Nestibil
Farmakoterapeutická skupina: Antihistaminika pro systémovou aplikaci, jiná antihistaminika pro
systémovou aplikaci. ATC kód: R06AX29.
Mechanismus účinku
Bilastin je nesedativní antagonista histaminových receptorů s dlouhotrvajícím účinkem se
selektivní antagonistickou afinitou vůči periferním H1 receptorům a bez afinity k muskarinovým
receptorům.
Bilastin inhibuje histaminem navozené kožní reakce typu „wheal and flare“ (erupce s okolním
zarudnutím) po dobu 24 hodin po jednorázovém podání.
Klinická účinnost a bezpečnost
V klinických studiích provedených u dospělých a dospívajících pacientů s alergickou
rinokonjunktivitidou (sezónní i celoroční), byl bilastin v dávce 20 mg podávané jednou denně po
dobu 14 až 28 dnů účinný ve zmírňování symptomů, jako jsou kýchání, vodnatá sekrece z nosu,
svědění nosu, pocit ucpaného nosu, svědění očí, slzení a zarudnutí očí. Bilastin účinně potlačoval
symptomy po dobu 24 hodin.
Ve dvou klinických studiích provedených u pacientů s chronickou idiopatickou kopřivkou byl
bilastin v dávce 20 mg podávané jednou denně po dobu 28 dnů účinný ve zmírňování intenzity
svědění a počtu a velikosti kožních pupenů i negativních subjektivních pocitů pacientů v důsledku
kopřivky. U pacientů se zlepšily podmínky spánku a kvalita života.
V klinických studiích provedených s bilastinem nebylo dokonce ani při dávkách 200 mg denně
(10násobek klinické dávky) podávaných po dobu 7 dnů u 9 pacientů pozorováno klinicky
významné prodloužení QTc intervalu nebo jiný účinek na kardiovaskulární systém, dokonce ani při
současném podání s inhibitory glykoproteinu-P, jako je ketokonazol (24 pacientů) a erythromycin
(24 pacientů). Navíc byla provedena podrobná studie hodnotící QT zahrnující 30 dobrovolníků.
V kontrolovaných klinických studiích s doporučenou dávkou 20 mg jednou denně byl
bezpečnostní profil bilastinu pro CNS srovnatelný s placebem a incidence somnolence nebyla
statisticky odlišná od placeba. Bilastin v dávkách do 40 mg denně neovlivňoval psychomotorický
výkon v klinických studiích a neovlivňoval výkon při řízení vozidel při standardním testu řízení.
U starších pacientů (≥ 65 let věku) zahrnutých do studií fáze II a III nebyly pozorovány rozdíly
v účinnosti nebo bezpečnosti oproti mladším pacientům. Poregistrační studie u 146 starších
pacientů neprokázala žádné rozdíly v bezpečnostním profilu s ohledem na dospělou populaci.
Pediatrická populace
Dospívající (12 až 17 let věku) byli zahrnuti do klinického vývoje. Během klinických studií
užívalo bilastin 128 dospívajících (81 ve dvojitě zaslepených studiích u alergické
rinokonjunktivitidy). Dalších 116 dospívajících pacientů bylo randomizováno mezi aktivní
komparátory nebo placebo. Nebyly pozorovány žádné rozdíly v účinnosti a bezpečnosti mezi
dospělými a dospívajícími.
Dle pokynů může být prokázaná účinnost u dospělých a dospívajících extrapolována na děti,
protože se prokázalo, že systémová expozice bilastinu v dávce 10 mg u dětí od 6 do 11 let
s tělesnou hmotností alespoň 20 kg je ekvivalentní expozici 20 mg bilastinu u dospělých (viz bod
5.2). Extrapolace z dat dospělých a dospívajících je u tohoto přípravku považována za vhodnou,
protože patofyziologie alergické rinokonjunktivitidy a kopřivky je stejná pro všechny věkové
skupiny.
V 12týdenní kontrolované klinické studii u dětí ve věku 2–11 let (celkem 509 dětí, 260 léčeno
bilastinem v dávce 10 mg: 58 ve věku 2 až < 6 let, 105 ve věku 6 až < 9 let a 97 ve věku 9 až < 12 let
a 249 léčených placebem: 58 ve věku 2 až < 6 let, 95 ve věku 6 až < 9 let a 96 ve věku 9 až < 12 let)
byl při doporučené pediatrické dávce 10 mg jednou denně bezpečnostní profil bilastinu (n = 260)
podobný jako u placeba (n = 249), s nežádoucími účinky léku u 5,8 % a 8,0 % pacientů užívajících
bilastin v dávce 10 mg, resp. placebo. Jak u bilastinu v dávce 10 mg, tak u placeba se prokázalo během
studie mírné snížení skóre somnolence a sedace v dotazníku Paediatric Sleep Questionnaire, bez
statisticky významných rozdílů mezi léčenými skupinami. U těchto dětí ve věku 2 až 11 let nebyly
pozorovány významné rozdíly v QTc po podání 10 mg bilastinu denně ve srovnání s placebem.
Dotazníky Kvality života, specifické pro děti s alergickou rinokonjunktivitidou nebo chronickou
kopřivkou, ukázaly obecné zvýšení skóre po dobu 12 týdnů bez statisticky významného rozdílu mezi
skupinou užívající bilastin a placebo. Celková skupina 509 dětí zahrnovala: 479 subjektů s alergickou
rinokonjunktivitidou a 30 subjektů s diagnostikovanou chronickou kopřivkou. 260 dětí užívalo
bilastin, 252 (96,9 %) k léčbě alergické rinokonjunktivitidy a 8 (3,1 %) k léčbě chronické kopřivky.
Analogicky 249 dětí užívalo placebo, 227 (91,2 %) na alergickou rinokonjunktivitidu a 22 (8,8 %) na
chronickou kopřivku.
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s
bilastinem u všech podskupin pediatrické populace do 2 let (informace o použití u dětí viz bod 4.2).