Lacosamide zentiva

Souhrnný bezpečnostní profil
Podle analýzy souhrnných výsledků placebem kontrolovaných klinických studií přídatné léčby
u 1308 pacientů s parciálními záchvaty uvedlo celkem 61,9 % pacientů randomizovaných k léčbě
lakosamidem a 35,2 % pacientů randomizovaných k užívání placeba alespoň jeden nežádoucí účinek.
Nejčastěji uváděnými nežádoucími účinky (≥ 10 %) při léčbě lakosamidem byly závratě, bolest hlavy,
nauzea a diplopie, které byly obvykle mírné nebo střední intenzity. Některé souvisely s výší dávky a
snížením dávky je bylo možné zmírnit. Výskyt a závažnost nežádoucích účinků na centrální nervový
systém (CNS) a gastrointestinální (GI) trakt se obvykle časem snižovaly.
Ve všech těchto kontrolovaných klinických studiích byl lék vysazen kvůli nežádoucím účinkům u 12,2 %
pacientů užívajících lakosamid a u 1,6 % pacientů ve skupině placeba. Nejčastějším nežádoucím účinkem
vedoucím k ukončení léčby lakosamidem byly závratě.
Výskyt CNS nežádoucích účinků, jako je závrať, může být po nasycovací dávce vyšší.

Na základě analýzy údajů klinické studie non-inferiority porovnávající monoterapii lakosamidem s
karbamazepinem s řízeným uvolňováním (CR) byly nejčastěji pozorovanými nežádoucími účinky
lakosamidu (≥ 10 %) bolest hlavy a závratě. Frekvence přerušení léčby z důvodu nežádoucích účinků byla
u pacientů léčených lakosamidem 10,6 %, u pacientů léčených karbamazepinem s řízeným uvolňováním
15,6 %.
Bezpečnostní profil lakosamidu hlášený ve studii prováděné u pacientů ve věku 4 let a starších

s idiopatickou generalizovanou epilepsií s primárně generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty
(PGTCS) byl v souladu s bezpečnostním profilem hlášeným ze souhrnných placebem kontrolovaných
klinických studií s parciálními záchvaty. Mezi další nežádoucí účinky hlášené u pacientů s PGTCS patřila
myoklonická epilepsie (2,5 % ve skupině s lakosamidem a 0 % ve skupině s placebem) a ataxie (3,3 % ve
skupině s lakosamidem a 0 % ve skupině s placebem). Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky byly závratě a
somnolence. Nejčastějšími nežádoucími účinky vedoucími k ukončení léčby lakosamidem byly závratě a
sebevražedné představy. Výskyt přerušení léčby v důsledku nežádoucích účinků byl 9,1 % u skupiny s
lakosamidem a 4,1 % u skupiny s placebem.

Seznam nežádoucích účinků v tabulce
V následující tabulce je uvedena frekvence výskytu nežádoucích účinků hlášených v klinických studiích
a po uvedení přípravku na trh. Frekvence jsou definovány následovně: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100) a není známo (z dostupných údajů nelze frekvenci určit).
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Třída orgánových
systémů
Velmi časté Časté Méně časté Není známo
Poruchy krve a
lymfatického
systému
agranulocytóza(1)
Poruchy
imunitního
systému
léková
hypersenzitivita(1)
léková reakce
s eozinofilií a
systémovými
příznaky
(DRESS)(1,2)
Psychiatrické
poruchy
deprese
stavy zmatenosti
insomnie(1)
agresivita
agitovanost(1)
euforická nálada(1)
psychotická porucha(1)
sebevražedný pokus(1)
sebevražedné
představy
halucinace (1)

Poruchy nervového
systému
závratě
bolest
hlavy
myoklonické
záchvaty (3)
ataxie
poruchy rovnováhy a
paměti
kognitivní poruchy
somnolence
třes
nystagmus
hypestezie
dysartrie
poruchy pozornosti
parestezie
synkopa (2)
poruchy koordinace
dyskineze
konvulze (3)
Poruchy oka diplopie rozmazané vidění
Poruchy ucha a
labyrintu
vertigo
tinitus

Srdeční poruchy atrioventrikulární
blok(1,2)
bradykardie(1,2)
fibrilace síní(1,2)
flutter síní(1,2)
ventrikulární
tachyarytmie(1)
Poruchy
gastrointestinálního
traktu
nauzea zvracení
zácpa
flatulence
dyspepsie
sucho v ústech
průjem

Poruchy jater a
žlučových cest
abnormální výsledky
jaterních testů(2)
zvýšené hodnoty
jaterních enzymů (>
2x ULN)(1)


Poruchy kůže a
podkožní tkáně
pruritus
vyrážka(1)
angioedém(1)
kopřivka(1)
Stevensův-
Johnsonův
syndrom(1),
toxická epidermální
nekrolýza(1)
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
svalové křeče
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
poruchy chůze
astenie
únava
podrážděnost
pocit opilosti

Poranění, otravy a
procedurální
komplikace
pády
lacerace kůže
pohmožděniny

(1) Nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh.
(2) Viz Popis vybraných nežádoucích účinků.
(3) Hlášeno ve studiích PGTCS.

Popis vybraných nežádoucích účinků
Užívání lakosamidu je spojeno s prodloužením PR intervalu v závislosti na dávce. Mohou se
vyskytnout nežádoucí účinky související s prodloužením PR intervalu (např. atrioventrikulární
blokáda, synkopa, bradykardie). V klinických studiích přídatné terapie u pacientů s epilepsií je výskyt
atrioventrikulární blokády prvního stupně méně častý a dosahuje hodnot 0,7 % pro lakosamid mg, 0,0 % pro lakosamid 400 mg, 0,5 % pro lakosamid 600 mg a 0,0 % pro placebo. V těchto
studiích nebyl zaznamenán výskyt AV blokády druhého nebo vyššího stupně.
Po uvedení přípravku na trh však byly ve spojení s léčbou lakosamidem hlášeny případy AV blokády
druhého nebo třetího stupně. V klinických studiích monoterapie porovnávajících lakosamid s
karbamazepinem s řízeným uvolňováním byl rozsah prodloužení PR intervalu u lakosamidu a
karbamazepinu srovnatelný.
Frekvence výskytu synkopy hlášená ze souhrnných klinických studií přídatné terapie je méně častá a
neliší se u pacientů s epilepsií (n = 944), kterým byl podáván lakosamid (0,1 %) a pacientů s epilepsií
(n = 364) s placebem (0,3 %). V klinických studiích monoterapie porovnávajících lakosamid s
karbamazepinem s řízeným uvolňováním byla synkopa hlášena u 7/444 (1,6 %) pacientů s
lakosamidem a u 1/442 (0,2 %) pacientů s karbamazepinem s řízeným uvolňováním.
Fibrilace síní nebo flutter nebyly hlášeny v krátkodobých klinických studiích, nicméně obojí bylo
hlášeno v otevřených studiích epilepsie a po uvedení přípravku na trh.

Abnormální výsledky laboratorních testů
V placebem kontrolovaných klinických studiích s lakosamidem u dospělých pacientů s parciálními
záchvaty, kteří užívali současně 1 až 3 antiepileptika, byly pozorovány abnormální výsledky testů
jaterních funkcí. U 0,7 % (7/935) pacientů léčených lakosamidem a u 0 % (0/356) pacientů, kterým bylo
podáváno placebo, se vyskytovalo zvýšení ALT na ≥ 3x ULN.

Multiorgánové hypersenzitivní reakce
U pacientů léčených některými antiepileptiky byly hlášeny multiorgánové hypersenzitivní reakce (také
známé jako léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky, DRESS). Tyto reakce se projevují
různě, obvykle se však projevují horečkou a vyrážkou a mohou být spojeny s postižením různých
orgánových systémů. Při podezření na multiorgánovou hypersenzitivní reakci se má lakosamid vysadit.


Pediatrická populace
Bezpečnostní profil lakosamidu v placebem kontrolovaných (255 pacientů od 1 měsíce do méně než 4 let
a 343 pacientů od 4 let do méně než 17 let) a otevřených klinických studiích (847 pacientů ve věku od měsíce do 18 let) u přídatné léčby u pediatrických pacientů s parciálními záchvaty odpovídal
bezpečnostnímu profilu u dospělých. Jelikož dostupné údaje o podávání pediatrickým pacientům mladším
let jsou omezené, lakosamid není v této věkové skupině indikován.
Dodatečnými nežádoucími účinky pozorovanými u pediatrické populace byly pyrexie, nazofaryngitida,
faryngitida, snížená chuť k jídlu, abnormální chování a letargie. Somnolence byla hlášena častěji u
pediatrické populace (≥ 1/10) než u dospělé populace (≥ 1/100 až < 1/10).

Starší populace
Ve studii monoterapie srovnávající lakosamid s karbamazepinem s řízeným uvolňováním se typy
nežádoucích účinků ve vztahu k lakosamidu u starších pacientů (≥ 65 let) jevily jako srovnatelné s těmi
pozorovanými u pacientů mladších než 65 let. U starších pacientů byl však ve srovnání s mladšími
dospělými pacienty pozorován vyšší výskyt pádů, průjmu a třesu (rozdíl ≥ 5 %). Nejčastějším kardiálním
nežádoucím účinkem pozorovaným u starších pacientů ve srovnání s mladší dospělou populací byla AV
blokáda prvního stupně. To bylo hlášeno u lakosamidu ve 4,8 % (3/62) u starších pacientů ve srovnání s
1,6 % (6/382) u mladších dospělých pacientů. Četnost přerušení léčby v důsledku nežádoucích účinků
pozorovaná u lakosamidu byla 21,0 % (13/62) u starších pacientů oproti 9,2 % (35/382) u mladších
dospělých pacientů. Tyto rozdíly mezi staršími a mladšími dospělými pacienty byly podobné těm
pozorovaným v aktivní srovnávací skupině.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek