Letrox

Antidiabetika:
Levothyroxin může snižovat hypoglykemický účinek antidiabetik (např. metforminu, glimepiridu,
glibenklamidu a inzulínu). U pacientů s diabetem proto má být pravidelně kontrolována hladina glukózy

v krvi, a to zejména na začátku a na konci léčby hormony štítné žlázy. V případě potřeby má být
dávkování antidiabetik upraveno.

Deriváty kumarinu:
Levothyroxin může zesilovat účinek derivátů kumarinu, protože vytěsňuje antikoagulancia z vazby na
plasmatické bílkoviny. Při souběžné léčbě je proto nutné provádět pravidelné kontroly krevní srážlivosti
a v případě potřeby je třeba upravit dávkování antikoagulancia (snížit dávku).

Iontoměničové pryskyřice:
Iontoměničové pryskyřice jako kolestyramin, kolestipol, kolesevelam nebo sodné či vápenaté soli
polystyrensulfonové kyseliny inhibují absorpci levothyroxinu prostřednictvím vazby hormonů štítné
žlázy v gastrointestinálním traktu a mají být proto užity 4–5 hodin po užití přípravku Letrox.

Inhibitory protonové pumpy (PPI):
Souběžné podávání s inhibitory protonové pumpy může způsobit snížení absorpce hormonů štítné žlázy
v důsledku zvýšení intragastrického pH způsobeného inhibitory protonové pumpy.
Při souběžné léčbě se doporučuje pravidelné monitorování funkce štítné žlázy a klinické sledování.
Může být nutné zvýšit dávku hormonů štítné žlázy.
Opatrnosti je třeba také při ukončení léčby inhibitory protonové pumpy.

Léčivé přípravky obsahující hliník a vázající žaludeční kyseliny, léčivé přípravky obsahující železo,
léčivé přípravky obsahující vápník:
Absorpce levothyroxinu se může snížit při současném podání léčivých přípravků obsahujících hliník,
které váží žaludeční kyseliny (antacida, sukralfáty), léčiv obsahujících soli vápníku či železa. Proto má
být Letrox podán nejméně 2 hodiny před výše uvedenými přípravky.

Sevelamer a lanthan-karbonát:
Sevelamer a lanthan-karbonát mohou pravděpodobně snižovat biologickou dostupnost levothyroxinu
(viz také bod 4.4).

Propylthiouracil, glukokortikoidy a beta-blokátory (zejména propranolol):
Tyto látky inhibují přeměnu T4 na T3 a mohou vést ke snížené koncentraci T3 v séru.

Amiodaron a jodované kontrastní látky:
Amiodaron a jodované kontrastní látky mohou – v důsledku vysokého obsahu jodu – vyvolat
hypertyreózu i hypotyreózu. U pacientů s uzlovitou strumou a možným nezjištěným autonomním
původem onemocnění je nutná zvýšená opatrnost. Amiodaron inhibuje přeměnu T4 na T3 s následným
snížením sérových koncentrací T3 a zvýšením hladin sérového TSH. Vzhledem k tomuto účinku
amiodaronu na funkci štítné žlázy může být nutná úprava dávky přípravku Letrox.

Salicyláty, dikumarol, furosemid, klofibrát:
Salicyláty, dikumarol, vysoké dávky furosemidu (250 mg), klofibrát a další látky mohou vytěsňovat
levothyroxin z vazby na plasmatické bílkoviny. To může způsobit počáteční, dočasný vzestup volných
hormonů štítné žlázy, následovaný úhrnným poklesem celkových hladin hormonů štítné žlázy.

Antikoncepční přípravky obsahující estrogeny, léčivé přípravky k hormonální substituci v menopauze:
Potřeba levothyroxinu se může zvýšit během užívání kontraceptiv obsahujících estrogen nebo při
užívání hormonální substituční terapie v menopauze. Estrogen zvyšuje vazebnou schopnost
levothyroxinu, což může vést k diagnostickým a terapeutickým chybám.

Sertralin, chlorochin/proguanil:
Tyto látky snižují účinnost levothyroxinu a zvyšují hladinu TSH v séru.

Účinky léčivých přípravků indukujících cytochrom P-450:

Léky indukující enzymy, jako jsou rifampicin, karbamazepin, fenytoin, barbituráty a přípravky
obsahující třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum), mohou zvýšit clearance levothyroxinu v
játrech, což vede ke snížení sérových koncentrací hormonu štítné žlázy. Proto mohou pacienti
podstupující substituční léčbu štítné žlázy vyžadovat zvýšení dávky hormonu štítné žlázy, pokud jsou
tyto přípravky podávány souběžně.

Inhibitory proteázy:
Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy, které poukazovaly na možnou interakci mezi léčivými
přípravky, které obsahují ritonavir, a levothyroxinem. U pacientů léčených levothyroxinem je třeba
sledovat thyreoidální stimulační hormon (TSH) alespoň v průběhu prvního měsíce po zahájení a/nebo
ukončení léčby ritonavirem.

Inhibitory thyrosinkinázy:
Inhibitory thyrosinkinázy (např. imatinib, sunitinib, sorafenib, motesanib) mohou snižovat účinnost
levothyroxinu. Z tohoto důvodu se doporučuje pečlivě kontrolovat u pacientů užívajících současně
levothyroxin a inhibitory thyrosinkinázy klinické projevy a funkci štítné žlázy. Dávka levothyroxinu má
být v případě potřeby upravena.

Orlistat:
Při souběžném podávání orlistatu s levothyroxinem může dojít k hypotyreóze a/nebo ke snížené kontrole
hypotyreózy. Důvodem může být snížená absorpce levothyroxinu.

Výrobky ze sóji
Výrobky ze sóji mohou snižovat absorpci levothyroxinu ve střevech. U dětí, které dostávaly stravu
obsahující sóju a byly léčeny levothyroxinem kvůli kongenitální hypotyreóze, byly hlášeny zvýšené
hladiny TSH v séru. Pro dosažení normální hladiny T4 a TSH v séru mohou být zapotřebí neobvykle
vysoké dávky levothyroxinu. Během podávání a po ukončení podávání stravy obsahující sóju je
nezbytná důkladná kontrola hladiny T4 a TSH v séru, v případě potřeby může být nutné upravit dávku
levothyroxinu.

Káva
Je třeba se vyhnout současnému podávání levothyroxinu s kávou, protože to může snížit absorpci
levothyroxinu z gastrointestinálního traktu. Doporučuje se proto mezi užitím levothyroxinu a konzumací
kávy dodržet půlhodinu až jednu hodinu, aby se snížilo riziko interakcí. Pacientům, kteří jsou již
levothyroxinem léčeni, se doporučuje neměnit své návyky v pití kávy bez kontroly a sledování hladiny
levothyroxinu ošetřujícím lékařem.


Interference s laboratorním testem:
Biotin může interferovat s imunologickými testy štítné žlázy, které vycházejí z interakce biotin/
streptavidin, což vede buď k falešně sníženým, nebo falešně zvýšeným výsledkům testů (viz bod 4.4).