Sp.zn. suklsa k sp.zn.sukls



SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU



1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
STADAMET 1000 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje metforminum 780 mg ve formě metformini hydrochloridum 1000 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta
Bílá, oválná, potahovaná tableta s půlící rýhou na obou stranách (“SNAP“ forma)
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.


4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Léčba diabetu mellitu 2. typu zvláště u pacientů s nadváhou tam, kde samotné dietní opatření a cvičení
nestačí udržet přiměřenou glykémii.
• Dospělí: Přípravek Stadamet může být užíván v monoterapii nebo v kombinaci s ostatními
perorálními antidiabetiky nebo s inzulínem.
• Děti starší10 let a dospívající: Přípravek Stadamet může být užíván v monoterapii nebo
v kombinaci s inzulínem.

Bylo prokázáno snížení diabetických komplikací u obézních dospělých pacientů s diabetem 2. typu
léčených metforminem v léčbě první volby po selhání dietních opatření (viz bod 5.1).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dospělí s normální funkcí ledvin (GFR ≥ 90 ml/min)
Monoterapie a kombinace s jinými perorálními antidiabetiky

Obvyklá počáteční dávka je 500 mg (1/2 tablety přípravku Stadamet) až 850 mg metformin-hydrochloridu
2x nebo 3x denně, podávaná během jídla nebo po jídle.
Po 10 až 15 dnech má být dávka upravena podle hladiny glykémie. Pomalé zvyšování dávky může zlepšit
toleranci v gastointestinálním traktu.
Maximální doporučená denní dávka metformin-hydrochloridu jsou 3 g, užívaná ve 3 dílčích dávkách.
Pokud se zvažuje převedení z jiného perorálního antidiabetika, je třeba přerušit jeho užívání a zahájit
léčbu metformin-hydrochloridem v dávkách uvedených výše.

Kombinace s inzulínem
Pro dosažení lepší kontroly glykémie mohou být metformin-hydrochlorid a inzulín používány
v kombinaci. Obvyklá počáteční dávka metformin-hydrochloridu je 500 mg (1/2 tablety přípravku
Stadamet) nebo 850 mg dva až tři krát denně, zatímco dávkování inzulínu se upraví podle hladiny
glykémie.



Starší pacienti
Vzhledem k možnosti snížení renálních funkcí u starších pacientů má být dávkování metformin-
hydrochloridu upraveno podle renálních funkcí. Je nutné provádět pravidelné hodnocení renálních funkcí
(viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin

Rychlost glomerulární filtrace má být vyšetřena před zahájením léčby přípravky s obsahem metforminu
a následně minimálně každý rok. U pacientů se zvýšeným rizikem další progrese poruchy funkce ledvin
a u starších pacientů má být renální funkce vyšetřována častěji, např. každých 3-6 měsíců.



GFR ml/min Celková maximální denní dávka
(bude rozdělena do 2–3 denních dávek)
Další skutečnosti ke zvážení
60-89 3 000 mg V souvislosti se zhoršením funkce ledvin může být
zváženo snížení dávky.
45-59 2 000 mg Před zahájením léčby metforminem mají být znovu
vyhodnoceny faktory, které mohou zvyšovat riziko
laktátové acidózy (viz bod 4.4).
Úvodní dávkou je nejvýše polovina maximální
dávky.
30-44 1 000 mg
< 30 - Metformin je kontraindikován.


Děti a dospívající
Monoterapie a kombinace s inzulínem

Stadamet mohou užívat děti starší10 let a dospívající.
Obvyklá počáteční dávka je 500 mg (1/2 tablety přípravku Stadamet) až 850 mg metformin-hydrochloridu
jednou denně, podávaná během jídla nebo po jídle.
Po 10 až 15 dnech má být dávka upravena podle hladiny glykémie. Pomalé zvyšování dávky může zlepšit
toleranci v gastointestinálním traktu. Maximální doporučovaná dávka metformin-hydrochloridu je 2 g
denně, rozdělena do 2 nebo 3 dávek.

Způsob podání
Díky dělící rýze se potahované tablety rozlomí stejně jako ostatní léky, za pomoci obou rukou nebo
položením menší rýhy směrem dolů na tvrdý, hladký povrch a zatlačením palců na pravou i levou část
tablety rozdělenou půlící rýhou.

4.3 Kontraindikace
• Hypersenzitivita na metformin-hydrochlorid nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě
6.1.
• Jakýkoli typ akutní metabolické acidózy (jako je laktátová acidóza, diabetická ketoacidóza)
• Diabetické prekóma.
• Závažné renální selhání (GFR < 30 ml/min)
• Akutní stav s možností narušení funkce ledvin, například: dehydratace, závažné infekce, šok.
• Akutní nebo chronické onemocnění, které může vést k hypoxii tkání, například: srdeční nebo
respirační selhání, nedávný infarkt myokardu, šok.
• Nedostatečná funkce jater, akutní alkoholová intoxikace, alkoholismus.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Laktátová acidóza:
Laktátová acidóza je velmi vzácná, ale vážná metabolická komplikace, která se nejčastěji vyskytuje při
akutním zhoršení renální funkce nebo při kardiorespiračním onemocnění či sepsi. K akumulaci metforminu
dochází při akutním zhoršení renální funkce; tím se pak zvyšuje riziko laktátové acidózy.

V případě dehydratace (závažný průjem nebo zvracení, horečka nebo snížený příjem tekutin) má být
metformin dočasně vysazen a doporučuje se kontakt se zdravotnickým odborníkem.

Podávání léčivých přípravků, které mohou akutně narušit renální funkci (jako jsou antihypertenziva,
diuretika
a NSAID), má být u pacientů léčených metforminem zahajováno s opatrností. Další rizikové faktory
laktátové acidózy jsou nadměrné požívání alkoholu, jaterní insuficience, nedostatečně kontrolovaný
diabetes, ketóza, dlouhotrvající hladovění a jakékoli stavy související s hypoxií, stejně jako souběžné
užívání léčivých přípravků, které mohou způsobit laktátovou acidózu (viz body 4.3 a 4.5).

Pacienti a/nebo pečovatelé mají být informováni o riziku laktátové acidózy. Laktátová acidóza je
charakterizována acidotickou dušností, bolestí břicha, svalovými křečemi, astenií a hypotermií
následovanou kómatem. V případě suspektních příznaků má pacient ukončit užívání metforminu a vyhledat
okamžitě lékařskou pomoc. Diagnostické laboratorní nálezy zahrnují snížené pH krve (< 7,35), zvýšenou
plazmatickou hladinu laktátu (> 5 mmol/l) a zvýšenou aniontovou mezeru a poměr laktát/pyruvát.

Renální funkce
Rychlost glomerulární filtrace má být vyšetřena před zahájením léčby a následně v pravidelných
intervalech, viz bod 4.2. Metformin je kontraindikován u pacientů s GFR < 30 ml/min a má být dočasně
vysazen při výskytu stavů, které mění renální funkci, viz bod 4.3.





Podávání jodových kontrastních látek
Intravaskulární podání jódových kontrastních látek může vést k nefropatii indukované kontrastní látkou
s následnou akumulací metforminu a zvýšeným rizikem laktátové acidózy. Metformin má být vysazen před
nebo v době provedení zobrazovacího vyšetření a jeho podávání nesmí být znovu zahájeno nejméně hodin po provedení vyšetření za předpokladu, že byla znovu vyhodnocena renální funkce a bylo zjištěno, že
je stabilní, viz body 4.2 a 4.5.

Operace
Podávání metforminu musí být ukončeno během operace v celkové, spinální nebo epidurální anestézii.
Léčba může být znovu zahájena nejdříve 48 hodin po operaci nebo obnovení perorální výživy a za
předpokladu, že renální funkce byla znovu vyhodnocena a bylo zjištěno, že je stabilní.

Děti a dospívající
Před zahájením léčby metformin-hydrochloridem má být potvrzena diagnóza diabetu mellitu 2. typu.

V kontrolovaných klinických studiích trvajících jeden rok nebyl prokázán žádný účinek metformin-
hydrochloridu na růst a pubertu, avšak nejsou k dispozici dlouhodobější údaje týkající se těchto
specifických účinků. Proto je tedy doporučováno pečlivé sledování vlivu metforminu na tyto parametry
u dětí léčených metformin-hydrochloridem, zvláště u dětí v prepubertě.

Děti ve věku od 10 do 12 let
Do kontrolovaných klinických studií provedených u dětí a dospívajících bylo zařazeno pouze jedinců ve věku 10 - 12 let. Ačkoli účinnost a bezpečnost metformin-hydrochloridu u dětí tohoto věku
se neliší od účinnosti a bezpečnosti u starších dětí a dospívajících, je při předepisování přípravku
dětem ve věku mezi 10 - 12 lety doporučována zvláštní opatrnost.

Další opatření
Všichni pacienti mají pokračovat v dietních opatřeních s pravidelným rozložením příjmu cukru v průběhu
dne. Pacienti s nadváhou mají pokračovat v dietě omezující příjem energie.

Pravidelně by mělo být prováděno laboratorní sledování parametrů diabetu mellitu.

Samotný metformin nevyvolává hypoglykemii, je však doporučována opatrnost při používání
v kombinaci s inzulínem nebo jinými perorálními antidiabetiky (např. deriváty sulfonylmočoviny nebo
meglitinidy).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Souběžné použití se nedoporučuje:
Alkohol
Intoxikace alkoholem je spojená se zvýšeným rizikem laktátové acidózy, zvláště v případech
hladovění nebo při malnutrici a poruše funkce jater.
Vyvarujte se konzumace alkoholu a léčivých přípravků s obsahem alkoholu.

Jodové kontrastní látky
Metformin musí být vysazen před nebo v době provedení zobrazovacího vyšetření a jeho podávání
nesmí být znovu zahájeno nejméně 48 hodin po provedení vyšetření za předpokladu, že byla znovu
vyhodnocena renální funkce a bylo zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.4.

Kombinace vyžadující opatrnost při použití:

Léčivé přípravky, které mohou nepříznivě ovlivnit renální funkci

Některé léčivé přípravky mohou nepříznivě ovlivnit renální funkci, což může zvýšit riziko laktátové
acidózy; jsou to např. NSAID, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy (COX) II, ACE inhibitory,
antagonisté receptoru pro angiotenzin II a diuretika, zvláště kličková. Při zahájení nebo užívání takových
přípravků v kombinaci s metforminem je nutné pečlivé monitorování renální funkce.


Léčivé přípravky s vnitřní hyperglykemickou aktivitou (např. glukokortikoidy (systémové a lokální
podání), a sympatomimetika):
Může být nutné častější sledování hladiny glykemie, zvláště v úvodu léčby. V případě nutnosti upravte
dávkování metforminu během léčby s příslušným léčivým přípravkem a při jeho vysazení.


4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Nekontrolovaný diabetes během těhotenství (gestační nebo trvalý) je spojen se zvýšeným rizikem
vrozených abnormalit a perinatální mortality.
Omezené množství údajů o podávání metformin-hydrochloridu u těhotných žen nenaznačuje zvýšené riziko
vrozených abnormalit. Studie na zvířatech nenaznačují škodlivé účinky na průběh těhotenství, embryonální
nebo fetální vývoj, porod nebo postnatální vývoj.

Pokud pacientka plánuje otěhotnět nebo pokud již těhotná je, je doporučeno diabetes neléčit metformin-
hydrochloridem ale inzulínem tak, aby byly udrženy hladiny krevní glukózy co možná nejbližší normálním
hodnotám, aby se minimalizovalo riziko malformace plodu.

Kojení
Metformin-hydrochlorid je vylučován do mateřského mléka. U kojených novorozenců/dětí nebyly
pozorovány žádné nežádoucí účinky. Protože však jsou k dispozici pouze omezené údaje, není kojení
doporučeno během léčby metforminem. Rozhodnutí, zda přerušit kojení, má být provedeno po zvážení
přínosu kojení a možného rizika nežádoucích účinků pro dítě.

Fertilita
Fertilita samců a samic potkanů nebyla ovlivněna metforminem, který byl podáván v dávkách dosahujících
600 mg/kg/den, což je přibližně trojnásobek maximální denní dávky pro člověka vztažené k povrchu
lidského těla.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Monoterapie metformin-hydrochloridem nezpůsobuje hypoglykemii, a proto nemá žádný vliv na schopnost
řídit nebo obsluhovat stroje.
Nicméně pacienti mají být upozorněni na riziko hypoglykemie v případě užívání metformin-hydrochloridu
v kombinaci s jinými antidiabetiky (např. deriváty sulfonylmočoviny, inzulínem nebo meglitinidy).

4.8 Nežádoucí účinky
Nejčastější nežádoucí účinky během zahájení léčby jsou nevolnost, zvracení, průjem, bolest břicha a ztráta
chuti k jídlu, které spontánně ve většině případů vymizí. Pro zabránění těmto nežádoucím účinkům se
doporučuje užívat metformin ve 2 nebo 3 denních dávkách a dávky zvyšovat pomalu.

Při léčbě metformin-hydrochloridem se mohou objevit následující nežádoucí účinky. Četnost výskytu je
definována následovně: velmi časté ≥1/10; časté ≥ 1/100 až <1/10; méně časté ≥1/1 000 až <1/100: vzácné
≥1/10 000 až <1/1 000: velmi vzácné <1/10 000; není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Poruchy metabolismu a výživy
Velmi vzácné:
• Laktátová acidóza (viz bod 4.4).
• Snížení absorpce vitamínu B12 a snížení jeho hladiny v séru během dlouhodobého užívání
metforminu. Zohlednění takové etiologie se doporučuje v případech, kdy pacient trpí
megaloblastovou anémií.

Poruchy nervového systému
Časté:
• Poruchy chuti.

Gastrointestinální poruchy
Velmi časté:

• Gastrointestinální poruchy jako nevolnost, zvracení, průjem, bolesti břicha a ztráta chuti k jídlu.
Tyto nežádoucí účinky se nejčastěji objevují při zahájení léčby a ve většině případů spontánně
ustoupí.
Pomalé navyšování dávek může také zvýšit gastrointestinální toleranci.

Poruchy jater a žlučových cest
Velmi vzácné:
• Ojedinělý výskyt abnormalit jaterních funkčních testů nebo hepatitidy, které se upraví po vysazení
metformin-hydrochloridu.

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi vzácné:
• Kožní reakce jako je erytém, pruritus, kopřivka.

Pediatrická populace


Ve zveřejněných a postmarketingových údajích a v kontrolovaných klinických studiích u omezené
pediatrické populace ve věku 10 až16 let, léčené po dobu 1 roku, odpovídaly nežádoucí případy svojí
povahou a závažností těm, které byly pozorovány i u dospělých.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování
Hypoglykemie nebyla při dávkách metformin-hydrochloridu do 85 g pozorována, ačkoliv laktátová acidóza
se za takových okolností vyskytovala. Výrazné předávkování metformin-hydrochloridem nebo současný
výskyt rizikových faktorů mohou vést k laktátové acidóze. Laktátová acidóza vyžaduje rychlou lékařskou
pomoc a hospitalizaci. Nejúčinnější metodou k odstranění laktátu a metformin-hydrochloridu je
hemodialýza.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: léky snižující hladinu cukru v krvi, biguanidy
ATC kód: A10BA02.

Metformin patří mezi biguanidy s antihyperglykemickým účinkem, snižuje basální i postprandiální hladinu
cukru v krvi. Nestimuluje sekreci inzulínu a nedochází tedy k hypoglykemii.

Metformin-hydrochlorid pravděpodobně může fungovat třemi způsoby:
1. snížením jaterní produkce glukózy potlačením glukoneogeneze a glykogenolýzy,
2.zvýšením senzitivity k inzulínu a zlepšením periferního glukózového vstřebávání a utilizace ve svalech
3. opožděnou intestinální absorpcí glukózy.

Metformin-hydrochlorid působením na glykogen-syntázu stimuluje nitrobuněčnou syntézu glykogenu.

Metformin-hydrochlorid zvyšuje transportní kapacitu všech dosud známých membránových glukózových
transportérů (GLUTs).



V klinických studiích bylo užívání metforminu spojeno se stabilní tělesnou hmotností nebo s mírným
váhovým úbytkem.

U lidí, nezávisle na jeho působení na glykemii, má metformin příznivý vliv na látkovou přeměnu lipidů. To
bylo u léčebných dávek prokázáno v kontrolovaných, střednědobých nebo dlouhodobých klinických
studiích: metformin-hydrochlorid snižuje hladiny celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a triglyceridů.

Klinická účinnost
Prospektivní randomizovaná studie (UKPDS) prokázala dlouhodobou výhodu intenzivní kontroly krevního
cukru u dospělých pacientů trpících diabetem 2. typu.

Analýza výsledků u pacientů s nadváhou, léčených pomocí metformin-hydrochloridu po selhání samotné
diety, prokázala:
− výrazné snížení absolutního rizika vzniku diabetických komplikací ve skupině metformin-
hydrochlorid (29,8 případů/1000 pacientů a rok) proti samotné dietě (43,3 případů/1000 pacientů
za rok),
p = 0,0023, a proti skupinám léčeným kombinací monoterapií deriváty sulfonylmočoviny a
inzulínem (40,1 případů/1000 pacientů za rok), p = 0,0034;
− výrazné snížení absolutního rizika úmrtí ve spojitosti s diabetem: metformin-hydrochlorid 7,případů/1000 pacientů za rok,samotná dieta 12,7 případů/1000 pacientů za 1 rok, p=0,017;
− výrazné snížení absolutního rizika celkových úmrtí: metformin-hydrochlorid 13,5 případů/pacientů za rok proti samotné dietě 20,6 případů/1000 pacientů za rok (p = 0,011) a proti skupinám
léčeným kombinací monoterapií sulfonylmočoviny a inzulínem 18,9 případů/1000 pacientů za rok
( p = 0,021);
výrazné snížení absolutního rizika infarktu myokardu: metformin-hydrochlorid 11 případů/pacientů za rok, samotná dieta 18 případů/1000 pacientů za rok (p = 0,01).

V klinických výsledcích nebyl přínos užívání metformin-hydrohloridu jako sekundární léčby v kombinaci
s deriváty sulfonylmočoviny prokázán.

U diabetu I. typu byl u vybraných pacientů podáván metformin-hydrochlorid v kombinaci s inzulínem,
klinická prospěšnost této kombinace však nebyla oficiálně uznána.

Pediatrická populace
Kontrolované klinické studie u omezené pediatrické populace ve věku 10 až 16 let, léčené po dobu 1 roku,
prokázaly při glykemické kontrole podobnou reakci jako u dospělých.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Po perorálním podání tablety metformin-hydrochloridu je dosaženo maximální koncentrace v plazmě
(Cmax) přibližně za 2,5 hodiny (tmax). Absolutní biologická dostupnost u tablet 500 mg a 850 mg metformin-
hydrochloridu činí u zdravých jedinců přibližně 50 – 60 %. Po perorálním podání představuje
neabsorbovaná část, která se vylučuje ve stolici 20 – 30 %.

Při perorálním podání je absorpce metforminu saturabilní a neúplná. Předpokládá se, že farmakokinetika
absorpce metforminu není lineární.

U doporučených dávek a rozpisu dávkování je ustálených rovnovážných koncentrací v plazmě dosaženo
během 24 až 48 hodin, tyto koncentrace jsou všeobecně nižší než 1 μg/ml.

V kontrolovaných klinických studiích nepřesáhly hladiny metformin-hydrochloridu v plazmě (Cmax) 5 μg
/ml, a to ani při maximálních dávkách.

Jídlo snižuje rozsah a mírně zpožďuje absorpci metformin-hydrochloridu. Po perorálním podání tablety mg byla zjištěna o 40 % nižší vrcholová koncentrace v plazmě, 25% zmenšení plochy pod křivkou AUC
(area under the curve) a prodloužení doby pro dosažení vrcholové koncentrace v plazmě o 35 minut.
Klinická relevance těchto zjištění není známa.


Distribuce
Vazba na plazmatické bílkoviny je zanedbatelná. Metformin-hydrochlorid proniká do erytrocytů. Krevní
vrchol je nižší než vrchol v plazmě a objevuje se přibližně ve stejnou dobu. Červené krvinky s největší
pravděpodobností představují sekundární část distribuce. Střední distribuční objem (Vd) se pohybuje mezi
63 a 276 l.

Biotransformace
Metformin-hydrochlorid je v nezměněné formě vylučován močí. U lidí nebyly zjištěny žádné produkty
látkové přeměny.

Eliminace
Renální clearance metformin-hydrochloridu je >400 ml/min, což poukazuje na to, že metformin-
hydrochlorid je vylučován glomerulární filtrací a tubulární sekrecí. Po perorálním podání je zdánlivý
terminální poločas eliminace přibližně 6,5 hodiny.
Když je narušena renální funkce, je renální clearance snížena úměrně clearance kreatininu a poločas
eliminace je tedy prodloužen, což vede ke zvýšení hladiny metformin-hydrochloridu v plazmě.

Pediatrická populace
Studie jednorázové dávky: Po podání jednorázové dávky 500 mg metformin-hydrochloridu pediatrickým
pacientům byl prokázán podobný farmakokinetický profil jako u zdravých dospělých jedinců.
Studie opakované dávky: Údaje jsou omezeny na jednu studii. Po opakování dávek 500 mg dvakrát denně
po dobu 7 dní byla u pediatrických pacientů snížena vrcholová koncentrace v plazmě (Cmax) přibližně
o 33% a systémová expozice (AUC0-t) o 40%, ve srovnání s dospělými diabetiky, kterým byla opakovaně
podávána dávka 500 mg dvakrát denně po dobu 14 dní. Protože dávka je titrovaná individuálně podle
glykemické kontroly, je klinický význam omezený.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Předklinické údaje získané na základě konvenčních studií bezpečnosti, farmakologie, toxicity po
opakovaném podání, genotoxicity, hodnocení karcinogenního potenciálu a reprodukční toxicity neodhalily
žádné zvláštní riziko pro člověka.


6. FARMACUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Hypromelosa
Makrogol Magnesium-stearát
Povidon Oxid titaničitý (E171).


6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti
roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení
Balení s 15, 20, 30, 50, 60, 90, 100, 118, 120, 150, 180, 200 a 600 potahovaných tablet v blistru (PVC-Al
nebo PVC/PVDC-Al).

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.


6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Veškerý nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Stada Arzneimittel AG
Stadastrasse 2-18
61118 Bad Vibel
Německo


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
18/246/05-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 27. 7. 2005
Datum posledního prodloužení registrace: 5. 4.

10. DATUM REVIZE TEXTU
10. 10.