Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Omeprazol Neuraxpharm 20 mg enterosolventní tvrdé tobolky


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tobolka obsahuje 20 mg omeprazolu.

Pomocná látka se známým účinkem:
• Jedna tobolka 20 mg obsahuje 108 mg sacharózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Enterosolventní tvrdá tobolka.

Omeprazol Neuraxpharm 20 mg enterosolventní tvrdé tobolky: tobolky o délce asi 18 mm, s
neprůhledným žlutým víčkem a tělem, obsahující téměř bílé až krémově bílé kulaté mikrogranule


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba bez porady s lékařem:
Omeprazol Neuraxpharm 20 mg je indikován k léčbě příznaků refluxu (tj. pálení žáhy, kyselá
regurgitace) u dospělých.

Léčba na doporučení a pod dohledem lékaře:
Přípravek Omeprazol Neuraxpharm 20 mg je indikován k:

Dospělí
• Léčba duodenálních vředů
• Prevence relapsu duodenálních vředů
• Léčba žaludečních vředů
• Prevence relapsu žaludečních vředů
• Eradikace Helicobacter pylori (H. pylori) u vředové choroby v kombinaci s vhodnými antibiotiky
• Léčba žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID
• Prevence žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových
pacientů
• Léčba refluxní ezofagitidy
• Dlouhodobá léčba pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou
• Léčba symptomatické refluxní choroby jícnu

• Léčba Zollinger-Ellisonova syndromu



Pediatrické použití
Děti od 1 roku a s hmotností ≥ 10 kg
• Léčba refluxní ezofagitidy
• Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu

Děti od 4 let a dospívající
• Léčba duodenálních vředů způsobených H. pylori v kombinaci s antibiotiky



4.2 Dávkování a způsob podání

Léčba bez porady s lékařem:
Dávkování u dospělých
Léčba příznaků refluxu (tj. pálení žáhy, kyselá regurgitace)
Doporučená dávka přípravku Omeprazol Neuraxpharm 20 mg je 20 mg jednou denně po dobu dnů.
Než dojde ke zlepšení příznaků, může být nutné užívat tobolky po dobu 2-3 dnů. U většiny pacientů
dojde k úplnému ústupu symptomů pálení žáhy v průběhu 7 dnů. Jakmile dojde k úplnému ústupu
symptomů, léčba by měla být ukončena.

Léčba na doporučení a pod dohledem lékaře:
Dávkování u dospělých

Léčba duodenálních vředů
Doporučená dávka u pacientů s aktivním duodenálním vředem je 20 mg přípravku Omeprazol
Neuraxpharm jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení vředové léze do dvou týdnů. U
pacientů, u kterých nenastalo úplné zhojení po počáteční léčbě, dojde ke zhojení během dalších dvou
týdnů léčby. U pacientů se špatně reagujícím duodenálním vředem se doporučuje 40 mg přípravku
Omeprazol Neuraxpharm jednou denně a ke zhojení obvykle dojde v průběhu čtyř týdnů.

Prevence relapsu duodenálních vředů
K prevenci relapsu duodenálního vředu u pacientů H. pylori negativních nebo v případě, že eradikace
H. pylori není možná, se doporučuje podávat 20 mg přípravku Omeprazol Neuraxpharm jednou denně.
U některých pacientů může být dostatečná dávka 10 mg denně. Pokud léčba selže, dávka může být
zvýšena na 40 mg.

Léčba žaludečních vředů
Doporučená dávka je 20 mg přípravku Omeprazol Neuraxpharm jednou denně. U většiny pacientů
dojde ke zhojení v průběhu čtyř týdnů. U pacientů, u kterých nenastalo úplné zhojení po počáteční
léčbě, obvykle dojde ke zhojení v průběhu dalších čtyř týdnů léčby. U pacientů se špatně reagujícím
žaludečním vředem se doporučuje 40 mg přípravku Omeprazol Neuraxpharm jednou denně a ke
zhojení obvykle dojde v průběhu osmi týdnů.

Prevence relapsu žaludečních vředů
Doporučená dávka k prevenci relapsu u pacientů se špatně reagujícím žaludečním vředem je 20 mg

přípravku Omeprazol Neuraxpharm jednou denně. Pokud je třeba, dávka může být zvýšena na 40 mg
jednou denně.

Eradikace H. pylori u vředové choroby
Výběr antibiotika k eradikaci H. pylori by měl respektovat individuální snášenlivost pacientem a
národní, regionální či místní úroveň rezistence a doporučení pro léčbu.

Omeprazol Neuraxpharm 20 mg + clarithromycin 500 mg + amoxicilin 1000 mg, vše dvakrát denně
po dobu jednoho týdne nebo
Omeprazol Neuraxpharm 20 mg + clarithromycin 250 mg (alternativně 500 mg) + metronidazol
400 mg (nebo 500 mg nebo tinidazol 500 mg), vše dvakrát denně po dobu jednoho týdne nebo
Omeprazol Neuraxpharm 40 mg jednou denně a amoxicilin 500 mg a metronidazol 400 mg (nebo
500 mg nebo tinidazol 500 mg), oba třikrát denně po dobu jednoho týdne.

Léčba může být u všech režimů zopakována, pokud je pacient dále H. pylori pozitivní.

Léčba žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID
Doporučená dávka k léčbě žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID je
20 mg přípravku Omeprazol Neuraxpharm jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení v
průběhu čtyř týdnů. U pacientů, u kterých nedošlo k úplnému zhojení po počáteční léčbě, dojde
obvykle ke zhojení v průběhu dalších čtyř týdnů léčby.

Prevence žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových pacientů
K prevenci žaludečních nebo duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových
pacientů (věk > 60 let, předchozí anamnéza žaludečních a duodenálních vředů, předchozí anamnéza
krvácení do horní části zažívacího traktu) je doporučená dávka 20 mg přípravku Omeprazol
Neuraxpharm jednou denně.

Léčba refluxní ezofagitidy
Doporučená dávka je 20 mg přípravku Omeprazol Neuraxpharm jednou denně. U většiny pacientů
dojde ke zhojení v průběhu čtyř týdnů. U pacientů, u kterých nedošlo k úplnému zhojení po počáteční
léčbě, dojde obvykle ke zhojení v průběhu dalších čtyř týdnů léčby. U pacientů s těžkou refluxní
ezofagitidou se doporučuje 40 mg přípravku Omeprazol Neuraxpharm jednou denně a ke zhojení
dojde obvykle v průběhu osmi týdnů.

Dlouhodobá léčba pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou
Doporučená dávka k dlouhodobé léčbě pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou je 10 mg přípravku
Omeprazol Neuraxpharm jednou denně. Pokud je třeba, lze dávku zvýšit na 20-40 mg jednou denně.

Léčba symptomatické refluxní choroby jícnu
Doporučená dávka je 20 mg denně. Pacienti mohou dobře reagovat na 10 mg denně, a proto je třeba
upravit dávku individuálně. Pokud není dosaženo kontroly symptomů po čtyřech týdnech podávání mg přípravku Omeprazol Neuraxpharm denně, doporučuje se provést další vyšetření.

Léčba Zollinger-Ellisonova syndromu
U pacientů se Zollinger-Ellisonovým syndromem je třeba dávkování individuálně přizpůsobit a
pokračovat v léčbě, dokud je klinicky indikována. Doporučené počáteční dávkování je 60 mg
přípravku Omeprazol Neuraxpharm denně. Všichni nemocní s těžkou formou nemoci, kteří
nedostatečně reagovali na jiné léčebné postupy, byli účinně léčeni a ve více než 90 % případů
udržováni v remisi dávkami 20-120 mg přípravku Omeprazol Neuraxpharm denně. Při denní dávce
vyšší než 80 mg je vhodné dávku rozdělit na dvě denní dávky.

Dávkování u dětí


Děti starší než 1 rok a s hmotností ≥ 10 kg
Léčba refluxní ezofagitidy
Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu

Doporučení k dávkování je následující:
Věk Hmotnost Dávkování
≥ 1 rok 10 – 20 kg 10 mg jednou denně. Dávka může být zvýšena na 20 mg jednou
denně, pokud je třeba.
≥ 2 roky > 20 kg 20 mg jednou denně. Dávka může být zvýšena na 40 mg jednou
denně, pokud je třeba.

Refluxní ezofagitida: Doba léčby je 4-8 týdnů.

Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu: Doba léčby je 2-týdny. Pokud není dosaženo kontroly symptomů po 2-4 týdnech léčby, pacienti by měli být dále
vyšetřeni.

Děti starší než 4 roky a dospívající
Léčba duodenálních vředů způsobených H. pylori
Při výběru vhodné léčebné kombinace je třeba vzít v úvahu oficiální národní, regionální a místní
doporučení k bakteriální rezistenci, trvání léčby (nejčastěji 7 dnů, ale někdy až 14 dnů) a správné
použití antibakteriálních látek.

Léčba by měla být vedena specialistou.

Doporučení k dávkování jsou následující:
Hmotnost Dávkování
15-30 kg Kombinace se dvěma antibiotiky: Omeprazol Neuraxpharm 10 mg, amoxicilin 25 mg/kg
tělesné hmotnosti a clarithromycin 7,5 mg/kg tělesné hmotnosti, vše podáno
současně, dvakrát denně, po dobu jednoho týdne.
31-40 kg Kombinace se dvěma antibiotiky: Omeprazol Neuraxpharm 20 mg, amoxicilin 750 mg, a
clarithromycin 7,5 mg/kg tělesné hmotnosti, vše podáno současně, dvakrát denně,
po dobu jednoho týdne.
> 40 kg Kombinace se dvěma antibiotiky: Omeprazol Neuraxpharm 20 mg, amoxicilin 1 g
a clarithromycin 500 mg, vše podáno současně, dvakrát denně, po dobu jednoho
týdne.

Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poškozenou funkcí ledvin není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater
U pacientů s poškozenou funkcí jater může být dostatečná denní dávka 10-20 mg (viz bod 5.2).

Starší pacienti (> 65 let)
U starších pacientů není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).

Způsob podání
Přípravek Omeprazol Neuraxpharm se doporučuje podávat ráno, raději mimo jídlo, spolknout celé
tobolky a zapít polovinou sklenice vody. Tobolky se nesmí kousat nebo drtit.

Pacienti, kteří mají obtíže s polykáním a děti, které umí pít nebo polykat polotuhou stravu
Pacienti mohou tobolku otevřít, spolknout obsah a zapít polovinou sklenice vody nebo rozmíchat

obsah v mírně kyselé tekutině, např. ovocné šťávě nebo jablečném moštu, nebo ve vodě prosté oxidu
uhličitého. Pacienty je třeba poučit, že tuto disperzi je třeba ihned vypít (nebo během 30 minut) a vždy
zamíchat těsně před pitím a sklenici ještě jednou vypláchnout vodou a obsah vypít.
Alternativně může pacient nechat tobolku nabobtnat v polovině sklenice vody a pelety spolknout.
Enterosolventní pelety se nesmí kousat.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na omeprazol, substituované benzimidazoly nebo na kteroukoli pomocnou látku
uvedenou v bodě 6.1.

Omeprazol se nesmí, podobně jako jiné inhibitory protonové pumpy (IPP), podávat současně
s nelfinavirem (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

V přítomnosti jakéhokoliv z alarmujících symptomů (např. významná nechtěná ztráta tělesné
hmotnosti, opakované zvracení, dysfagie, hemateméza nebo meléna) a při podezření nebo přítomnosti
žaludečního vředu je třeba vyloučit maligní onemocnění, neboť léčba může zmírňovat příznaky
onemocnění a pozdržet stanovení diagnózy.

Souběžné podávání atazanaviru a inhibitorů protonové pumpy se nedoporučuje (viz bod 4.5). Pokud je
souběžné podávání atazanaviru a inhibitoru protonové pumpy nevyhnutelné, doporučuje se provádět
pečlivé klinické monitorování (např. virová zátěž) v kombinaci se zvýšením dávky atazanaviru na
400 mg a se 100 mg ritonaviru; dávka 20 mg omeprazolu by neměla být překračována.

Omeprazol, stejně jako všechna léčiva blokující kyselou žaludeční sekreci, může snižovat absorpci
vitaminu B12 (cyanokobalamin) v důsledku hypo- nebo achlorhydrie. Toto je třeba mít na paměti při
dlouhodobé léčbě pacientů se sníženými zásobami vitaminu B12 nebo rizikovými faktory pro
sníženou absorpci vitaminu B12.

Omeprazol inhibuje CYP2C19. Při zahájení nebo ukončení léčby omeprazolem je třeba brát v úvahu
možnost interakcí s léčivy metabolizovanými CYP2C19. Byla pozorována interakce mezi
klopidogrelem a omeprazolem (viz bod 4.5). Klinický význam této interakce je nejistý. K prevenci
tohoto rizika je třeba se vyvarovat souběžnému podávání omeprazolu a klopidogrelu.

Některé děti s chronickými chorobami mohou vyžadovat dlouhodobou léčbu, ačkoliv se nedoporučuje.

Léčba inhibitory protonové pumpy může vést k mírně zvýšenému riziku gastrointestinálních infekcí,
např. rody Salmonella a Campylobacter (viz bod 5.1).

Podobně jako u každé dlouhodobé léčby, zvláště pokud doba léčby přesahuje 1 rok, by měli být
pacienti pravidelně kontrolováni.

Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle
než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin kyčle, zápěstí nebo páteře, zejména u starších osob
a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observačních studií mohou inhibitory
protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10-40 %. K tomuto zvýšení mohou částečně
přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a mají mít
zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.

Hypomagnezémie
U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je omeprazol, byly hlášeny případy
závažné hypomagnezémie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok.

Hypomagnezémie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče,
závratě a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být
přehlédnuty. U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba inhibitorem
protonové pumpy ukončena a zahájena suplementace magnéziem.
U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy
společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou způsobit hypomagnezémii (např. diuretika),
je vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.

Interference s laboratorními testy
Zvýšená hladina chromograninu A (CgA) může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Aby se tomu předešlo, je třeba léčbu přípravkem Omeprazol Neuraxpharm přerušit alespoň 5 dní před
měřením CgA (viz bod 5.1). Pokud se hladiny CgA a gastrinu po úvodním měření nevrátí do
referenčního rozmezí, je nutné měření zopakovat po 14 dnech od přerušení léčby inhibitorem
protonové pumpy.

Subakutní kožní lupus erythematodes (SCLE)
S inhibitory protonové pumpy jsou velmi vzácně spojeny případy SCLE. Pokud se objeví léze,
zejména na místech, kde je kůže vystavena slunečním paprskům, a pokud jsou tyto léze doprovázeny
bolestí kloubů, pacient by měl neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a lékař by měl zvážit vysazení
přípravku Omeprazol Neuraxpharm. SCLE, který se vyvinul po předchozí léčbě některým inhibitorem
protonové pumpy, může zvyšovat riziko SCLE i u jiných inhibitorů protonové pumpy.

Léčba bez porady s lékařem:
Pacienti s dlouhodobými problémy s trávením nebo pálením žáhy by měli navštěvovat v
pravidelných intervalech lékaře. Zvláště pacienti starší než 55 let, kteří denně užívají některé volně
prodejné léčivé přípravky k léčbě poruchy trávení nebo pálení žáhy by měli informovat svého lékaře
nebo lékárníka.

Pacienti by měli být poučeni, aby žádali o radu lékaře, pokud:
• měli žaludeční vřed nebo podstoupili operaci zažívacího traktu.
• se léčí po dobu 4 a více týdnů pro příznaky poruchy trávení nebo pálení žáhy.
• mají žloutenku nebo závažnou poruchu funkce jater.
• jsou starší než 55 let a příznaky jsou nové nebo se v poslední době změnily.

Pacienti by neměli užívat omeprazol jako preventivní léčivo.

Pomocné látky
Přípravek Omeprazol Neuraxpharm obsahuje sacharózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s
intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo se sacharázo-izomaltázovou deficiencí
nemají tento přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tobolce, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.


4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Vliv omeprazolu na farmakokinetiku jiných léčivých látek

Léčivé látky s absorpcí závislou na pH
Snížená žaludeční acidita v průběhu léčby omeprazolem může zvyšovat nebo snižovat absorpci
léčivých látek s absorpcí závislou na žaludečním pH.


Nelfinavir, atazanavir
Plazmatické koncentrace nelfinaviru a atazanaviru se snižují při souběžném podávání omeprazolu.

Souběžné podávání omeprazolu a nelfinaviru je kontraindikováno (viz bod 4.3). Souběžné podávání
omeprazolu (40 mg jednou denně) snížilo průměrnou expozici nelfinaviru asi o 40 % a průměrná
expozice farmakologicky aktivnímu metabolitu M8 byla snížena asi o 75-90 %. Interakce může
zahrnovat i inhibici CYP2C19.

Souběžné podávání omeprazolu a atazanaviru se nedoporučuje (viz bod 4.4). Souběžné podávání
omeprazolu (40 mg jednou denně) a atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům
vedlo k 75% snížení expozice atazanaviru. Zvýšení dávky atazanaviru na 400 mg nevedlo ke
kompenzaci vlivu omeprazolu na expozici atazanaviru. Současné podávání omeprazolu (20 mg jednou
denně) a atazanaviru 400 mg/ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo ke snížení expozice
atazanaviru asi o 30 % ve srovnání s podáním atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg jednou denně.

Digoxin
Souběžné podávání omeprazolu (20 mg denně) a digoxinu zdravým dobrovolníkům zvýšilo
biologickou dostupnost digoxinu o 10 %. Vzácně byla hlášena toxicita digoxinu. Je však třeba
opatrnosti, pokud je omeprazol podáván ve vysokých dávkách starším pacientům. Monitorování
terapeutických hladin digoxinu by mělo být zintenzivněno.

Klopidogrel
Ve zkřížené klinické studii byl podáván klopidogrel (300 mg zahajovací dávka a dále 75 mg/den)
samotný a s omeprazolem (80 mg ve stejnou dobu jako klopidogrel) po dobu 5 dní. Expozice
aktivnímu metabolitu klopidogrelu byla snížena o 46 % (den 1) a 42 % (den 5), pokud byl klopidogrel
podáván spolu s omeprazolem. Průměrná inhibice agregace krevních destiček (IPA) byla snížena
o 47 % (24 hodin) a 30 % (den 5), pokud byl klopidogrel podáván spolu s omeprazolem. V jiné studii
bylo prokázáno, že podávání klopidogrelu a omeprazolu v různou dobu nezabrání jejich interakci,
která je pravděpodobně vyvolána inhibičním vlivem omeprazolu na CYP2C19. Z observačních a
klinických studií byly hlášeny nekonzistentní údaje o klinickém významu této
farmakokinetické/farmakodynamické interakce ve vztahu k závažným kardiovaskulárním příhodám.

Jiné léčivé látky
Absorpce posakonazolu, erlotinibu, ketokonazolu a itrakonazolu je významně snížena, a tedy klinická
účinnost může být ovlivněna. V případě posakonazolu a erlotinibu by mělo být souběžné podávání
vyloučeno.

Léčivé látky metabolizované CYP2COmeprazol je středně silným inhibitorem CYP2C19, hlavního enzymu v metabolismu omeprazolu.
Metabolismus současně podávaných léčivých látek metabolizovaných rovněž CYP2C19 může být
tedy snížen a systémová expozice těmto látkám zvýšena. Příklady takových látek jsou R-warfarin a
jiní antagonisté vitaminu K, cilostazol, diazepam a fenytoin.

Cilostazol
Omeprazol podávaný v dávce 40 mg zdravým dobrovolníkům ve zkřížené studii zvyšoval hodnotu
Cmax a AUC cilostazolu o 18 %, resp. 26 %, a hodnoty jednoho z aktivních metabolitů o 29 %, resp.
69 %.

Fenytoin
Doporučuje se monitorovat plazmatické koncentrace fenytoinu v průběhu prvních dvou týdnů po
zahájení léčby omeprazolem, a pokud je upravována dávka fenytoinu. Monitorování a další úprava
dávky je nutná po ukončení léčby omeprazolem.


Neznámý mechanismus

Sachinavir
Souběžné podávání omeprazolu a sachinaviru/ritonaviru vedlo ke zvýšení plazmatických koncentrací
sachinaviru asi o 70 % spojeného s dobrou tolerancí HIV-pozitivními pacienty.

Takrolimus
Souběžné podávání omeprazolu vedlo ke zvýšení sérových koncentrací takrolimu. Je třeba provádět
zesílené monitorování koncentrací takrolimu a renálních funkcí (clearance kreatininu), a pokud je to
nutné, upravit dávkování takrolimu.

Methotrexát
Při souběžném podávání s inhibitory protonové pumpy byly u některých pacientů hlášeny zvýšené
hladiny methotrexátu. Při podávání vysokých dávek methotrexátu je třeba zvážit dočasné přerušení
léčby omeprazolem.

Vliv jiných léčivých látek na farmakokinetiku omeprazolu

Inhibitory CYP2C19 a/nebo CYP3AVzhledem k tomu, že omeprazol je metabolizován CYP2C19 a CYP3A4, léčivé látky známé jako
inhibitory CYP2C19 nebo CYP3A4 (např. klarithromycin a vorikonazol) mohou zvyšovat sérové
koncentrace omeprazolu snížením rychlosti metabolismu omeprazolu. Souběžná léčba vorikonazolem
vedla k více než dvojnásobnému zvýšení expozice omeprazolu. Vzhledem k tomu, že vysoké dávky
omeprazolu byly dobře tolerovány, není obecně nutné upravovat dávku omeprazolu. O úpravě dávky
je však třeba uvažovat u pacientů se závažným poškozením funkce jater a pokud je indikována
dlouhodobá léčba.

Induktory CYP2C19 a/nebo CYP3ALéčivé látky známé jako induktory CYP2C19 nebo CYP3A4 nebo obou (např. rifampicin a třezalka
tečkovaná) mohou snižovat sérové koncentrace omeprazolu zvýšením rychlosti metabolismu
omeprazolu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Výsledky tří prospektivních epidemiologických studií (více než 1000 expozic) ukazují, že omeprazol
nemá nežádoucí účinky na průběh těhotenství nebo na zdraví plodu a novorozence. Omeprazol lze
užívat v průběhu těhotenství.

Omeprazol je vylučován do mateřského mléka, ale je nepravděpodobné, že by ovlivňoval kojence při
užívání terapeutických dávek.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Omeprazol Neuraxpharm pravděpodobně neovlivňuje schopnost řídit nebo obsluhovat
stroje. Mohou se objevit nežádoucí účinky jako závratě a zrakové poruchy (viz bod 4.8). Pokud se
objeví, pacienti by neměli řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastějšími nežádoucími účinky (1-10 % pacientů) jsou bolest hlavy, bolest břicha, zácpa, průjem,
plynatost a nevolnost/zvracení.

Následující nežádoucí účinky byly zaznamenány nebo očekávány v průběhu klinického hodnocení s
omeprazolem a v poregistračním období. U žádného nežádoucího účinku nebyla zjištěna závislost na

dávce. Nežádoucí účinky uvedené níže jsou seřazeny podle četností a třídy orgánových systémů
(SOC). Frekvence jsou definovány podle následující konvence: velmi časté ( 1/10), časté ( 1/100 až
< 1/10), méně časté ( 1/1000 až  1/100), vzácné ( 1/10000 až  1/1000), velmi vzácné (< 1/10000),
není známo (z dostupných údajů nelze určit).

SOC/frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického systému
Vzácné: Leukopenie, trombocytopenie
Velmi vzácné: Agranulocytóza, pancytopenie
Poruchy imunitního systému
Vzácné: Hypersenzitivní reakce, např. horečka, angioedém a anafylaktická reakce/šok
Poruchy metabolismu a výživy
Vzácné: Hyponatrémie
Není známo: Hypomagnezémie (viz bod 4.4)
Psychiatrické poruchy
Méně časté: Nespavost
Vzácné: Agitovanost, zmatenost, deprese
Velmi vzácné: Agrese, halucinace
Poruchy nervového systému
Časté: Bolest hlavy
Méně časté: Závratě, parestézie, ospalost
Vzácné: Poruchy chuti
Poruchy oka
Vzácné: Neostré vidění
Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté: Vertigo
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Vzácné: Bronchospasmus
Gastrointestinální poruchy
Časté: Bolest břicha, zácpa, průjem, plynatost, nausea/zvracení,
polypy ze žlázek fundu žaludku (benigní)
Vzácné: Sucho v ústech, stomatitida, gastrointestinální kandidóza
Není známo: Mikroskopická kolitida
Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté: Zvýšené jaterní enzymy
Vzácné: Hepatitida se žloutenkou nebo bez ní
Velmi vzácné: Selhání jater, encefalopatie u pacientů s již existující poruchou jater
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: Dermatitida, svědění, vyrážka, kopřivka
Vzácné: Alopecie, fotosenzitivita
Velmi vzácné: Multiformní erytém, Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální
nekrolýza (TEN)
Není známo Subakutní kožní lupus erythematodes (viz bod 4.4).
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Méně časté: zlomenina kyčle, zápěstí nebo páteře (viz bod 4.4)
Vzácné: Bolest kloubů, bolest svalů
Velmi vzácné: Svalová slabost
Poruchy ledvin a močových cest
Vzácné: Intersticiální nefritida
Poruchy reprodukčního systému a prsu

Velmi vzácné: Gynekomastie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Méně časté: Nevolnost, periferní edémy
Vzácné: Zvýšené pocení

Pediatrická populace
Bezpečnost omeprazolu byla hodnocena na celkem 310 dětech ve věku 0 až 16 let s poruchou kyselé
žaludeční sekrece. Existují pouze omezené bezpečnostní údaje při dlouhodobém užívání u 46 dětí,
kterým byl v klinickém hodnocení dlouhodobě podáván omeprazol k léčbě těžké erozivní ezofagitidy
po dobu až 749 dnů. Profil nežádoucích účinků byl obecně stejný jako u dospělých při krátkodobé i
dlouhodobé léčbě. Neexistují dlouhodobé údaje o vlivu podávání omeprazolu na průběh puberty a
růst.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Existují pouze omezené informace o vlivu předávkování omeprazolem u lidí. V literatuře je popsána
aplikace dávek až 560 mg a výjimečně byly hlášeny případy, kdy jednotlivé perorální dávky dosáhly
až 2400 mg omeprazolu (tj. 120krát vyšší než obvyklá doporučená terapeutická dávka). Byla hlášena
nauzea, zvracení, závratě, bolest břicha, průjem a bolest hlavy. V jednotlivých případech byla
popisována apatie, deprese a zmatenost.

Příznaky předávkování omeprazolem byly přechodné a nebyly hlášeny žádné závažné klinické
následky předávkování. Rychlost eliminace u vyšších dávek (kinetika prvního řádu) zůstává
nezměněna. Léčba, pokud je třeba, je symptomatická.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: inhibitory protonové pumpy, ATC kód: A02B C
Mechanismus účinku
Omeprazol, racemická směs dvou enantiomerů, snižuje vysoce selektivním mechanismem účinku
sekreci žaludeční kyseliny. Omeprazol je specifickým inhibitorem protonové pumpy v parietální
buňce. Účinkuje rychle a dosahuje kontroly prostřednictvím reverzibilní inhibice kyselé žaludeční
sekrece při podávání jednou denně.

Omeprazol je slabou bazí a je koncentrován a konvertován na aktivní formu ve vysoce kyselém
prostředí intracelulárních kanálků parietální buňky. Zde inhibuje enzym H+,K+-ATPázu - protonovou
pumpu. Tento účinek na konečný stupeň tvorby žaludeční kyseliny je závislý na dávce a umožňuje
vysoce účinnou inhibici jak bazální, tak stimulované sekrece žaludeční kyseliny, bez ohledu na
vyvolávající podnět.


Farmakodynamické účinky
Všechny farmakodynamické účinky lze vysvětlit účinkem omeprazolu na žaludeční sekreci.

Účinek na kyselou žaludeční sekreci
Perorální podání omeprazolu jednou denně umožňuje rychlou a trvalou inhibici denní i noční sekrece
žaludeční kyseliny s dosažením maximálního účinku po 4 dnech léčby. Podáním omeprazolu 20 mg je
dosaženo průměrně alespoň 80 % snížení 24hodinové žaludeční acidity u pacientů s duodenálním
vředem a průměrného snížení maximální sekrece po stimulaci pentagastrinem asi o 70 %; měřeno
24 hodin po aplikaci.

Perorální podání omeprazolu 20 mg pacientům s duodenálním vředem udržuje žaludeční pH  v průměru po dobu 17 hodin v rámci 24hodinového intervalu.

U pacientů s refluxní chorobou jícnu omeprazol v závislosti na dávce snižuje/normalizuje expozici
jícnu kyselému žaludečnímu obsahu jako následek snížené žaludeční sekrece a žaludeční acidity.
Inhibice kyselé žaludeční sekrece je závislá na ploše pod křivkou plazmatických koncentrací
omeprazolu v závislosti na čase (AUC) a nikoliv na aktuální plazmatické koncentraci léčiva v daném
čase.

V průběhu léčby omeprazolem nebyl pozorován vznik tachyfylaxe.

Účinek na H. pylori
Výskyt infekce H. pylori je vázán na peptickou vředovou chorobu, včetně duodenálních a žaludečních
vředů. H. pylori je hlavní příčinou vývoje gastritidy. H. pylori je spolu se žaludeční kyselinou
nejdůležitějším faktorem ve vývoji peptické vředové choroby . H.pylori je hlavním faktorem
v patogenezi atrofické gastritidy, která je asociována se zvýšeným rizikem vývoje karcinomu žaludku.

Eradikace H. pylori kombinací omeprazolu a antimikrobiálních látek je spojena s rychlým hojením a
dlouhodobou remisí peptických vředů.

Zkoumány byly dvojkombinační režimy a bylo zjištěno, že jsou méně účinné než trojkombinační
režimy. O těchto režimech je třeba uvažovat v případech, kdy známá přecitlivělost brání použití
trojkombinačních režimů.

Další účinky mající vztah k inhibici kyselé žaludeční sekrece
V průběhu dlouhodobé léčby byl hlášen poněkud vyšší výskyt žaludečních žlázových cyst. Tyto
změny jsou fyziologickým důsledkem výrazné inhibice kyselé žaludeční sekrece, jsou benigní a zdají
se být reverzibilní.

Snížená kyselost žaludečního obsahu, vyvolaná jakýmkoliv podnětem včetně inhibitorů protonové
pumpy, má za následek zvýšení počtu bakterií normálně přítomných v gastrointestinálním traktu.
Léčba přípravky snižujícími sekreci žaludeční kyseliny může mít za následek mírně zvýšené riziko
gastrointestinálních infekcí např. rody Salmonella nebo Campylobacter.


Pediatrické použití
V nekontrolované klinické studii u dětí (1 až 16 roků) s těžkou refluxní ezofagitidou zlepšoval
omeprazol v dávce 0,7 až 1,4 mg/kg ezofagitidu v 90 % případů a významně snižoval příznaky
refluxu. V jednostranně zaslepené studii byly děti s diagnózou refluxní choroby jícnu ve věku 0-měsíců léčeny omeprazolem v dávce 0,5; 1,0 nebo 1,5 mg/kg. Po 8 týdnech léčby se frekvence
zvracení/regurgitace snížila o 50 % bez ohledu na podávanou dávku.


V průběhu léčby antisekretoriky dochází v reakci na sníženou sekreci žaludeční kyseliny ke zvýšení
sérové hladiny gastrinu. V důsledku snížené žaludeční acidity se zvyšuje též koncentrace CgA.
Zvýšená hladina CgA může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Z dostupných publikovaných důkazů vyplývá, že léčba inhibitory protonové pumpy má být přerušena
dnů až 2 týdny před měřením CgA. To umožní, aby se hladiny CgA, které mohou být falešně
zvýšeny v důsledku léčby inhibitory protonové pumpy, navrátily do referenčního rozmezí.
Eradikace H. pylori u dětí
Randomizovaná, dvojitě slepá klinická studie (studie HÉLIOT) podporuje účinnost a akceptovatelnou
bezpečnost omeprazolu v kombinaci se dvěma antibiotiky (amoxicilin a klarithromycin) k léčbě
H. pylori u dětí od 4 roků s gastritidou: podíl H. pylori eradikovaných 74,2 % (23/31 pacientů) ve
skupině omeprazol + amoxicilin + klarithromycin a 9,4 % (3/32 pacientů) ve skupině amoxicilin +
klarithromycin. Nebyl však zaznamenán klinický prospěch z uvedené léčby, pokud jde o dyspeptické
obtíže. Studie nedala žádnou informaci týkající se dětí mladších než 4 roky.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Omeprazol a hořečnatá sůl omeprazolu jsou acidolabilní, a proto se perorálně podávají ve formě
enterosolventních granulí v tobolkách nebo tabletách. Absorpce omeprazolu je rychlá, maximálních
plazmatických koncentrací je dosaženo za 1-2 hodiny po podání dávky. Absorpce omeprazolu probíhá
v tenkém střevě a je obvykle dokončena během 3 až 6 hodin. Současně podaná potrava nemá vliv na
biologickou dostupnost omeprazolu. Systémová dostupnost (biologická dostupnost) po jednorázovém
podání perorální dávky omeprazolu je asi 40 %. Po opakovaném podání jednou denně se biologická
dostupnost zvyšuje až na asi 60 %.

Distribuce
Zdánlivý distribuční objem u zdravých jedinců je asi 0,3 l/kg tělesné hmotnosti. Omeprazol se z 97 %
váže na plazmatické bílkoviny.

Biotransformace
Omeprazol je úplně metabolizován enzymovým systémem cytochromu P450 (CYP). Hlavní část
metabolismu je vázána na specifickou izoformu CYP2C19 zodpovědnou za tvorbu
hydroxyomeprazolu, hlavního metabolitu v plazmě. Zbývající část je závislá na jiné specifické
izoformě, CYP3A4, zodpovědné za tvorbu omeprazol sulfonu. Následkem vysoké afinity omeprazolu
k CYP2C19 existuje potenciál pro kompetitivní inhibici a metabolickou interakci typu léčivo-léčivo
s jinými substráty pro CYP2C19. V důsledku nízké afinity k CYP3A4 nemá omeprazol potenciál
inhibovat metabolismus jiných substrátů pro CYP3A4. Navíc omeprazol nemá inhibiční vliv na hlavní
enzymy CYP.

Asi 3 % kavkazské populace a 15-20 % asijské populace nemá funkční enzym CYP2C19 a označují se
jako pomalí metabolizátoři. U těchto jedinců je metabolismus omeprazolu katalyzován pravděpodobně
CYP3A4. Po opakovaném podání dávky 20 mg omeprazolu jednou denně byla průměrná hodnota
AUC u pomalých metabolizátorů 5 až 10krát vyšší než u jedinců s funkčním enzymem CYP2C(rychlí metabolizátoři). Průměrné maximální plazmatické koncentrace byly také vyšší, 3 až 5krát. Tyto
nálezy nemají vliv na dávkování omeprazolu.

Eliminace
Plazmatický eliminační poločas omeprazolu je obvykle kratší než jedna hodina jak po jednorázovém
podání, tak po opakovaném perorálním podávání jednou denně. Omeprazol je z plazmy zcela
eliminován před podáním další dávky a není zde tendence ke kumulaci při podávání jednou denně.
Téměř 80 % podané perorální dávky je vyloučeno močí ve formě metabolitů a zbytek stolicí, přičemž
hlavní podíl je do stolice vylučován se žlučí.

Hodnota AUC omeprazolu se zvyšuje po opakovaném podání. Tento vzestup je závislý na dávce a

výsledkem je nelineární závislost AUC na dávce po opakovaném podání. Tato časová a dávková
závislost je důsledkem sníženého efektu prvního průchodu játry a systémové clearance pravděpodobně
způsobené inhibicí CYP2C19 omeprazolem a/nebo metabolitem omeprazolu (např. sulfonem). Nebylo
prokázáno, že by kterýkoliv z metabolitů měl vliv na kyselou žaludeční sekreci.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce jater
U pacientů s poškozenou funkcí jater je ovlivněn metabolismus omeprazolu, což vede ke zvýšení
AUC. Nebyla prokázána tendence ke kumulaci omeprazolu při podávání jednou denně.

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poškozenou funkcí ledvin nedochází ke změně farmakokinetiky omeprazolu, včetně
systémové biologické dostupnosti a rychlosti eliminace.

Starší pacienti
U starších lidí (75-79 let) je rychlost metabolismu omeprazolu poněkud snížena.

Pediatričtí pacienti
Plazmatické koncentrace omeprazolu při podávání doporučených dávek dětem od 1 roku jsou obdobné
jako u dospělých. U dětí mladších než 6 měsíců je clearance omeprazolu snížena v důsledku nižší
metabolické kapacity pro omeprazol.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V dlouhodobých studiích u laboratorních potkanů, kterým byl celoživotně podáván omeprazol, byla
pozorována hyperplazie ECL buněk a výskyt karcinoidů žaludku. Tyto změny jsou výsledkem
navozené hypergastrinémie v důsledku inhibice kyselé žaludeční sekrece. Podobné nálezy byly
učiněny při podávání blokátorů H2-receptorů, inhibitorů protonové pumpy a po částečné fundektomii.
Tyto změny tedy nejsou způsobeny přímým účinkem jakékoli konkrétní léčivé látky.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Obsah tobolky:
Zrněný cukr (obsahují kukuřičný škrob a sacharózu)
Natrium-lauryl-sulfát
Hydrogenfosforečnan sodný
Mannitol
Hypromelosa 2910/6
Makrogol Mastek
Polysorbát Oxid titaničitý (E 171)
Kopolymer MA/EA 1:1 30% disperze
Víčko a tělo tobolky:
Želatina
Chinolinová žluť (E 104)
Oxid titaničitý (E 171)


6.2 Inkompatibility


Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky
HDPE lahvička: Použijte do 3 měsíců po otevření.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.
OPA/Al/PVC-Al blistr: Uchovávejte v původním obalu.
HDPE lahvička: Uchovávejte lahvičku těsně uzavřenou.

6.5 Druh obalu a obsah balení

OPA/Al/PVC-Al blistr.
7, 14, 15, 28, 30, 50, 56, 60, 90, 98, 100, 140, 280 tobolek; nemocniční balení 500 tobolek

HDPE lahvička se silikagelovým vysoušedlem vloženým do polypropylenového uzávěru:
5, 7, 14, 15, 28, 30, 50, 56, 60, 90 a 100 tobolek

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Neuraxpharm Bohemia s.r.o.
náměstí Republiky 110 00 Praha 1 – Nové Město
Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

09/178/14-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 23. 4. Datum posledního prodloužení registrace: 11. 12.
10. DATUM REVIZE TEXTU

11. 5.