Mirtazapin aurovitas

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční a vývojové
toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Ve studiích zkoumajících reprodukční toxicitu u laboratorních potkanů a králíků nebyly pozorovány
teratogenní účinky. Při dvojnásobné systémové expozici v porovnání s maximální terapeutickou
expozicí u člověka, došlo u potkanů ke zvýšení postimplantačních ztrát, snížení porodní váhy mláďat a
ke snížení přežití mláďat potkanů během prvních tří dnů laktace.
Mirtazapin nejevil známky genotoxicity v sérii testů na genové mutace, poškození chromozomů a DNA.
Nádory štítné žlázy zaznamenané ve studii kancerogenity u potkanů a hepatocelulární novotvary
zaznamenané ve studii kancerogenity u myší jsou považovány za druhově specifické, negenotoxické
odpovědi spojené s dlouhodobou léčbou vysokými dávkami induktorů jaterních enzymů.