játrech. Pouze 1 % nezměněného alfentanilu lze nalézt
v moči. Metabolity nejsou farmakologicky účinné a v 70 - 80 % se vylučují močí.

Eliminace
Alfentanil se po intravenózní aplikaci rychle vylučuje. Udávají se výsledné eliminační poločasy
83 – 223 minut. Plazmatická clearance představuje u osob ve věku mladších 40 let v průměru
356 ml/min a klesá přibližně o 8 % za deset let od 40 let věku. V moči bylo nalezeno pouze 1 %
nezměněného alfentanilu. Jakmile již bylo infuzí dosaženo rovnovážného stavu, zůstává
eliminační poločas nenarušen. Po ukončení aplikace se pacient rychle probouzí bez následných
postopioidních účinků.

Zvláštní populace

Pediatrická populace

Údaje u dětí jsou omezené. Hodnoty farmakokinetických parametrů jsou uvedeny v následující
tabulce.

Farmakokinetické parametry alfentanilu u pediatrických subjektů
t1/2β (hod) CL (ml/kg/min) Vdss (l/kg)
Předčasně narození novorozenci
(0 – 27 dní)
Gestační věk 25 – 40 týdnů;
n = 0,7 – 8,8 0,9 – 8,4 0,3 – 1,Novorozenci narození v termínu
(0 – 27 dní)
Gestační věk 35 – 41 týdnů;
n = 4,1 – 5,5 1,7 – 3,2 0,5 – 0,Kojenci a batolata
28 dní – 23 měsíců; n = 34 0,9 – 1,2 7,7 – 13,1 0,4 – 1,Děti
– 11 let; n = 32 0,7 – 1 3 4,7 – 10,2 0,2 – 1,Dospívající
12 – 14 let; n = 3 1,1 – 1,9 5,5 – 7,4 0,3 – 0,Poznámka: Údaje pro novorozence, kojence a batolata, a děti jsou uvedeny jako rozmezí
průměrných hodnot.
CL = clearance, Vdss = distribuční objem v rovnovážném stavu, t1/2β = poločas v eliminační
fázi.

Vazba na proteiny u novorozenců je 75 % a u dětí se zvyšuje na 85 %.

Farmakokinetické informace týkající se použití alfentanilu u dětí jsou omezené. Alfentanil je
metabolizován CYP3A4. U novorozenců je aktivita CYP3A4 nízká, po narození se zvyšuje a
v jednom měsíci dosahuje 30 až 40 % hodnot u dospělých. Aktivita CYP3A4 se dále zvyšuje na
45 % v 6 měsících, na 80 % ve 12 měsících a hodnot u dospělých dosahuje ve věku 6 let.

Porucha funkce jater
Po jednorázové intravenózní dávce 50 μg/kg byl eliminační poločas u cirhotických pacientů
významně delší než u kontrolní skupiny. Distribuční objem zůstal nezměněn. Volná frakce
alfentanilu se u cirhotických pacientů zvyšuje na 18,5 % oproti 11,5 % u kontrolní skupiny.
Zvýšení volné frakce spolu se snížením clearance z 3,06 ml/min/kg u kontrolní skupiny na
1,6 ml/min/kg u cirhotických pacientů vede k delšímu a výraznějšímu účinku (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin
Distribuční objem a clearance volné frakce jsou u pacientů se zhoršenou funkcí ledvin a kontrolní
skupiny obdobné. Volná frakce alfentanilu u pacientů se zhoršenou funkcí ledvin je zvýšena na
12,4 (19 %) ve srovnání s 10,3 (11 %) u kontrolní skupiny. To může vést ke zvýšení klinického
účinku alfentanilu (viz bod 4.4).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické účinky byly pozorovány pouze po expozicích dostatečně převyšujících maximální
expozici u člověka, což svědčí pro malý význam při klinickém použití.
Alfentanil vykazuje velmi široké bezpečnostní rozpětí. Vyjádřeno u potkanů poměrem LD50/EDpro nejnižší hladinu analgezie činí hodnota alfentanilu 1080 ve srovnání s 4,8 u pethidinu, 69,5 u
morfinu a 277 u fentanylu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Chlorid sodný, voda pro injekci

6.2 Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou
uvedeny v bodě 6.6.

6.3 Doba použitelnosti

let
Z mikrobiologického hlediska, pokud způsob otevření/rekonstituce/ředění nevyloučí riziko
mikrobiologické kontaminace, přípravek má být použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě,
doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Podmínky pro
uchovávání naředěného přípravku viz bod 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení

Ampulky z bezbarvého skla, vložka z umělé hmoty, krabička.
Velikost balení: 5x 2 ml

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis a podléhá příslušným ustanovením zákona
o návykových látkách. Omamná látka I.

V případě potřeby je možno RAPIFEN kombinovat s infuzními roztoky obsahujícími chlorid
sodný nebo glukózu. Tyto roztoky jsou kompatibilní s plastovými infuzními soupravami mají být
aplikovány okamžitě po naředění.

Při otevírání ampulky používejte ochranné rukavice.
Návod k otevření ampulky:
1. Podržte ampulku mezi palcem a ukazováčkem tak,
aby zúžená část zůstala volná.
2. Druhou rukou uchopte zúženou část ampulky tak,
že opřete krček ampulky o ukazováček; palec
přitiskněte na barevně označený bod souběžně
s barevnými proužky.
3. Přidržujte palec na označeném místě a ulomte
zúženou část ampulky. Držte ampulku pevně
v ruce.

barevné proužkybarevný bod
místo ulomení



V případě náhodné dermální expozice opláchněte zasažené místo vodou. Vyhněte se použití
mýdla, alkoholu a jiných čisticích látek, které mohou způsobit chemické nebo fyzické oděrky na
kůži.

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Piramal Critical Care B.V.
Rouboslaan 32, 2252TR
Voorschoten
Nizozemsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

05/156/87-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 23. 6. Datum posledního prodloužení registrace: 9. 7.
10. DATUM REVIZE TEXTU

21. 10.