Memolan

Zkušenosti s předávkováním v klinických studiích nebo po uvedení přípravku na trh jsou pouze
omezené.

Známky předávkování
V případě poměrně významného předávkování (200 mg a 105 mg/den, po dobu 3 dnů) se buď objevily
pouze příznaky: únava, slabost a/nebo diarea či předávkování proběhlo bez příznaků. Při požití dávek,
které nepřesáhly 140 mg či nebyly známé, se projevilo ovlivnění centrálního nervového systému
(zmatenost, ospalost, somnolence, vertigo, agitovanost, agresivita, halucinace a poruchy chůze) a/nebo
gastrointestinálního traktu (zvracení a diarea).

V případě nejvyššího předávkování pacient přežil požití úhrnné dávky 2000 mg memantinu perorálně
se známkami ovlivnění centrálního nervového systému (kóma trvající 10 dní, později diplopie a
agitovanost). Pacientovi byla poskytnuta symptomatická léčba a plazmaferéza. Pacient se zotavil bez
trvalých následků.

V případě jiného významného předávkování pacient, který požil 400 mg memantinu perorálně, rovněž
přežil a zotavil se. U pacienta se objevily příznaky ovlivnění funkce centrálního nervového systému
jako jsou neklid, psychóza, zrakové halucinace, zvýšená pohotovost ke křečím, somnolence, stupor a
bezvědomí.

Léčba
V případě předávkování je léčba symptomatická. Neexistuje specifické antidotum. Podle potřeby
mohou být užity standardní lékařské postupy k odstranění léčivé látky, např. gastrická laváž, podání
aktivního uhlí (přerušení případného enterohepatálního oběhu), acidifikace moči a forsírovaná diuréza.

Pokud se projeví známky a příznaky nadměrné stimulace centrálního nervového systému (CNS), měla
by být pečlivě zvážena symptomatická léčba.