Tadoglen
Další antiparkinsonika
Dosud nebyly zaznamenány žádné známky interakce, které by vylučovaly současné užívání běžných
antiparkinsonik spolu s léčbou Tadoglenem. Entakapon ve vysokých dávkách může ovlivnit absorpci
karbidopy. Nicméně u doporučených léčebných schémat (200 mg entakaponu až 10x denně) nebyly
pozorovány žádné interakce s karbidopou. Interakce mezi entakaponem a selegilinem byly zkoumány
ve studiích s opakovanými dávkami u pacientů s Parkinsonovou nemocí léčených kombinací
levodopy/inhibitorem DDC a nebyly pozorovány žádné interakce. Denní dávka selegilinu užívaného
spolu s Tadoglenem nemá přesáhnout 10 mg.
Je nutná opatrnost, pokud je některá z následujících léčivých látek podávána spolu s levodopou.
Antihypertenziva
Pokud je k léčbě přidána levodopa, může se u pacientů, kteří již užívají antihypertenziva, objevit
ortostatická hypotenze. To může vyžadovat úpravu dávky antihypertenziva.
Antidepresiva
Vzácně byly při současném užívání tricyklických antidepresiv a kombinace levodopy/karbidopy
hlášeny reakce zahrnující hypertenzi a dyskineze. Interakce mezi entakaponem a imipraminem a mezi
entakaponem a moklobemidem byly studovány na zdravých dobrovolnících ve studiích s jednotlivými
dávkami. Nebyly pozorovány žádné farmakodynamické interakce. Signifikantní počet pacientů s
Parkinsonovou nemocí byl léčen kombinací levodopy, karbidopy a entakaponu spolu s několika
různými léčivými látkami, jako inhibitory MAO-A, tricyklická antidepresiva, inhibitory zpětného
vychytávání noradrenalinu jako desipramin, maprotilin a venlafaxin a léčivými přípravky, které jsou
metabolizovány prostřednictvím COMT (např. sloučeniny se strukturou katecholu, paroxetin). Nebyly
pozorovány žádné farmakodynamické interakce. Nicméně opatrnosti je zapotřebí, pokud jsou tyto
léčivé přípravky užívány současně s Tadoglenem (viz body 4.3 a 4.4).
Další léčivé látky
Antagonisté dopaminového receptoru (např. některá antipsychotika a antiemetika), fenytoin a
papaverin mohou redukovat léčebný účinek levodopy. Pacienti užívající tyto léčivé látky spolu s
Tadoglenem mají být pečlivě sledováni s ohledem na možnou ztrátu terapeutické odpovědi. S ohledem
na afinitu entakaponu k cytochromu P450 2C9 in vitro (viz bod 5.2), může Tadoglen potenciálně
interferovat s léčivými látkami, jako je například S-warfarin, jejichž metabolismus je závislý na tomto
izoenzymu. Entakapon nicméně neovlivňoval ve studiích na zdravých dobrovolnících
plazmatické hladiny S-warfarinu, zatímco AUC R-warfarinu se zvýšila v průměru o 18 % [CI90 11- %]. Hodnoty INR se zvýšily v průměru o 13 % [CI90 6-19 %]. Proto se při počátku léčby Tadoglenem
u pacientů užívajících warfarin doporučuje kontrola INR.
Další formy interakce
Protože si levodopa konkuruje s určitými aminokyselinami, může být absorpce Tadoglenu porušena u
některých pacientů s dietou s vysokým obsahem proteinů. Levodopa a entakapon mohou v trávicím
traktu tvořit cheláty s železem. Proto Tadoglen a přípravky obsahující železo mají být užívány v
odstupu alespoň 2-3 hodin (viz bod 4.8).
Údaje in vitro
Entakapon se váže na vazebné místo II lidského albuminu, které také váže některé další léčivé látky,
včetně diazepamu a ibuprofenu. Na základě in vitro studií se neočekává signifikantní posun
terapeutických koncentrací těchto léčivých látek. Proto dosud nebyly žádné zmínky o podobných
interakcích popsány.