Neklinické údaje získané na základě konvenčních studií toxicity po jednorázové dávce, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, lokální tolerance a embryofetálního vývoje neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Ve studii juvenilní toxicity prováděné na potkanech, s denním dávkováním po dobu 10 týdnů, došlo při podávání nejvyšší dávky (300násobek maximální terapeutické humánní dávky) k signifikantnímu zkrácení APTT (aktivovaný parciální tromboplastinový čas) pouze u samců, ale nebyly zjištěny žádné klinické známky ani histopatologické nálezy.