Tafen nasal 50 mcg

Farmakoterapeutická skupina: Dekongesční a jiná nosní léčiva k lokální aplikaci, kortikosteroidy,
budesonid, ATC kód: R01AD05.

Mechanismus účinku a farmakodynamické vlastnosti
Kortikosteroidy aplikované na nosní sliznici patří mezi přípravky první volby při léčbě alergické
rinitidy. Inhibují pozdní i časnou fázi alergické reakce, snižují závažnost všech nosních příznaků
alergické rinitidy a omezují zánětlivou reakci v horních cestách dýchacích. Při léčbě alergické rinitidy
je jejich účinnost srovnatelná s perorálním podáním kortikoidů. Nežádoucí účinky jsou mírné
a obvykle jsou omezeny na nosní sliznici. V doporučených terapeutických dávkách nevyvolává
budesonid aplikovaný ve formě nosního spreje systémové nežádoucí účinky. Nebylo prokázáno, zda
budesonid v této formě inhibuje růst u dětí.

Budesonid má protizánětlivé, imunosupresivní a antiproliferativní účinky. Základním mechanizmem
jeho účinku v případě alergické rinitidy je jeho protizánětlivý účinek, který je výsledkem souběžného
působení na zánětlivé buňky a mediátory, vaskulární systém a účinků na tvorbu protizánětlivých
proteinů. Budesonid rovněž snižuje reakci časné a pozdní hypersenzitivity, má vazokonstrikční účinky
a snižuje plazmatickou extravazaci a zánětlivý edém.

Stejně jako jiné glukokortikoidy snižuje budesonid počet žírných buněk a eozinofilních granulocytů.
Omezuje uvolnění toxických proteinů z eozinofilů, volných radikálů z makrofágů a lymfokinů
z lymfocytů. Zároveň snižuje vazbu adhezivních molekul na buňky endotelu, čímž redukuje prostup
leukocytů do místa alergického zánětu. Zvyšuje počet beta-adrenergních receptorů v hladkém
svalstvu. Inhibicí fosfolipázy 2A snižuje syntézu prozánětlivých prostaglandinů, leukotrienů a PAF.
Budesonid rovněž inhibuje syntézu histaminu, a tím i jeho obsah v mastocytech.

Budesonid patří mezi glukokortikosteroidy se silným glukokortikoidním a slabým
mineralokortikoidním účinkem. Nejvýznamnější vlastností budesonidu je jeho silný lokální
protizánětlivý účinek a nízká systémová aktivita. Tato vlastnost je dána silnou afinitou ke
glukokortikoidním receptorům, téměř kompletní eliminací po prvním průchodu játry a krátkým
biologickým poločasem. Vzhledem k jeho silným lokálním účinkům a zanedbatelným systémovým
účinkům je vhodný k dlouhodobé terapii.

Pediatrická populace
Klinická účinnost
Terapeutická účinnost budesonidu byla hodnocena u několika tisíc dospělých a dětí. Ve většině studií
byly podány dávky budesonidu od 32 mikrogramů do 256 mikrogramů nazálně jednou denně. Níže
jsou uvedeny příklady reprezentativních studií hodnotících podání budesonidu u dětí se sezónní a
celoroční alergickou rinitidou. Primárním hodnotícím parametrem účinnosti bylo kombinované skóre
nosních symptomů (CNSS- combined nasal symptoms score), které je součtem skóre jednotlivých
nosních symptomů (3 nosních symptomů: kongesce, vodnatá rýma, kýchání, každý hodnocen na škále
0-3).

Sezónní alergická rýma
Pediatrická populace
Dvoutýdenní, randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná, studie s paralelními
skupinami hodnotila účinnost a bezpečnost budesonidu 16, 32 a 64 mikrogramů jednou denně u dětí (ve věku 2 až 5 let) s alergickou rinitidou (sezónní nebo celoroční). Došlo k výraznému snížení
CNSS oproti výchozím hodnotám u všech léčených skupin, včetně placeba. Rozdíl mezi budesonidem
64 mikrogramů a placebem nebyl statisticky signifikantní.

Celoroční alergická rýma
Pediatrická populace
Šestitýdenní, randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie s paralelními
skupinami hodnotila účinnost a bezpečnost budesonidu 128 mikrogramů jednou denně u 202 dětí (ve
věku 6-16 let) s celoroční alergickou rinitidou. Primárním hodnotícím parametrem byly hodnoty
CNSS a hodnoty maximálního inspiračního nosního průtoku (PNIF-peak nasal inspiratory flow).
Budesonid zlepšil CNSS a PNIF statisticky signifikantně, více než placebo. Počátek působení
budesonidu byl 12 hodin po první dávce pro CNSS a 48 hodin pro PNIF.

Klinická bezpečnost

Pediatrická populace
V randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii zaměřené na růst dětí byl 229 pre-
pubertálním dětem ve věku 4 roky až 8 let podáván budesonid 64 mikrogramů nebo placebo jednou
denně po dobu 12 měsíců, po základní fázi studie v délce 6 měsíců. V této studii byla rychlost růstu ve
skupině s budesonidem a ve skupině s placebem po 12 měsících podobná: průměrný rozdíl v rychlosti
růstu (placebo-budesonid) byl 0,27 cm/rok (95% konfidenční interval: -0,07 až 0,62).

Vliv na koncentraci plazmatického kortisolu:
Budesonid nezpůsobuje v doporučených dávkách klinicky relevantní změny v bazálních
plazmatických koncentracích kortisolu nebo ve stimulaci ACTH. U zdravých dobrovolníků byla po
krátkodobém podávání budesonidu pozorována suprese plazmatického kortisolu a suprese koncentrace
kortisolu v moči závislá na dávce.