Studie toxicity po opakovaném podávání kombinace levofloxacin/dexamethason s fixní dávkou králíkům po dobu až 28 dnů prokázaly systémovou toxicitu, kterou lze připsat vystupňovaným farmakologickým účinkům dexamethasonu (fokální nekróza tubulárních buněk a glomerulopatie s nekrózou a/nebo hyalinními depozicemi v ledvinách, jaterní hypertrofie s intracelulárními hyalinními inkluzemi a nekrózou jednotlivých buněk, atrofie kůry nadledvinek a snížení počtu lymfocytů v důsledku atrofie sleziny, tymu a lymfatických uzlin). Tyto účinky byly pozorovány až při 3krát vyšších expozicích, než odpovídá maximální doporučené dávce pro oční podání u člověka. Klinický význam těchto zjištění je proto malý. Inhibitory gyrázy způsobovaly ve studiích se zvířaty růstové poruchy nosných kloubů. Stejně jako ostatní fluorochinolony způsoboval levofloxacin ve vysokých perorálních dávkách u potkanů a psů poruchy chrupavek (tvorbu puchýřů a dutin).
Genotoxicita a karcinogenita U dexamethasonu ani levofloxacinu nebyl prokázán žádný klinicky významný genotoxický nebo karcinogenní potenciál.
Reprodukční toxicita: Levofloxacin nijak neovlivňoval fertilitu a u zvířat ovlivnil embryonální a fetální vývoj až při expozicích, které významně přesahovaly expozice, kterých je možné dosáhnout po doporučených terapeutických dávkách pro oční podání u lidí. Lokální a systémové podání dexamethasonu snížilo mužskou i ženskou fertilitu a vyvolalo teratogenní účinky včetně rozštěpů patra, intrauterinní růstové retardace a úmrtí plodu. Byla pozorována i perinatální a postnatální toxicita dexamethasonu.
Fototoxický potenciál: Studie na myších po perorálním i intravenózním podávání prokázaly fototoxický účinek levofloxacinu až při velmi vysokých dávkách.