Ikametin

Toxické účinky, např. známky poškození ledvin, byly pozorovány u psů pouze po expozicích dostatečně
převyšujících maximální expozici u člověka, což svědčí pro malý význam při klinickém použití.

Mutagenita/kancerogenita
Nebyly pozorovány žádné známky kancerogenního potenciálu. Studie na genotoxicitu neodhalily žádný
důkaz genetické aktivity kyseliny ibandronové.

Reprodukční toxicita
Nebyl nalezen žádný důkaz přímé fetální toxicity nebo teratogenního účinku kyseliny ibandronové u
perorálně léčených potkanů a králíků a nebyly prokázány žádné nežádoucí účinky na rozvoj F1 generace
u potkanů v expozici extrapolované na alespoň třicetipětinásobek expozice u člověka. V reprodukčních
studiích s perorálním podáním u potkanů se účinky na fertilitu sestávaly ze zvýšených preimplantačních
ztrát při dávkách 1 mg/kg/den a vyšších. V reprodukčních studiích s intravenózním podáním u potkanů
kyselina ibandronová snižovala počet spermií při dávkách 0,3 a 1 mg/kg/den a snižovala fertilitu u samců
při dávkách 1 mg/kg/den a u samic při dávkách 1,2 mg/kg/den.
Nežádoucí účinky kyseliny ibandronové ve studiích reprodukční toxicity se u potkanů nelišily od
nežádoucích účinků pozorovaných u bisfosfonátů jako celé skupiny. Zahrnují snížený počet
implantačních míst, interferenci s přirozeným způsobem porodu (dystokie) a zvýšení výskytu viscerálních
variací (tzv. syndrom ledvinné pánvičky a ureteru).