Hartmannuv roztok braun bp
Podání tohoto roztoku je třeba pečlivě zvážit u následujících klinických stavů:
• hypertonická dehydratace,
• hyperkalemie,
• hypernatremie,
• hyperchloremie,
• hyperkalcemie,
• jaterní nedostatečnost.
Podání velkoobjemové infuze pacientům s kardiálním, renálním, pulmonálním selháním a plicním
nebo mozkovým otokem je podmíněno specifickým monitoringem. Pacienti s neosmotickým
uvolňováním vazopresinu (např. s akutním onemocněním, bolestí, postoperačním stresem, infekcemi,
popáleninami a osoby s onemocněním CNS), pacienti s onemocněním srdce, jater a ledvin a pacienti
užívající agonisty vazopresinu (viz bod 4.5) jsou obzvláště ohroženi rizikem vzniku akutní
hyponatremie po infuzi hypotonických tekutin.
Akutní hyponatremie může vést k akutní hyponatremické encefalopatii (mozkovému edému)
charakterizované bolestí hlavy, nevolností, záchvaty, letargií a zvracením. U pacientů s mozkovým
edémem je mimořádné riziko vzniku závažného, nevratného a život ohrožujícího poškození mozku.
Vysoké riziko vzniku závažného a život ohrožujícího otoku mozku vyvolaného akutní hyponatremií
hrozí zejména u dětí, u žen ve fertilním věku a u pacientů se sníženou poddajností mozku (např.
s meningitidou, s intrakraniálním krvácením, s kontuzí mozku a edémem mozku).
Utilizace laktátu může být narušena za stavu hypoxie nebo hepatální insuficience.
Hartmannův roztok obsahuje podobné množství kalia, jako je jeho fyziologická koncentrace v lidské
krvi. Nicméně není vhodný k léčbě pacientů s těžkou deplecí kalia.
Jelikož roztok obsahuje metabolizovatelné ionty (např. laktáty), může vyvolat metabolickou alkalózu.
Proto podávání roztoku pacientům s metabolickou alkalózou, vyžaduje zvýšenou opatrnost.
Podávání roztoků obsahujících natrium-chlorid vyžaduje zvýšenou opatrnost u pacientů s
− kardiální insuficiencí, periferními otoky nebo extracelulární hyperhydratací,
− hypertenzí, poškozením renálních funkcí, přítomnou nebo hrozící eklampsií, aldosteronismem
nebo při jiných stavech nebo léčbě (např. kortikoidy/steroidy) spojenými s retencí natria (viz též
bod 4.5).
Roztoky obsahující soli kalia se musí podávat s opatrností pacientům s onemocněním srdce, za
okolností které mohou vést k hyperkalemii jako je nedostatečnost renální nebo nadledvin, při akutní
dehydrataci nebo masivní destrukci tkání, objevující se při těžkých popáleninách.
Kvůli přítomnosti kalcia:
− je zapotřebí během infuze zabránit extravazálnímu podání,
− se roztok musí podávat opatrně pacientům s poškozenou renální funkcí nebo s nemocemi,
spojenými se zvýšenou koncentrací vitamínu D, jako je sarkoidóza. Proto je také nutné vystříhat
se podání roztoků obsahujících kalcium pacientům s nefrolithiázou nebo majícím její výskyt
v anamnéze,
− při současně probíhající krevní transfuzi, nesmí být roztok podáván stejným infuzním setem.
Pacienti s chronickou hyponatremií:
U pacientů s chronickou hyponatremií se musíme vyhnout příliš rychlé úpravě hladin natria v séru ,
jelikož rychlé zvýšení hladin natria v séru může, ve vzácných případech, vést k osmotickým
nežádoucím účinkům, např. syndromu osmotické demyelinizace.
Pediatrická populace
Novorozencům mladším než 3 měsíce se smí podávat roztok pouze se zvýšenou opatrností.
Použití jako nosného roztoku
Upozornění: Je-li roztok použit jako nosný, je nutné vzít v úvahu informace o bezpečnosti
přidávaného léku uváděné příslušným výrobcem.
Klinické sledování zahrnuje kontroly hladin sérových elektrolytů, acidobazické rovnováhy a
rovnováhy tekutin.
Pečlivě musí být sledován laktát v séru a jestliže se během infuze kumuluje, je třeba snížit dávku a
rychlosti infuze nebo případně infuzi přerušit.
V případě tlakové infuze, která může být nutná při ohrožení života, musí být před podáním z obalu a
infuzního setu vypuzen veškerý vzduch.