Ringerfundin b.braun
Nadměrné použití nebo příliš rychlé podání může vést k přetížení vodou a sodíkem s rizikem vzniku
edémů, zejména při nedostatečném vylučování sodíku ledvinami. V takovém případě může být nutná
dialyzační léčba.
Podání nadměrného množství draslíku může vést k rozvoji hyperkalemie, zejména u pacientů
s poruchou ledvin. Projevuje se paresteziemi v končetinách, svalovou slabostí, ochrnutím, poruchami
srdečního rytmu, srdeční blokádou, srdeční zástavou a duševní zmateností. Léčba hyperkalemie
spočívá v podávání vápníku, inzulinu (s glukózou), bikarbonátu sodného, pryskyřičných iontoměničů
nebo provedení dialýzy.
Nadměrný parenterální přívod hořečnatých solí vede k rozvoji hypermagnezemie, jejímiž důležitými
známkami je ztráta hlubokých šlachových reflexů a respirační deprese, obé v důsledku
neuromuskulární blokády. Dalšími příznaky hypermagnezemie mohou být nauzea, zvracení, zarudnutí
kůže, žízeň, hypotenze způsobená periferní vazodilatací, ospalost, zmatenost, svalová slabost,
bradykardie, kóma a srdeční zástava.
Podávání nadměrného množství chloridových solí může zapříčinit ztrátu bikarbonátu s acidifikujícím
účinkem.
Podávání nadměrného množství sloučenin jako acetáty a maláty, které se metabolizují na
bikarbonátový aniont, může vést k metabolické alkalóze, zejména u pacientů s poruchou funkce
ledvin. Příznakem mohou být změny nálady, únava, dušnost, svalová slabost a nepravidelná akce
srdeční. U pacientů, kteří kromě toho mají hypokalcemii, se může rozvinout svalový hypertonus,
záškuby a tetanie. Hlavním způsobem léčby metabolické alkalózy spojené se zvýšením hladiny
bikarbonátů je vhodná úprava rovnováhy tekutin a elektrolytů.
Podávání nadměrného množství solí vápníku může vést k hyperkalcemii. Příznakem hyperkalcemie
mohou být anorexie, nauzea, zvracení, zácpa, bolesti břicha, svalová slabost, duševní poruchy,
polydipsie, polyurie, nefrokalcinóza, ledvinové kameny a v těžkých případech poruchy srdečního
rytmu a kóma. Příliš rychlá intravenózní injekce solí vápníku může rovněž vést k mnoha příznakům
hyperkalcemie, jakož i k pachuti po křídě v ústech, návalům horka a periferní vazodilataci. Lehká
asymptomatická hyperkalcemie se obvykle upraví po přerušení přívodu vápníku nebo jiných ke
vzniku hyperkalcemie přispívajících léků, jako je vitamin D. Jestliže je hyperkalcemie závažná, je
nutné neodkladné léčení (kličková diuretika, hemodialýza, kalcitonin, bisfosfonáty, trojsodná sůl
kyseliny edetové).
Při předávkování léky přidanými do infuzního roztoku budou známky a příznaky nadměrného podání
v infuzi odpovídat povaze použité přidané látky. V případě nadměrného podání v infuzi, k němuž
došlo nedopatřením, je nutné přerušit léčbu a sledovat pacienta se zřetelem ke známkám a příznakům
odpovídajícím podanému léku. Podle potřeby je nutno provést příslušná symptomatická a podpůrná
opatření.