ZEVESIN -

Sp.zn.sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Zevesin 5 mg potahované tablety
Zevesin 10 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Zevesin 5 mg:
Jedna tableta obsahuje solifenacini succinas 5 mg, což odpovídá solifenacinum 3,8 mg.

Pomocné látky se známým účinkem
Jedna tableta obsahuje monohydrát laktosy (149,05 mg).

Zevesin 10 mg:
Jedna tableta obsahuje solifenacini succinas 10 mg, což odpovídá solifenacinum 7,5 mg.

Pomocné látky se známým účinkem
Jedna tableta obsahuje monohydrát laktosy (298,10 mg).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.
Zevesin 5 mg: bílé až nažloutlé potahované tablety čočkovitého tvaru o průměru 8,0–8,2 mm.
Zevesin 10 mg: narůžovělé potahované tablety čočkovitého tvaru o průměru 10,0–10,2 mm.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Symptomatická léčba urgentní inkontinence a/nebo zvýšené frekvence močení a naléhavosti močení u
pacientů se syndromem hyperaktivního močového měchýře.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí, včetně starších pacientů
Doporučená dávka je 5 mg solifenacin-sukcinátu jednou denně. V případě potřeby je možno dávku zvýšit
na 10 mg solifenacin-sukcinátu jednou denně.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost solifenacinu u dětí zatím nebyla stanovena. Z tohoto důvodu není solifenacin určen
pro podávání dětem.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu  30 ml/min) není
úprava dávky nutná. Pacienty se závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu  30 ml/min) je
třeba léčit s opatrností a dávkou ne vyšší než 5 mg denně (viz bod 5.2).

Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s mírnou poruchou funkce jater není úprava dávky nutná. Pacienty se středně závažnou
poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9) je třeba léčit s opatrností a dávkou ne vyšší než 5 mg
denně (viz bod 5.2).

Silné inhibitory cytochromu P450 3APokud se solifenacin-sukcinát podává současně s ketokonazolem nebo jinými silnými inhibitory CYP3Ajako jsou např. ritonavir, nelfinavir nebo itrakonazol v terapeutických dávkách, neměla by maximální
denní dávka přesáhnout 5 mg (viz bod 4.5).

Způsob podání
Přípravek Zevesin se užívá perorálně, polyká se celá tableta a zapíjí tekutinou. Může se užívat s jídlem i
bez něj.

4.3 Kontraindikace

Solifenacin je kontraindikován u pacientů:
- s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- s močovou retencí, závažnými gastrointestinálními poruchami (včetně toxického megakolon),
myasthenia gravis, glaukomem s uzavřeným úhlem a u pacientů, u kterých existuje riziko vzniku
těchto stavů.
- podstupujících hemodialýzu (viz bod 5.2).
- se závažnou poruchou funkce jater (viz bod 5.2).
- se závažnou poruchou funkce ledvin nebo středně závažnou poruchou funkce jater a se současnou
léčbou silným inhibitorem CYP3A4, např. ketokonazolem (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Před léčbou přípravkem Zevesin je třeba zvážit jiné možné příčiny častého močení (srdeční selhání nebo
onemocnění ledvin). Pokud je přítomna močová infekce, je nutno zahájit léčbu vhodnými antibiotiky.

Přípravek Zevesin je třeba podávat opatrně pacientům s:
- klinicky významnou obstrukcí močových cest s rizikem vzniku retence moči.
- poruchami gastrointestinálního traktu obstrukčního typu.
- rizikem snížené motility gastrointestinálního traktu.
- závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu  30 ml/min; viz bod 4.2 a 5.2), dávky u
těchto pacientů nemají překročit 5 mg.
- středně závažnou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9; viz bod 4.2 a 5.2), dávky u
těchto pacientů nemají překročit 5 mg.
- současnou léčbou silným inhibitorem CYP3A4, např. ketokonazolem (viz bod 4.2 a 4.5).
- hiátovou hernií nebo gastroesofageálním refluxem a s terapií léky, které mohou vyvolat nebo
zhoršit zánět jícnu (jako jsou bisfosfonáty).
- autonomní neuropatií.

U pacientů s rizikovými faktory, jako jsou předcházející výskyt syndromu dlouhého QT intervalu a
hypokalemie, bylo pozorováno prodloužení QT intervalu a výskyt Torsade de pointes.

U pacientů s neurogenními příčinami zvýšené aktivity detruzoru nebyla bezpečnost a účinnost stanovena.

U některých pacientů užívajících solifenacin-sukcinát byl hlášen angioedém s obstrukcí dýchacích cest.
Při výskytu angioedému se má léčba solifenacin-sukcinátem ukončit a má být zahájena vhodná léčba
a/nebo přijata vhodná opatření.

Anafylaktická reakce byla hlášena u některých pacientů užívajících solifenacin-sukcinát. U pacientů, u
kterých dojde k anafylaktické reakci, se má léčba solifenacin-sukcinátem ukončit a má být zahájena
vhodná léčba a/nebo přijata vhodná opatření.

Plného účinku přípravku Zevesin lze dosáhnout nejdříve po 4 týdnech léčby.

Tento přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktosy, úplným nedostatkem laktasy nebo malabsorbcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek
užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakologické interakce
Současné podávání s jinými anticholinergními látkami může mít za následek výraznější léčebný účinek i
nežádoucí účinky. Mezi ukončením léčby přípravkem Zevesin a zahájením jiné anticholinergní terapie je
nutná přestávka přibližně 1 týden. Léčebný účinek solifenacinu může být snížen současným podáváním
agonistů cholinergních receptorů.
Solifenacin může snižovat účinek léčiv, která stimulují motilitu gastrointestinálního traktu, jako jsou
metoklopramid a cisaprid.

Farmakokinetické interakce
In vitro studie prokázaly, že v terapeutických koncentracích solifenacin neinhibuje CYP1A1/2, 2C9,
2C19, 2D6 nebo 3A4 z lidských jaterních mikrosomů. Solifenacin tedy pravděpodobně neovlivňuje
clearance léků metabolizovaných těmito CYP izoenzymy.

Účinky ostatních léčivých přípravků na farmakokinetiku solifenacinu
Solifenacin je metabolizován CYP3A4. Současné podávání ketokonazolu (200 mg denně), silného
inhibitoru CYP3A4, má za následek dvojnásobné zvýšení AUC u solifenacinu. Podávání ketokonazolu
v dávce 400 mg denně vede k trojnásobnému zvýšení AUC u solifenacinu. Pokud je tedy přípravek
Zevesin podáván současně s ketokonazolem nebo jinými silnými inhibitory CYP3A4 (např. ritonavir,
nelfinavir, itrakonazol) v terapeutických dávkách, měla by se jeho maximální dávka omezit na 5 mg (viz
bod 4.2).
Současná léčba solifenacinem a silným inhibitorem CYP3A4 je kontraindikována u pacientů se závažnou
poruchou funkce ledvin a středně závažnou poruchou funkce jater.
Účinky indukce enzymů na farmakokinetiku solifenacinu a jeho metabolitů nebyly studovány, stejně jako
vliv substrátů s vyšší afinitou k CYP3A4 na expozici solifenacinu. Vzhledem k tomu, že solifenacin je
metabolizován CYP3A4, jsou možné farmakokinetické interakce s jinými substráty s vyšší afinitou k
CYP3A4 (např. verapamil, diltiazem) a s induktory CYP3A4 (např. rifampicin, fenytoin, karbamazepin).

Účinek solifenacinu na farmakokinetiku ostatních léčivých přípravků
Orální kontraceptiva
Solifenacin nevykazuje žádnou farmakokinetickou interakci s kombinovanými orálními kontraceptivy
(ethinylestradiol/levonorgestrel).

Warfarin
Solifenacin nemění farmakokinetiku R-warfarinu nebo S-warfarinu nebo jejich účinek na protrombinový
čas.

Digoxin
Solifenacin nemá žádný vliv na farmakokinetiku digoxinu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné údaje o ženách, které otěhotněly během užívání solifenacinu. Studie na zvířatech
nenaznačují přímé škodlivé účinky na fertilitu, embryonální a fetální vývoj nebo porod (viz bod 5.3). Míra
potenciálního rizika pro člověka není známá. Při předepisování těhotným ženám je nutno postupovat
opatrně.

Kojení
Nejsou k dispozici žádné údaje o vylučování solifenacinu do mateřského mléka. U myší jsou solifenacin a
jeho metabolity vylučovány do mléka a v závislosti na dávce způsobují špatné prospívání novorozených
mláďat (viz bod 5.3). Během kojení je tedy třeba se užívání přípravku Zevesin vyhnout.

Fertilita
Žádné údaje nejsou k dispozici.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Vzhledem k tomu, že solifenacin může stejně jako ostatní anticholinergika způsobit rozmazané vidění a
méně často i ospalost a únavu (viz bod 4.8), může být schopnost řídit a obsluhovat stroje negativně
ovlivněna.

4.8 Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu
Vzhledem k farmakologickému účinku solifenacinu může solifenacin způsobit anticholinergní nežádoucí
účinky, které jsou obecně mírné až střední intenzity. Výskyt těchto nežádoucích účinků závisí na dávce.
Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem u přípravku Zevesin bylo sucho v ústech. Objevilo se u 11 %
pacientů léčených dávkou 5 mg denně, u 22 % pacientů léčených 10 mg denně a u 4 % pacientů na
placebu. Intenzita tohoto účinku byla obecně nízká a jen příležitostně vedla k vysazení léčiva. Celkově
byla compliance u tohoto přípravku velmi vysoká (přibližně 99 %) a přibližně 90 % pacientů dokončilo
celou studii trvající 12 týdnů.

Souhrnná tabulka nežádoucích účinků
V tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky solifenacinu rozdělené do skupin dle terminologie MedDRA a
četnosti jejich výskytu: velmi časté ( 1/10), časté ( 1/100 až < 1/10), méně časté ( 1/1 000 až < 1/100),
vzácné ( 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze
určit).

Třídy orgánových systémů podle
databáze MedDRA

Frekvence Nežádoucí účinek
Infekce a infestace Méně časté infekce močových cest
cystitida
Poruchy imunitního systému Není známo anafylaktická reakce*
Poruchy metabolismu a výživy Není známo snížení chuti k jídlu*
hyperkalemie*
Psychiatrické poruchy Velmi vzácné halucinace*
stav zmatenosti*
Není známo delirium*
Poruchy nervového systému Méně časté somnolence
dysgeuzie
Vzácné závratě*
bolest hlavy*
Poruchy oka Časté rozmazané vidění
Méně časté suché oči
Není známo glaukom*
Srdeční poruchy Není známo Torsade de pointes*
prodloužený QT interval na
elektrokardiogramu*
fibrilace síní*
palpitace*
tachykardie*
Respirační, hrudní a mediastinální
poruchy
Méně časté suchost v nose
Není známo dysfonie*
Gastrointestinální poruchy Velmi časté sucho v ústech
Časté zácpa
nevolnost
dyspepsie
bolest břicha
Méně časté choroby spojené s gastroesofageálním
refluxem
sucho v krku
Vzácné obstrukce tlustého střeva
fekální impakce
zvracení*
Není známo ileus*
břišní diskomfort*
Poruchy jater a žlučových cest Není známo jaterní porucha*
funkční jaterní test abnormální*
Poruchy kůže a podkožní tkáně Méně časté suchá kůže
Vzácné pruritus*
vyrážka*
Velmi vzácné erythema multiforme*
kopřivka*
angioedém*
Není známo exfoliativní dermatitida*
Poruchy svalové a kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Není známo svalová slabost*
Poruchy ledvin a močových cest Méně časté obtížné močení
Vzácné retence moči
Není známo porucha funkce ledvin*
Celkové poruchy a reakce v místě
aplikace
Méně časté únava
periferní otoky
* zaznamenáno po uvedení přípravku na trh.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky
Předávkování solifenacin-sukcinátem může mít za následek vážné anticholinergní účinky. Nejvyšší dávka
solifenacin-sukcinátu podaná náhodně jednomu pacientovi ve výši 280 mg během 5 hodin vedla
k psychickým změnám nevyžadujícím hospitalizaci.

Léčba
V případě předávkování solifenacin-sukcinátem má být pacient léčen aktivním uhlím. Výplach žaludku je
užitečný, pokud se provede do 1 hodiny, ale nemělo by se vyvolávat zvracení.

Stejně jako u ostatních anticholinergik mohou být příznaky léčeny následujícím způsobem:
- závažné centrální anticholinergní účinky jako halucinace nebo výrazná excitace: léčit
fysostigminem nebo karbacholem.
- křeče nebo výrazná excitace: léčit benzodiazepiny.
- respirační insuficience: léčit umělou ventilací.
- tachykardie: léčit betablokátory.
- retence moči: léčit katetrizací.
- mydriáza: léčit pilokarpinem v očních kapkách nebo umístit pacienta do temné místnosti.

Stejně jako u ostatních antimuskarinik je třeba při předávkování věnovat zvláštní pozornost pacientům se
známým rizikem prodloužení QT intervalu (tj. s hypokalemií, bradykardií nebo současným podáváním
léků, které prodlužují QT interval) a relevantních již existujících srdečních chorob (tj. ischemie myokardu,
arytmie, městnavého srdečního selhání).


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: urologika, léčiva k terapii zvýšené frekvence močení a inkontinence, ATC
kód: G04BD08.

Mechanismus účinku
Solifenacin je kompetitivní antagonista specifických cholinergních receptorů.

Močový měchýř má parasympatickou cholinergní inervaci. Acetylcholin způsobuje kontrakci hladkého
svalstva detruzoru prostřednictvím muskarinových receptorů, z nichž rozhodující roli hraje subtyp M3.
Farmakologické studie in vitro i in vivo ukazují, že solifenacin je kompetitivní inhibitor subtypu Mmuskarinových receptorů. Dále se prokázalo, že solifenacin je specifickým antagonistou muskarinových
receptorů vykazujícím žádnou nebo jen nízkou afinitu k různým dalším testovaným receptorům a
iontovým kanálům.

Farmakodynamické účinky
Solifenacin byl testován v dávkách 5 mg a 10 mg v několika dvojitě zaslepených randomizovaných
kontrolovaných klinických studiích na mužích i ženách s hyperaktivitou močového měchýře.
Jak je uvedeno v přiložené tabulce, v porovnání s placebem měly dávky 5 mg a 10 mg za následek
statisticky významné zlepšení primárních i sekundárních cílů. Nástup účinku byl pozorován do 1 týdne po
zahájení léčby a zůstal po dobu sledovaných 12 týdnů stabilní. Dlouhodobá otevřená studie dokázala, že
účinnost přetrvává po dobu alespoň 12 měsíců. Po 12 týdnech se přibližně 50 % pacientů, kteří trpěli
inkontinencí, zcela zbavilo příhod inkontinence a u 35 % pacientů frekvence močení klesla pod 8/den.
Léčba příznaků hyperaktivity močového měchýře se pozitivně odrazila v řadě hodnocených kritérií kvality
života, jako jsou celkové vnímání zdravotního stavu, vnímání inkontinence, pracovní, fyzická a sociální
omezení, emoce, intenzita příznaků, měřítka intenzity, kvalita spánku a zachování životní energie.

Výsledky (souhrnná data) ze 4 kontrolovaných studií fáze 3 s léčbou v délce 12 týdnů
Placebo solifenacin 5 mg solifenacin 10 mg tolterodin 2 mg
1× denně 1× denně 2× denně
Frekvence močení za 24 hod
Průměrná počáteční hodnota
(baseline)
11,9 12,1 11,9 12, Průměrné snížení z baseline 1,4 2,3 2,7 1, Změna z baseline v % (12 %) (19 %) (23 %) (16 %)
n 1138 552 1158 p-hodnota* <0,001 <0,001 0,Počet příhod nucení za 24 hod
Průměrná počáteční hodnota
(baseline)
6,3 5,9 6,2 5, Průměrné snížení z baseline 2,0 2,9 3,4 2, Změna z baseline v % (32 %) (49 %) (55 %) (39 %)
n 1124 548 1151 p-hodnota* <0,001 <0,001 0,Počet příhod inkontinence za 24 hod
Průměrná počáteční hodnota
(baseline)
2,9 2,6 2,9 2, Průměrné snížení z baseline 1,1 1,5 1,8 1, Změna z baseline v % (38 %) (58 %) (62 %) (48 %)
n 781 314 778 p-hodnota* <0,001 <0,001 0,Počet příhod nykturie za 24 hod
Průměrná počáteční hodnota
(baseline)
1,8 2,0 1,8 1, Průměrné snížení z baseline 0,4 0,6 0,6 0, Změna z baseline v % (22 %) (30 %) (33 %) (26 %)
n 1005 494 1035 p-hodnota* 0,025 <0,001 0,Objem moči na 1 močení
Průměrná počáteční hodnota
(baseline)
166 ml 146 ml 163 ml 147 ml
Průměrné zvýšení z baseline 9 ml 32 ml 43 ml 24 ml
Změna z baseline v % (5 %) (21 %) (26 %) (16 %)
n 1135 552 1156 p-hodnota* <0,001 <0,001 <0,Počet vložek za 24 hod
Průměrná počáteční hodnota
(baseline)
3,0 2,8 2,7 2, Průměrné snížení z baseline 0,8 1,3 1,3 1, Změna z baseline v % (27 %) (46 %) (48 %) (37 %)
n 238 236 242 p-hodnota* <0,001 <0,001 0,
Poznámka:
Ve 4 pivotních studiích byl použit solifenacin v dávce 10 mg a placebo. Ve 2 ze 4 studií byla použita
i dávka solifenacinu v dávce 5 mg a 1 studie zahrnovala i tolterodin v dávce 2 mg 2× denně.
Ne všechny parametry a léčebné skupiny byly posuzovány v každé jednotlivé studii. Z tohoto důvodu se
uvedená čísla pacientů liší podle sledovaného parametru a léčebné skupiny.
*p-hodnota se týká srovnání s placebem.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po užití tablet solifenacinu dosahuje solifenacin maximální plazmatické koncentrace (Cmax) za 3 až
hodin. Hodnota tmax nezávisí na dávce. Hodnota Cmax a plocha pod křivkou (AUC) stoupá
proporcionálně s dávkou v rozmezí 5 až 40 mg. Absolutní biologická dostupnost je přibližně 90%.
Příjem potravy nemá na Cmax a AUC žádný vliv.

Distribuce
Zdánlivý distribuční objem solifenacinu po intravenózním podání je 600 litrů. Solifenacin je ve vysoké
míře (přibližně 98 %) vázán na plazmatické proteiny, především na kyselý 1-glykoprotein.

Biotransformace
Solifenacin je ve významné míře metabolizován v játrech, především cytochromem P 450 3A(CYP3A4). Existují nicméně alternativní metabolické dráhy, které k metabolismu solifenacinu rovněž
mohou přispívat. Systémová clearance solifenacinu je přibližně 9,5 l/hod a konečný poločas solifenacinu
je 45–68 hodin. Po perorálním podání lze v plazmě kromě solifenacinu identifikovat ještě jeden
farmakologicky aktivní metabolit (4R-hydroxy-solifenacin) a tři metabolity neaktivní (N-glukuronid, N-
oxid a 4R-hydroxy-N-oxid solifenacinu).

Eliminace
Po jednorázovém podání 10 mg solifenacinu značeného 14C bylo přibližně 70 % radioaktivity detekováno
v moči a 23 % ve stolici po dobu 26 dnů. Ukázalo se, že přibližně 11 % radioaktivity v moči připadá na
nezměněnou léčivou látku; asi 18 % na N-oxid metabolit, 9 % na 4R-hydroxy-N-oxid metabolit a 8 % na
4R-hydroxy metabolit (aktivní).

Linearita/nelinearita
V rozmezí terapeutických dávek je farmakokinetika lineární.

Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
Není nutná žádná úprava dávky v závislosti na věku pacienta. Studie na starších pacientech prokázaly, že
expozice solifenacinu (po podání 5 mg a 10 mg jednou denně) vyjádřená jako AUC se u zdravých starších
osob (65–80 let) nelišila od hodnot mladých zdravých osob (mladších 55 let). U starších osob byla
průměrná míra absorpce vyjádřená jako tmax mírně pomalejší a konečný poločas byl přibližně o 20 % delší.
Tyto malé rozdíly nejsou považovány za klinicky signifikantní.
U dětí a dospívajících nebyla farmakokinetika solifenacinu stanovena.

Pohlaví
Farmakokinetika solifenacinu není ovlivněna pohlavím.

Rasa
Farmakokinetika solifenacinu není ovlivněna rasou.

Porucha funkce ledvin
Hodnoty AUC a Cmax solifenacinu u pacientů s mírnou až střední poruchou funkce ledvin nebyly
významně odlišné od hodnot nalezených u zdravých dobrovolníků. U pacientů se závažnou poruchou
funkce ledvin (clearance kreatininu  30 ml/min) byla expozice solifenacinu významně větší než
v kontrolní skupině: Cmax stoupla přibližně o 30 %, AUC o více než 100 % a t1/2 o více než 60 %. Byla
pozorována statisticky významná závislost mezi clearance kreatininu a solifenacinu.
Farmakokinetika u pacientů léčených hemodialýzou nebyla studována.

Porucha funkce jater
U pacientů se středně závažnou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9) není Cmax ovlivněna,
AUC se zvyšuje o 60 % a t1/2 je dvojnásobný. Farmakokinetika u pacientů se závažnou poruchou funkce
jater nebyla studována.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity
neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Ve studii pre- a postnatálního vývoje na myších měla léčba matky solifenacinem během kojení za
následek nižší míru poporodního přežití, snížení hmotnosti mláďat a jejich pomalejší fyzický vývoj. Tyto
parametry byly závislé na dávce a jejich míra je klinicky relevantní.
Zvýšená mortalita v závislosti na dávce bez předešlých klinických projevů se vyskytla u mláďat myší,
jejichž léčba započala 10. nebo 21. den po narození s dávkami, které dosáhly farmakologického efektu a
obě skupiny měly vyšší mortalitu v porovnání s dospělými jedinci. U myších mláďat, jejichž léčba
započala 10. den po porodu, byla expozice v plazmě vyšší než u dospělých myší, při léčbě po 21. dni po
porodu a dále byla systémová expozice srovnatelná jako u dospělých myší. Klinické důsledky zvýšené
mortality u myších mláďat není znám.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety
předbobtnalý škrob (kukuřičný)
monohydrát laktosy
mikrokrystalická celulosa
hypromelosa magnesium-stearát

Potah tablety
makrogol mastek
hypromelosa
oxid titaničitý (E171)
žlutý oxid železitý (E172) - Zevesin 5 mg
červený oxid železitý (E172) - Zevesin 10 mg

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

OPA/Al/PVC/Al blistry.
Velikost balení: 10, 30, 50, 90 nebo 100 potahovaných tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Zevesin 5 mg potahované tablety: 73/170/11-C
Zevesin 10 mg potahované tablety: 73/171/11-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 2. 3. Datum posledního prodloužení registrace: 14. 1.

10. DATUM REVIZE TEXTU

20. 3.