Amlessa
U lidí nejsou žádné informace o předávkování přípravkem Amlessa.
Zkušenosti se záměrným předávkováním amlodipinem u lidí jsou omezené. Velké předávkování může
způsobit nadměrnou periferní vazodilataci s následnou značnou a pravděpodobně prodlouženou
systémovou hypotenzí. Hypotenze následkem předávkování amlodipinem vyžaduje monitorování na
kardiologické jednotce intenzivní péče. Při obnově vaskulárního tonu a krevního tlaku může pomoci
některý vazokonstrikční prostředek s podmínkou, že jeho použití není kontraindikováno. Intravenózní
podání kalcium-glukonátu může být výhodné pro reverzi účinků blokády kalciových kanálů.
Amlodipin není dialyzovatelný.
Nekardiogenní plicní edém byl vzácně hlášen v důsledku předávkování amlodipinem, nástup se může
projevit až opožděně (24–48 hodin po požití) a může vyžadovat ventilační podporu. Včasná
resuscitační opatření (včetně hypervolemie) k udržení perfuze a srdečního výdeje mohou být
spouštějící faktory.
Informace o předávkování perindoprilem u lidí jsou omezené. Symptomy související s předávkováním
inhibitory ACE mohou zahrnovat hypotenzi, cirkulační šok, elektrolytové poruchy, renální selhání,
hyperventilaci, tachykardii, palpitace, bradykardii, závratě, úzkost a kašel. Doporučenou léčbou
předávkování je intravenózní infuze fyziologického roztoku. Pokud nastane hypotenze, má být pacient
umístěn do protišokové polohy. Je-li to možné, lze též uvážit léčbu infuzí angiotenzinu II a/nebo
intravenózní podání katecholaminů. Perindopril se může odstraňovat ze systémové cirkulace
hemodialýzou (viz bod 4.4). Při bradykardii rezistentní na léčbu je indikován kardiostimulátor. Je
třeba nepřetržitě monitorovat vitální známky, sérové koncentrace elektrolytů a kreatininu.