Metronidazol b. braun

Farmakoterapeutická skupina: Antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, imidazolové deriváty
ATC kód: J0IXD0l

Mechanismus účinku
Metronidazol sám o sobě je neúčinný. Jedná se o stabilní sloučeninu schopnou pronikat do
mikroorganismů. Za anaerobních podmínek se působením mikrobiální pyruvát-ferredoxin
oxidoreduktázy metronidazol mění na nitroso-radikály, které působí na DNA, přičemž dochází
k oxidaci ferredoxinu a flavodoxinu. Nitroso-radikály tvoří adukty se základními páry DNA, čímž
dochází ke štěpení řetězce DNA a následně k buněčné smrti mikroorganismu.
Farmakokinetický/farmakodynamický vztah
Účinnost metronidazolu závisí zejména na kvocientu maximální koncentrace v séru (Cmax) minimální
inhibiční koncentrace (MIC) relevantní pro příslušný mikroorganismus.

Hraniční hodnoty
K testování metronidazolu se používají obvyklé série ředění. K rozlišení citlivých mikroorganismů od
mikroorganismů rezistentních byly stanoveny následující minimální inhibiční koncentrace:

EUCAST (Evropská komise pro testování antimikrobiální citlivosti, verze 11) hraniční hodnoty
oddělující citlivé (S) od rezistentních organizmů (R) jsou následující:
Organismus Citlivý Rezistentní
Clostridium difficile1 ≤ 2 mg/ml > 2 mg/l
Ostatní gram pozitivní anaeroby (mimo Clostridioides
difficle) ≤ 4 mg/l > 4 mg/l
Gram negativní anaeroby ≤ 4 mg/l > 4 mg/l
Helicobacter pylori ≤ 8 mg/l > 8 mg/
Body zlomu, které nesouvisí s druhem IE2 IE1 Hraniční hodnota je založena na epidemiologické mezní hodnotě (ECOFF), která odlišuje populaci divokého typu od
izolátů se získanou rezistencí.
IE = Insufficient Evidence (nedostatečné důkazy), že organismus nebo skupina je vhodným cílem pro léčbu daným
přípravkem. MIC s komentářem, ale bez doprovodné kategorizace S, I nebo R může být hlášena.

Seznam citlivých a rezistentních mikroorganismů:

Obecně citlivé druhy
Anaeroby
Bacteroides fragilis
Clostridium difficile°
Clostridium perfringens°∆
Fusobacterium spp.°
Peptoniphilus spp.°
Peptostreptococcus spp.°

Porphyromonas spp.°
Prevotella spp.
Veillonella spp. °
Ostatní mikroorganismy
Entamoeba histolytica°

Giardia lamblia°
Trichomonas vaginalis°

Druhy, u kterých může být problém se získanou rezistencí
Gramnegativní aeroby
Garnerella vaginalis
Helicobacter pylori
Inherentně rezistentní organismy
Všechny obligátní aeroby
Grampozitivní mikroorganismy
Enterococcus spp.
Staphylococcus spp.
Streptococcus spp.
Gramnegativní mikroorganismy
Enterobacteriaceae
Haemophilus spp.
° V době uveřejnění těchto tabulek nebyla k dispozici novější data. V základní literatuře,
publikovaných standardních odkazech a doporučeních terapie se citlivost příslušných kmenů
předpokládá.
Míra rezistence u pacientů po jedné předchozí léčbě již ≥ 50 %.
Δ Používají se pouze u pacientů alergických na penicilin.

Mechanismus rezistence na metronidazol
Mechanismus rezistence na metronidazol je známý pouze zčásti.

Předpokládané mechanismy rezistence k metronidazolu zahrnují:

1. pozměněné membránové proteiny ovlivňující permeabilitu
2. snížená aktivity pyruvát/ferredoxin oxidoreduktázy
3. přeměna metronidazolu pomocí nitroimidazol-reduktázy na méně toxické sloučeniny (netvoří se
nitroso radikály) -nižší interakce s DNA
4. produkce inaktivujících enzymů

U H. pylori je rezistence na metronidazol způsobena mutacemi genu, který kóduje NADPH
nitroreduktázu. Tyto mutace vedou k výměně aminokyselin, přičemž dochází k inaktivaci enzymu.
Proto se krok aktivace metronidazolu na aktivní nitroso-radikál neuskuteční.
Kmeny Bacteroides, které jsou rezistentní na metronidazol, mají geny kódující nitroimidazolové
reduktázy, které konvertují nitroimidazoly na aminoimidazoly. Proto je tvorba antibakteriálně
účinných nitroso-radikálů inhibována.
Existuje plná zkřížená rezistence mezi metronidazolem a jinými deriváty nitroimidazolu (tinidazol,
ornidazol, nimorazol).
Prevalence získané rezistence jednotlivých druhů se může lišit v závislosti na regionu a čase. Proto
zejména pro odpovídající léčbu závažných infekcí mají být k dispozici specifické místní informace
týkající se rezistence. Pokud existují pochybnosti o účinnosti metronidazolu z důvodu lokální
rezistence, je třeba vyhledat odbornou radu. Zvláště v případě závažných infekcí nebo selhání léčby je

nutná mikrobiologická diagnostika včetně stanovení druhu mikroorganismu a jeho citlivosti na
metronidazol.