Hypotenzní účinek labetalolu může být snížen, pokud je užíván v kombinaci s inhibitory prostagrandin-syntetázy (NSAID). Zde je proto nutná úprava dávkování.
Labetalol fluoreskuje v alkalickém roztoku při excitační vlnové délce 334 nanometrů a fluorescenční vlnové délce 412 nanometrů a může proto interferovat s vyšetřeními určitých fluorescenčních látek včetně katecholaminů.
Přítomnost metabolitů labetalolu v moči může vést k falešně pozitivnímu zvýšení hladin močových katecholaminů, metanefrinu, normetanefrinu a kyseliny vanilmandlové (VMA), pokud jsou měřeny fluorescenčními nebo fotometrickými metodami. Při skreeningu pacientů s podezřením na feochromocytom léčených labetalol-hydrochloridem by měla být ke stanovení hladin katecholaminů užita specifická metoda, jako je např. vysoce výkonná tekutá chromatografie s extrakcí pevné fáze.
Je prokázáno, že labetalol snižuje vychytávání radioizotopů metaiodobenzylguanidinu (MIBG). Výsledky MIBG scintigrafie by proto měly být interpretovány s opatrností.
Labetalol může zvyšovat účinky digoxinu na snížení srdeční frekvence.
Současné podávání labetalolu s adrenalinem může vést k bradykardii a hypertenzi (viz Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
Labetalol by měl být podáván s dalšími léky ze skupiny I.třídy antiarytmik nebo kalciovými antagonisty verapamilového typu pouze s opatrnostní.
Labetalol může prohlubovat hypotenzní účinky halotanu.
Současné podávání tablet labetalolu s tricyklickými antidepresivy mohlo zvýšit výskyt tremoru.