Těhotenství Během těhotenství má být furosemid podáván jen krátkou dobu a jen pokud je to absolutně nezbytné, protože prochází placentou. Diuretika nejsou běžně indikována k léčbě hypertenze a edému v těhotenství, protože snižují placentární perfuzi a tím i nitroděložní růst. Je-li furosemid nutný k léčbě srdeční nebo renální insuficience v těhotenství, je třeba pečlivě sledovat hladiny hematokritu a růst plodu. Bylo hlášeno vytěsnění bilirubinu z vazby na albumin a následné zvýšení rizika vzniku jádrového ikteru u hyperbilirubinemie při podávání furosemidu. Furosemid prochází lidskou placentou a jeho sérová koncentrace v pupečníkové krvi dosahuje 100 % koncentrace v mateřském séru. Dosud nebyly hlášeny žádné vrozené abnormality u člověka v důsledku expozice furosemidu. Avšak k tomu, aby bylo možné učinit konečný závěr o potenciálně škodlivých účincích na embryonální/fetální vývoj, nejsou k dispozici dostatečné zkušenosti. Furosemid může u plodu v děloze stimulovat produkci moči. U předčasně narozených dětí byla v souvislosti s léčbou furosemidem hlášena urolitiáza.
Kojení Furosemid přechází do mateřského mléka a potlačuje tvorbu mléka. Proto je léčba furosemidem u kojících žen kontraindikována. Je-li léčba furosemidem nutná, kojení je třeba ukončit (viz bod 4.3).
Plodnost O účincích furosemidu na fertilitu u lidí nejsou k dispozici žádné údaje. Studie na zvířatech neprokázaly účinek léčby furosemidem na plodnost.