選択された言語で薬の詳細が利用できない場合は、元のテキストが表示されます

Budenofalk


Farmakoterapeutická skupina: kortikosteroidy působící lokálně
ATC kód: A07EA06

Přesný mechanismus účinku budesonidu v léčbě Crohnovy nemoci není dosud plně objasněn.
Výsledky klinických farmakologických studií a dalších kontrolovaných klinických studií jasně
ukazují, že účinek budesonidu je založen především na místním působení ve střevě. Budesonid je
glukokortikoid se silným lokálním protizánětlivým účinkem.

V dávkách ekvivalentních systémovým glukokortikoidům budesonid ovlivňuje osu hypotalamus-
hypofýza-kůra nadledvin a markery zánětu významně menší mírou. Budenofalk vykazuje vliv na
plazmatické hladiny kortisolu, který je závislý na dávce a který je při doporučeném dávkování 9 mg
budesonidu denně významně nižší než při použití ekvivalentních dávek systémových glukokortikoidů.

8/12
Klinická účinnost a bezpečnost

Crohnova nemoc

Klinické studie u dospělých pacientů s Crohnovou nemocí
V randomizované, dvojitě zaslepené, dvojitě maskované studii s placebem u pacientů s mírnou až
středně těžkou formou Crohnovy nemoci (200ascendens byla účinnost dávky 9 mg budesonidu v jedné dávce (9 mg OD (jednou denně))
porovnávána s léčbou dávkou 3 mg budesonidu třikrát denně (3 mg TID (třikrát denně)).
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo procento pacientů v remisi (CDAI<150) po 8týdnech.
Celkem bylo do studie zařazeno 471 pacientů (full analysis set, FAS), 439 pacientů bylo ve skupině
sledované podle protokolu (PP analysis set). Nebyly žádné významné rozdíly v základních
charakteristikách obou skupin. Při potvrzující analýze bylo ve skupině s 9 mg budesonidu (9 mg OD)
v remisi 71,3 % pacientů a ve skupině s 3 mg budesonidu (3 mg TID) 75,1 % pacientů (PP)
(p = 0,01975), což ukázalo srovnatelnou účinnost 9 mg budesonidu (9 mg OD) oproti 3 mg
budesonidu (3 mg TID).

Nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí účinky.

Klinické studie u pediatrických pacientů s Crohnovou nemocí
Dvě randomizované, kontrolované studie s Budenofalkem zahrnovaly pacienty ve věku 8 až 19 let
s mírnou až středně těžkou aktivní formou Crohnovy nemoci (PCDAI /pediatrický CD index aktivity/
12,5–40) se zánětem v ileální oblasti, ileokolické nebo izolovaně v kolon.

V první studii bylo celkem 33 pacientů léčeno buď 9 mg budesonidu za den (3 mg TID) po dobu
týdnů, následně 6 mg budesonidu denně během dalšího týdne (9.) a 3 mg budesonidu denně během
dalšího týdne (10.) nebo prednisonem (40 mg denně po dobu 2 týdnů, dále postupně snižovanou
dávkou o 5 mg týdně až k úplnému vysazení). Remise (PCDAI ≤10) bylo dosaženo v 9 případech z (47,3 %) u skupiny léčené budesonidem (ve 4. a 12. týdnu), v 8 ze 14 případů (57,1 % ve 4. týdnu) a
v 7 ze 14 případů (50 % ve 12. týdnu) u skupiny léčené prednisonem.

Druhá studie zahrnovala 70 dětí s Crohnovou nemocí, srovnávala dvě dávkovací schémata
budesonidu: pacienti ve skupině 1 byli léčeni dávkou 9 mg budesonidu denně (3 mg TID) po dobu
týdnů a následně dávkou 6 mg budesonidu denně (3 mg BID (2krát denně)) během dalších 3 týdnů.
Ve skupině 2 byli pacienti léčeni dávkou 12 mg budesonidu denně (3 mg TID a 3 mg OD) po dobu týdnů a poté 3 týdny dávkou 9 mg budesonidu denně (3 mg TID) a 6 mg budesonidu denně (3 mg
BID). Průměrný pokles PCDAI v 7. týdnu byl definován jako primární cílový parametr účinnosti.
Tento pokles byl významný u obou skupin. Pokles byl výraznější u skupiny 2, ale rozdíl mezi
skupinami nebyl statisticky významný. Sekundární cílový parametr: zlepšení (definovaný jako pokles
PCDA I≥ 10 bodů) byl pozorován u 51,4 % pacientů ze skupiny 1 a u 74,3 % pacientů ze skupiny (statisticky nevýznamný); remise (PDCAI ≤ 12,5) nastala u 42,9 % pacientů ze skupiny 1 oproti
65,7 % ze skupiny 2 (statisticky nevýznamné).

Mikroskopická kolitida

Klinické studie navození remise u kolagenní kolitidy
Účinnost a bezpečnost budesonidu při navození remise u kolagenní kolitidy byla hodnocena ve dvou
prospektivních, dvojitě zaslepených, randomizovaných, placebem kontrolovaných multicentrických
studiích u pacientů s aktivní kolagenní kolitidou.
V jedné studii bylo 30 pacientů randomizováno k léčbě 9 mg budesonidu denně, 25 pacientů k léčbě
g mesalazinu denně a 37 pacientů k podávání placeba. Primární proměnnou účinnosti byl počet
pacientů v klinické remisi, definovaný jako ≤ 3 stolice denně. Primárního cílového parametru dosáhlo
80 % pacientů léčených budesonidem, 44 % pacientů léčených mesalazinem a 59,5 % pacientů ve
skupině s placebem (budesonid vs. placebo p = 0,072). Na základě jiné definice klinické remise, která
bere v úvahu také konzistenci stolice, tedy průměrně < 3 stolice denně a průměrně < 1 vodnatá stolice
denně v posledních 7 dnech před posledním užitím hodnoceného přípravku, dosáhlo remise 80 %
pacientů ve skupině s budesonidem, 32,0 % pacientů ve skupině s mesalazinem a 37,8 % pacientů ve
9/12
skupině s placebem (budesonid vs. placebo: p < 0,0006). Budesonid byl bezpečný a pacienti jej dobře
snášeli. Žádná z nežádoucích příhod ve skupině s budesonidem nebyla považována za související
s přípravkem.
V jiné studii bylo 14 pacientů randomizováno k léčbě 9 mg budesonidu denně a 14 pacientů
k podávání placeba. Primární proměnnou účinnosti byla klinická odpověď definovaná jako pokles na
≤ 50 % aktivity onemocnění zaznamenaný ve výchozím stavu; klinická aktivita onemocnění byla
definována jako počet stolic během posledních 7 dní. Klinické odpovědi dosáhlo 57,1 % pacientů ve
skupině s budesonidem a 21,4 % pacientů ve skupině s placebem (p = 0,05). Budesonid byl bezpečný
a pacienti jej dobře snášeli. Ve skupině s budesonidem nedošlo k žádným závažným nežádoucím
účinkům.

Klinická studie udržení remise u kolagenní kolitidy
Klinická účinnost a bezpečnost budesonidu při udržení remise u kolagenní kolitidy byla hodnocena
v prospektivní, dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované multicentrické studii
u pacientů s kolagenní kolitidou v klidové fázi.
Primárním cílovým parametrem byl podíl pacientů v klinické remisi po dobu 52 týdnů. Remise byla
definována jako průměrně < 3 stolice/den, z toho průměrně < 1 vodnatá stolice/den v týdnu před
poslední návštěvou, a absence relapsu v průběhu 1 roku léčby. Relaps byl definován jako průměrně
≥ 3 stolice/den, z toho průměrně ≥ 1 vodnatá stolice/den v průběhu předchozího týdne.

Ve dvojitě zaslepené fázi bylo k léčbě randomizováno 92 pacientů (44 pacientů k léčbě budesonidem,
48 pacientů k podávání placeba); pacientům byla podána alespoň jedna dávka hodnoceného přípravku
(soubor pro kompletní analýzu, FAS). Dávkování bylo 6 mg budesonidu/den střídavě se 3 mg
budesonidu/den (to odpovídá průměrné denní dávce 4,5 mg budesonidu). Primárního cílového
parametru dosáhlo podle závěrečné analýzy výrazně více pacientů ve skupině s budesonidem (61,4 %)
ve srovnání s počtem pacientů ve skupině s placebem (16,7 %). Tím byla prokázána superiorita
budesonidu nad placebem (p < 0,001).

Klinická studie navození remise u lymfocytární kolitidy
Klinická účinnost a bezpečnost budesonidu při navození remise u lymfocytární kolitidy byla
hodnocena v prospektivní, dvojitě zaslepené, dvojitě maskované, randomizované, placebem
kontrolované multicentrické studii u pacientů s aktivní lymfocytární kolitidou.
Primárním cílovým parametrem byla míra klinické remise, definovaná jako maximálně 21 stolic,
z toho ne více než 6 vodnatých stolic, v posledních 7 dnech před poslední návštěvou.
Randomizováno bylo 57 pacientů (jak ve skupině s budesonidem, tak ve skupině s mesalazinem i
skupině s placebem to bylo 19 pacientů); pacientům byla podána alespoň jedna dávka hodnoceného
přípravku (budesonid: 9 mg OD; mesalazin: 3 g OD). Léčba trvala 8 týdnů.
Primárního cílového parametru dosáhlo podle konfirmační analýzy výrazně více pacientů ve skupině
s budesonidem (78,9 %) ve srovnání s počtem pacientů ve skupině s placebem (42,1 %). Tím byla
prokázána superiorita budesonidu nad placebem (p = 0,010). Ve skupině s mesalazinem dosáhlo
remise 63,2 % pacientů (p = 0,097).

Autoimunitní hepatitida

Klinické studie u dospělých pacientů s autoimunitní hepatitidou
V prospektivní dvojitě zaslepené randomizované multicentrické studii bylo 207 pacientů
s autoimunitní hepatitidou (AIH) bez cirhózy léčeno iniciální denní dávkou 9 mg budesonidu
(n = 102) po dobu až 6 měsíců nebo dávkou 40 mg/den prednisonu (klesající až na 10 mg/den,
n = 105). Při biochemické remisi byla dávka budesonidu redukována na 6 mg/den. Během studie
pacienti dostávali také 1–2 mg/kg/den azathioprinu. Primárním složeným cílovým parametrem byla
kompletní biochemická remise (tj. normální hodnoty AST a ALT v séru) bez výskytu předem
určených, pro steroidy specifických, vedlejších účinků během 6 měsíců. Tohoto primárního cílového
parametru bylo dosaženo u 47 % pacientů ve skupině s budesonidem a u 18 % pacientů s ve skupině
s prednisonem (p < 0,001).
Sekundární proměnné účinnosti po 6 měsících: kompletní biochemická remise nastala u 60 % a 39 %
pacientů ve skupině užívající budesonid respektive prednison (p = 0,001). U 72 % pacientů ve skupině
užívající budesonid a u 47 % pacientů ve skupině užívající prednison se neprojevily pro steroidy
10/12
specifické vedlejší účinky (p < 0,001). Průměrné snížení IgG a γ-globulinových koncentrací a pokles
počtu pacientů s elevací IgG a γ-globulinových koncentrací neukázaly žádné rozdíly mezi oběma
léčenými skupinami.

Všem pacientů byla nabídnuta následná otevřená fáze léčby dalších 6 měsíců po ukončení
kontrolované dvojitě zaslepené fáze studie. 176 pacientů tuto léčbu podstoupilo a užívalo denní dávku
mg budesonidu v kombinaci s azathioprinem v dávce 1–2 mg/kg/den. Počet pacientů v biochemické
remisi a počet pacientů s kompletní odpovědí (statisticky nevýznamnou) byl vyšší v původní skupině
s budesonidem (kompletní odpověď u 60 % a biochemická remise u 68,2 % pacientů na konci
otevřené fáze studie) než ve skupině s prednisonem (kompletní odpověď u 49 % pacientů a
biochemická remise u 50,6 % pacientů na konci otevřené fáze studie).

Klinická studie u pediatrických pacientů s autoimunitní hepatitidou
Bezpečnost a účinnost budesonidu byla sledována u 46 pediatrických pacientů (11 chlapců a 35 dívek)
ve věku 9 až 18 let, jako podskupina během výše zmíněné klinické studie. 19 pediatrických pacientů
bylo léčeno budesonidem a 27 dostávalo aktivní kontrolu (prednison) pro navození remise s denní
dávkou 9 mg budesonidu. Po 6 měsících studie 42 pacientů pokračovalo dalších 6 měsíců v následné
otevřené fázi studie léčbou budesonidem.
Počet kompletních respondérů (definovaných jako pacienti s biochemickou odpovědí, tj. s normálními
hodnotami jaterních aminotransferáz (AST, ALT) a bez výskytu vedlejších účinků specifických pro
steroidy) byl u pacientů do 18 let významně nižší ve srovnání s dospělými pacienty. Mezi oběma
skupinami nebyl pozorován žádný signifikantní rozdíl. Po následné léčbě budesonidem po dobu
dalších 6 měsíců byl počet pediatrických pacientů s kompletní odpovědí stále mírně nižší v porovnání
s dospělými pacienty, ale rozdíl mezi věkovými skupinami byl menší. Nebyl pozorován žádný
významný rozdíl v počtu pacientů s kompletní odpovědí mezi skupinou pacientů původně léčenými
prednisonem a skupinou léčenou budesonidem.

Budenofalk

薬局からのオファーでの商品の選択
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
1 790 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
199 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
609 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
135 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
609 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
499 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
435 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
15 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
309 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
155 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
39 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
99 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
145 CZK
 
在庫あり | 配送先 79 CZK
85 CZK

プロジェクトについて

相互作用のレベル、副作用、薬価とその選択肢のレベルでの麻薬比較を目的とした自由に入手可能な非営利プロジェクト

詳細情報