1/9
sp.zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Stilnox 10 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje zolpidemi tartras 10 mg.
Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy 90,4 mg a maximálně 0,16 mg sodíku.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta
Popis přípravku: bílé až téměř bílé podlouhlé potahované tablety, na jedné straně s půlící rýhou, na
druhé straně vyraženo „STILNOX“. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Zolpidem je indikován ke krátkodobé léčbě nespavosti u dospělých v případech, kdy je nespavost
vysilující nebo vede k těžkému rozrušení pacienta.
4.2 Dávkování a způsob podání
Zolpidem působí rychle, a proto se podává bezprostředně před ulehnutím nebo po ulehnutí.
Přípravek by měl být užíván pouze v případě, že lze zajistit dostatečnou délku spánku (8 hodin).
Dávku je nutno užít najednou a neužívat další během téže noci.
Doporučená denní dávka pro dospělé je 10 mg a užívá se bezprostředně před spaním. Je třeba
podávat nejnižší účinnou denní dávku zolpidemu a maximální denní dávka nesmí překročit 10 mg.
Léčba má být co nejkratší a nemá překročit čtyři týdny, a to včetně období, kdy dochází ke
snižování dávky. V nezbytných případech je možné prodloužit podávání přípravku nad
maximální dobu léčby, ale pouze po opětovném zhodnocení stavu pacienta, jelikož riziko závislosti
a zneužití se zvyšuje s délkou léčby (viz bod 4.4).
Zvláštní populace:
Pediatrická populace:
Vzhledem k nedostatku dat o použití přípravku Stilnox u věkové skupiny do 18 let se podávání v
této věkové skupině nedoporučuje. Dostupné výsledky placebem kontrolovaných studií jsou
uvedeny v bodě 5.1.
Starší nebo oslabení pacienti:
Starší nebo oslabení nemocní mohou být k účinkům zolpidemu zvláště citliví, proto se v těchto
případech doporučuje podání pouze 5 mg (polovina tablety). Celková dávka zolpidemu nemá
2/9
překročit 10 mg.
Porucha funkce jater:
Clearance a metabolismus zolpidemu jsou sníženy při jaterním selhání. Těmto nemocným, stejně
jako starším pacientům, se má začít podávat dávka 5 mg. Starším nemocným se má věnovat
zvláštní pozornost. Není-li dosaženo dostatečné klinické odpovědi a lék je dobře snášen, lze
u dospělých (mladších 65 let) dávku zvýšit na 10 mg.
4.3 Kontraindikace
Zolpidem je kontraindikován u pacientů:
• s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě
6.1.
• s těžkou jaterní nedostatečností
• s akutní a/nebo těžkou respirační nedostatečností
• se syndromem spánkové apnoe a myasthenia gravis
• kteří již v minulosti po užití zolpidemu měli syndrom poruch chování ve
spánku, viz bod 4.4.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Tam, kde je to možné, se má před podáním hypnotika stanovit a léčit příčina nespavosti.
Pokud nedojde k potlačení nespavosti po 7 - 14 dnech léčby, může to znamenat přítomnost
primárního psychiatrického onemocnění. Stav nemocného má být v pravidelných intervalech
pečlivě přehodnocován.
Dechová nedostatečnost
Hypnotika mohou tlumit aktivitu dechového centra, zolpidem je proto třeba předepisovat
opatrně pacientům se sníženou respirační funkcí (viz bod 4.8). Studie u zdravých osob nebo
u pacientů s mírnou až středně těžkou chronickou obstrukční plicní nemocí však dosud tlumivý
účinek zolpidemu neprokázaly.
Riziko plynoucí ze souběžného užívání s opioidy
Souběžné užívání opioidů s benzodiazepiny nebo jinými sedativy/hypnotiky, včetně zolpidemu
může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a smrti. Vzhledem k těmto rizikům je současné
předepisování sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo podobná léčiva (jako přípravek Stilnox),
spolu s opioidy vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby.
V případě rozhodnutí předepsat přípravek Stilnox současně s opioidy, je nutné předepsat nejnižší
účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby (viz také obecné doporučení dávkování v bodě 4.2).
Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a
sedace. V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich okolí, aby o těchto
symptomech věděli (viz bod 4.5).
Porucha funkce jater
Podání zolpidemu pacientům s těžkou poruchou funkce jater může přispět ke vzniku encefalopatie,
proto se přípravek těmto pacientům nesmí podávat (viz body 4.2, 4.3 a 4.8).
Starší nemocní
Viz bod 4.2.
Psychotická onemocnění
Hypnotika jako např. zolpidem nejsou doporučena k primární léčbě psychotických onemocnění.
Amnézie
Sedativa a hypnotika jako je např. zolpidem mohou vyvolat anterográdní amnézii, ke které
nejčastěji dochází několik hodin po podání přípravku. Aby se snížilo toto riziko, je třeba zajistit,
3/9
aby pacienti mohli spát bez přerušení 8 hodin (viz bod 4.8).
Myšlenky na sebevraždu / pokus o sebevraždu /sebevražda a deprese
Zolpidem, stejně jako ostatní benzodiazepiny a jim podobné látky, se má podávat opatrně pacientům
s příznaky deprese a se sebevražednými sklony v anamnéze. Pacientům se sebevražednými sklony se
má vzhledem k riziku záměrného předávkování předepisovat nejmenší možné balení přípravku.
Během léčby zolpidemem může být odhalena dříve existující deprese. Protože nespavost může být
projevem deprese, měla by být v případě přetrvávání nespavosti přehodnocena stanovená diagnóza.
Několik epidemiologických studií ukazuje na zvýšený výskyt sebevražd a sebevražedných pokusů u
pacientů, bez ohledu na to, zda trpí depresí, či nikoliv, jsou-li léčeni benzodiazepiny a jinými
hypnotiky včetně zolpidemu. Kauzální souvislost nebyla stanovena.
Jiné psychiatrické a "paradoxní" reakce
Při podávání sedativ a hypnotik jako je zolpidem se mohou vyskytnout příznaky jako je neklid,
zhoršení nespavosti, agitovanost, podrážděnost, agresivita, bludy, zuřivost, noční můry, halucinace,
psychóza, abnormální chování, delirium a další nežádoucí poruchy chování. Pokud k nim dojde,
má se podávání přípravku přerušit. Tyto projevy jsou pravděpodobnější u starších nemocných.
Somnambulismus a související chování
U pacientů, kteří užívali zolpidem a nebyli zcela probuzeni, byly hlášeny poruchy chování ve spánku
včetně náměsíčnosti a s ní spojeném chování, jako např. „řízení vozidla ve spánku“, příprava a
konzumace jídla, telefonování nebo soulož. Pacient si tuto činnost zpětně nepamatuje. Tyto
poruchy se mohou objevit po prvním nebo jakémkoliv dalším užití zolpidemu. V případě, že
pacient zaznamená poruchy chování ve spánku, musí být léčba z důvodu rizika pro pacienta i pro
okolí ihned ukončena (viz bod 4.3). Riziko výskytu takového chování se zvyšuje při užití zolpidemu
s alkoholem a dalšími látkami tlumícími centrální nervový systém, stejně jako při překročení
maximální doporučené dávky zolpidemu.
Tolerance
Při opakovaném užívání krátkodobě působících benzodiazepinů a jim podobných látek, jako je
zolpidem, se v průběhu několika týdnů může vyvinout určitá ztráta hypnotického účinku.
Závislost
Podávání zolpidemu může vést k jeho zneužití a/nebo rozvoji fyzické i psychické závislosti.
Riziko závislosti se zvyšuje s dávkou a délkou léčby. Riziko zneužití a závislosti je také vyšší u
pacientů s anamnézou psychiatrických onemocnění a/nebo závislosti na alkoholu, návykových
látkách nebo lécích. Pacienti s anamnézou závislosti na alkoholu, návykových látkách nebo lécích
mohou zolpidem užívat jen s maximální opatrností.
Při vzniku fyzické závislosti je náhlé ukončení léčby doprovázeno abstinenčními příznaky, jako
jsou např. bolest hlavy, svalové bolesti, extrémní úzkost a napětí, neklid, zmatenost a
podrážděnost. V těžkých případech může dojít k následujícím projevům: derealizace,
depersonalizace, hyperakuze, parestezie, přecitlivělost na světlo, hluk a fyzický kontakt,
halucinace, delirium nebo epileptické záchvaty.
Návrat nespavosti
Při vysazení léčby benzodiazepinů a jim podobných látek se mohou znovu objevit příznaky,
které k léčbě vedly, a to ve zvýšené intenzitě. Přítomny mohou být i další reakce, včetně změn
nálady, úzkosti a neklidu.
Je důležité, aby pacient o této možnosti věděl a neměl obavy, pokud po vysazení přípravku
k těmto příznakům dojde. V případě benzodiazepinů a jim podobných látek s krátkodobým
účinkem mohou vzniknout abstinenční příznaky i během intervalu mezi dávkami.
Porucha psychomotorických funkcí následující den
Zolpidem, stejně jako další sedativa/hypnotika má tlumivý účinek na CNS.
Riziko poruchy psychomotorických funkcí, včetně zhoršené schopnosti řízení, je v následující
4/9
den vyšší, pokud:
- je zolpidem užit méně než 8 hodin před provozováním aktivit vyžadujících
duševní bdělost (viz bod 4.7);
- je užitá dávka vyšší než doporučená;
- je zolpidem kombinován s jinými přípravky tlumícími činnost CNS,
přípravky zvyšujícími hladinu zolpidemu v krvi, alkoholem nebo drogami
(viz bod 4.5).
Dávku zolpidemu je nutno užít najednou bezprostředně před spaním, a během téže noci neužívat
další.
Závažná poranění:
Vzhledem ke svým farmakologickým vlastnostem může zolpidem způsobovat ospalost a snižovat
pozornost, což může vést k pádům a následně k závažným poraněním.
Pacienti se syndromem dlouhého QT intervalu
In vitro studie prokázala, že v experimentálních podmínkách za použití velmi vysokých koncentrací
může dojít k redukci aktivity draslíkových kanálů vztahující se k hERG. Nejsou známy možné
následky této skutečnosti u pacientů s vrozeným syndromem dlouhého QT intervalu. Jako preventivní
opatření se u pacientů se známým vrozeným syndromem dlouhého QT intervalu doporučuje při léčbě
zolpidemem pečlivě zvážit poměr mezi přínosem a rizikem.
Stilnox obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy,
vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli
užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že
je v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Alkohol
Současné podávání s alkoholem není doporučeno. Při podání léčivého přípravku v kombinaci
s alkoholem může být zvýšen sedativní účinek. Toto ovlivňuje schopnost řídit motorová vozidla
a obsluhovat stroje.
Kombinace s přípravky tlumícími činnost CNS
Ke zvýraznění centrálního tlumivého účinku může dojít v případech současného užívání
s antipsychotiky (neuroleptiky), hypnotiky, anxiolytiky/sedativy, antidepresivy, narkotickými
analgetiky, antiepileptiky, anestetiky a sedativními antihistaminiky. Užívání zolpidemu s těmito léky
může proto zvýšit ospalost a poruchu psychomotorických funkcí v následující den, včetně zhoršené
schopnosti řízení (viz body 4.4 a 4.7). U pacientů užívajících zolpidem v kombinaci
s antidepresivy včetně bupropionu, desipraminu, fluoxetinu, sertralinu a venlafaxinu byly také
hlášeny ojedinělé případy zrakových halucinací.
Současné podávání fluvoxaminu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace
nedoporučuje.
V případě opioidních analgetik může dojít k větší euforii vedoucí k větší psychické závislosti.
Opioidy
Souběžné užívání sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo podobná léčiva (jako přípravek Stilnox),
spolu s opioidy zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a smrti v důsledku aditivního
tlumivého účinku na CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich souběžného užívání (viz bod
4.4).
5/9
Inhibitory a induktory CYPLátky, které inhibují určité jaterní enzymy (zejména cytochrom P450), mohou zesílit účinek
některých hypnotik. Zolpidem je metabolizován několika jaterními enzymy cytochromu P450,
hlavními jsou CYP3A4 a CYP1A2. Farmakodynamický efekt zolpidemu je snížen při současném
podání s induktorem CYP3A4, jako je například rifampicin a třezalka tečkovaná. U třezalky
tečkované byla prokázána interakce se zolpidemem. Při podání zolpidemu s třezalkou tečkovanou
jsou střední hodnoty Cmax a AUC nižší (Cmax o 33,7 % a AUC o 30,0 %) než při podání samotného
zolpidemu. Současné podávání s třezalkou tečkovanou může snížit hladinu zolpidemu v krvi,
proto se společné podávání nedoporučuje.
Při podání zolpidemu s itrakonazolem (inhibitor CYP3A4) nedošlo k významné změně
farmakokinetických a farmakodynamických vlastností. Klinický význam těchto výsledků není
znám.
Současné podání zolpidemu s ketokonazolem (200 mg dvakrát denně), silným CYP3Ainhibitorem, prodloužilo eliminační poločas zolpidemu, zvýšilo celkovou AUC a snížilo
zdánlivou perorální clearance při srovnání se zolpidemem podávaným společně s placebem.
Celková AUC zolpidemu byla při současném podání s ketokonazolem mírně zvýšena, a sice
1,83krát ve srovnání se zolpidemem samotným. Není považováno za nutné upravovat běžnou
dávku zolpidemu, ale pacienti by měli být upozorněni, že užívání zolpidemu společně s
ketokonazolem může zvýšit sedativní účinky.
Fluvoxamin je silný inhibitor CYP1A2 a mírný až slabý inhibitor CYP2C9 a CYP3A4. Současné
podávání s fluvoxaminem může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se společné podávání
nedoporučuje.
Současné podávání ciprofloxacinu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato
kombinace nedoporučuje.
Další léky
Při kombinaci zolpidemu s warfarinem, digoxinem, ranitidinem nebyly žádné významné
farmakokinetické interakce pozorovány.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenst ví
Během těhotenství se nedoporučuje užívat zolpidem.
Studie na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na reprodukční
toxicitu.
Zolpidem prostupuje placentou.
Údaje získané z rozsáhlého souboru těhotných žen (více než 1000 ukončených těhotenství) z
kohortových studií neprokázaly po expozici benzodiazepinům během prvního trimestru těhotenství
výskyt malformací. Avšak některé případové studie vykazovaly zvýšený výskyt rozštěpu rtu a patra
spojený s užíváním benzodiazepinů během těhotenství.
Po podání benzodiazepinů během druhého a/nebo třetího trimestru těhotenství byly popsány případy
snížené pohyblivosti plodu a variability fetální srdeční frekvence.
Podávání zolpidemu během pozdní fáze těhotenství nebo během porodu bylo vzhledem k
farmakologickému působení přípravku spojeno s účinky na novorozence, jako jsou hypotermie,
hypotonie, obtíže s krmením a respirační deprese. Byly hlášeny případy těžké neonatální respirační
deprese.
U dětí narozených matkám, které chronicky užívaly sedativa/hypnotika během posledních stadií
těhotenství, se může vyvinout fyzická závislost a existuje u nich v postnatálním období riziko
6/9
rozvoje abstinenčních příznaků. V postnatálním období se doporučuje novorozence odpovídajícím
způsobem sledovat.
Jestliže je přípravek Stilnox předepisován ženě ve fertilním věku, musí být upozorněna, aby
kontaktovala svého lékaře kvůli vysazení přípravku, pokud plánuje otěhotnět nebo má podezření,
že je těhotná.
Kojení
Malé množství zolpidemu proniká do mateřského mléka. Podávání zolpidemu kojícím matkám
se proto nedoporučuje.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Stilnox má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.
Řidiče vozidel a obsluhu strojů je nutno varovat, že stejně jako u ostatních hypnotik se mohou
ráno po užití projevit tyto nežádoucí účinky: ospalost, delší reakční čas, závratě, spavost,
rozmazané/dvojité vidění, snížení pozornosti a narušení schopnosti řídit vozidla (viz bod 4.8). Ke
snížení tohoto rizika se po užívání zolpidemu doporučuje nejméně 8 hodin odpočinku před
řízením vozidel, obsluhou strojů či prací ve výškách.
Po podávání samotného zolpidemu v terapeutických dávkách došlo v minulosti k narušení
schopnosti řízení a k „řízení ve spánku“.
Toto riziko se dále zvyšuje při kombinaci zolpidemu s alkoholem a dalšími léky tlumícími činnost
CNS (viz body 4.4 a 4.5). Pacienti mají být upozorněni, aby při užívání zolpidemu nekonzumovali
alkohol a neužívali jiné psychoaktivní látky.
4.8 Nežádoucí účinky
Frekvence výskytu nežádoucích účinků je definována následujícím způsobem:
Velmi časté (≥ 1/10); časté (≥1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Jsou prokázány nežádoucí účinky zolpidemu závislé na dávce, zejména některé CNS projevy. Jak
je doporučeno v bodě 4.2, teoreticky by měly být menší, pokud je zolpidem podán těsně před
spaním nebo po ulehnutí. K těmto nežádoucím účinkům dochází častěji u starších nemocných.
Poruchy imunitního systému:
Není známo: angioneurotický edém.
Psychiatrické poruchy:
Časté: halucinace, agitovanost, noční můry, deprese (viz bod 4.4).
Méně časté: zmatenost, podrážděnost, neklid, agresivita, somnambulismus a poruchy chování ve
spánku (viz bod 4.4), euforická nálada.
Vzácné: poruchy libida.
Velmi vzácné: bludy, závislost (po přerušení léčby může dojít k abstinenčním příznakům nebo k
opětovnému objevení příznaků po ukončení léčby).
Není známo: zuřivost, psychóza, abnormální chování, delirium (viz bod 4.4).
Většina z těchto psychiatrických nežádoucích účinků souvisí s paradoxními reakcemi.
Poruchy nervového systému:
Časté: somnolence, bolest hlavy, závrať, exacerbovaná insomnie, kognitivní poruchy jako je
anterográdní amnézie (amnestické účinky mohou být spojeny s nevhodným chováním).
Méně časté: třes, porucha pozornosti, porucha řeči.
Vzácné: snížená úroveň vědomí.
7/9
Poruchy oka:
Méně časté: diplopie.
Není známo: rozmazané vidění.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Velmi vzácné: respirační deprese (viz bod 4.4).
Gastrointestinální poruchy:
Časté: průjem, nauzea, zvracení, bolest břicha.
Poruchy jater a žlučových cest:
Méně časté: zvýšení hodnot jaterních enzymů.
Vzácné: hepatocelulární, cholestatické nebo kombinované poškození jater (viz body 4.2 a 4.3).
Poruchy metabolismu a výživy
Není známo: snížení chuti k jídlu.
Poruchy kůže a podkožní tkáně:
Méně časté: vyrážka, svědění, zvýšené pocení.
Vzácné: kopřivka.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:
Časté: bolest zad.
Méně časté: svalová slabost.
Infekce a infestace:
Časté: infekce horních cest dýchacích, infekce dolních cest dýchacích.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Časté: únava.
Vzácné: porucha chůze, pád (hlavně u starších pacientů a dále pokud zolpidem nebyl užíván v
souladu s doporučeným dávkováním) (viz bod 4.4).
Není známo: tolerance na lék.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Známky a příznaky
V případě předávkování samotným zolpidemem nebo zolpidemem spolu s dalšími látkami tlumícími
centrální nervový systém (včetně alkoholu) byly hlášeny poruchy vědomí až kóma a závažnější
projevy, někdy i fatální.
Léčba
Používají se obecná symptomatická a podpůrná opatření. Není-li vhodný výplach žaludku, podává
se ke snížení vstřebávání aktivní uhlí. Sedativa se podávat nemají dokonce ani při excitovaném
stavu pacienta. Při vážných příznacích (sedace, respirační deprese) lze zvážit podání flumazenilu.
8/9
Flumazenil však může přispět k neurologickým projevům (křeče).
Zolpidem není dialyzovatelný.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: hypnotika a sedativa, léčiva podobná benzodiazepinům
ATC kód: N05CF
Zolpidem je imidazopyridinové hypnotikum, agonista GABA-A receptoru selektivní pro omega-podjednotku tohoto receptoru, také známé jako benzodiazepinová-1 podjednotka.
Zatímco benzodiazepiny se váží neselektivně na všechny tři podjednotky omega receptoru, zolpidem
se přednostně váže na omega-1 podjednotku. Tento receptor zprostředkovává změnu kanálu pro
chloridové anionty a vyvolává tak specifický sedativní účinek zolpidemu. Účinek lze
zvrátit benzodiazepinovým antagonistou flumazenilem.
U zvířat: Selektivní vazba zolpidemu na omega-1 podjednotku může vysvětlit úplnou absenci
myorelaxačního a antikonvulzivního účinku zolpidemu v hypnotických dávkách, ke kterému
normálně dochází po podání benzodiazepinů neselektivních pro omega-1 podjednotku.
U člověka: Zolpidem zkracuje spánkovou latenci a počet probuzení, prodlužuje délku spánku
a zlepšuje jeho kvalitu. Tyto účinky jsou doprovázeny typickým EEG nálezem, odlišným od
benzodiazepinů. Ve studiích, které sledovaly relativní trvání jednotlivých fází spánku, bylo
potvrzeno, že zolpidem zachovává spánkovou architekturu. V doporučených dávkách nemá
zolpidem vliv na trvání paradoxního spánku (REM). Zachování hlubokého spánku (fáze III a IV –
spánek pomalých vln) může být vysvětleno selektivní vazbou zolpidemu na omega-1 receptory.
Všechny zjištěné účinky zolpidemu jsou reverzibilní při použití antagonisty benzodiazepinu
flumazenilu.
Randomizované studie přinesly pouze přesvědčivé důkazy o účinnosti 10 mg zolpidemu.
V randomizované dvojitě zaslepené studii u 462 zdravých dobrovolníků mladšího či středního
věku s přechodnou nespavostí se při podání 10 mg zolpidemu snížil průměrný čas do usnutí
o 10 minut oproti placebu, u 5 mg zolpidemu to byly 3 minuty.
V randomizované dvojitě zaslepené studii u 114 pacientů mladšího či středního věku s chronickou
nespavostí byl průměrný čas do usnutí při podání 10 mg zolpidemu o 30 minut kratší než
u placeba, u 5 mg zolpidemu to bylo 15 minut.
U některých pacientů může být účinná i nižší dávka 5 mg.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost zolpidemu nebyla u dětí mladších 18 let stanovena. V randomizované
placebem kontrolované studii u 201 dětí ve věku 6 – 17 let s nespavostí spojenou poruchou
pozornosti a hyperaktivitou (ADHD) neprokázala vyšší účinnost zolpidemu v dávce
0,25 mg/kg/den (s maximální dávkou 10 mg/den) v porovnání s placebem. Psychiatrické poruchy
a poruchy nervového systému představovaly nejčastěji léčené nežádoucí účinky spojené
s užíváním zolpidemu vůči placebu a zahrnovaly závratě (23,5 % versus 1,5 %), bolest hlavy
(12,5 % versus 9,2 %) a halucinace (7,4 % versus 0 %) (viz body 4.2 a 4.3).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Zolpidem se rychle vstřebává a má rychlý nástup hypnotického účinku. Maximální plasmatické
koncentrace je dosaženo mezi 0,5 a 3 hodinami. Po perorálním podání je biologická dostupnost
70
%, daná středním stupněm first-pass metabolismu.
9/9
Eliminační poločas je krátký, průměrná hodnota je 2,4 hodiny (± 0,2 h) a trvání účinku je až
hodin. Farmakokinetický profil zolpidemu je v terapeutickém rozmezí lineární a při opakovaném
podání se nemění.
Vazba na plazmatické proteiny je 92,5 ± 0,1 %. Distribuční objem u dospělých je 0,54 ± 0,02 l/kg
a u velmi starých nemocných se snižuje na 0,34 ± 0,05 l/kg.
Všechny metabolity jsou farmakologicky neaktivní a vylučují se do moči (56 %) a do stolice
(37 %). Neinterferují s proteinovou vazbou zolpidemu.
Klinické studie prokázaly, že zolpidem nelze odstranit dialýzou.
Plazmatické koncentrace u starých nemocných a osob s jaterním selháním se zvyšují, u těchto osob
může být nutná úprava dávkování.
U pacientů s renální nedostatečností (i dialyzovaných) je mírné snížení clearance. Ostatní
farmakokinetické parametry jsou nezměněny.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Zolpidem obecně vykazuje nízký stupeň toxicity a většina příznaků u potkanů a opic byla
zaznamenána v důsledku zesíleného hypnotického působení zvláště při vysokých dávkách.
Indukce jaterních enzymů, pravděpodobně vlivem adaptivního procesu, byla pozorována u potkanů
při dávce 62,5 mg/kg/den. U opic nebyl zjištěn žádný cílový orgán a 180 mg/kg/den je netoxická
dávka.
Zolpidem nebyl genotoxický ve smyslu genových mutací, chromozomálních aberací a DNA
reparačních zkoušek. Dlouhodobé (2 roky) studie kancerogenity u potkanů a myší neprokázaly žádné
kancerogenní účinky.
Studie reprodukční toxicity byly prováděny při dávkách vyvolávajících vyšší hypnotické působení
a větší systémovou expozici než u člověka.
Zolpidem a metabolity prostupují placentou a jsou v malém množství přítomny ve tkáních plodu.
V těchto studiích zolpidem nemá teratogenní účinky a neovlivňuje fertilitu a vývoj plodu.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety: monohydrát laktosy, mikrokrystalická celulosa, hypromelosa, sodná sůl
karboxymethylškrobu (typ A), magnesium-stearát
Potahová vrstva: hypromelosa, makrogol 400, oxid titaničitý (E 171).
6.2 Inkompatibility
Nejsou známy.
6.3 Doba použitelnosti
roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Druh obalu: bezbarvý průhledný PVC blistr uzavřený Al fólií, krabička.
Velikost balení: 7, 10, 14 nebo 20 potahovaných tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
/9
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
sanofi-aventis, s.r.o., Evropská 846/176a, 160 00, Praha 6, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
57/887/92-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 10. 12. Datum posledního prodloužení registrace: 17. 12.
10. DATUM REVIZE TEXTU
17. 12.
sp.zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Stilnox 10 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje zolpidemi tartras 10 mg.
Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy 90,4 mg a maximálně 0,16 mg sodíku.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta
Popis přípravku: bílé až téměř bílé podlouhlé potahované tablety, na jedné straně s půlící rýhou, na
druhé straně vyraženo „STILNOX“. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Zolpidem je indikován ke krátkodobé léčbě nespavosti u dospělých v případech, kdy je nespavost
vysilující nebo vede k těžkému rozrušení pacienta.
4.2 Dávkování a způsob podání
Zolpidem působí rychle, a proto se podává bezprostředně před ulehnutím nebo po ulehnutí.
Přípravek by měl být užíván pouze v případě, že lze zajistit dostatečnou délku spánku (8 hodin).
Dávku je nutno užít najednou a neužívat další během téže noci.
Doporučená denní dávka pro dospělé je 10 mg a užívá se bezprostředně před spaním. Je třeba
podávat nejnižší účinnou denní dávku zolpidemu a maximální denní dávka nesmí překročit 10 mg.
Léčba má být co nejkratší a nemá překročit čtyři týdny, a to včetně období, kdy dochází ke
snižování dávky. V nezbytných případech je možné prodloužit podávání přípravku nad
maximální dobu léčby, ale pouze po opětovném zhodnocení stavu pacienta, jelikož riziko závislosti
a zneužití se zvyšuje s délkou léčby (viz bod 4.4).
Zvláštní populace:
Pediatrická populace:
Vzhledem k nedostatku dat o použití přípravku Stilnox u věkové skupiny do 18 let se podávání v
této věkové skupině nedoporučuje. Dostupné výsledky placebem kontrolovaných studií jsou
uvedeny v bodě 5.1.
Starší nebo oslabení pacienti:
Starší nebo oslabení nemocní mohou být k účinkům zolpidemu zvláště citliví, proto se v těchto
případech doporučuje podání pouze 5 mg (polovina tablety). Celková dávka zolpidemu nemá
2/9
překročit 10 mg.
Porucha funkce jater:
Clearance a metabolismus zolpidemu jsou sníženy při jaterním selhání. Těmto nemocným, stejně
jako starším pacientům, se má začít podávat dávka 5 mg. Starším nemocným se má věnovat
zvláštní pozornost. Není-li dosaženo dostatečné klinické odpovědi a lék je dobře snášen, lze
u dospělých (mladších 65 let) dávku zvýšit na 10 mg.
4.3 Kontraindikace
Zolpidem je kontraindikován u pacientů:
• s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě
6.1.
• s těžkou jaterní nedostatečností
• s akutní a/nebo těžkou respirační nedostatečností
• se syndromem spánkové apnoe a myasthenia gravis
• kteří již v minulosti po užití zolpidemu měli syndrom poruch chování ve
spánku, viz bod 4.4.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Tam, kde je to možné, se má před podáním hypnotika stanovit a léčit příčina nespavosti.
Pokud nedojde k potlačení nespavosti po 7 - 14 dnech léčby, může to znamenat přítomnost
primárního psychiatrického onemocnění. Stav nemocného má být v pravidelných intervalech
pečlivě přehodnocován.
Dechová nedostatečnost
Hypnotika mohou tlumit aktivitu dechového centra, zolpidem je proto třeba předepisovat
opatrně pacientům se sníženou respirační funkcí (viz bod 4.8). Studie u zdravých osob nebo
u pacientů s mírnou až středně těžkou chronickou obstrukční plicní nemocí však dosud tlumivý
účinek zolpidemu neprokázaly.
Riziko plynoucí ze souběžného užívání s opioidy
Souběžné užívání opioidů s benzodiazepiny nebo jinými sedativy/hypnotiky, včetně zolpidemu
může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a smrti. Vzhledem k těmto rizikům je současné
předepisování sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo podobná léčiva (jako přípravek Stilnox),
spolu s opioidy vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby.
V případě rozhodnutí předepsat přípravek Stilnox současně s opioidy, je nutné předepsat nejnižší
účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby (viz také obecné doporučení dávkování v bodě 4.2).
Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a
sedace. V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich okolí, aby o těchto
symptomech věděli (viz bod 4.5).
Porucha funkce jater
Podání zolpidemu pacientům s těžkou poruchou funkce jater může přispět ke vzniku encefalopatie,
proto se přípravek těmto pacientům nesmí podávat (viz body 4.2, 4.3 a 4.8).
Starší nemocní
Viz bod 4.2.
Psychotická onemocnění
Hypnotika jako např. zolpidem nejsou doporučena k primární léčbě psychotických onemocnění.
Amnézie
Sedativa a hypnotika jako je např. zolpidem mohou vyvolat anterográdní amnézii, ke které
nejčastěji dochází několik hodin po podání přípravku. Aby se snížilo toto riziko, je třeba zajistit,
3/9
aby pacienti mohli spát bez přerušení 8 hodin (viz bod 4.8).
Myšlenky na sebevraždu / pokus o sebevraždu /sebevražda a deprese
Zolpidem, stejně jako ostatní benzodiazepiny a jim podobné látky, se má podávat opatrně pacientům
s příznaky deprese a se sebevražednými sklony v anamnéze. Pacientům se sebevražednými sklony se
má vzhledem k riziku záměrného předávkování předepisovat nejmenší možné balení přípravku.
Během léčby zolpidemem může být odhalena dříve existující deprese. Protože nespavost může být
projevem deprese, měla by být v případě přetrvávání nespavosti přehodnocena stanovená diagnóza.
Několik epidemiologických studií ukazuje na zvýšený výskyt sebevražd a sebevražedných pokusů u
pacientů, bez ohledu na to, zda trpí depresí, či nikoliv, jsou-li léčeni benzodiazepiny a jinými
hypnotiky včetně zolpidemu. Kauzální souvislost nebyla stanovena.
Jiné psychiatrické a "paradoxní" reakce
Při podávání sedativ a hypnotik jako je zolpidem se mohou vyskytnout příznaky jako je neklid,
zhoršení nespavosti, agitovanost, podrážděnost, agresivita, bludy, zuřivost, noční můry, halucinace,
psychóza, abnormální chování, delirium a další nežádoucí poruchy chování. Pokud k nim dojde,
má se podávání přípravku přerušit. Tyto projevy jsou pravděpodobnější u starších nemocných.
Somnambulismus a související chování
U pacientů, kteří užívali zolpidem a nebyli zcela probuzeni, byly hlášeny poruchy chování ve spánku
včetně náměsíčnosti a s ní spojeném chování, jako např. „řízení vozidla ve spánku“, příprava a
konzumace jídla, telefonování nebo soulož. Pacient si tuto činnost zpětně nepamatuje. Tyto
poruchy se mohou objevit po prvním nebo jakémkoliv dalším užití zolpidemu. V případě, že
pacient zaznamená poruchy chování ve spánku, musí být léčba z důvodu rizika pro pacienta i pro
okolí ihned ukončena (viz bod 4.3). Riziko výskytu takového chování se zvyšuje při užití zolpidemu
s alkoholem a dalšími látkami tlumícími centrální nervový systém, stejně jako při překročení
maximální doporučené dávky zolpidemu.
Tolerance
Při opakovaném užívání krátkodobě působících benzodiazepinů a jim podobných látek, jako je
zolpidem, se v průběhu několika týdnů může vyvinout určitá ztráta hypnotického účinku.
Závislost
Podávání zolpidemu může vést k jeho zneužití a/nebo rozvoji fyzické i psychické závislosti.
Riziko závislosti se zvyšuje s dávkou a délkou léčby. Riziko zneužití a závislosti je také vyšší u
pacientů s anamnézou psychiatrických onemocnění a/nebo závislosti na alkoholu, návykových
látkách nebo lécích. Pacienti s anamnézou závislosti na alkoholu, návykových látkách nebo lécích
mohou zolpidem užívat jen s maximální opatrností.
Při vzniku fyzické závislosti je náhlé ukončení léčby doprovázeno abstinenčními příznaky, jako
jsou např. bolest hlavy, svalové bolesti, extrémní úzkost a napětí, neklid, zmatenost a
podrážděnost. V těžkých případech může dojít k následujícím projevům: derealizace,
depersonalizace, hyperakuze, parestezie, přecitlivělost na světlo, hluk a fyzický kontakt,
halucinace, delirium nebo epileptické záchvaty.
Návrat nespavosti
Při vysazení léčby benzodiazepinů a jim podobných látek se mohou znovu objevit příznaky,
které k léčbě vedly, a to ve zvýšené intenzitě. Přítomny mohou být i další reakce, včetně změn
nálady, úzkosti a neklidu.
Je důležité, aby pacient o této možnosti věděl a neměl obavy, pokud po vysazení přípravku
k těmto příznakům dojde. V případě benzodiazepinů a jim podobných látek s krátkodobým
účinkem mohou vzniknout abstinenční příznaky i během intervalu mezi dávkami.
Porucha psychomotorických funkcí následující den
Zolpidem, stejně jako další sedativa/hypnotika má tlumivý účinek na CNS.
Riziko poruchy psychomotorických funkcí, včetně zhoršené schopnosti řízení, je v následující
4/9
den vyšší, pokud:
- je zolpidem užit méně než 8 hodin před provozováním aktivit vyžadujících
duševní bdělost (viz bod 4.7);
- je užitá dávka vyšší než doporučená;
- je zolpidem kombinován s jinými přípravky tlumícími činnost CNS,
přípravky zvyšujícími hladinu zolpidemu v krvi, alkoholem nebo drogami
(viz bod 4.5).
Dávku zolpidemu je nutno užít najednou bezprostředně před spaním, a během téže noci neužívat
další.
Závažná poranění:
Vzhledem ke svým farmakologickým vlastnostem může zolpidem způsobovat ospalost a snižovat
pozornost, což může vést k pádům a následně k závažným poraněním.
Pacienti se syndromem dlouhého QT intervalu
In vitro studie prokázala, že v experimentálních podmínkách za použití velmi vysokých koncentrací
může dojít k redukci aktivity draslíkových kanálů vztahující se k hERG. Nejsou známy možné
následky této skutečnosti u pacientů s vrozeným syndromem dlouhého QT intervalu. Jako preventivní
opatření se u pacientů se známým vrozeným syndromem dlouhého QT intervalu doporučuje při léčbě
zolpidemem pečlivě zvážit poměr mezi přínosem a rizikem.
Stilnox obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy,
vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli
užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že
je v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Alkohol
Současné podávání s alkoholem není doporučeno. Při podání léčivého přípravku v kombinaci
s alkoholem může být zvýšen sedativní účinek. Toto ovlivňuje schopnost řídit motorová vozidla
a obsluhovat stroje.
Kombinace s přípravky tlumícími činnost CNS
Ke zvýraznění centrálního tlumivého účinku může dojít v případech současného užívání
s antipsychotiky (neuroleptiky), hypnotiky, anxiolytiky/sedativy, antidepresivy, narkotickými
analgetiky, antiepileptiky, anestetiky a sedativními antihistaminiky. Užívání zolpidemu s těmito léky
může proto zvýšit ospalost a poruchu psychomotorických funkcí v následující den, včetně zhoršené
schopnosti řízení (viz body 4.4 a 4.7). U pacientů užívajících zolpidem v kombinaci
s antidepresivy včetně bupropionu, desipraminu, fluoxetinu, sertralinu a venlafaxinu byly také
hlášeny ojedinělé případy zrakových halucinací.
Současné podávání fluvoxaminu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace
nedoporučuje.
V případě opioidních analgetik může dojít k větší euforii vedoucí k větší psychické závislosti.
Opioidy
Souběžné užívání sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo podobná léčiva (jako přípravek Stilnox),
spolu s opioidy zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a smrti v důsledku aditivního
tlumivého účinku na CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich souběžného užívání (viz bod
4.4).
5/9
Inhibitory a induktory CYPLátky, které inhibují určité jaterní enzymy (zejména cytochrom P450), mohou zesílit účinek
některých hypnotik. Zolpidem je metabolizován několika jaterními enzymy cytochromu P450,
hlavními jsou CYP3A4 a CYP1A2. Farmakodynamický efekt zolpidemu je snížen při současném
podání s induktorem CYP3A4, jako je například rifampicin a třezalka tečkovaná. U třezalky
tečkované byla prokázána interakce se zolpidemem. Při podání zolpidemu s třezalkou tečkovanou
jsou střední hodnoty Cmax a AUC nižší (Cmax o 33,7 % a AUC o 30,0 %) než při podání samotného
zolpidemu. Současné podávání s třezalkou tečkovanou může snížit hladinu zolpidemu v krvi,
proto se společné podávání nedoporučuje.
Při podání zolpidemu s itrakonazolem (inhibitor CYP3A4) nedošlo k významné změně
farmakokinetických a farmakodynamických vlastností. Klinický význam těchto výsledků není
znám.
Současné podání zolpidemu s ketokonazolem (200 mg dvakrát denně), silným CYP3Ainhibitorem, prodloužilo eliminační poločas zolpidemu, zvýšilo celkovou AUC a snížilo
zdánlivou perorální clearance při srovnání se zolpidemem podávaným společně s placebem.
Celková AUC zolpidemu byla při současném podání s ketokonazolem mírně zvýšena, a sice
1,83krát ve srovnání se zolpidemem samotným. Není považováno za nutné upravovat běžnou
dávku zolpidemu, ale pacienti by měli být upozorněni, že užívání zolpidemu společně s
ketokonazolem může zvýšit sedativní účinky.
Fluvoxamin je silný inhibitor CYP1A2 a mírný až slabý inhibitor CYP2C9 a CYP3A4. Současné
podávání s fluvoxaminem může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se společné podávání
nedoporučuje.
Současné podávání ciprofloxacinu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato
kombinace nedoporučuje.
Další léky
Při kombinaci zolpidemu s warfarinem, digoxinem, ranitidinem nebyly žádné významné
farmakokinetické interakce pozorovány.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenst ví
Během těhotenství se nedoporučuje užívat zolpidem.
Studie na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na reprodukční
toxicitu.
Zolpidem prostupuje placentou.
Údaje získané z rozsáhlého souboru těhotných žen (více než 1000 ukončených těhotenství) z
kohortových studií neprokázaly po expozici benzodiazepinům během prvního trimestru těhotenství
výskyt malformací. Avšak některé případové studie vykazovaly zvýšený výskyt rozštěpu rtu a patra
spojený s užíváním benzodiazepinů během těhotenství.
Po podání benzodiazepinů během druhého a/nebo třetího trimestru těhotenství byly popsány případy
snížené pohyblivosti plodu a variability fetální srdeční frekvence.
Podávání zolpidemu během pozdní fáze těhotenství nebo během porodu bylo vzhledem k
farmakologickému působení přípravku spojeno s účinky na novorozence, jako jsou hypotermie,
hypotonie, obtíže s krmením a respirační deprese. Byly hlášeny případy těžké neonatální respirační
deprese.
U dětí narozených matkám, které chronicky užívaly sedativa/hypnotika během posledních stadií
těhotenství, se může vyvinout fyzická závislost a existuje u nich v postnatálním období riziko
6/9
rozvoje abstinenčních příznaků. V postnatálním období se doporučuje novorozence odpovídajícím
způsobem sledovat.
Jestliže je přípravek Stilnox předepisován ženě ve fertilním věku, musí být upozorněna, aby
kontaktovala svého lékaře kvůli vysazení přípravku, pokud plánuje otěhotnět nebo má podezření,
že je těhotná.
Kojení
Malé množství zolpidemu proniká do mateřského mléka. Podávání zolpidemu kojícím matkám
se proto nedoporučuje.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Stilnox má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.
Řidiče vozidel a obsluhu strojů je nutno varovat, že stejně jako u ostatních hypnotik se mohou
ráno po užití projevit tyto nežádoucí účinky: ospalost, delší reakční čas, závratě, spavost,
rozmazané/dvojité vidění, snížení pozornosti a narušení schopnosti řídit vozidla (viz bod 4.8). Ke
snížení tohoto rizika se po užívání zolpidemu doporučuje nejméně 8 hodin odpočinku před
řízením vozidel, obsluhou strojů či prací ve výškách.
Po podávání samotného zolpidemu v terapeutických dávkách došlo v minulosti k narušení
schopnosti řízení a k „řízení ve spánku“.
Toto riziko se dále zvyšuje při kombinaci zolpidemu s alkoholem a dalšími léky tlumícími činnost
CNS (viz body 4.4 a 4.5). Pacienti mají být upozorněni, aby při užívání zolpidemu nekonzumovali
alkohol a neužívali jiné psychoaktivní látky.
4.8 Nežádoucí účinky
Frekvence výskytu nežádoucích účinků je definována následujícím způsobem:
Velmi časté (≥ 1/10); časté (≥1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Jsou prokázány nežádoucí účinky zolpidemu závislé na dávce, zejména některé CNS projevy. Jak
je doporučeno v bodě 4.2, teoreticky by měly být menší, pokud je zolpidem podán těsně před
spaním nebo po ulehnutí. K těmto nežádoucím účinkům dochází častěji u starších nemocných.
Poruchy imunitního systému:
Není známo: angioneurotický edém.
Psychiatrické poruchy:
Časté: halucinace, agitovanost, noční můry, deprese (viz bod 4.4).
Méně časté: zmatenost, podrážděnost, neklid, agresivita, somnambulismus a poruchy chování ve
spánku (viz bod 4.4), euforická nálada.
Vzácné: poruchy libida.
Velmi vzácné: bludy, závislost (po přerušení léčby může dojít k abstinenčním příznakům nebo k
opětovnému objevení příznaků po ukončení léčby).
Není známo: zuřivost, psychóza, abnormální chování, delirium (viz bod 4.4).
Většina z těchto psychiatrických nežádoucích účinků souvisí s paradoxními reakcemi.
Poruchy nervového systému:
Časté: somnolence, bolest hlavy, závrať, exacerbovaná insomnie, kognitivní poruchy jako je
anterográdní amnézie (amnestické účinky mohou být spojeny s nevhodným chováním).
Méně časté: třes, porucha pozornosti, porucha řeči.
Vzácné: snížená úroveň vědomí.
7/9
Poruchy oka:
Méně časté: diplopie.
Není známo: rozmazané vidění.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Velmi vzácné: respirační deprese (viz bod 4.4).
Gastrointestinální poruchy:
Časté: průjem, nauzea, zvracení, bolest břicha.
Poruchy jater a žlučových cest:
Méně časté: zvýšení hodnot jaterních enzymů.
Vzácné: hepatocelulární, cholestatické nebo kombinované poškození jater (viz body 4.2 a 4.3).
Poruchy metabolismu a výživy
Není známo: snížení chuti k jídlu.
Poruchy kůže a podkožní tkáně:
Méně časté: vyrážka, svědění, zvýšené pocení.
Vzácné: kopřivka.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:
Časté: bolest zad.
Méně časté: svalová slabost.
Infekce a infestace:
Časté: infekce horních cest dýchacích, infekce dolních cest dýchacích.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Časté: únava.
Vzácné: porucha chůze, pád (hlavně u starších pacientů a dále pokud zolpidem nebyl užíván v
souladu s doporučeným dávkováním) (viz bod 4.4).
Není známo: tolerance na lék.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Známky a příznaky
V případě předávkování samotným zolpidemem nebo zolpidemem spolu s dalšími látkami tlumícími
centrální nervový systém (včetně alkoholu) byly hlášeny poruchy vědomí až kóma a závažnější
projevy, někdy i fatální.
Léčba
Používají se obecná symptomatická a podpůrná opatření. Není-li vhodný výplach žaludku, podává
se ke snížení vstřebávání aktivní uhlí. Sedativa se podávat nemají dokonce ani při excitovaném
stavu pacienta. Při vážných příznacích (sedace, respirační deprese) lze zvážit podání flumazenilu.
8/9
Flumazenil však může přispět k neurologickým projevům (křeče).
Zolpidem není dialyzovatelný.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: hypnotika a sedativa, léčiva podobná benzodiazepinům
ATC kód: N05CF
Zolpidem je imidazopyridinové hypnotikum, agonista GABA-A receptoru selektivní pro omega-podjednotku tohoto receptoru, také známé jako benzodiazepinová-1 podjednotka.
Zatímco benzodiazepiny se váží neselektivně na všechny tři podjednotky omega receptoru, zolpidem
se přednostně váže na omega-1 podjednotku. Tento receptor zprostředkovává změnu kanálu pro
chloridové anionty a vyvolává tak specifický sedativní účinek zolpidemu. Účinek lze
zvrátit benzodiazepinovým antagonistou flumazenilem.
U zvířat: Selektivní vazba zolpidemu na omega-1 podjednotku může vysvětlit úplnou absenci
myorelaxačního a antikonvulzivního účinku zolpidemu v hypnotických dávkách, ke kterému
normálně dochází po podání benzodiazepinů neselektivních pro omega-1 podjednotku.
U člověka: Zolpidem zkracuje spánkovou latenci a počet probuzení, prodlužuje délku spánku
a zlepšuje jeho kvalitu. Tyto účinky jsou doprovázeny typickým EEG nálezem, odlišným od
benzodiazepinů. Ve studiích, které sledovaly relativní trvání jednotlivých fází spánku, bylo
potvrzeno, že zolpidem zachovává spánkovou architekturu. V doporučených dávkách nemá
zolpidem vliv na trvání paradoxního spánku (REM). Zachování hlubokého spánku (fáze III a IV –
spánek pomalých vln) může být vysvětleno selektivní vazbou zolpidemu na omega-1 receptory.
Všechny zjištěné účinky zolpidemu jsou reverzibilní při použití antagonisty benzodiazepinu
flumazenilu.
Randomizované studie přinesly pouze přesvědčivé důkazy o účinnosti 10 mg zolpidemu.
V randomizované dvojitě zaslepené studii u 462 zdravých dobrovolníků mladšího či středního
věku s přechodnou nespavostí se při podání 10 mg zolpidemu snížil průměrný čas do usnutí
o 10 minut oproti placebu, u 5 mg zolpidemu to byly 3 minuty.
V randomizované dvojitě zaslepené studii u 114 pacientů mladšího či středního věku s chronickou
nespavostí byl průměrný čas do usnutí při podání 10 mg zolpidemu o 30 minut kratší než
u placeba, u 5 mg zolpidemu to bylo 15 minut.
U některých pacientů může být účinná i nižší dávka 5 mg.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost zolpidemu nebyla u dětí mladších 18 let stanovena. V randomizované
placebem kontrolované studii u 201 dětí ve věku 6 – 17 let s nespavostí spojenou poruchou
pozornosti a hyperaktivitou (ADHD) neprokázala vyšší účinnost zolpidemu v dávce
0,25 mg/kg/den (s maximální dávkou 10 mg/den) v porovnání s placebem. Psychiatrické poruchy
a poruchy nervového systému představovaly nejčastěji léčené nežádoucí účinky spojené
s užíváním zolpidemu vůči placebu a zahrnovaly závratě (23,5 % versus 1,5 %), bolest hlavy
(12,5 % versus 9,2 %) a halucinace (7,4 % versus 0 %) (viz body 4.2 a 4.3).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Zolpidem se rychle vstřebává a má rychlý nástup hypnotického účinku. Maximální plasmatické
koncentrace je dosaženo mezi 0,5 a 3 hodinami. Po perorálním podání je biologická dostupnost
70
%, daná středním stupněm first-pass metabolismu.
9/9
Eliminační poločas je krátký, průměrná hodnota je 2,4 hodiny (± 0,2 h) a trvání účinku je až
hodin. Farmakokinetický profil zolpidemu je v terapeutickém rozmezí lineární a při opakovaném
podání se nemění.
Vazba na plazmatické proteiny je 92,5 ± 0,1 %. Distribuční objem u dospělých je 0,54 ± 0,02 l/kg
a u velmi starých nemocných se snižuje na 0,34 ± 0,05 l/kg.
Všechny metabolity jsou farmakologicky neaktivní a vylučují se do moči (56 %) a do stolice
(37 %). Neinterferují s proteinovou vazbou zolpidemu.
Klinické studie prokázaly, že zolpidem nelze odstranit dialýzou.
Plazmatické koncentrace u starých nemocných a osob s jaterním selháním se zvyšují, u těchto osob
může být nutná úprava dávkování.
U pacientů s renální nedostatečností (i dialyzovaných) je mírné snížení clearance. Ostatní
farmakokinetické parametry jsou nezměněny.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Zolpidem obecně vykazuje nízký stupeň toxicity a většina příznaků u potkanů a opic byla
zaznamenána v důsledku zesíleného hypnotického působení zvláště při vysokých dávkách.
Indukce jaterních enzymů, pravděpodobně vlivem adaptivního procesu, byla pozorována u potkanů
při dávce 62,5 mg/kg/den. U opic nebyl zjištěn žádný cílový orgán a 180 mg/kg/den je netoxická
dávka.
Zolpidem nebyl genotoxický ve smyslu genových mutací, chromozomálních aberací a DNA
reparačních zkoušek. Dlouhodobé (2 roky) studie kancerogenity u potkanů a myší neprokázaly žádné
kancerogenní účinky.
Studie reprodukční toxicity byly prováděny při dávkách vyvolávajících vyšší hypnotické působení
a větší systémovou expozici než u člověka.
Zolpidem a metabolity prostupují placentou a jsou v malém množství přítomny ve tkáních plodu.
V těchto studiích zolpidem nemá teratogenní účinky a neovlivňuje fertilitu a vývoj plodu.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety: monohydrát laktosy, mikrokrystalická celulosa, hypromelosa, sodná sůl
karboxymethylškrobu (typ A), magnesium-stearát
Potahová vrstva: hypromelosa, makrogol 400, oxid titaničitý (E 171).
6.2 Inkompatibility
Nejsou známy.
6.3 Doba použitelnosti
roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Druh obalu: bezbarvý průhledný PVC blistr uzavřený Al fólií, krabička.
Velikost balení: 7, 10, 14 nebo 20 potahovaných tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
/9
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
sanofi-aventis, s.r.o., Evropská 846/176a, 160 00, Praha 6, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
57/887/92-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 10. 12. Datum posledního prodloužení registrace: 17. 12.
10. DATUM REVIZE TEXTU
17. 12.
Stilnox
薬局からのオファーでの商品の選択
