Latanoprost/timolol olikla
Farmakoterapeutická skupina: oftalmologika–beta-blokátory–timolol, kombinace
ATC kód: S01ED
Mechanizmus účinku
Latanoprost/timolol Olikla obsahuje dvě složky: latanoprost a timolol-maleinát. Tyto dvě složky snižují
nitrooční tlak (IOP) různými mechanizmy účinku a kombinovaný účinek způsobí aditivní redukci IOP
ve srovnání s podáním každé látky odděleně.
Latanoprost, analog prostaglandinu F2, je selektivní agonista FP receptorů pro prostanoidy. Latanoprost
snižuje nitrooční tlak mechanismem zvýšení odtoku nitrooční tekutiny z oka. Hlavní mechanismus
účinku látky je založen na zvýšení odtoku nitrooční tekutiny uveosklerální cestou. U člověka bylo
zjištěno i určité zvýšení snadnosti odtoku (snížení odtokové rezistence). Latanoprost nemá významnější
vliv na produkci nitrooční tekutiny, hematookulární bariéru nebo nitrooční krevní oběh. Chronické
podávání latanoprostu opicím po extrakapsulární extrakci čočky nemělo žádný vliv na retinální cévy, jak
bylo patrné z vyšetření fluorescenční angiografií. Latanoprost nevyvolává únik fluoresceinu do zadního
segmentu pseudofakických očí u lidí v průběhu krátkodobé léčby.
Timolol je beta-1 a beta-2 (neselektivní) blokátor adrenergních receptorů, který nemá významnější vnitřní
sympatomimetickou aktivitu, přímý myokardiálně depresivní nebo membrány stabilizujíci účinek.
Timolol snižuje nitrooční tlak snížením tvorby tekutiny v ciliárním epitelu.
Přesný mechanizmus účinku není úplně stanoven, ale pravděpodobně se jedná o inhibici zvýšené syntézy
cyklického AMP, způsobenou endogenní beta-adrenergní stimulací. Timolol výrazněji neovlivňuje
propustnost hematookulární bariéry pro plazmatické proteiny. U králíků neměl timolol po dlouhodobé
léčbě účinek na regionální krevní průtok okem.
Klinická účinnost
Ve studiích ke stanovení dávky působila kombinace latanoprost/timolol signifikantně vyšší pokles
průměrného diurnálního IOP v porovnání s latanoprostem a timololem podanými v monoterapii 1× denně.
Ve dvou dobře kontrolovaných, dvojitě zaslepených, šestiměsíčních klinických studiích byl účinek
latanoprost/timololu na snižování IOP porovnáván s účinkem latanoprostu a timololu v monoterapii u
pacientů s IOP nejméně 25 mmHg nebo vyšším. Po 2–4 týdnech léčby timololem (průměrný pokles IOP
od náboru 5 mmHg), byl po 6 měsících léčby kombinací latanoprost/timolol, latanoprostem a timololem
(2× denně) pozorován další pokles průměrného IOP o 3,1 mm; 2,0 mm a 0,6 mmHg. Účinek kombinace
latanoprost/timolol na snížení IOP přetrvával během šestiměsíční navazující otevřené studie.
Existující údaje naznačují, že podávání večer může mít na snížení nitroočního tlaku větší vliv než podávání
ráno. Při zvažování, zda doporučit ranní nebo večerní podávání, je třeba vzít v úvahu životní styl pacienta
a podporu jeho/její dobré compliance. Je třeba mít na paměti, že studie naznačují, že i v případě
nedostatečné účinnosti fixní kombinace může být stále účinné podávání samotného timololu 2 denně a
latanoprostu jednou denně.
Účinek latanoprostu/timololu nastupuje do 1 hodiny a maximální účinek se projeví během 6–8 hodin. Po
opakovaném podání se ukázalo, že přiměřená redukce IOP přetrvávala až 24 hodin od podání.