Betadine
Jodovaný povidon je účinný při hodnotách pH 2,0 až 7,0. Je třeba očekávat, že komplex bude reagovat
s proteiny a jinými nenasycenými organickými sloučeninami, což povede ke snížení jeho účinnosti.
Strana 3 (celkem 7)
Současné použití jodovaného povidonu a přípravků na ošetření ran obsahujících enzymatické
sloučeniny vede k oslabení účinků obou látek. Přípravky obsahující rtuť (viz bod 4.3), stříbro, peroxid
vodíku a taurolidin se mohou vzájemně ovlivňovat s jodovaným povidonem a nemají se používat
současně.
Jodovaný povidon je také inkompatibilní s redukčními činidly, alkalickými solemi a kysele
reagujícími látkami.
Přípravky s jodovaným povidonem použité před nebo po aplikaci antiseptik s obsahem oktenidinu na
stejném nebo sousedním místě mohou způsobit přechodné tmavé zbarvení postižené oblasti.
Vzhledem k oxidačnímu účinku přípravků s jodovaným povidonem mohou mít různé diagnostické
přípravky falešně pozitivní laboratorní výsledky (např. testy s toluidinem nebo guajakovou pryskyřicí
pro stanovení hemoglobinu nebo glukosy ve stolici nebo moči).
Je třeba se vyhnout dlouhodobému používání, zvláště na velkých plochách, u pacientů současně
léčených lithiem, kteří mohou absorbovat větší množství jodu.
Absorpce jodu z roztoku jodovaného povidonu může snížit příjem jodu štítnou žlázou. To může vést
k ovlivnění různých vyšetření (scintigrafie štítné žlázy, stanovení jodu vázaného na bílkoviny [PBI],
diagnostika radioaktivním jodem) a může znemožnit plánovanou léčbu štítné žlázy jodem (terapii
radioaktivním jodem). Mezi ukončením léčby a provedením nového scintigramu je třeba ponechat
dostatečný časový interval (minimálně 1-2 týdny), (viz bod 4.3).