選択された言語で薬の詳細が利用できない場合は、元のテキストが表示されます

Emtricitabine/tenofovir disoproxil krka d.d.

Farmakoterapeutická skupina: Antivirotika pro systémovou aplikaci; antivirotika k léčbě infekce HIV,
kombinace.ATC kód: J05ARMechanismus účinku
Emtricitabin je nukleosidový analog cytidinu. Tenofovir-disoproxil je invivokonvertován na
tenofovir, nukleosidový monofosfátový tak tenofovir mají specifický účinek na lidský virus imunodeficience hepatitidyB.
Emtricitabin a tenofovir jsou fosforylovány buněčnými enzymy na emtricitabin-trifosfát a tenofovir-
difosfát. Studie invitro ukázaly, že jak emtricitabin tak tenofovir mohou být plně fosforylovány, jsou-
li společně sloučeny vbuňkách. Emtricitabin-trifosfát a tenofovir-difosfát kompetitivně inhibují
reverzní transkriptázu HIV-1, což vede k ukončení DNA řetězce.
Jak emtricitabin-trifosfát,tak tenofovir-difosfát jsou slabými inhibitory savčí DNA polymerázy
ainvitroani invivonebyly zaznamenány žádné toxické účinky na mitochondrie.
Antivirová aktivita invitro
Při kombinaci emtricitabinu a tenofoviru invitro byla pozorovánasynergická antivirová aktivita.
Aditivní až synergický účinek byl pozorován vkombinovaných studiích sinhibitory proteázy
asnukleosidovými a nenukleosidovými analogovými inhibitory HIV reverzní transkriptázy.
Rezistence
Invitro:Rezistence pozorovanáinvitroa uněkterých pacientů infikovaných HIV-1byla způsobena
vznikem mutace M184V/I emtricitabinunebo mutací K65Rtenofoviru.
Viry rezistentní kemtricitabinu smutací M184V/I byly zkříženě rezistentní klamivudinu, ale
uchovaly sicitlivost na didanosin, stavudin, tenofovir a zidovudin. Mutace K65R může být také
selektována abakavirem nebo didanosinem a vede ke snížené citlivosti na tyto látky a lamivudin,
emtricitabin atenofovir. Pacienti sHIV-1obsahujícím mutaci K65R, kteří již byli léčeni
antiretrovirotiky, nemají užívat tenofovir-disoproxil.Navíc byla tenofovirem u reverzní transkriptázy
HIV-1selektována substituce K70E, která vede kesnížené citlivosti na abakavir, emtricitabin,
lamivudin a tenofovir. HIV-1, který exprimoval tři nebo více mutací spojených sthymidinovými
analogy transkriptázy buď M41L nebo L210W, vykazovali sníženou citlivost na terapii tenofovir-
disoproxilem.
Léčba HIV-1invivo:Votevřené randomizované klinické studii neléčených antiretrovirotikybyla provedena analýza genotypů naplazmatických izolátech HIV-všech pacientů spotvrzenou HIVRNA>400kopií/mlve 48., 96. nebo 144.týdnu nebo při
předčasném přerušení studijní léčby. Ve144.týdnu byly nálezy následující:
-Mutace M184V/I se vyvinula u2/19 emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu/efavirenzu au10/29 upacientů ve skupině lamivudinu/zidovudinu/efavirenzu test porovnávající všechny pacienty ze skupiny emtricitabinu+tenofovir-disoproxilu se všemi ze
skupiny lamivudinu/zidovudinu-Žádný analyzovaný virus neobsahoval mutaci K65R nebo K70E.
-Genotypová rezistence kefavirenzu, převážně mutace K103N, se vyvinula ve viru
u13/19u21/29Klinické údaje
V otevřené randomizované klinické studii režimu jednou denně aefavirenz jednou denně podáván od 96. do 144.týdne emtricitabin/tenofovir-disoproxil aefavirenz. Randomizované skupiny
měly podobné výchozí hodnoty mediánu plazmatické HIV-1RNA buněkCD4 dosažení a udržení potvrzených koncentrací HIV-1RNA <400kopií/mlpo dobu 48týdnů. Analýzy
sekundární účinnosti po dobu 144týdnů zahrnovaly část pacientů skoncentracemi HIV-1RNA Ve 48.týdnu údaje týkající se primárního cílového parametru ukázaly, že kombinace emtricitabinu,
tenofovir-disoproxilu aefavirenzu vykazuje lepší antivirovou účinnost ve srovnání sfixní kombinací
lamivudinu azidovudinu sefavirenzem, jak je uvedené vTabulce4. Údaje týkající se sekundárního
cílového parametru ze 144.týdne jsou rovněž uvedeny vTabulceTabulka4: Údaje účinnosti ve 48. a144.týdnu, získané ze studie GS-01-934, ve které pacienti
sinfekcí HIV-1dosud neléčení antiretrovirotiky užívali emtricitabin, tenofovir-disoproxil
aefavirenz
GS-01-Léčba po dobu 48týdnů
GS-01-Léčba po dobu 144týdnů
Emtricitabin+
tenofovir-
disoproxil+
efavirenz
Lamivudin+
zidovudin+efavirenz
Emtricitabin+
tenofovir-
disoproxil+
efavirenz*
Lamivudin+
zidovudin+efavirenz
HIV-1RNA <400kopií/ml
84%rozdíl v% HIV-1RNA <50kopií/ml
80%rozdíl v% Průměrná změna vpočtu
buněkCD4 vporovnání
svýchozí hodnotoubuněk/mm+190+158+312+p-hodnota0,002a0,089a
Rozdíl kombinaceemtricitabin/tenofovir-disoproxilaefavirenz.
** p-hodnota na základě testu Cochran-Mantel-Haenszel stratifikovaná pro výchozí hodnotu počtu buněk CDTLOVR=Time to Loss of Virologic Response a: Van Elterenův test
Vrandomizované klinické studii podáván jednou denně emtricitabin a tenofovir-disoproxil vkombinaci slopinavirem/ ritonavirem
podávaným jednou nebo dvakrát denně. Ve 48.týdnu bylo u70%a 64%pacientů prokázáno
<50kopií/mlHIV-1RNA urežimů sjednou nebo dvakrát denně podávaným
lopinavirem/ritonavirem. Průměrné změny vpočtu buněk CD4 ve srovnání svýchozí hodnotou byly
+185buněk/mm3, resp. +196buněk/mmOmezené klinické zkušenosti upacientů se souběžnou HIV a HBVinfekcí naznačují, že léčba
emtricitabinem nebo tenofovir-disoproxilem vkombinované antiretrovirové terapii ke kontrole
HIVinfekce vede kredukci HBVDNA Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu u dětí mladších než 12let nebyla
stanovena.
Léčba infekce HIV-1 u pediatrické populace
U pediatrické populacesinfekcí HIV-1nebyly provedeny žádné klinické studies
emtricitabinem/tenofovir-disoproxilem.
Klinická účinnost a bezpečnost emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu byla stanovena na základě studií
semtricitabinem atenofovir-disoproxilem podávanými samostatně.
Studie semtricitabinem
U kojenců a dětí starších 4 měsíců dosáhla, nebo si udržela, většina pacientů užívajících emtricitabin
kompletní supresi HIV-1 RNA v plazmě po dobu 48 týdnů dosáhlo ≤ 50 kopií/mlStudie s tenofovir-disoproxilem
V rámci studie GS US 104 0321 dostávalo 87 již léčených pacientů infikovaných HIV-1 ve věku 12 až
< 18 let tenofovir-disoproxilzákladním režimem studie nebyl na základě plasmatických hladin HIV-1 RNA ve 24. týdnu prokázán přínos tenofovir-
disoproxilu oproti placebu. Přínos se však očekává u dospívající populace na základě extrapolace
údajů u dospělých a srovnávacích farmakokinetických údajů U pacientů, kteří dostávali léčbu tenofovir-disoproxilem nebo placebo, bylo průměrné výchozí Z-skóre
BMD bederní páteře -1,004 a -0,809 a průměrné výchozí Z-skóre BMD celého těla -0,866 a -0,584.
Průměrné změna ve48. týdnu bederní páteře a -0,254 a -0,179 pro Z-skóre BMD celého těla ve skupině užívající tenofovir-
disoproxil, resp. ve skupině užívající placebo. Průměrná rychlost nárůstu BMD byla nižší ve skupině
užívající tenofovir-disoproxilv porovnání se skupinou užívající placebo. Ve 48. týdnu vykazovalo šest
dospívajících ve skupině užívající tenofovir-disoproxila jeden dospívající pacient ve skupině užívající
placebo významný úbytek BMD bederní páteře dostávali po dobu 96 týdnů léčbu tenofovir-disoproxilem, došlo k poklesu Z-skóre BMD bederní
páteře o -0,341 a Z-skóre BMD celého těla o -0,Ve studii GS US 104 0352 bylo 97 již léčených pacientů ve věku 2 až < 12 let se stabilní virologickou
supresí a léčených režimem obsahujícím stavudin nebo zidovudin randomizováno, buď na náhrazení
stavudinu nebo zidovudinu tenofovir-disoproxilem disoproxila u 92 % pacientů ve skupině užívající stavudin nebo zidovudin koncentraceHIV-1 RNA
<400 kopií/ml. Rozdíl v poměru pacientů, kteří si udrželi koncentraci < 400 kopií/mlve 48. týdnu, byl
ovlivněn hlavně vyšším počtem ukončení léčby ve skupině užívající tenofovir-disoproxil. Po
vyloučení chybějících údajů byla ve 48. týdnu u 91 % pacientů ve skupině užívající tenofovir-
disoproxila u 94 % pacientů ve skupině užívající stavudinnebo zidovudin koncentrace HIV-1 RNA
<400 kopií/ml.
U pediatrických pacientů bylo hlášeno snížení BMD. U pacientů, kteří dostávali léčbu tenofovir-
disoproxilem, nebo stavudinem nebo zidovudinem, bylo průměrné výchozí Z-skóre BMD bederní
páteře-1,034 a -0,498 a průměrné výchozí Z-skóre BMD celého těla -0,471 a -0,386. Průměrné změny
ve48. týdnu a-0,184 a -0,027 pro Z-skóre BMD celého těla ve skupině užívající tenofovir-disoproxila ve skupině
užívající stavudin nebo zidovudin. Průměrná rychlost nárůstu kostní hmoty bederní páteře ve
48.týdnu byla podobná ve skupině užívající tenofovir-disoproxili ve skupině užívající stavudin nebo
zidovudin. Nárůst kostní hmoty celého těla byl ve skupině užívající tenofovir-disoproxiloproti
skupině užívající stavudin nebo zidovudin nižší. Významný úbytek ve 48. týdnu pozorován u jednoho pacienta léčeného tenofovir-disoproxilem a nebyl pozorován
užádného z pacientů léčených stavudinem nebo zidovudinem. Z-skóre BMD pokleslo o -0,012 pro
bederní páteř a o -0,338 pro celé tělo u 64 pacientů léčených tenofovir-disoproxilem po dobu 96 týdnů.
Hodnoty BMD Z-skóre nebyly upraveny podle výšky a tělesné hmotnosti.
Z 89 pediatrických pacientů léčených tenofovir-disoproxilem ve studii GS-US-104-0352 ukončilopacientů tenofovir-disoproxilem ukončili

Emtricitabine/tenofovir disoproxil krka d.d.

薬局からのオファーでの商品の選択
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
15 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
309 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
155 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
39 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
99 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
145 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
85 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
375 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
499 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
275 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
1 290 CZK

プロジェクトについて

相互作用のレベル、副作用、薬価とその選択肢のレベルでの麻薬比較を目的とした自由に入手可能な非営利プロジェクト

詳細情報