Zexitor

Farmakoterapeutická skupina: Léky snižující hladinu glukózy v krvi, bez inzulínů, biguanidy
ATC kód: A10BA
Metformin patří mezi biguanidy s antihyperglykemickými účinky, snižuje bazální i postprandiální
hladinu glukózy v plazmě. Nestimuluje sekreci inzulínu a nedochází tedy k hypoglykemii.

Mechanismus účinku:

Metformin může fungovat třemi způsoby:
• snížení jaterní produkce glukózy potlačením glukoneogeneze a glykogenolýzy,
• ve svalu, zvýšením citlivosti na inzulín, zvýšením absorpce a utilizace glukózy v periferních
tkáních,
• a opožděnou intestinální absorpci glukózy.

Metformin svým působením na glykogen-syntázu stimuluje nitrobuněčnou syntézu glykogenu.
Metformin zvyšuje transportní kapacitu všech známých typů membránových glukózových
transportérů (GLUT).

Farmakodynamické účinky

V klinických studiích bylo užívání metforminu spojeno se stabilní tělesnou hmotností nebo s mírným
váhovým úbytkem.

U lidí, nezávisle na jeho působení na glykemii, má metformin s okamžitým uvolňováním příznivý vliv
na látkovou přeměnu lipidů. To bylo u léčebných dávek prokázáno v kontrolovaných, střednědobých
nebo dlouhodobých klinických studiích: metformin s okamžitým uvolňováním snižuje hladiny
celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a triglyceridů. Takový účinek nebyl prokázán u tablet s
prodlouženým uvolňováním, pravděpodobně kvůli tomu, že k užívání dochází večer a může dojít ke
zvýšení hladiny triglyceridů.

Klinická účinnost:

Léčba diabetes mellitus 2. typu
Prospektivní randomizovaná studie (UKPDS) prokázala dlouhodobou výhodu intenzivní kontroly
krevního cukru u dospělých pacientů s nadváhou trpících diabetem II. typu, kteří se léčili
metforminem s okamžitým uvolňováním jako primární léčbou po neúspěchu diety. Analýza výsledků
u pacientů s nadváhou, léčených pomocí metforminu po selhání samotné diety, prokázala:
• významné snížení absolutního rizika vzniku jakékoli komplikace ve spojitosti s diabetem ve
skupině s metforminem (29,8 případů / 1 000 pacientoroků) proti samotné dietě (43,3 případů /
1000 pacientoroků), p=0,0023 a proti kombinovaným skupinám léčeným deriváty sulfonylurey
a inzulínem v monoterapii (40,1 případů / 1 000 pacientoroků), p=0,0034;
• významné snížení absolutního rizika úmrtí ve spojitosti s diabetem: metformin 7,5 případů /
1000 pacientoroků, samotná dieta 12,7 případů / 1 000 pacientoroků, p = 0,017;
• významné snížení absolutního rizika celkových úmrtí: metformin 13,5 případů / 1 pacientoroků proti samotné dietě 20,6 případů / 1 000 pacientoroků (p =0,011) a proti
kombinovaným skupinám léčeným deriváty sulfonylurey a inzulínem v monoterapii 18,případů / 1 000 pacientoroků (p=0,021);
• významné snížení absolutního rizika infarktu myokardu: metformin 11 případů / 1 pacientoroků, samotná dieta 18 případů / 1 000 pacientoroků (p=0,01).

V klinických výsledcích nebyl přínos užívání metforminu jako sekundární léčby v kombinaci s
deriváty sulfonylurey prokázán.

U diabetu I. typu byl u vybraných pacientů podáván metformin v kombinaci s inzulínem, klinická
prospěšnost této kombinace však nebyla oficiálně uznána.