Buprenorfin se váže na plasmatické proteiny z 96%.
Buprenorfin je metabolizován v játrech na N-dealkylbuprenorfin (norbuprenorfin) a na glukuronidové konjugáty. Celkem 2/3 léčivé látky jsou eliminovány v nezměněné formě ve stolici a 1/3 je vyloučena jako konjugáty nezměněného nebo dealkylovaného buprenorfinu močí. To dokládá enterohepatální recirkulaci.
Studie na nebřezích i březích samicích potkanů ukázaly, že buprenorfin prochází hematoencefalickou bariérou i placentární bariérou. Koncentrace v mozku (který obsahoval jen nemetabolizovaný buprenorfin) po parenterálním podání byly 2-3krát vyšší než po perorálním podání. Po intramuskulárním nebo perorálním podání se buprenorfin prokazatelně kumuluje v gastrointestinálním lumen plodu - pravděpodobně cestou biliární exkrece, protože enterohepatální cirkulace není ještě plně rozvinuta.
Charakteristiky buprenorfinu u zdravých dobrovolníků Po aplikaci buprenorfinu je buprenorfin absorbován kůží. Řízené uvolňování z adhezivního matrixového systému na bázi polymeru zajišťuje plynulý přísun buprenorfinu do krevního oběhu.
Po počáteční aplikaci buprenorfinu plazmatické koncentrace buprenorfinu pozvolna stoupají a po 12-hodinách dosahují minimální efektivní koncentrace 100 pg/ml. Ze studií provedených s buprenorfinem 35 mikrogramů/h na zdravých dobrovolnících byly určeny průměrné hodnoty Cmax 200-300 pg/ml a tmax 60-80 hod. V jedné studii se zkříženým uspořádáním, byl aplikovaný buprenorfin 35 μg/h a buprenorfin 70 μg/h zdravým dobrovolníkům. Na této studii byla u rozdílných sil náplastí prokázána závislost na velikosti dávky.
Po odstranění náplasti buprenorfinu plasmatické koncentrace buprenorfinu rovnoměrně klesají a buprenorfin je eliminován s poločasem přibližně 30 hodin (rozmezí 22-36 hodin). V důsledku plynulé absorpce buprenorfinu z depot v kůži je eliminace pomalejší než po intravenózním podání.