Nebivolol sandoz

Farmakoterapeutická skupina: beta-blokátory, selektivní
ATC kód: C07AB

Nebivolol je racemát dvou enantiomerů, SRRR-nebivololu (neboli d-nebivololu) a RSSS-
nebivololu (neboli l-nebivololu). Vyznačuje se kombinací dvou farmakologických účinků:
• je kompetitivním a selektivním beta1-receptorovým antagonistou: Tento účinek se
přisuzuje SRRR-enantiomeru (d-enantiomeru).
• má mírné vazodilatační vlastnosti způsobené interakcí s metabolickou cestou L-
arginin/oxid dusnatý.
Jednorázová dávka nebivololu a dávka nebivololu při opakovaném podání snižuje tepovou
frekvenci a krevní tlak v klidu i při zátěži, a to jak u normotoniků, tak u hypertoniků.
Antihypertenzivní účinek v průběhu chronické terapie setrvává.
V terapeutických dávkách nebivolol nemá alfa-sympatolytický účinek.
V průběhu akutní i chronické léčby hypertoniků nebivololem je systémový cévní odpor
snížen. Přes snížení tepové frekvence může být snížení srdečního výdeje v klidu i při zátěži
omezené, a to následkem zvýšení tepového objemu. Klinický význam těchto
hemodynamických rozdílů ve srovnání s jinými antagonisty beta-receptoru nebyl plně
objasněn.
U hypertoniků nebivolol zvyšuje cévní odpověď na acetylcholin (ACh), zprostředkovanou
oxidem dusnatým, která je u pacientů s dysfunkcí endotelu snížena.
Ve studii mortality a morbidity, kontrolované placebem a provedené na 2128 pacientech věku
≥ 70 let (střední věk 75,2 let) se stabilizovaným chronickým srdečním selháním, s poruchou
ejekční frakce levé komory (LVEF) anebo bez této poruchy (střední hodnota LVEF: 36 ± 12,%, s touto distribucí: LVEF nižší než 35 % u 56 % pacientů, LVEF mezi 35 % a 45 % u 25 %
pacientů a LVEF větší než 45 % u 19 % pacientů) bylo při sledování po průměrnou dobu měsíců zjištěno, že nebivolol, přidaný ke standardní terapii, významně prodloužil dobu do
úmrtí anebo do hospitalizace z kardivaskulárních důvodů (primární parametr hodnocení
účinnosti) se snížením relativního rizika o 14 % (absolutní snížení: 4,2 %). Toto snížení rizika
se projevilo po šesti měsících léčby a přetrvávalo po celé trvání léčby (medián trvání: měsíců). Účinek nebivololu byl nezávislý na věku, pohlaví, nebo ejekční frakci levé komory
ve studované populaci. Zlepšení celkové mortality nedosáhlo hranice statistické významnosti
ve srovnání s placebem (absolutní snížení 2,3 %).
U pacientů léčených nebivololem bylo pozorování snížení počtu náhlých úmrtí (4,1 % oproti
6,6 %, relativní snížení o 38 %).
Pokusy in vitro a in vivo na zvířatech ukázaly, že přípravek Nebivolol Sandoz nemá vnitřní
sympatomimetickou aktivitu.
Pokusy in vitro a in vivo na zvířatech ukázaly, že nebivolol ve farmakologických dávkách
nemá účinek stabilizující membrány.
U zdravých dobrovolníků nemá nebivolol významný účinek na maximální výkon ani na
vytrvalost.